Arktida zaznamenala nejteplejší léto od začátku měření, uvedl americký úřad
14.12.2023 01:28
(ČTK)
Arktida se ale otepluje rychleji než oblasti ve středních zeměpisných šířkách.
Období od října 2022 do září 2023, bylo v Arktidě šestým nejteplejším od roku 1900. Dosavadní rekordy ale překonalo léto, respektive červenec až září, kdy průměrná teplota dosahovala 6,4 stupně Celsia.
"Hlavním poselstvím naší zprávy je, že je čas jednat," uvedl podle agentury AFP v prohlášení šéf NOAA Rick Spinrad. "Naše země i mezinárodní společenství musí výrazně snížit emise skleníkových plynů, které jsou hnacím motorem těchto změn," dodal šéf amerického úřadu.
Jak dříve uvedl Copernicus ve zprávě, letošek bude dle předpovědi nejteplejším rokem v historii měření. Arktida se ale otepluje rychleji než oblasti ve středních zeměpisných šířkách, řekl Spinrad.
Na zprávě NOAA, kterou úřad zveřejňuje každý rok už 18 let, se podle AFP podílelo přes 80 odborníků ze 13 zemí. Dokument se soustředil na míru srážek, které v rámci Arktidy dosahovaly výrazných regionálních rozdílů. Zatímco na severu amerického kontinentu bylo letošní léto abnormálně suché, což mimo jiné podpořilo rozsáhlé požáry v Kanadě, naopak ve Skandinávii způsobily vydatné deště záplavy.
Grónsko stejně jako v předchozích letech zaznamenalo úbytek ledové pokrývky, a to i přes nadprůměrné sněžení. Podle NOAA stanice v nejvyšším bodě ledového příkrovu letos 26. června 2023 zaznamenala rekordní teplotu 0,4 stupně Celsia.
Tání grónských ledovců přispívá ke zvýšení hladiny moří, což má důsledky i za hranicemi Arktidy. Jejich kolaps by byl katastrofální, zejména pro pobřežní komunity po celém světě, píše AFP.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Švýcarsko a Itálie překreslí své hranice kvůli tajícím ledovcům
NYT: Možná poslední šance prohlédnout si ledovce láká turisty. Má ale i svá rizika
Ze švýcarského ledovce snesli dobrovolníci 250 kilogramů odpadkůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (73)
Karel Zvářal
14.12.2023 06:10Nikdy dříve v historii Země na ní nežilo tolik lidí, nikdy dříve nebyl povrch tak odlesněný, zastavěný, zahliněný (obdělávaný, odvodněný), spásaný (šíření pouští), nebyla tak hustá letecká doprava aj.. Takže zmíněné lokální výkyvy nejsou jen o kysličníku, ale rozrůstání tepelných ostrovů. Z nich vzdušné proudění žene teplo až do Arktidy, obráceným směrem je to čím dál vzácnější. Poroučíme větru dešti, sice nepřímo, ale o to blbějším způsobem. Zelené střechy a stěny to opravdu nevytrhnou.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2023 08:00 Reaguje na Karel ZvářalLidí tam žije stále naprosté minimum, ale obděláváná plocha? Co je počítáno jako Arktida? A že by odtud vzdušné proudění teplo hnalo až do Afriky? Nežijete ne jiném kontinentu?
Odpovědět
Karel Zvářal
14.12.2023 08:43 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-souvisi-nejak-globalni-oteplovani-s-masivni-deforestaci-destneho-lesa
Tady jste měl prohovořit, ale čušal jte. To mi stačí...
Odpovědět
Tady jste měl prohovořit, ale čušal jte. To mi stačí...
PH
Pavel Hanzl
14.12.2023 09:00 Reaguje na Karel ZvářalVýborný článek, čušal jsem, bo tehdy jsem ho nečetl, asi jsem měl jiný program, (cestování po Alpách na kole). A hlavně s ním souhlasím, vše do sebe zapadá, ničení přírody jakýmkoliv představitelným způsobem patří mezi pyramidové jevy, které rozjíždí tu klimatickou katastrofu. Přímá příčina jsou emise CO2, proto se na ně pozornost zaměřuje především, ale ty ostatní jsou neméně důležité a taky se řeší. Ovšem hlavně hubou, bo to mají v gesci hlavně prasácké státy, na jejíž území pralesy leží a Čína, která tu těžbu využívá a platí. Ne, že by toho Západ taky nevyužíval, ale dominantní rozhodně není.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.12.2023 09:16 Reaguje na Pavel HanzlDěkuji. Víte, kdybych se slepě vrhal za mainstreamem, asi bych kopal do balónu či honil puk, ale nedělal bych to co dělám. Oteplení Arktidy o 4°C neznamená, že tam bylo 10x více kysličníku. Ohřívá ji teplo z přehřátých kontinentů (a moří), takže ta narážka na zelené střechy nebyla náhodná, my (lidstvo) o tom problému ví, jen s tím nic dělat nemůže. Bydlet potřebuje, stejně jako jíst a cestovat. Takže kromě snižování emisí bych očekával i tlak na ochranu půdy, lesů, omezení cestování apod. Ale nic takového nevidím, proto jsem v tomto směru pesimista. Ten vliv antropocénu je mnohem širší, než jen samotný kysličník.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2023 09:34 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě, právě Evropa se snaží řešit vše v celém kontextu, za což ji místní ropáci silně spílají, ale zbytek světa se už taky přidává. Čím vyspělejší společnost, tím větší snahu má, bez ohladu na bohatství nebo živtní úroveň.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
14.12.2023 09:50 Reaguje na Pavel HanzlTa teorie o tepelných ostrovech ze kterých se žene teplo do Arktidy má několik malinkatých, ale zato zásadních vad.
1) Pokud by tomu tak bylo, tak by se kontinenty (chcete-li vysoce zalidněné a přetvořené oblasti) oteplovaly rychleji než oblasti řídce zalidněné. Realita je přesně opačná.
2) Oteplovalo by se rychleji v létě. Opět je to opačně.
...
Už tu s tím kdysi šermoval Kravčík. Ukázalo se, že ,,teorie,, je založena čistě na cucání z palce, ale někteří se toho drží dodnes.
Odpovědět
1) Pokud by tomu tak bylo, tak by se kontinenty (chcete-li vysoce zalidněné a přetvořené oblasti) oteplovaly rychleji než oblasti řídce zalidněné. Realita je přesně opačná.
2) Oteplovalo by se rychleji v létě. Opět je to opačně.
...
Už tu s tím kdysi šermoval Kravčík. Ukázalo se, že ,,teorie,, je založena čistě na cucání z palce, ale někteří se toho drží dodnes.
Karel Zvářal
14.12.2023 11:33 Reaguje na Petr EliášJeště že tady máme věrné papoušky, že jo?-)
Kamínka v rohu mají svou teplotu a ohřívají sokolovnu. Když se přidají do jiného rohu další, teplota vzroste, ale kamínka si drží stále svou "stabilní" teplotu.
Eskymák si ve studeném iglů vytvoří mikroklima, kdy tam má tepleji, než je venku. Když tam vleze další, zase se oteplí, přičemž teplota Eskymáků zůstane stejná. Yak je to možné!?
Města, kromě toho, že se ohřívají, se také rozlézají, a to jak do šířky, tak také do výšky - na což se rádo zapomíná! Betonová džungle při porovnání kdysi a dnes (ve 3 D) je úplně něco jiného.
Odpovědět
Kamínka v rohu mají svou teplotu a ohřívají sokolovnu. Když se přidají do jiného rohu další, teplota vzroste, ale kamínka si drží stále svou "stabilní" teplotu.
Eskymák si ve studeném iglů vytvoří mikroklima, kdy tam má tepleji, než je venku. Když tam vleze další, zase se oteplí, přičemž teplota Eskymáků zůstane stejná. Yak je to možné!?
Města, kromě toho, že se ohřívají, se také rozlézají, a to jak do šířky, tak také do výšky - na což se rádo zapomíná! Betonová džungle při porovnání kdysi a dnes (ve 3 D) je úplně něco jiného.
PE
Petr Eliáš
14.12.2023 11:50 Reaguje na Karel ZvářalNo jéje. A kromě té přiblblé analogie máš i nějaké fyzikální vysvětlení? Nebo už máš naměřené ty gigantické přetoky tepla?
Máš akorát velké hnědé, Kravčíkův papoušku. :)
Odpovědět
Máš akorát velké hnědé, Kravčíkův papoušku. :)
Karel Zvářal
14.12.2023 12:13 Reaguje na Petr EliášTo víš, že jo, velké řídké nic!-) Co je na tom přiblblé, kromě debilního Eliášova dotazu? Města rostou, pouště, poorané plochy ...- a s tím i teplota stopajícího vzduchu.
Vodní pára jako mnohonásobně silnější skleníkáč. Dnes se masivně zavlažuje - jako nikdy dříve v historii!, kam se asi ten rychlý/nadmormativní výpar poděje, než do atmosféry?
Odpovědět
Vodní pára jako mnohonásobně silnější skleníkáč. Dnes se masivně zavlažuje - jako nikdy dříve v historii!, kam se asi ten rychlý/nadmormativní výpar poděje, než do atmosféry?
PE
Petr Eliáš
14.12.2023 13:46 Reaguje na Karel ZvářalNo nic. Kamínková teorie a ,,vlastninazor,, je to nejlepší co může dnešní věda nabídnout. :D :D
Ale jen tak ze zvědavosti, neměly by ty brutální závlahy teplotu při povrchu snižovat? Energie se spotřebuje na výpar a ,,teplo,, se přesune výš do atmosféry. A ta zavlažovaná pole jsou většinou v okolí měst, že? Což by mělo eliminovat růst teploty z těch měst, pouští, atd.?
Takový trochu nesoulad no. Brutální závlahy sníží teplotu při povrchu a zvýší teplotu výš v atmosféře. Brutální tepelné ostrovy zvýší teplotu při povrchu a sníží teplotu výš v atmosféře. Výsledek by měl být asi nula no. Ale ve skutečnosti se celá troposféra jaksi otepluje a nějaké brutální přetoky ,,tepla,, z kontinentů na sever/jih/východ/západ nebyly naměřeny.
Trochu pešek no. :)
Odpovědět
Ale jen tak ze zvědavosti, neměly by ty brutální závlahy teplotu při povrchu snižovat? Energie se spotřebuje na výpar a ,,teplo,, se přesune výš do atmosféry. A ta zavlažovaná pole jsou většinou v okolí měst, že? Což by mělo eliminovat růst teploty z těch měst, pouští, atd.?
Takový trochu nesoulad no. Brutální závlahy sníží teplotu při povrchu a zvýší teplotu výš v atmosféře. Brutální tepelné ostrovy zvýší teplotu při povrchu a sníží teplotu výš v atmosféře. Výsledek by měl být asi nula no. Ale ve skutečnosti se celá troposféra jaksi otepluje a nějaké brutální přetoky ,,tepla,, z kontinentů na sever/jih/východ/západ nebyly naměřeny.
Trochu pešek no. :)
Karel Zvářal
14.12.2023 16:25 Reaguje na Petr EliášPech, ale ne pro mě!-) Ochlazuje dešťová voda, spadlá z oblohy. Povrchová má téměř stejnou teplotu, slouží jen k závlaze, potažmo rychlému odparu, viz zvlažování trávníků či polí sprškou. Z rozpálené země se hned odpařuje většina závlahy, tak jako při průjezdu lejty městem.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
14.12.2023 17:58 Reaguje na Karel ZvářalTak tahle tvoje hloupost už není ani k smíchu, ale k pláči. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal
14.12.2023 18:25 Reaguje na Petr EliášOchladí se po dešti, nikoliv po projetí sprchovacího kukavozu. Argumenty žádné, jen dementní smajlíky...
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
14.12.2023 19:50 Reaguje na Karel ZvářalRaději si prostuduj studie např. z USA o zavlažování. Není tak těžké to do googlu naťukat a alespoň nebudeš tak dementně blábolit. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal
15.12.2023 09:21 Reaguje na Petr Eliáš..."Ale ve skutečnosti se celá troposféra jaksi otepluje a nějaké brutální přetoky ,,tepla,, z kontinentů na sever/jih/východ/západ nebyly naměřeny".
O vpádu arktického či saharského vzduchu (k nám) jsi nic nevygůglil? To, že sněží v Španělsku, Itáli i sev Africe vyplývá ze středomořského klimatu, nebo vzdušné proudy dosáhnou i dále? Kam až doputoval kouř z kanadských lesů, držel se striktně tamních hranic?
Odpovědět
O vpádu arktického či saharského vzduchu (k nám) jsi nic nevygůglil? To, že sněží v Španělsku, Itáli i sev Africe vyplývá ze středomořského klimatu, nebo vzdušné proudy dosáhnou i dále? Kam až doputoval kouř z kanadských lesů, držel se striktně tamních hranic?
PE
Petr Eliáš
15.12.2023 10:25 Reaguje na Karel ZvářalTo je jak na dvorečku tohle. :D
1. Řešíš klima nebo počasí?
2. Vysvětli nám proč se oblasti jako Arktida oteplují rychleji než oblasti na které dopadá víc energie - třeba ta Sahara? Dle tebe by se nejrychleji měla právě oteplovat ta vysušená Sahara, pak oblast v které se nachází Evropa a až na konec Arktida.
3. Vysvětli proč se rychleji otepluje v zimě, kdy by ty kontinenty měly být méně ,,rozpálené,, než v létě?
Odpovědět
1. Řešíš klima nebo počasí?
2. Vysvětli nám proč se oblasti jako Arktida oteplují rychleji než oblasti na které dopadá víc energie - třeba ta Sahara? Dle tebe by se nejrychleji měla právě oteplovat ta vysušená Sahara, pak oblast v které se nachází Evropa a až na konec Arktida.
3. Vysvětli proč se rychleji otepluje v zimě, kdy by ty kontinenty měly být méně ,,rozpálené,, než v létě?
Karel Zvářal
15.12.2023 11:06 Reaguje na Petr Eliáš1) Počasí v dlouhé časové řadě vytváří klímu.
2) Pochopil jsi příklad Eskymáka/ů v iglú? Pochybuji! Teplota t-ostrovů se nezvyšuje, ale jejich PLOCHA (desertifikace, deforestace, spásání savan, urbanizace - antropocen) ano.
3) V Africe je horko i v zimě, proto tam vlaštovky a kol. odlétají. Od kontinentů se ohřívají i oceány (nejen od nich, i CO2 a vodní pára ze závlah působí). Takže to je ten tvůj "land use", který jsi doposud nebyl schopen konkretizovat. Vrtule, soláry a zelené střechy to opravdu nevytrhnou.
Odpovědět
2) Pochopil jsi příklad Eskymáka/ů v iglú? Pochybuji! Teplota t-ostrovů se nezvyšuje, ale jejich PLOCHA (desertifikace, deforestace, spásání savan, urbanizace - antropocen) ano.
3) V Africe je horko i v zimě, proto tam vlaštovky a kol. odlétají. Od kontinentů se ohřívají i oceány (nejen od nich, i CO2 a vodní pára ze závlah působí). Takže to je ten tvůj "land use", který jsi doposud nebyl schopen konkretizovat. Vrtule, soláry a zelené střechy to opravdu nevytrhnou.
PE
Petr Eliáš
15.12.2023 15:12 Reaguje na Karel ZvářalAch jo. :D
1) Tak já se jdu podívat na ten dlouhodobý vliv vpádu ledového vzduchu...
2) Tak samozřejmě je iglů s dvěma eskymáky ideálním příkladem pro vysvětlení dějů v atmosféře, no ... :D Znova se tě ale ptám - jestli máš alespoň základku a znáš základy fyziky - jak je možné, že se oblasti mezi Arktidou a oblastmi s tou brutální desertifikací, deforestací, urbanizací, ... oteplují méně jak ta Arktida? To teplo se nějak potichounku vyhne těm středním oblastem a vyskočí v Arktidě? Ale to je asi moje vina, že mi to nesedí do vzorečků - ty to prostě cítíš a je to.
Jo a teď mě napadá, že častým místním argumentem je globalgreening. Tak s tou desertifikací to nebude tak hrozné no...
3) Tak to už chápu. V zimě teplo z Afriky prostě přeskočí Evropu a tráví dovču v Arktidě. Super, díky. ;)
Já něco říkám o land-use? :D
Odpovědět
1) Tak já se jdu podívat na ten dlouhodobý vliv vpádu ledového vzduchu...
2) Tak samozřejmě je iglů s dvěma eskymáky ideálním příkladem pro vysvětlení dějů v atmosféře, no ... :D Znova se tě ale ptám - jestli máš alespoň základku a znáš základy fyziky - jak je možné, že se oblasti mezi Arktidou a oblastmi s tou brutální desertifikací, deforestací, urbanizací, ... oteplují méně jak ta Arktida? To teplo se nějak potichounku vyhne těm středním oblastem a vyskočí v Arktidě? Ale to je asi moje vina, že mi to nesedí do vzorečků - ty to prostě cítíš a je to.
Jo a teď mě napadá, že častým místním argumentem je globalgreening. Tak s tou desertifikací to nebude tak hrozné no...
3) Tak to už chápu. V zimě teplo z Afriky prostě přeskočí Evropu a tráví dovču v Arktidě. Super, díky. ;)
Já něco říkám o land-use? :D
Karel Zvářal
15.12.2023 16:10 Reaguje na Petr EliášBlá blá blá. Napsat větu a neříct nic - to je tvůj styl.
Právě že o "land use" neumíš říct nic, než to, že ve správě panelu "je zmíněno".
Už se mě na to ptaly Rychlé šípy - proč se Arktida otepluje nejrychleji? Sám na to neumí/nechce odpovědět, ale amatéra se ptá?-)
Říká se tomu útočný faul - protože si jinak neví rady, stejně jako ty, "fyziku".
Při GO by se mělo oteplovat +- všude stejně, neb kysličník je zhruba stejně rozptýlený. Ale ono tomu tak není. To je to, co nojstále opakuji, že ve hře je více věcí, než jen CO2. Kromě proudění vzduchu od t-ostrovů na sever vzpomínám opakovaně též stacionární polohu tryskového proudění. U něj to vědci neumí vysvětlit - páč zde jaksi zákonitě chybí proxydata, že...
Jen zopakuji, že podle mého se na tom silně podepisuje předimenzovaná let doprava, která ten 1,5-5 km široký proud(ek) rozbíjí. Což má s největší pravděpodobností vliv na chod oblačnosti, počasí, i klímu.
A konečně - kde se oteplí nejvíce, když doma pootevíráš všechna okna a dveře? No v lednici, že jo! Zase dle tebe "blbý přirovnání" průvanu v atmosféře, ale já nabízím aspoň nějaké, zatímco panel točí jen o kysličníku...
Prostě kromě zemského povrchu jsme silně pozměnili i klimatický systém, který nám to "vrací" suchem a přívaláky. Změna hospodaření s sebou nese i další změny, včetně té klimatické.
Nafukuj se jak chceš, urážej jak chceš, ale na víc než uštěkaného politruka a gůglistu nemáš.
Odpovědět
Právě že o "land use" neumíš říct nic, než to, že ve správě panelu "je zmíněno".
Už se mě na to ptaly Rychlé šípy - proč se Arktida otepluje nejrychleji? Sám na to neumí/nechce odpovědět, ale amatéra se ptá?-)
Říká se tomu útočný faul - protože si jinak neví rady, stejně jako ty, "fyziku".
Při GO by se mělo oteplovat +- všude stejně, neb kysličník je zhruba stejně rozptýlený. Ale ono tomu tak není. To je to, co nojstále opakuji, že ve hře je více věcí, než jen CO2. Kromě proudění vzduchu od t-ostrovů na sever vzpomínám opakovaně též stacionární polohu tryskového proudění. U něj to vědci neumí vysvětlit - páč zde jaksi zákonitě chybí proxydata, že...
Jen zopakuji, že podle mého se na tom silně podepisuje předimenzovaná let doprava, která ten 1,5-5 km široký proud(ek) rozbíjí. Což má s největší pravděpodobností vliv na chod oblačnosti, počasí, i klímu.
A konečně - kde se oteplí nejvíce, když doma pootevíráš všechna okna a dveře? No v lednici, že jo! Zase dle tebe "blbý přirovnání" průvanu v atmosféře, ale já nabízím aspoň nějaké, zatímco panel točí jen o kysličníku...
Prostě kromě zemského povrchu jsme silně pozměnili i klimatický systém, který nám to "vrací" suchem a přívaláky. Změna hospodaření s sebou nese i další změny, včetně té klimatické.
Nafukuj se jak chceš, urážej jak chceš, ale na víc než uštěkaného politruka a gůglistu nemáš.
PE
Petr Eliáš
15.12.2023 21:58 Reaguje na Karel ZvářalSorry, ale že nerozumíš jasně položené otázce a raději to okecáváš další stupidní analogií ale není můj problém. To se akorát nedokážeš smířit s tím, že ta tvá teorie nějak nesedí s realitou no. :D
Pro tvou informaci nikdo netvrdí, že se má při GO oteplovat stejně. A ani ten panel netočí jen kysličník. To sis akorát nějak vsugeroval. :D
Jasně podle tvého - a podle tvého určitě máš nějaký odhad jak moc jet stream letadla ovlivňují no. :)
Už ne eskymáci, ani kamna, ale už rovnou okna a lednička. No dobře. Mějme tedy nějakou velkou lednici - velký kuchyňský chlaďák. A otevřená/zavřená okna budou simulovat léto/zimu. Když otevřu dveře, tak by se podle tvé tvé teorie mělo nejrychleji oteplovat u dveří, že? A ještě rychleji když budou okna otevřená, že? Ale dle pozorování se nejrychleji otepluje vzadu v koutě a tehdy když jsou okna zavřená, což tu teorii trochu podkopává no.
Ono by ti neuškodilo trochu toho googla poškádlit a nastudovat si základy fyziky, takto tu ze sebe akorát děláš šaška. :)
Začni se studiem třeba zde:
https://pressbooks-dev.oer.hawaii.edu/atmo/chapter/chapter-11-general-circulation/#:~:text=However%2C%20near%20Earth%27s%20poles%2C%20incoming,drives%20Earth%27s%20atmospheric%20general%20circulation.
Odpovědět
Pro tvou informaci nikdo netvrdí, že se má při GO oteplovat stejně. A ani ten panel netočí jen kysličník. To sis akorát nějak vsugeroval. :D
Jasně podle tvého - a podle tvého určitě máš nějaký odhad jak moc jet stream letadla ovlivňují no. :)
Už ne eskymáci, ani kamna, ale už rovnou okna a lednička. No dobře. Mějme tedy nějakou velkou lednici - velký kuchyňský chlaďák. A otevřená/zavřená okna budou simulovat léto/zimu. Když otevřu dveře, tak by se podle tvé tvé teorie mělo nejrychleji oteplovat u dveří, že? A ještě rychleji když budou okna otevřená, že? Ale dle pozorování se nejrychleji otepluje vzadu v koutě a tehdy když jsou okna zavřená, což tu teorii trochu podkopává no.
Ono by ti neuškodilo trochu toho googla poškádlit a nastudovat si základy fyziky, takto tu ze sebe akorát děláš šaška. :)
Začni se studiem třeba zde:
https://pressbooks-dev.oer.hawaii.edu/atmo/chapter/chapter-11-general-circulation/#:~:text=However%2C%20near%20Earth%27s%20poles%2C%20incoming,drives%20Earth%27s%20atmospheric%20general%20circulation.
JO
Jarka O.
16.12.2023 16:27 Reaguje na Petr EliášJá bych doporučila dát do kuchyně 4 teploměry, teploty měřit, zapisovat a pak podumat. Hodně zdaru! :)
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.12.2023 13:09 Reaguje na Petr EliášCo soudíte o tomto?:
https://arxiv.org/pdf/2303.00808.pdf
https://kslegislature.org/li/b2023_24/committees/ctte_s_fed_st_1/documents/testimony/20230307_01.pdf
Odpovědět
https://arxiv.org/pdf/2303.00808.pdf
https://kslegislature.org/li/b2023_24/committees/ctte_s_fed_st_1/documents/testimony/20230307_01.pdf
PE
JO
Jarka O.
14.12.2023 14:16 Reaguje na Petr EliášAno. Řekl byste něco fyzikálního k jeho modelu?
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
14.12.2023 15:16 Reaguje na Jarka O.Čtení Happera (spoluzakladatele olejáři placeného CO2 Coalition - s motem: ,,...educate the public that increased atmospheric levels of CO2 will benefit the world.") přenechám místním ,,takyodborníkům,,. Co tam sesmolil, nebo na co přísahal je mi totálně buřt. :)
Odpovědět
Karel Zvářal
14.12.2023 16:20 Reaguje na Petr EliášTo je zajímavý úvaha!-) Kým je asi placený "zaměstnaný" člověk, který je celý den on line a hlídá diskusi o klimatu? Není to třeba OZE coallition, aby její teorie nebyla nikým a ničím podkopávána?-)
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
14.12.2023 17:59 Reaguje na Karel ZvářalZačínáš macháčkovatět. ;) Já nemohu za to, že místní joudové si vybírají xx let známe joudy... :D
Odpovědět
Karel Zvářal
14.12.2023 18:22 Reaguje na Petr EliášJasné, kontrolu webu mohou provádět jen prověření a politicky spolehliví soudruzi.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2023 18:24 Reaguje na Karel ZvářalRopácké listy, na které Ekolist ropáci přejmenovali, se podlopávat snad ani nedají.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.12.2023 18:29 Reaguje na Pavel HanzlZajímavé, že ve zprávě se "land use" vyskytuje (tím se strážce ohně ohání), ale chraň bůh to trochu rozvést, to je hned na střeše!
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.12.2023 21:27 Reaguje na Karel ZvářalPřesně.Jedno je jisté, PE tomu článku není schopný porozumět. A to se vydává za fyzika.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
15.12.2023 05:58 Reaguje na Jarka O.Tak co ty blábolo? Už jsi se vrátil z Venuše s důkazem, že tam ten sejra není? :D
Odpovědět
Karel Zvářal
15.12.2023 08:54 Reaguje na Jarka O.Igen. Na druhou stranu je ale třeba ocenit, že sebevědomí a arogance mu nechybí, což zvyšuje úroveň diskuse.
Odpovědět
JO
VM
Vladimir Mertan
14.12.2023 18:22 Reaguje na Petr EliášÚstav globální změny ČR má 300 zamestnancov. Sú priamo platení štátom aby globálnu zmenu potvrdzovali. V Nemecku sú tri inštitúty na výskum globálnej zmeny, z toho najväčší má 700 zamestnancov.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
14.12.2023 19:52 Reaguje na Vladimir MertanVýzkum, ne potvrzení. Ale to je na tvůj intelekt moc. :)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
15.12.2023 19:17 Reaguje na Petr EliášKoho chleba ješ, toho pieseň spievaš. Predsa nemôže napr. p. Hruška vyhlásiť: "Tak mne to vychádza, že sa otepľuje iba mierne a účinky tohoto oteplenia prinášajú skôr pozitíva ako negatíva. Okrem toho som zistil, že CO2 na globálnu teplotu Zeme nemá žiadny vplyv. Takže chlapi balíme a budeme si hľadať nejakú novú zmysluplnú prácu."
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
15.12.2023 20:40 Reaguje na Vladimir MertanTo by ale musel pocházet z té tvé ignorantské reality, aby to tvrdil. .)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2023 08:18 Reaguje na Vladimir MertanA prečo by mali čokolvěkpotvrzovat? Jsou od toho, aby zkoumali.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.12.2023 18:25 Reaguje na Petr EliášPodľa google Barda sú svetové počty klimatológov nasledovné: Na základe údajov z rôznych zdrojov, vrátane správy Medzivládneho panelu pre zmenu klímy (IPCC), odhadujem, že vo svete pracuje približne 30 000 vedcov v oblasti globálnej zmeny. Z toho približne 10 000 pracuje v akademickom prostredí, 10 000 pracuje v vládnych organizáciách a 10 000 pracuje v neziskových organizáciách alebo v súkromnom sektore.
Tento počet sa však neustále zvyšuje, pretože sa zvyšuje povedomie o globálnej zmene a rastie potreba výskumu v tejto oblasti. IPCC predpovedá, že do roku 2030 bude vo svete pracovať až 50 000 vedcov v oblasti globálnej zmeny.
Tu je rozdelenie počtu vedcov v oblasti globálnej zmeny podľa regiónu:
Severná Amerika: 10 000
Európa: 10 000
Ázia: 5 000
Južná Amerika: 2 000
Afrika: 1 000
V rámci Európy je najviac vedcov v oblasti globálnej zmeny v Nemecku, Francúzsku, Spojenom kráľovstve a Švédsku. V Severnej Amerike je najviac vedcov v Spojených štátoch, Kanade a Mexiku. V Ázii je najviac vedcov v Číne, Japonsku a Indii. V Južnej Amerike je najviac vedcov v Brazílii a Argentíne. V Afrike je najviac vedcov v Južnej Afrike a Keni.
Odpovědět
Tento počet sa však neustále zvyšuje, pretože sa zvyšuje povedomie o globálnej zmene a rastie potreba výskumu v tejto oblasti. IPCC predpovedá, že do roku 2030 bude vo svete pracovať až 50 000 vedcov v oblasti globálnej zmeny.
Tu je rozdelenie počtu vedcov v oblasti globálnej zmeny podľa regiónu:
Severná Amerika: 10 000
Európa: 10 000
Ázia: 5 000
Južná Amerika: 2 000
Afrika: 1 000
V rámci Európy je najviac vedcov v oblasti globálnej zmeny v Nemecku, Francúzsku, Spojenom kráľovstve a Švédsku. V Severnej Amerike je najviac vedcov v Spojených štátoch, Kanade a Mexiku. V Ázii je najviac vedcov v Číne, Japonsku a Indii. V Južnej Amerike je najviac vedcov v Brazílii a Argentíne. V Afrike je najviac vedcov v Južnej Afrike a Keni.
PE
Petr Eliáš
14.12.2023 19:56 Reaguje na Vladimir MertanA co tím chtěl básník říci? :D Nic to nemění na tom, že Happer je xx let provařený popírač. Nepublikoval v oblasti klimatologie žádnou studii a je v klubu placeném olejáři. :D :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.12.2023 21:21 Reaguje na Petr EliášTen fyzik je popírač? Není spíš jeho článek na váš intelekt moc? :)
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
15.12.2023 05:56 Reaguje na Jarka O.To že happera neznáš a objevil jsi ho až po xx letech není můj problém. Jen ukázka tvé opožděnosti. :)
Odpovědět
JO
Jarka O.
15.12.2023 10:15 Reaguje na Petr EliášAle to je jedno, kdy jsem koho "objevila". Já si přečetla článek, nevidím popírače, vidím model fyzika a na ten se ptám. co je na něm špatně? Jste fyzik? Vzdyt on píše podobně jako Metelka. Nutelo!
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
15.12.2023 10:56 Reaguje na Jarka O.Tak si ho přečti znovu, prostuduj ho a poreferuj na co Happer přišel, kobliho.
Snad to ale nebude tak ,,převratné,, jako když happer vyprávěl o hokejce:
https://www.desmog.com/2012/03/15/debunking-gwpf-briefing-paper-no3-truth-about-greenhouse-gases/
Odpovědět
Snad to ale nebude tak ,,převratné,, jako když happer vyprávěl o hokejce:
https://www.desmog.com/2012/03/15/debunking-gwpf-briefing-paper-no3-truth-about-greenhouse-gases/
VM
Vladimir Mertan
15.12.2023 12:06 Reaguje na Petr EliášJe to podobné, ako keby sme išli skúmať existenciu Boha. 99% katolíckych kňazov jeho existenciu potvrdí. Oni sú predsa na to odborníci. Nejaký laik alebo nebodaj kacír alebo popierac sa ku tomu nemôže vyjadrovať.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
15.12.2023 13:42 Reaguje na Vladimir MertanTy se tu také vyjadřuješ, nikdo ti v tom nebrání. Ani ti nikdo nebrání dělat ze sebe šaška... :D
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.12.2023 16:25 Reaguje na Petr EliášAno, volná výměna názorů na CO2 pokračuje:) a ráda bych ve vás objevila toho fyzika. Proč nepohovoříte o Happerově modelu, kde udělal profesor z USA chybu.
Odpovědět
kk
karel krasensky
14.12.2023 20:23 Reaguje na Pavel Hanzlp.Hanzl radějí si běžte zkontrolovat el.rozvaděč.Pokud v něm najdete červený,modrý a bílý kabel ihned přestřihněte.Dodavá se jimi elektřina z Ruska tak at nepodporujete Putina.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2023 08:15 Reaguje na karel krasenskyFakt, z Ruska? Já myslel, že že z Paroubkova Marsu. Ale mám všude kabely černé, modré (hnědé), nebo žlutozelené, předpokládám.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.12.2023 07:30https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/ad0863
Anatarktída zažila zároveň aj bezprecedentný nárast ľadovocov v rokoch 2021 -2022.
Odpovědět
Anatarktída zažila zároveň aj bezprecedentný nárast ľadovocov v rokoch 2021 -2022.
PH
Pavel Hanzl
14.12.2023 07:57 Reaguje na Vladimir MertanI přes to, že se tam taky silně oteplilo. Jak je to možné?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.12.2023 08:19 Reaguje na Pavel HanzlZjavne je tam ešte stále dosť zima na to aby sa tvoril ľad a v teplejšom vzduchu stúpli zrážky. Celkovo sa v článku píše o neobvyklom rozmiestnení tlakových útavrov, ktoré to majú na svedomí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2023 08:22 Reaguje na Vladimir MertanSprávně. Pokud máte průměrnou roční teplotu -12°C a oteplí se vám brutálně na -8, pořád může ledu přibývat. To samozřejmě nic nemění na tom, že se děsivě globálně otepluje.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.12.2023 18:12 Reaguje na Pavel HanzlNo hlavne nebudú stúpať moria, pretože zvyšok Zemegule už nemá čím prispieť ku zvýšeniu hladiny.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2023 18:22 Reaguje na Vladimir MertanFakt ne? Někde jsem četl 60 metrů nebo ještě víc.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.12.2023 18:38 Reaguje na Pavel HanzlŘekl bych, že počet imigrantů z těch ohrožených atolů bude řádově nižší, než to, co se tlačí od jinověrců. A i tak tam žít je riziko, viz tsunami a tisíce spláchnutých. Ale hlavně, že tu někteří tvrdí, kolik máme na planetě ještě místa k žití... Kobylky hadra!
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.12.2023 08:09 Reaguje na Karel ZvářalPodívejte se na mapu Ruska, Mongolska, Číny, Kanady, Austrálie atd. atd. místa je všude něurékom. Ale o místo tu nejde, Evropa je nejvíce zalidněný kontinent. Jde o konzum a ten planetu ničí.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.12.2023 19:32 Reaguje na Pavel HanzlPíšem zvyšok Zemegule. Antarktída samotná predstavuje tých 60 metrov. Viac na strane 45. https://otvorenaakademia.sav.sk/wp-content/uploads/brochure/Zmena_klimy_1_spread.pdf
Odpovědět
PH
VM
Vladimir Mertan
15.12.2023 19:12 Reaguje na Pavel HanzlAk sa zvyšok sveta roztopí, takmer všetka voda v ľadovcoch je v Antarktíde. Ten zvyšok sveta prispeje ku zvýšeniu hladiny morí málo, a ak bude Antarktída ľad akumulovať, tak by hladin mora mohla dokonca klesnúť.
Odpovědět
pk
pepa knotek
14.12.2023 10:04To je dobře že se otepluje, bude více sodovkového plynu z přírodních zdrojů, fotosyntéza poběží lépe, flora na planetě bude lépe prosperovat, pěstitelé budou mít vyšší výnosy, bude se méně topit - má to i svá pozitiva. V dobách klimatických optim starověké civilizace zaznamenaly nebývalý rozkvět. Bohužel ani klimatická optima netrvají věčně, přijde globální ochlazení, bída a hlad, tak už to na zeměkouli chodí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.12.2023 12:04 Reaguje na pepa knotekPán žije asi trvale na Paoubkově Marsu, že? Tahle změna není přirozená a tak není ani cyklická.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.12.2023 09:14 Reaguje na pepa knotekDoslova jste mi tu myšlenku vzal z úst. Klimaalarmisté se mohou
klidně zbláznit, Hanzl si může dát soláry i na klobouk a napájet jimi mobil a stejně nezabrání oteplování dané klimatickými cykly
na Zemi.
Ano, člověk k tomu přispívá, ale ne až tak, jak se nám neustále vnucuje. Člověk na Zemi ještě nebyl a ty změny se cyklicky stále
opakovaly. Když už je v pravěku zažil, tak se jim přizpůsobil
stejně, jako ve středověku při oteplení a při malé době ledové.
Kdo se přizpůsobí přežije, kdo bude plýtvat prostředky na kraviny,
tak mu nezbydou na to přizpůsobení. Jednoduchá rovnice, kterou
EU křiví rozhazováním financí na OZE pro zmírnění oteplování
v řádech setin procent z celkové hodnoty. Co tak stavět hráze
bránící zaplavení pobřežních měst, nebo ta města stěhovat jinam,
co tak budovat další přehrady na zadržení přívalových vod, co tak
krajinu protkat zavlažovacími kanály, co tak zalesnit co se dá a
ve městech i parkoviště a jiné tepelné ostrovy? Ne to je raději
"zasklí" černými soláry, aby tam bylo ještě tepleji, ruší přehrady
a meliorační stavby. Kamarád létající na rogalu takové solární
elektrárny o ploše stovek metrů čtverečních miluje. Vynesou ho
odraženým horkým vzduchem tak vysoko, že pak už pouze plachtí nad
okolní krajinou. Lesy necháváme sežrat škůdcům a jiné nesmysly.
Pokud se nezmění politika EU, tak se opravdu dočkáme apokalypsy,
kdy nepřipraveni lidé na pobřeží budou zaplaveni, řeky vyschnou
a z polí bude bez zavlažování poušť. Jen tak dál ekosoudruzi v EU!
Odpovědět
klidně zbláznit, Hanzl si může dát soláry i na klobouk a napájet jimi mobil a stejně nezabrání oteplování dané klimatickými cykly
na Zemi.
Ano, člověk k tomu přispívá, ale ne až tak, jak se nám neustále vnucuje. Člověk na Zemi ještě nebyl a ty změny se cyklicky stále
opakovaly. Když už je v pravěku zažil, tak se jim přizpůsobil
stejně, jako ve středověku při oteplení a při malé době ledové.
Kdo se přizpůsobí přežije, kdo bude plýtvat prostředky na kraviny,
tak mu nezbydou na to přizpůsobení. Jednoduchá rovnice, kterou
EU křiví rozhazováním financí na OZE pro zmírnění oteplování
v řádech setin procent z celkové hodnoty. Co tak stavět hráze
bránící zaplavení pobřežních měst, nebo ta města stěhovat jinam,
co tak budovat další přehrady na zadržení přívalových vod, co tak
krajinu protkat zavlažovacími kanály, co tak zalesnit co se dá a
ve městech i parkoviště a jiné tepelné ostrovy? Ne to je raději
"zasklí" černými soláry, aby tam bylo ještě tepleji, ruší přehrady
a meliorační stavby. Kamarád létající na rogalu takové solární
elektrárny o ploše stovek metrů čtverečních miluje. Vynesou ho
odraženým horkým vzduchem tak vysoko, že pak už pouze plachtí nad
okolní krajinou. Lesy necháváme sežrat škůdcům a jiné nesmysly.
Pokud se nezmění politika EU, tak se opravdu dočkáme apokalypsy,
kdy nepřipraveni lidé na pobřeží budou zaplaveni, řeky vyschnou
a z polí bude bez zavlažování poušť. Jen tak dál ekosoudruzi v EU!
PE
Petr Eliáš
15.12.2023 11:04 Reaguje na Břetislav MachačekVe jménu velkého CYKLA!
Jak k tomu tedy člověk přispívá? Když jsi se dal na víru velkého CYKLISTY Kalendy tak o tom budeš mít jistě správné informace...
Odpovědět
Jak k tomu tedy člověk přispívá? Když jsi se dal na víru velkého CYKLISTY Kalendy tak o tom budeš mít jistě správné informace...
PH
Pavel Hanzl
15.12.2023 13:30 Reaguje na Břetislav MachačekVy jste fakt bájný komik. Neinvestovat do OZE (50 MILIARD tun CO2 ročně je brnkačka) ale jen tak levou zadní nastavět přehrady, kanály, vysázet lesy (kam asi?), nenechat si lesy cha cha sežrat kůrovcem (jak to udělat neřešíte), ale perlou je, odstěhovat pobřežní města někam na kppec. Voni sou hlava, voni mají diamantový důl a milióny zedníků, že?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.12.2023 16:42 Reaguje na Pavel HanzlOZE to nezachrání a bude se to dělat tak,jako tak.
Nebo si myslíte, že Gryndýlová EU spasí svět? Ona
spíše zprasí ekonomiku a průmysl v EU a nakonec se
zjistí, že to byla zase jedna ze slepých uliček,
jako v minulosti jiné utopické myšlenky a teorie
co vyšly z vašeho obdivovaného Německa.
Vy dva teoretici si můžete podat ruce a jít spolu
vstříc jasným zítřkům Gryndýlu, který zachrání Zemi
před přehřátím. Normální lidé si zajdou na pivo
a zanadávají na Gryndýl, který u nás zavírá huť
Liberty, která už nemá na energie zatížené všemi
možnými povolenkami, ekologickými normami a cenou
uhlí na evropském trhu. Asi mi na to, že tu bude
i s obslužnými firmami 20 000 lidí na dlažbě,
odpovíte, že dobře jim tak ropákům a že ocel
dovezeme z Indie a Číny. A víte za kolik, až se
už tu nebude vyrábět? No přece za tolik, že se
už tu nebude vyplácet ani strojírenství a taky
stavebnictví. Že je Gryndýl cesta do pekel vám
poví i skláři z Květné a další firmy omezující
výrobu je budou následovat. Zatím někteří lidi
dokonce nabírají, ale oni netuší, kolik bude ta
ocel v EU brzo stát a pak si spočítají náklady
a zavřou továrny taky. Vy důchodce a váš kámoš
co se v práci fláká a píše sem ty svazácké kydy
to záhy poznáte taky, protože pokud nebudou
zisky, nebudou daně, nebude na důchody a ani na
ty zbytečné darmožrouty, kteří se v práci nudí.
Odpovědět
Nebo si myslíte, že Gryndýlová EU spasí svět? Ona
spíše zprasí ekonomiku a průmysl v EU a nakonec se
zjistí, že to byla zase jedna ze slepých uliček,
jako v minulosti jiné utopické myšlenky a teorie
co vyšly z vašeho obdivovaného Německa.
Vy dva teoretici si můžete podat ruce a jít spolu
vstříc jasným zítřkům Gryndýlu, který zachrání Zemi
před přehřátím. Normální lidé si zajdou na pivo
a zanadávají na Gryndýl, který u nás zavírá huť
Liberty, která už nemá na energie zatížené všemi
možnými povolenkami, ekologickými normami a cenou
uhlí na evropském trhu. Asi mi na to, že tu bude
i s obslužnými firmami 20 000 lidí na dlažbě,
odpovíte, že dobře jim tak ropákům a že ocel
dovezeme z Indie a Číny. A víte za kolik, až se
už tu nebude vyrábět? No přece za tolik, že se
už tu nebude vyplácet ani strojírenství a taky
stavebnictví. Že je Gryndýl cesta do pekel vám
poví i skláři z Květné a další firmy omezující
výrobu je budou následovat. Zatím někteří lidi
dokonce nabírají, ale oni netuší, kolik bude ta
ocel v EU brzo stát a pak si spočítají náklady
a zavřou továrny taky. Vy důchodce a váš kámoš
co se v práci fláká a píše sem ty svazácké kydy
to záhy poznáte taky, protože pokud nebudou
zisky, nebudou daně, nebude na důchody a ani na
ty zbytečné darmožrouty, kteří se v práci nudí.
Jakub Graňák
15.12.2023 18:16 Reaguje na Břetislav MachačekMistře - dovolím si upozornit, že přizpůsobování se změnám jaksi nelze realizovat tvrdošíjným lpěním na metodách a postupech, které patří do období malé doby ledové nebo vašeho milovaného období vlády jedné strany - rozsáhlé, ničím nepřerušované, plochy polí jsou totiž stejným tepelným ostrovem, jako parkoviště...
Tudíž svým příspěvkem zase jen potvrzujete, že koncepčnost, kterou se zde tak rád oháníte, je ve Vašem podání jen prázdnou frází.
Odpovědět
Tudíž svým příspěvkem zase jen potvrzujete, že koncepčnost, kterou se zde tak rád oháníte, je ve Vašem podání jen prázdnou frází.
BM
Břetislav Machaček
16.12.2023 17:19 Reaguje na Jakub GraňákČím byly přerušovány prérie jako předchůdkyně polí třeba v Severní Americe? Byly tam nějaké meze a jsou
tam dnes? Znáte pravý původní význam meze? Byla to
hranice mezi pozemky a místy to byla pouze brázda
a nebo půl metru široký kus pokosené trávy. Vy si myslíte, že naši předci mrhali ornou půdu na to,
aby byla ladem? V kopcích meze po vrstevnicích beru jako protierozní opatření, ale kde dnes seženete
zemědělské stroje pro úzká políčka po vrstevnicích? Víte co se ve svahu stane s velkým strojem jedoucím po vrstevnici? To není kůň, či malý traktor se dvěma pluhy. Proto i tam orají a sejí napříč vrstevnicemi
a nebo to nechají ladem. Pole s nějakou plodinou má
sakra daleko k parkovišti, jako tepelnému ostrovu.
Jakým tepelným ostrovem je pole poorané, či čerstvě
oseté na podzim, či v zimě? Přemýšlejte a nebuďte
zbrkle zaujatý. Největší lány bez mezí jsou na
světe víte kde? V kapitalistické Kanadě, USA,
Austrálii a taky v Rusku, na Ukrajině a v Kazachstánu. Ty naše pro vás "velké" lány mám
za humny už 150 let ve stejné rozloze jako tehdy,
jen se změnili majitelé. Neubyly tam žádné meze
a ani remízky, ale spíše naopak přibyly a drobné
a ptáků ubylo. Příčiny bych hledal jinde, než u
mezí širokých byť i dva metry, protože na takové
mezi odložený zajíček, či hnízdo ptáků predátor
najde snadněji, než v poli o výměře 20 ha. To jen
tak, že se liška necourá pšenicí, ale jde po mezi
a tam na tu potravu narazí. Meze nejsou pouze
stezkami kořisti, ale taky stezkami predátorů,
kteří tam mívají vyšlapané stezky. Nejsou pouze
útočištěm kořisti, ale taky predátorů, neboť
liška si noru v poli nevyhrabe, ale v mezi ano,
protože tam má od zemědělských strojů klid. Taktéž
jsou meze oázou pro hraboše díky tomu, že jim tam
nehrozí vyorání a zaplavení nor vodou jako na poli.
No a pokud je ještě osázíte stromy, tak ty stromy
mrzačí stroje od kořenů, až po větve. Remízky jsou
dobrým krytem pro černou, když jsou na poli dosud
plodiny nízké tak, že ji neukryjí, ale v noci už
na nich mohou škodit. Víte já nejsem proti mezím
majícím smysl, ale nesdílím svazácké nadšení je
všem a všude vnutit i za cenu toho, že praktický
význam nebudou mít. Už jsem se sice zařekl, že
na vaše bláboly nebudu odpovídat, ale ono by to
vyznělo tak, že máte pravdu, kterou nemáte a že
jsem rezignoval. Nemíním se nechat odradit od
kritiky hloupostí a od vyvrácení bludů. Budete
to asi muset překousnout, že se budu k nesmyslům
nadále vyjadřovat. Jinak období vlád každého na
chvilku zatím nepřineslo přírodě nic dobrého,
protože co ministr, tak jiný nápad a výměny na
postech ředitelů lesů a jiných organizací. Ti se
o své posty bojí a slepě plní nařízení ministrů,
kteří se jako ministři zemědělství a životního
prostředí začali o rezorty zajímat a dnem jmenování
do funkce. To jsou mi dnes odborníci ten Výborný
a Hladík. Naučili se pár frází, které omílají a
nechají se svými poradci opít jako rohlíkem. V
tom mi byl milejší ministr za totality, který byl
ve své funkci 10 let a jemu nikdo bulíky už nemohl
věšet. Navíc býval vzdělán v oboru stejně, jako
voják na postu ministra obrany a ne jako zpěvačka,
či zakomplexovaná blondýna. Jó pane, ne vše bylo
horší, než nyní, ale to chce sundat růžové brýle
a kouknout se kolem střízlivým pohledem.
Odpovědět
tam dnes? Znáte pravý původní význam meze? Byla to
hranice mezi pozemky a místy to byla pouze brázda
a nebo půl metru široký kus pokosené trávy. Vy si myslíte, že naši předci mrhali ornou půdu na to,
aby byla ladem? V kopcích meze po vrstevnicích beru jako protierozní opatření, ale kde dnes seženete
zemědělské stroje pro úzká políčka po vrstevnicích? Víte co se ve svahu stane s velkým strojem jedoucím po vrstevnici? To není kůň, či malý traktor se dvěma pluhy. Proto i tam orají a sejí napříč vrstevnicemi
a nebo to nechají ladem. Pole s nějakou plodinou má
sakra daleko k parkovišti, jako tepelnému ostrovu.
Jakým tepelným ostrovem je pole poorané, či čerstvě
oseté na podzim, či v zimě? Přemýšlejte a nebuďte
zbrkle zaujatý. Největší lány bez mezí jsou na
světe víte kde? V kapitalistické Kanadě, USA,
Austrálii a taky v Rusku, na Ukrajině a v Kazachstánu. Ty naše pro vás "velké" lány mám
za humny už 150 let ve stejné rozloze jako tehdy,
jen se změnili majitelé. Neubyly tam žádné meze
a ani remízky, ale spíše naopak přibyly a drobné
a ptáků ubylo. Příčiny bych hledal jinde, než u
mezí širokých byť i dva metry, protože na takové
mezi odložený zajíček, či hnízdo ptáků predátor
najde snadněji, než v poli o výměře 20 ha. To jen
tak, že se liška necourá pšenicí, ale jde po mezi
a tam na tu potravu narazí. Meze nejsou pouze
stezkami kořisti, ale taky stezkami predátorů,
kteří tam mívají vyšlapané stezky. Nejsou pouze
útočištěm kořisti, ale taky predátorů, neboť
liška si noru v poli nevyhrabe, ale v mezi ano,
protože tam má od zemědělských strojů klid. Taktéž
jsou meze oázou pro hraboše díky tomu, že jim tam
nehrozí vyorání a zaplavení nor vodou jako na poli.
No a pokud je ještě osázíte stromy, tak ty stromy
mrzačí stroje od kořenů, až po větve. Remízky jsou
dobrým krytem pro černou, když jsou na poli dosud
plodiny nízké tak, že ji neukryjí, ale v noci už
na nich mohou škodit. Víte já nejsem proti mezím
majícím smysl, ale nesdílím svazácké nadšení je
všem a všude vnutit i za cenu toho, že praktický
význam nebudou mít. Už jsem se sice zařekl, že
na vaše bláboly nebudu odpovídat, ale ono by to
vyznělo tak, že máte pravdu, kterou nemáte a že
jsem rezignoval. Nemíním se nechat odradit od
kritiky hloupostí a od vyvrácení bludů. Budete
to asi muset překousnout, že se budu k nesmyslům
nadále vyjadřovat. Jinak období vlád každého na
chvilku zatím nepřineslo přírodě nic dobrého,
protože co ministr, tak jiný nápad a výměny na
postech ředitelů lesů a jiných organizací. Ti se
o své posty bojí a slepě plní nařízení ministrů,
kteří se jako ministři zemědělství a životního
prostředí začali o rezorty zajímat a dnem jmenování
do funkce. To jsou mi dnes odborníci ten Výborný
a Hladík. Naučili se pár frází, které omílají a
nechají se svými poradci opít jako rohlíkem. V
tom mi byl milejší ministr za totality, který byl
ve své funkci 10 let a jemu nikdo bulíky už nemohl
věšet. Navíc býval vzdělán v oboru stejně, jako
voják na postu ministra obrany a ne jako zpěvačka,
či zakomplexovaná blondýna. Jó pane, ne vše bylo
horší, než nyní, ale to chce sundat růžové brýle
a kouknout se kolem střízlivým pohledem.
Jakub Graňák
17.12.2023 08:38 Reaguje na Břetislav MachačekVy si sice kladete dobré otázky, avšak odpovědi na ně jsou značně zkresleny úzce antropocentrickým pohledem. Víte jak vypadá mez u nás? 4 - 6 i více metrů široký pás kamenice obsahující směs lučních květin, keřů a stromů - ráj hmyzu a drobné zvěře.
Když mluvíte o prériích, je třeba si uvědomit, že to bezlesí formovala milionová stáda "dobytka". Zkuste si někde zjistit jaké kolosální, pro nás naprosto nepředstavitelné problémy tam působí větrná eroze. Větrná eroze je vážným problémem už i u nás... a co je řešením? Větrolamy - linie stromů a keřů... tatáž linie navíc rozbíjí tepelné ostrovy - tady opět plácáte, když mluvíte o t.o. na podzim a v zimě - jenže s t.o. máme problém v létě, kdy na polích je buď suché obilí, nebo strniště. Rovněž je důležité si uvědomit, že problém vysychání krajiny je mimo rostoucí teploty definován velmi významným faktorem proudění vzduchu (což zná každá hospodyňka, co suší prádlo venku na šňůře) a opět jsme u větrolamů a roztroušené zeleně, které proudění vzduchu v přízemních výškách významně snižují.
Drobná a hmyz v kulturní krajině mizí z důvodu pesticidní zátěže, prasat... a monodiety - Pesticidní zátěž lze eliminovat jen velmi těžko. Obzvláště v situaci, kdy si pomocníky hubíme stejnými pesticidy a zároveň jim neposkytujeme sebemenší refugium,kde by se mohli nerušeně množit. Prasata, lišky... je třeba vystřílet - od toho tady máme jednu zájmovou skupinu, která deklaruje, jak se o to má starat sama a nikdo jí do toho nemá co kecat, tudíž ať se činí. A tu monodietu opět řeší mimoprodukční zeleň - tudíž, jak už jsem zmiňoval mnohokrát: můžeme vyšším podílem mimoprodukční zeleně zabít hned několik much jednou ranou - jak chcete všechny výše zmíněné, a celou řadu dalších problémů řešit Vy? Nikdy jsem od vás neslyšel jediný nástin řešení, jenom kritiku návrhů, které tu vznáším... vážně si myslíte, že smrkovými monokulturami, stahektarovými lány, stavbou přehrad a odvodňováním krajiny tohle jenom tak "zaplácnete"? Tudíž opět opakuji - podmínky se mění, změnit se musí i náš přístup, jinak končíme...
Odpovědět
Když mluvíte o prériích, je třeba si uvědomit, že to bezlesí formovala milionová stáda "dobytka". Zkuste si někde zjistit jaké kolosální, pro nás naprosto nepředstavitelné problémy tam působí větrná eroze. Větrná eroze je vážným problémem už i u nás... a co je řešením? Větrolamy - linie stromů a keřů... tatáž linie navíc rozbíjí tepelné ostrovy - tady opět plácáte, když mluvíte o t.o. na podzim a v zimě - jenže s t.o. máme problém v létě, kdy na polích je buď suché obilí, nebo strniště. Rovněž je důležité si uvědomit, že problém vysychání krajiny je mimo rostoucí teploty definován velmi významným faktorem proudění vzduchu (což zná každá hospodyňka, co suší prádlo venku na šňůře) a opět jsme u větrolamů a roztroušené zeleně, které proudění vzduchu v přízemních výškách významně snižují.
Drobná a hmyz v kulturní krajině mizí z důvodu pesticidní zátěže, prasat... a monodiety - Pesticidní zátěž lze eliminovat jen velmi těžko. Obzvláště v situaci, kdy si pomocníky hubíme stejnými pesticidy a zároveň jim neposkytujeme sebemenší refugium,kde by se mohli nerušeně množit. Prasata, lišky... je třeba vystřílet - od toho tady máme jednu zájmovou skupinu, která deklaruje, jak se o to má starat sama a nikdo jí do toho nemá co kecat, tudíž ať se činí. A tu monodietu opět řeší mimoprodukční zeleň - tudíž, jak už jsem zmiňoval mnohokrát: můžeme vyšším podílem mimoprodukční zeleně zabít hned několik much jednou ranou - jak chcete všechny výše zmíněné, a celou řadu dalších problémů řešit Vy? Nikdy jsem od vás neslyšel jediný nástin řešení, jenom kritiku návrhů, které tu vznáším... vážně si myslíte, že smrkovými monokulturami, stahektarovými lány, stavbou přehrad a odvodňováním krajiny tohle jenom tak "zaplácnete"? Tudíž opět opakuji - podmínky se mění, změnit se musí i náš přístup, jinak končíme...
BM
Břetislav Machaček
17.12.2023 16:53 Reaguje na Jakub GraňákHezky jste zamluvil to, že naše pole mají daleko k obrovským lánům v zahraničí tím, že
u vás v kopcích jsou tak široké meze. Je to
o tom, že byly něčím, jako terasy a aby se svahovité pole alespoň trochu srovnalo pro snadnější hospodaření a k uložení kamení vybraného z půdy. Tam ty meze smysl mají a
píšu, že ty vrstevnicové brání erozi půdy.
V rovině u nás jsem ty meze a velké lány
už taky popsal a jinde mezi poli ani meze
neměli! Hranicí bývaly hraniční kameny a
stromy a oralo se k přímce mezi těmi body.
Půda byla příliš cenná na to, aby byla
zatravněna s problematickou údržbou a
pokud se lidé nedohodli, tak tam ty meze
byly a jiný smysl, než rozhraničovací,
neměly z důvodů o kterých píšu. Ony totiž
vznikaly i pouhým dělením majetku, kdy
se dědici nedohodli na hospodaření bez
meze jen s hraniční brázdou. Takové pole
měl můj děda se svým bratrem, kde hranicí
byla brázda, ale už se sousedem to byla
metrová!!! mez. Povězte mi jaký smysl měla
pro větrnou erozi(vítr tu sesečenou trávu
přeskočil jak nic) a pro zvěř a hmyz, když
byla sečena až ke kořenům? Po zcelení v ní
byla ornice stejná, jako v okolním poli a
tudíž asi kdysi vznikla rozdělením pole
kvůli nějakým sporům o majetek. Pamatuji
si ještě, jak po orbě chodil soused
přeměřovat její šířku, zda děda nepřioral
nějaký centimetr. Takový byl pravý smysl
většiny mezí a nikoliv nějaká cílená ochrana
přírody. Idealizovat si něco, co mělo zcela
jiný význam , je dnes trend těch, kteří
neznají původní význam mezí. Pak tu byly
i meze meliorační s rygoly na odtok vody
z polí. Světe div se a to i v 19. století a nikoliv za komunistů, kteří je tam nechali, protože znali jejich účel. Jsou tam dodnes, ale neudržované a tudíž nefunkční. Takže když pár dnů prší, tak vodu z polí neodvádějí a
pole připomínají rýžová pole někde v Číně.
Bohužel to ale našim plodinám nesvědčí a
tak vyhnijí a nic se tam neurodí. Tady mají
meliorace své místo a bez nich je neúroda.
Navíc rygoly mívaly kdysi prkenná hradítka
na regulaci odtoku. Pamatuji, jak děda v
dešti chodil po poli s motykou a tam rygol
prokopal a nebo naopak zakopal, aby vodu
dostal všude rovnoměrně. Každé pole je jiné
a potřebuje něco jiného. Bohužel jsme zase
u zjednodušování a ideového odmítání těchto
meliorací. Byly k regulaci vody a nikoliv
pouze k odvodnění a že to dnes nefunguje je
záležitost hospodářů, že zanedbali údržbu
a o regulaci o které prd vědí. V mém okolí
jsou stavbou domků narušené původní drenáže,
které domky na deskách nepotřebují, ale
stará zástavba má nyní zaplavené sklepy.
I ty nové domky se už po lijáku dočkaly
reklamace, narušenou drenáží nebyla voda
odvedena a natekla jim do přízemí. Měli na
dvorcích a v domech lagunu bez odtoku a to
u domků v mírném svahu! To prostě stavební
firmy nedomyslely, že i tam může bez drenáží voda zůstat stát. Dodatečně dělali drenáže
nové, ale kam je odvést, když totéž provedli
pod nimi? V těch místech je totiž cca 7 m
silná vrstva cihlářského jílu a ten tu vodu
do podzemí jen tak nepustí a proto tam byly
kdysi ty drenáže.
Jinak monodietu nezachrání neudržované meze plné bodláčí, jak dnes ty meze vypadají, ale musely by být pravidelně koseny a pěstěny.
Vytvořit mez a dál se o ni nestarat nemá smysl
a stačilo by, kdyby se jejich propagátoři
alespoň starali o ty stávající, což se neděje.
Nakonec vlastník pole postříká sousední pole
a sním i tu trávu na mezi, která měla sloužit
ke zdravému stravování. Ono někdy stačí vítr
v době postřiku a kamarádu včelaři takto
postříkali jeho svazénku pro včely. Když mu
začaly padat včely, tak ji raději pokosil
a ihned zaoral. Na sousední postříkanou
kukuřici nelétaly, ale na jeho svazénku
postříkanou jaksi navíc ano a to se jim
stalo osudným. I to se stane tomu hmyzu,
který konzumuje pyl a nektar z květů na
mezi zasažené postřikem s okolního pole.
Totéž zbaští i zajíc a je vymalováno.
On kukuřici nechtěl, trávu z meze ano,
ale netušil, že je postříkaná taky.
Takže cennost takových mezí je nakonec
sporná a než meze považuji za moudřejší
biopásy, které nabízejí jak protierozní
využití, tak zpestření potravy a taky
kryt k hnízdění a odložení mláďat. Co
je navíc důležité je to, že to není
trvalé, že si půda odpočine a dodá se ji
před dalším pěstováním organika z biomasy
těch směsek. Případní majitelé nenapadnou
pachtýře, že jim z pole udělal mez a jemu
se lépe na takovém poli bez mezí hospodaří.
Nevracejme se k přežitkům a dělejme to, co
má větší smysl, než něco, co se už přežilo.
Myslivce nechte na pokoji, oni jsou omezeni
tolika klacky pod nohy, že je zázrak, že
tlumí škodnou a černou alespoň tak. Bez nich
to bude dělat kdo? Vy? Nebo zemědělec sedící
celý den a leckde i noc na traktoru? Nebo
si budou vlastníci půdy najímat lovce na
odstřel zvěře? Pak se možná taky dočkají
ceníku: divoké prase 10 000, atd. Pak možná
pochopí, že neměli po myslivcích chtít za honitbu nájem a uplatňovat škody na porostech. Nebo si myslíte, že někdo bude jen tak mrznout jako profík na čekané kvůli divočákovi, či lišce? Víte kolik peněz stálo vystřílení černé při moru profesionálními odstřelovači? Že to byli policisté neznamená, že budou za státní
peníze střílet černou třeba i u vás! buďte
rád za každého myslivce, co po vás nechce
zástřelné za divoké prase, co vám zničilo
úrodu. A jim radím mudrlanty vyléčit tak,
že si dají všichni dva roky přestávku a lidé
poznají, že bez nich to fungovat už nebude!
Odpovědět
u vás v kopcích jsou tak široké meze. Je to
o tom, že byly něčím, jako terasy a aby se svahovité pole alespoň trochu srovnalo pro snadnější hospodaření a k uložení kamení vybraného z půdy. Tam ty meze smysl mají a
píšu, že ty vrstevnicové brání erozi půdy.
V rovině u nás jsem ty meze a velké lány
už taky popsal a jinde mezi poli ani meze
neměli! Hranicí bývaly hraniční kameny a
stromy a oralo se k přímce mezi těmi body.
Půda byla příliš cenná na to, aby byla
zatravněna s problematickou údržbou a
pokud se lidé nedohodli, tak tam ty meze
byly a jiný smysl, než rozhraničovací,
neměly z důvodů o kterých píšu. Ony totiž
vznikaly i pouhým dělením majetku, kdy
se dědici nedohodli na hospodaření bez
meze jen s hraniční brázdou. Takové pole
měl můj děda se svým bratrem, kde hranicí
byla brázda, ale už se sousedem to byla
metrová!!! mez. Povězte mi jaký smysl měla
pro větrnou erozi(vítr tu sesečenou trávu
přeskočil jak nic) a pro zvěř a hmyz, když
byla sečena až ke kořenům? Po zcelení v ní
byla ornice stejná, jako v okolním poli a
tudíž asi kdysi vznikla rozdělením pole
kvůli nějakým sporům o majetek. Pamatuji
si ještě, jak po orbě chodil soused
přeměřovat její šířku, zda děda nepřioral
nějaký centimetr. Takový byl pravý smysl
většiny mezí a nikoliv nějaká cílená ochrana
přírody. Idealizovat si něco, co mělo zcela
jiný význam , je dnes trend těch, kteří
neznají původní význam mezí. Pak tu byly
i meze meliorační s rygoly na odtok vody
z polí. Světe div se a to i v 19. století a nikoliv za komunistů, kteří je tam nechali, protože znali jejich účel. Jsou tam dodnes, ale neudržované a tudíž nefunkční. Takže když pár dnů prší, tak vodu z polí neodvádějí a
pole připomínají rýžová pole někde v Číně.
Bohužel to ale našim plodinám nesvědčí a
tak vyhnijí a nic se tam neurodí. Tady mají
meliorace své místo a bez nich je neúroda.
Navíc rygoly mívaly kdysi prkenná hradítka
na regulaci odtoku. Pamatuji, jak děda v
dešti chodil po poli s motykou a tam rygol
prokopal a nebo naopak zakopal, aby vodu
dostal všude rovnoměrně. Každé pole je jiné
a potřebuje něco jiného. Bohužel jsme zase
u zjednodušování a ideového odmítání těchto
meliorací. Byly k regulaci vody a nikoliv
pouze k odvodnění a že to dnes nefunguje je
záležitost hospodářů, že zanedbali údržbu
a o regulaci o které prd vědí. V mém okolí
jsou stavbou domků narušené původní drenáže,
které domky na deskách nepotřebují, ale
stará zástavba má nyní zaplavené sklepy.
I ty nové domky se už po lijáku dočkaly
reklamace, narušenou drenáží nebyla voda
odvedena a natekla jim do přízemí. Měli na
dvorcích a v domech lagunu bez odtoku a to
u domků v mírném svahu! To prostě stavební
firmy nedomyslely, že i tam může bez drenáží voda zůstat stát. Dodatečně dělali drenáže
nové, ale kam je odvést, když totéž provedli
pod nimi? V těch místech je totiž cca 7 m
silná vrstva cihlářského jílu a ten tu vodu
do podzemí jen tak nepustí a proto tam byly
kdysi ty drenáže.
Jinak monodietu nezachrání neudržované meze plné bodláčí, jak dnes ty meze vypadají, ale musely by být pravidelně koseny a pěstěny.
Vytvořit mez a dál se o ni nestarat nemá smysl
a stačilo by, kdyby se jejich propagátoři
alespoň starali o ty stávající, což se neděje.
Nakonec vlastník pole postříká sousední pole
a sním i tu trávu na mezi, která měla sloužit
ke zdravému stravování. Ono někdy stačí vítr
v době postřiku a kamarádu včelaři takto
postříkali jeho svazénku pro včely. Když mu
začaly padat včely, tak ji raději pokosil
a ihned zaoral. Na sousední postříkanou
kukuřici nelétaly, ale na jeho svazénku
postříkanou jaksi navíc ano a to se jim
stalo osudným. I to se stane tomu hmyzu,
který konzumuje pyl a nektar z květů na
mezi zasažené postřikem s okolního pole.
Totéž zbaští i zajíc a je vymalováno.
On kukuřici nechtěl, trávu z meze ano,
ale netušil, že je postříkaná taky.
Takže cennost takových mezí je nakonec
sporná a než meze považuji za moudřejší
biopásy, které nabízejí jak protierozní
využití, tak zpestření potravy a taky
kryt k hnízdění a odložení mláďat. Co
je navíc důležité je to, že to není
trvalé, že si půda odpočine a dodá se ji
před dalším pěstováním organika z biomasy
těch směsek. Případní majitelé nenapadnou
pachtýře, že jim z pole udělal mez a jemu
se lépe na takovém poli bez mezí hospodaří.
Nevracejme se k přežitkům a dělejme to, co
má větší smysl, než něco, co se už přežilo.
Myslivce nechte na pokoji, oni jsou omezeni
tolika klacky pod nohy, že je zázrak, že
tlumí škodnou a černou alespoň tak. Bez nich
to bude dělat kdo? Vy? Nebo zemědělec sedící
celý den a leckde i noc na traktoru? Nebo
si budou vlastníci půdy najímat lovce na
odstřel zvěře? Pak se možná taky dočkají
ceníku: divoké prase 10 000, atd. Pak možná
pochopí, že neměli po myslivcích chtít za honitbu nájem a uplatňovat škody na porostech. Nebo si myslíte, že někdo bude jen tak mrznout jako profík na čekané kvůli divočákovi, či lišce? Víte kolik peněz stálo vystřílení černé při moru profesionálními odstřelovači? Že to byli policisté neznamená, že budou za státní
peníze střílet černou třeba i u vás! buďte
rád za každého myslivce, co po vás nechce
zástřelné za divoké prase, co vám zničilo
úrodu. A jim radím mudrlanty vyléčit tak,
že si dají všichni dva roky přestávku a lidé
poznají, že bez nich to fungovat už nebude!
Jakub Graňák
17.12.2023 19:21 Reaguje na Břetislav MachačekPřesně jak jsem si myslel, žádný návrh řešení eroze, vysychání krajiny, diverzity... nic jenom řečičky o tom, jak to bylo kdysi... tohle nás do budoucna skutečně nespasí.
Meliorace měly smysl za první republiky, protože byly motivovány tím co popisujete, od padesátých let ale byly motivovány ideologií, nikoli skutečnou potřebou. Maskovala se tím skutečnost, že zestátněné zemědělství nebylo schopno dosáhnout předválečné úrovně ani 20 let po válce.
Biopásy vůbec neřeší erozi ať už jakoukoli, diverzitu už vůbec ne, protože neposkytují útočiště, to co se tam uchýlilo skončí rozšrotováno na sračku při úpravě pro setí.
Trestuhodné zanedbání práce s mládeží, to je důvod, proč jdou myslivci do kopru.
Ps: půdní bloky máme největší v celé EU, konkurenční výhoda, ani garance laciných potravin to zjevně není
Odpovědět
Meliorace měly smysl za první republiky, protože byly motivovány tím co popisujete, od padesátých let ale byly motivovány ideologií, nikoli skutečnou potřebou. Maskovala se tím skutečnost, že zestátněné zemědělství nebylo schopno dosáhnout předválečné úrovně ani 20 let po válce.
Biopásy vůbec neřeší erozi ať už jakoukoli, diverzitu už vůbec ne, protože neposkytují útočiště, to co se tam uchýlilo skončí rozšrotováno na sračku při úpravě pro setí.
Trestuhodné zanedbání práce s mládeží, to je důvod, proč jdou myslivci do kopru.
Ps: půdní bloky máme největší v celé EU, konkurenční výhoda, ani garance laciných potravin to zjevně není
