Asociace soukromých zemědělců žádá MŽP o dostupnější podporu prevence škod způsobených vlky

Nyní MŽP nabízí zemědělcům, kteří chtějí zabezpečit svá stáda před útoky vlků a dalších velkých šelem, jen podporu z Operačního programu životní prostředí (OPŽP). "Tento program je však administrativně velmi náročný a zvláště pro chovatele menších stád je nejen nevhodný, ale v některých případech i nerealizovatelný," stojí v dopisu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Kjetil Kolbjornsrud / Shutterstock.com

Asociace v úvodu dopisu připomněla, že MŽP loni schválilo Program péče o vlka obecného, kde jsou také popsané cíle v podpoře prevence proti útokům vlků na hospodářská zvířata. Signatáři uvedli, že diskusi i každou snahu o pokles počtu střetů mezi vlky a hospodářskými zvířaty vítají. Zároveň však upozornili, že nyní MŽP nabízí zemědělcům, kteří chtějí zabezpečit svá stáda před útoky vlků a dalších velkých šelem, jen podporu z Operačního programu životní prostředí (OPŽP).

"Tento program je však administrativně velmi náročný a zvláště pro chovatele menších stád je nejen nevhodný, ale v některých případech i nerealizovatelný," stojí v dopisu. "Například podmínku minimální výše projektu 100 000 Kč či nutnost předfinancování všech aktivit považujeme za velmi problematické a odrazující. Značná administrativní náročnost OPŽP se projevuje i v délce schvalování projektů, což dále komplikuje přístup zemědělců k finančním prostředkům," uvádí signatáři. Řezníčková pak ve zprávě uvedla, že Hnutí Duha například s administrativou ohledně dotací pomáhá. I ona však zdůraznila, že je tato administrace velmi náročná a její podmínky "téměř neumožňují" využití menšími chovateli.

Signatáři ocenili, že v Programu péče o vlka bylo schváleno financování zvýšených nákladů na organizaci pastvy v oblastech výskytu vlka. Klíčová je podle nich i podpora opatření, která nesou zvýšené náklady - třeba častější přehánění stád do košárů nebo péče o pastevecké psy, jež z OPŽP hradit nelze. "Pokud tyto platby nebudou zakomponovány do zemědělských dotací v rámci plošných plateb, je nezbytné, aby MŽP ve vazbě na programové období 2021-2027 připravilo zvláštní národní program pro tyto účely, jak se zavázalo ostatně i ve zmíněném Programu péče pro vlka," vyzvali resort autoři dopisu. Zdůraznili, že je třeba urychlené řešit dostupnost podpory pro chovatele, jejichž zvířata jsou ohrožena.

"Zároveň vás žádáme o detailní časový harmonogram přípravy tohoto národního programu a o přizvání zemědělské veřejnosti k projednávání jeho nastavení. Pro další korektní a věcnou debatu a důvěru veřejnosti máme za to, že dřívější sliby ministerstva životního prostředí by měly být naplňovány," uzavřeli signatáři.

Vedle zástupců ASZ se k dopisu připojila další dvacítka chovatelů z Královéhradeckého, Ústeckého, Libereckého, Středočeského a Moravskoslezského kraje.

Na území České republiky se nachází 22 vlčích teritorií. V lednu o těchto výsledcích terénního monitoringu informovali zástupci Hnutí Duha. Převážná část (19 vlčích teritorií) jich je v pohraniční oblasti a v některých případech na české území zasahují jen částečně. Podle expertů na velké šelmy šlo ve 14 případech o smečky, které v tuzemských podmínkách čítají obvykle čtyři až šest jedinců. V meziročním srovnání se počet teritorií zvýšil o čtyři, počet smeček o jednu.