Attenborough: V boji za klima jsme v krizovém momentu
21.1.2020 00:23
(ČTK)
Podle britského přírodovědce Davida Attenborougha lidstvo v boji proti klimatické změně dospělo do "krizového momentu" a varoval, že cíle vlád pro nadcházející dekády nejsou v tomto směru pro záchranu planety dostačující. / Ilustrační foto
Attenborough vyzval k redukci emisí uhlíkových plynů zejména Čínu. Doufá prý, že ostatní země budou Čínu následovat, pokud jim Peking ukáže cestu správným směrem. "Krizový moment nastal - už se nemůžeme vykrucovat," řekl 93letý vědec, který po celém světě mimo jiné posílil povědomí veřejnosti o nebezpečí znečišťování oceánů plastovými odpady v televizním seriálu Modrá planeta II.
"Rok za rokem jsme to odkládali, zvedali cíle a říkali: 'Tak jo, když to uděláme během příštích 20 let...'," upozornil Attenborough.
"Tohle je naléhavý problém, který je třeba řešit. Ba co víc, my víme, jak na to - je to paradox, že odmítáme podniknout kroky, o nichž víme, že je nutné je udělat," řekl Attenborough.
S poukazem na aktuální ničivé lesní požáry v Austrálii vědec kritizoval přístup tamní vlády ke klimatické změně. Její trvající podpora těžbě uhlí podle něj ukazuje, že světu na životním prostředí nezáleží.
Australský premiér Scott Morrison tento týden prohlásil, že jeho země zlepšuje svou odolnost a reaguje na "realitu prostředí, v němž žijeme".
Interview s Attenboroughem bylo součástí pořadů BBC o klimatické změně před konferencí OSN (COP 26), která se uskuteční letos v listopadu v Glasgowě.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost Klimatické žaloby. Ta žádala aktivnější kroky proti emisím
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Klíčový standard pro vykazování emisí skleníkových plynů ve firmách je nyní v češtiněOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
Karel Zvářal
21.1.2020 05:38Kdyby o tomto novodobém problému hovořil někdo z pokračovatelů (student či žák) světoznámého vědce, od místních antiekologických aktivistů ("první pětky") by se snesla sprška invektiv. Takhle to nechají ležet...
Odpovědět
Jakub Graňák
21.1.2020 08:08 Reaguje na Karel ZvářalKrásně to lze ilustrovat na tématu úbytku hmyzu, nebo degradace půdního edafonu. Jeho masový úbytek nikdo nerozporuje až do okamžiku, kdy někdo zmíní termín pesticidy. V tu chvíli se strhne smršť nadávek, ve stylu: "Pesticidy za to nemůžou, používá se jich ročně přece jenom 2,5 milionů tun a jsou naprosto neškodné"(urážky a vulgarismy si dosaďte dle libosti).
Nikdo z těchto rebelů (protože tak oni sami sebe vnímají) mi dosud nebyl schopen alespoň trochu věrohodně nastínit jakýkoli jiný důvod úbytku hmyzu a půdního edafonu
Odpovědět
Nikdo z těchto rebelů (protože tak oni sami sebe vnímají) mi dosud nebyl schopen alespoň trochu věrohodně nastínit jakýkoli jiný důvod úbytku hmyzu a půdního edafonu
Karel Zvářal
21.1.2020 08:45 Reaguje na Jakub GraňákPřesně tak. Člověk dokáže velké věci, tak velké, o jakých se mu dřív ani nesnilo. Úbytek hmyzu, celkové diverzity druhů, degradace půd... - o tom se ví a hovoří... ale jenom nejmenovat! Dokonce ani druhové jméno, i to irituje:-)
Odpovědět
RV
Richard Vacek
21.1.2020 08:53 Reaguje na Jakub GraňákAle to já vám klidně nastíním jednu příčinu úbytku hmyzu, které je způsobena (opět) ekology. Mizí biotopy, kde bylo hmyzu nejvíce - jedná se o různá smetiště, hnojiště, hnojoteče, splaškoteče. Tolik mastných fleků na předním skle automobilu jako kdysi bývalo v jejich okolí, dnes nikde jinde nevidíte.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.1.2020 09:42 Reaguje na Richard VacekNemáte pravdu:
1) úbytek vámi zmiňovaných ploch nemají na svědomí ekologové, nýbrž úbytek počtu chovaného dobytka z důvodů Klausovských tezí typu-potraviny dovezeme. Což pokud si dobře pamatuji, tady propagujete i vy, že ano?
2) celková výměra ploch hnojišť... je naprosto směšná oproti všem ostatním plochám.
3) Pro vás to bude asi šok, ale celkový počet koprofágních druhů hmyzu je jen zlomkem celkového počtu druhů.
4) Jedno entomologické moudro: Nejvíce druhově i početně bohaté lokality jsou místa na rozhraní dvou rozdílných ekosystémů př. rozhraní pole-les, louka-mokřad... (to přestává platit v důsledku úletů pesticidů a jejich rezidují).
5) jediná věc, se kterou lze s vámi souhlasit je: "Mizí biotopy" v důsledku bolševického přístupu ke krajině (ten v mnoha ohledech přetrvává) zmizely z krajiny biotopy na hmyz bohaté př. meze, mokřady, smíšené lesy, pestrá krajinná mozaika...
Odpovědět
1) úbytek vámi zmiňovaných ploch nemají na svědomí ekologové, nýbrž úbytek počtu chovaného dobytka z důvodů Klausovských tezí typu-potraviny dovezeme. Což pokud si dobře pamatuji, tady propagujete i vy, že ano?
2) celková výměra ploch hnojišť... je naprosto směšná oproti všem ostatním plochám.
3) Pro vás to bude asi šok, ale celkový počet koprofágních druhů hmyzu je jen zlomkem celkového počtu druhů.
4) Jedno entomologické moudro: Nejvíce druhově i početně bohaté lokality jsou místa na rozhraní dvou rozdílných ekosystémů př. rozhraní pole-les, louka-mokřad... (to přestává platit v důsledku úletů pesticidů a jejich rezidují).
5) jediná věc, se kterou lze s vámi souhlasit je: "Mizí biotopy" v důsledku bolševického přístupu ke krajině (ten v mnoha ohledech přetrvává) zmizely z krajiny biotopy na hmyz bohaté př. meze, mokřady, smíšené lesy, pestrá krajinná mozaika...
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 10:57 Reaguje na Richard VacekPříčinou je průmyslové zemědělství, u nás velmi rozšířené a dotované z fondů na úrdžby krjiny. Jsme země naopak.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
21.1.2020 16:06 Reaguje na Pavel HanzlZemědělská velkovýroba je u nás od '48, kdy se rozorávaly meze. Chemie používáme méně, než se používalo za socialismu. A tehdy se používala chemie s dlouhou dobou rozkladu a navíc širokospektrální. Jediné, co se od revoluce změnilo je právě likvidace řady biotopů, protože ekologové z neznámých příčin mají rádi krajinu podobnou "panenské", kde není znát ruka člověka. S vymizením splaškových potoků vymizely celé potravní řetězce navázané na hmyz.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.1.2020 17:21 Reaguje na Richard VacekDoba rozkladu např. roundupu je až 174 dnů, s tím, že se váže na půdu a světe div se, ničí edafon. Je to určitý pokrok proti DDT, nicméně stále naprosto nedostačující (navíc se používá skoro všude, ne jen v zemědělství-na to bolševik neměl prostředky). Mospilan - škodlivý pro vodní organismy s dlouhodobými účinky atd. atd... Zdroj bezpečnostní listy uvedených přípravků.
Splašky-tím patrně myslíte odpadní vody z domácností, že ano? Tak v těch vlivem vysokého obsahu detegentů vůbec nic nežije. Pokud jste snad měl na mysli mučůvku, jakožto kapalnou fázi hnoje, tak ta byla jímána, nebo alespoň zadržována (a tak tomu je i v současnosti) už za bolševika a to především proto,A) že kontaminuje spodní vody dusičnany. B) kontaminuje povrchové vody dusičnany, což vede k masivním úhynům všech vodních organismů kromě sinic.
Jen pro vaši informaci, protože evidentně vůbec nevíte o čem mluvíte:
Na hmyz jsou navázány téměř všechny suchozemské potravní řetězce. Vaše zplošťování hmyzí třídy (taxonomicky) na pár taxonů much a koprofágů zavání demagogií.
Byl bych velice rád, kdyby jste se pokusil vyvrátit mé argumenty v přízpěvku výše, především pak bod 1, děkuji
Odpovědět
Splašky-tím patrně myslíte odpadní vody z domácností, že ano? Tak v těch vlivem vysokého obsahu detegentů vůbec nic nežije. Pokud jste snad měl na mysli mučůvku, jakožto kapalnou fázi hnoje, tak ta byla jímána, nebo alespoň zadržována (a tak tomu je i v současnosti) už za bolševika a to především proto,A) že kontaminuje spodní vody dusičnany. B) kontaminuje povrchové vody dusičnany, což vede k masivním úhynům všech vodních organismů kromě sinic.
Jen pro vaši informaci, protože evidentně vůbec nevíte o čem mluvíte:
Na hmyz jsou navázány téměř všechny suchozemské potravní řetězce. Vaše zplošťování hmyzí třídy (taxonomicky) na pár taxonů much a koprofágů zavání demagogií.
Byl bych velice rád, kdyby jste se pokusil vyvrátit mé argumenty v přízpěvku výše, především pak bod 1, děkuji
RV
Richard Vacek
21.1.2020 17:57 Reaguje na Jakub GraňákO dnes a v minulosti používaných chemikáliích doporučuji další studium. Právě z důvodu, že staré prostředky působily i na necílové organismy, popřípadě setrvávaly déle v prostředí, tyto byly a stále jsou nahrazovýny jinými, modernějšími. Stačí si porovnat dříve hojně používaný organofosfát Metation s právě zmíněným neonikotinovým Mospilanem.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.1.2020 18:55 Reaguje na Richard VacekPane, já mám pro nakládání s agrochemikáliemi osvědčení už asi 15 let, i když už asi propadlo, poněvadž jsem ho léta nepotřeboval. Pracoval jsem jako vedoucí provozu v ovocnářské školce, tudíž zkušeností s pesticidy z praxe mám moře. Nové prostředky působí na necílové organismy úplně stejně jako ty staré, insekticid hubí hmyz-všechen bez výjimky (kromě některých přípravků na bázi olejů proti puklicím...) to samo herbicidy, fungicidy, včetně jejich rezidují (která např u roundupu jsou velice toxická a daleko persistentnější než samotný přípravek). Rezidua dnešních pesticidů se v prostředí přidávají k reziduím přípravků dřívějších a vytvářejí koktejl, jehož dopady na přírodu sledujeme dnes. Alarmující je např i včerejší zpráva, že rezidua roundupu se vyskytují v 95% všech vzorků vody v ČR. Je mi úplně putna, jestli to jsou koncentrace škodlivé nebo ne, nevidím jediný důvod, proč bych měl tolerovat někomu, že kontaminuje vodu v mojí studně čímkoli.
Vyzývám vás, buďte korektní, vraťte se na počátek vlákna a vysvětlete mi své původní tvrzení týkající se úbytku hnojišť a podobných ploch vlivem ekologů (viz můj první příspěvek, bod 1), a neodbíhejte neustále od tématu někam stále dál od vašeho původního tvrzení
Odpovědět
Vyzývám vás, buďte korektní, vraťte se na počátek vlákna a vysvětlete mi své původní tvrzení týkající se úbytku hnojišť a podobných ploch vlivem ekologů (viz můj první příspěvek, bod 1), a neodbíhejte neustále od tématu někam stále dál od vašeho původního tvrzení
RV
Richard Vacek
21.1.2020 18:38 Reaguje na Jakub GraňákSnad nehodnotím, jestli je správné, nebo ne, že na polích nemáme hromady hnoje a splašky končí v čističce. Popisuji jednu (a možná tu hlavní) příčinu, proč ubývá hmyzu.
Velkých lánů máme stejně jako před revolucí. Chemie máme méně a je ohleduplnější k okolí. Tak proč hmyzu ubývá? Co se po revoluci změnilo? Nebo si myslíte, že je chemie horší, je jí více, pole jsou rozsáhlejší?
Odpovědět
Velkých lánů máme stejně jako před revolucí. Chemie máme méně a je ohleduplnější k okolí. Tak proč hmyzu ubývá? Co se po revoluci změnilo? Nebo si myslíte, že je chemie horší, je jí více, pole jsou rozsáhlejší?
Jakub Graňák
21.1.2020 19:21 Reaguje na Richard VacekŘíká se tomu kumulativní efekt-to u těch pesticidů. Míra chemizace krajiny stále stoupá přínosem dalších sloučenin.
Cituji zprávu o stavu živ prostředí MŽP: Nesprávné postupy v konvenčním hospodaření, využívající minerální hnojiva a přípravky na ochranu rostlin v nepřiměřeném množství, často vedou ke znečištění podzemních a povrchových vod, poklesu biodiverzity půdních mikroorganismů, a tím i kvality půdy. Podobně je tomu i u dalších chemických látek, které se do půdy dostávají ze skládek, starých ekologických zátěží, emisemi nebo při vypouštění odpadních vod do půdy a při průmyslových haváriích. Kontaminace půdy může mít následně prostřednictvím bioakumulace v potravních řetězcích negativní vliv i na související ekosystémy a kvalitu potravin
Už před revolucí ubývalo hmyzu, velké množství zásahů do prostředí se projeví až následně. Viz. vliv meliorací na vysoušení krajiny a vodních zdrojů se projevil až po dekádách. Zcela identicky to probíhá u hmyzu.
Zásadní je však to, že produkujeme (s využitím umělých hnojiv a pesticidů)
1)energetické plodiny, což je naprostá hovadina
2) nadprodukci obilnin o statisíce tun.
Takže, jednoduše řečeno, ničíme si půdu a s ní i celou přírodu, pro něco co nepotřebujeme
Odpovědět
Cituji zprávu o stavu živ prostředí MŽP: Nesprávné postupy v konvenčním hospodaření, využívající minerální hnojiva a přípravky na ochranu rostlin v nepřiměřeném množství, často vedou ke znečištění podzemních a povrchových vod, poklesu biodiverzity půdních mikroorganismů, a tím i kvality půdy. Podobně je tomu i u dalších chemických látek, které se do půdy dostávají ze skládek, starých ekologických zátěží, emisemi nebo při vypouštění odpadních vod do půdy a při průmyslových haváriích. Kontaminace půdy může mít následně prostřednictvím bioakumulace v potravních řetězcích negativní vliv i na související ekosystémy a kvalitu potravin
Už před revolucí ubývalo hmyzu, velké množství zásahů do prostředí se projeví až následně. Viz. vliv meliorací na vysoušení krajiny a vodních zdrojů se projevil až po dekádách. Zcela identicky to probíhá u hmyzu.
Zásadní je však to, že produkujeme (s využitím umělých hnojiv a pesticidů)
1)energetické plodiny, což je naprostá hovadina
2) nadprodukci obilnin o statisíce tun.
Takže, jednoduše řečeno, ničíme si půdu a s ní i celou přírodu, pro něco co nepotřebujeme
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 17:31 Reaguje na Richard VacekNejsem biolog, ale selským rozumem mi dochází, že účinné pesticidy jsou určitě velmi účinné v celém spektru hmyzu a právě plodiny pěstované jako energetické, (především řepka) jsou chemizovány daleko více, než plodiny potravinářské. A v tom vidím ten hlavním problém.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 08:44Znáte někoho, kdo je profesionálem a vědcem v oblasti klimatologie, který není "klimaalarmistou" a řadí se ke klimaskeptikům, kteří popírají to extrémně rychlé oteplování planety??
Já znám jen prof. Pokorného, který oteplování nepopírá (to ani nejde), ale tvrdí, že nevíme čím to je. Možná nějakou přírodní příčinou (ovšem neví jakou), nebo spalováním fosilních paliv, ale to se taky neví.
Faktem ale je, že všichni ostatní to ví.
Odpovědět
Já znám jen prof. Pokorného, který oteplování nepopírá (to ani nejde), ale tvrdí, že nevíme čím to je. Možná nějakou přírodní příčinou (ovšem neví jakou), nebo spalováním fosilních paliv, ale to se taky neví.
Faktem ale je, že všichni ostatní to ví.
Karel Zvářal
21.1.2020 08:57 Reaguje na Pavel HanzlAsi nikdo nepopře, když si doma nainstaluje malou skříňku s názvem klimatizace, že tato bude fungovat a vzdoušek se ochladí. Takovou klimatizaci by mohli vymyslet i pro venkovní prostory. Tam ta lidská činnost se projevuje na teplotě jaksi neplánovaně, ovšem do plusových hodnot.
Když vedle sebe postavíte teorii motýlích křídel a teorii milionů odlesněných a zastavěných kilometrů čtverečních, která z nich Vás více znepokujeje? Mě ta druhá... a vím proč!
Odpovědět
Když vedle sebe postavíte teorii motýlích křídel a teorii milionů odlesněných a zastavěných kilometrů čtverečních, která z nich Vás více znepokujeje? Mě ta druhá... a vím proč!
VM
Vladimir Mertan
21.1.2020 10:21 Reaguje na Pavel HanzlÁno, existujú. Podobne ako Peter Pokorný nie je klimatológ, ale paleoekológ, existujú aj ďaší vedci prevažne z radov geológov, ktorí sú značne skeptickí. Môžem menovať Doc. Peter András, RNDr. Vojen Ložek, George Kukla, Prof. Ján Babčan, Prof. Kutílek, doc. Jozef Hók. Medzi skeptikov patrí napríklad prof. Furmánek - historik špecializujúci sa na dobu bronzovú, historický klimatológ Jiří Svoboda. Skeptický je klimatológ RNDr. Vilibald Kakos aj meterológ Pavel Šálek, či Peter Beránek. Menoval som iba českých a slovenských vedcov, vo svete by to bol zoznam podstatne väčší, medzi najvýznamnejších skeptických vedcov patrí napríklad Richard Lindzen.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 10:37 Reaguje na Vladimir MertanDěkuji,najdu si je a podívám se na jejich dnešní názory, pokud je dohledám.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.1.2020 12:29 Reaguje na Pavel HanzlZopár linkov:
http://www.sszp.eu/wp-content/uploads/2012_conference_GER_p-1_Andras.pdf https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2001/cislo-3/prirozene-zmeny-podnebi.html https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2012/cislo-5/klima-holocenu-proti-sklenikove-hypoteze.html https://www.posterus.sk/?p=10237 https://www.tyzden.sk/casopis/6928/klimaticke-lamento/ https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/globalni-oteplovani-podvod-anebo-skutecny-prirodni-cyklus.A100409_182038_kavarna_chu https://prehravac.rozhlas.cz/audio/461452
Odpovědět
http://www.sszp.eu/wp-content/uploads/2012_conference_GER_p-1_Andras.pdf https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2001/cislo-3/prirozene-zmeny-podnebi.html https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2012/cislo-5/klima-holocenu-proti-sklenikove-hypoteze.html https://www.posterus.sk/?p=10237 https://www.tyzden.sk/casopis/6928/klimaticke-lamento/ https://www.idnes.cz/zpravy/archiv/globalni-oteplovani-podvod-anebo-skutecny-prirodni-cyklus.A100409_182038_kavarna_chu https://prehravac.rozhlas.cz/audio/461452
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 15:05 Reaguje na Vladimir MertanDěkuji,
něco jsem si prohlédl a má to všechno jednu zásadní vadu. Všechny články (které jsem četl) jsou starší než 10 let a jsou silně poplatné té době, kdy se skutečně nevědělo.
Velmi rozsáhlé mnohomluvné texty jsem len přelétl, ale ty milióny dat získaných za posledních 10 let celou problematiku výrazně osvětlují.
Pokud máte něco skutečně aktuální na tohle téma, děkuji předem.
Odpovědět
něco jsem si prohlédl a má to všechno jednu zásadní vadu. Všechny články (které jsem četl) jsou starší než 10 let a jsou silně poplatné té době, kdy se skutečně nevědělo.
Velmi rozsáhlé mnohomluvné texty jsem len přelétl, ale ty milióny dat získaných za posledních 10 let celou problematiku výrazně osvětlují.
Pokud máte něco skutečně aktuální na tohle téma, děkuji předem.
VM
Vladimir Mertan
21.1.2020 15:29 Reaguje na Pavel HanzlVeď sú starší aj tí vedci, ktorí to písali, niektorí sú žiaľ už po smrti. Oni píšu zväčša ku vzťahu k historickým zmenám klímy, ktoré sú stále platné. V podstate je najväčšia slabina alarmistov nepochopenie, alebo úplná manipulácia až popieranie historických zmien klímy. Už som to niekomu písal, aby bral skeptika vážne niekto kto uveril na klimatické zmeny, má na neho veľké požiadavky, aby bol článok mladší ako 10 rokov, aby nebol platený ropnými spoločnosťami, aby to bol vyštudovaný klimatológ, aby mal články v renomovaných časopisoch....vždy sa nájde nejaký dôvod ako spochybniť zjavné fakty, ktoré títo ľudia prinášajú. Na druhej strane stačia prosté vyhlásenia typu: Je to horšie ako sme čakali, ak nezastavíme produkciu CO2, môže s globálna teplota zeme stúpnuť o 4-5 stupňov a vtedy nepochybujeme, tam je to jasné. Článok Richarda Lindzena je 1.5 roka starý, pekné čítanie: https://wattsupwiththat.com/2018/10/09/richard-lindzen-lecture-at-gwpf-global-warming-for-the-two-cultures/
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 17:22 Reaguje na Vladimir MertanMůj požadavek je jen jediný. Aby ten článek byl aktuální. Pokud to píšou ropáci poznám, mají zvláštní způsob zacházení s daty (spíš jinou logiku).
Nejsem člověk nijak věřící, ale všechny solidní informace vedou ke klimaalarmismu, proto se pídím po skepticích. jenže tam je to zatím jen bída. A v angličtině to skutečně nedám, někdy je to na mě na hranici srozumitelnosti i v češtině.
Odpovědět
Nejsem člověk nijak věřící, ale všechny solidní informace vedou ke klimaalarmismu, proto se pídím po skepticích. jenže tam je to zatím jen bída. A v angličtině to skutečně nedám, někdy je to na mě na hranici srozumitelnosti i v češtině.
VM
Vladimir Mertan
21.1.2020 20:36 Reaguje na Pavel HanzlLindzenov článok sa dá čítať aj cez automatický preklad googlu, ktorý funguje v prehliadači Chrome.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.1.2020 20:42 Reaguje na Pavel HanzlZvláštny spôsob práce z dátami som našiel u alarmistov. Je tu samozrejme aféra climategate - zachytené maily z Climatic Research Unit.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.1.2020 07:52 Reaguje na Vladimir MertanSamozřejmě není možno věřit všemu z jakékoliv strany, ale ropácká demagogie je jasně rozpoznatelná, protože pochází ze stejné dílny, jako hybridní válka vedená proti nám z Ruska.
Pozná se podle toho, že nemá logiku a hlavně neuznává tvrdá data.
Nemyslím oblast "nechumelismu" která data uznává, ale nedoceňuje jejich význam. Další sortou jsou klimaskeptikové (Pokorný) kteří data znají a uznávají, ale neví, proč se otepluje. Ti jsou nejpokornější a ví, že nic neví. Ovšem řešení nenabízí žádné.
Klimaalarmisté to ví a hlavně nabízí řešení. Ovšem neví, jestli to k něčemu bude, každopádně je nutno se pokusit a obávám se, že prakticky za každou cenu.
Odpovědět
Pozná se podle toho, že nemá logiku a hlavně neuznává tvrdá data.
Nemyslím oblast "nechumelismu" která data uznává, ale nedoceňuje jejich význam. Další sortou jsou klimaskeptikové (Pokorný) kteří data znají a uznávají, ale neví, proč se otepluje. Ti jsou nejpokornější a ví, že nic neví. Ovšem řešení nenabízí žádné.
Klimaalarmisté to ví a hlavně nabízí řešení. Ovšem neví, jestli to k něčemu bude, každopádně je nutno se pokusit a obávám se, že prakticky za každou cenu.
23.1.2020 18:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Ide o to, že riešenia ktoré ponúkajú alarmisti sú falošné podobne ako ich alarmizmus. Lepšie ako doc. András to neviem povedať: "Hrozí, že pokiaľ by sme bezvýhradne akceptovali model, ktorý zjednodušene prezentuje závislosť medzi
klimatickými zmenami na našej planéte a obsahom CO2
v atmosfére, mohlo by to z dlhodobého hľadiska 1. spochybniť
hodnovernosť environmentalistiky ako serióznej vednej disciplíny a viesť k znechuteniu širokej verejnosti, 2. spôsobiť veľké
ekonomické škody a 3. predstavou, že zníženie emisií CO2 zabráni klimatickým zmenám by mohlo znemožniť účinné
opatrenia, ktoré je treba vykonať, aby ľudstvo bolo schopné prekonať (nepochybne sa dostaviace) klimatické zmeny." Bohužiaľ, opatrenia ktoré sa zatiaľ uplatňujú ničia prírodu zásadným spôsobom a nič neriešia - nedokážu dokonca ani znížiť rast CO2 v ovzduší. Pritom ľudia ďalej drancujú a ničia planétu a zásadné opatrenia ktoré by zastavili znečistenie morí, ničenie tropického pralesa, stratu biodiverzity, vysušovanie kontinentov sú absolútne v nedohľadne. Ak sa ukáže, že CO2 poplach bol falošný nikto už neuverí že nám hrozia naozaj reálne katastrofy.
Odpovědět
klimatickými zmenami na našej planéte a obsahom CO2
v atmosfére, mohlo by to z dlhodobého hľadiska 1. spochybniť
hodnovernosť environmentalistiky ako serióznej vednej disciplíny a viesť k znechuteniu širokej verejnosti, 2. spôsobiť veľké
ekonomické škody a 3. predstavou, že zníženie emisií CO2 zabráni klimatickým zmenám by mohlo znemožniť účinné
opatrenia, ktoré je treba vykonať, aby ľudstvo bolo schopné prekonať (nepochybne sa dostaviace) klimatické zmeny." Bohužiaľ, opatrenia ktoré sa zatiaľ uplatňujú ničia prírodu zásadným spôsobom a nič neriešia - nedokážu dokonca ani znížiť rast CO2 v ovzduší. Pritom ľudia ďalej drancujú a ničia planétu a zásadné opatrenia ktoré by zastavili znečistenie morí, ničenie tropického pralesa, stratu biodiverzity, vysušovanie kontinentov sú absolútne v nedohľadne. Ak sa ukáže, že CO2 poplach bol falošný nikto už neuverí že nám hrozia naozaj reálne katastrofy.
PH
Pavel Hanzl
27.1.2020 11:27 Reaguje naVy naprosto převracíte příčinu za následek a externalitu za systém, zneužití ekologie za ekologii samotnou.
Poškozování přírody zneužitím ekologických postupů ke kšeftu nemůžete vinit samu ekologii.
Kácení pralesa kvůli pěstování biopaliv není ekologické jednání, ale je to zneužití ekologie k vlastnímu kšeftu. Vození dřeva do bioplynek přes půl světa je to samé.
Přesně tohle vidíme taky u nás s řepkou.
Odpovědět
Poškozování přírody zneužitím ekologických postupů ke kšeftu nemůžete vinit samu ekologii.
Kácení pralesa kvůli pěstování biopaliv není ekologické jednání, ale je to zneužití ekologie k vlastnímu kšeftu. Vození dřeva do bioplynek přes půl světa je to samé.
Přesně tohle vidíme taky u nás s řepkou.
JŠ
Jan Šimůnek
21.1.2020 09:22Snůška nesmyslů. Pán tak dvacet let zaostává za realitou, což je v jeho věku normální.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
22.1.2020 07:55 Reaguje na Jan ŠimůnekHluboký omyl, ten pán právě problém jasně definoval i řešení navrhl.
Odpovědět
21.1.2020 09:30
Atteborough, stejná generace jak Hanzelka-Zikmund ,zrovna včera jsem si pustil jejich cestopis „Od rovníku ke Stolové hoře" a koukal na Afriku jaká byla před 70roky,na přírodu, na Viktoriny vodopády a závěr, kdy řekli ,že v Africe žije 180milionů lidí. Dnes to je určitě víc než miliarda. Člověk už svůj boj o přežití prohrál,planeta je zničená. Přelidnění ničí přírodu a nesmí se o tom mluvit, náprava neexistuje. Rostoucí teplota planety ,fakt o kterém se lze jen hádat, kdo nebo co to způsobilo a zdali to přivodí naprostou katastrofu. Nedostatek vody,sucho, rozšiřování pouští,sladká voda plní oceány a zpět se nevrací, fakt ,příčiny nejasné. Nikdo z odborníků si netroufne ani odhadnout, kam až teploty porostou a kdy se trend růstu teplot zastaví, podobně s vodou. Zmohou se maximálně na tvrzeni, že v minulosti se to již stalo, pro uklidnění veřejnosti. Změny na planetě nechodí v cyklech i když to tak vypadá ,ale planeta má svůj vývoj-od zrození ke smrti.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 10:54 Reaguje naČlověk ničí planetu a mluví a píše se o tom stále. O žádném oteplení se nic nehádá, je to jasně prokázané. Pohyb vody a rozšiřování sucha je zase prokázané a známé. Odborníci ví, že strop oteplování neexistuje, limit může být někde na úrovni Venuše (400°C) což nám bude dávno fuk.
Řeči o tom, že "v minulosti se to už stalo" jsou jen od diletantů ropáků, vědecká obec ví, že po milony let se to nestalo.
Odpovědět
Řeči o tom, že "v minulosti se to už stalo" jsou jen od diletantů ropáků, vědecká obec ví, že po milony let se to nestalo.
JS
Jiří Svoboda
21.1.2020 09:33" Ba co víc, my víme, jak na to"
To je asi ten největší omyl! My víme, jak nacpat peníze do nastavených kapes a vytvořit tím dojem řešení problému. Někomu to samozřejmě velmi vyhovuje a čím déle se problém takto bude dařit neřešit, tím budou tito šťastnější.
Odpovědět
To je asi ten největší omyl! My víme, jak nacpat peníze do nastavených kapes a vytvořit tím dojem řešení problému. Někomu to samozřejmě velmi vyhovuje a čím déle se problém takto bude dařit neřešit, tím budou tito šťastnější.
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 10:46 Reaguje na Jiří SvobodaMyslíte, že dnešních 48% energie z OZE v Německu je nějaké "neřešení problému"???
Zkuste teda popsat skutečné řešení.
Odpovědět
Zkuste teda popsat skutečné řešení.
JŠ
Jan Šimůnek
21.1.2020 14:08 Reaguje na Pavel HanzlDnešní zvýšení produkce CO2 německou ekonomikou, a to i za situace, kdy řada výrob byla přesunuta do zemí 3. světa a do německé bilance se jejich CO2 nepočítá, je vcelku jasné.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 14:31 Reaguje na Jan ŠimůnekNěmecko snižuje vypouštění CO2 o 7% ročně. zatím.
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
21.1.2020 09:39Číma a Indie se podílejí na znečistění planety významnou mírou, kdyby aktivisté místo apelu na lidská práva ( práva mám jen taková jaké mám v rámci platného zákona v dané zemi) vyzývali tyto země k ochraně životního prostředí a nabídli jim pomoc a zkušenosti neřeknu ani popel. V Evropě inženýři experimentují s nesmysly a výsledek je v globální míře neskutečně nákladný a krok zpět. Nebýt normálních lidí, kteří opravdu třídí odpady a snaží se přírodě neškodit jsme jako v Číně a naší politici jim na oplátku zdraží elektřinu a nacpou peníze do kapes pochybným obchodníkům.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 10:43 Reaguje na Alena LyskovaEvropa je zase na špičce vývoje a samozřejmě experimentuje, což se nemůže obejít bez chyb a omylů. Třeba biopaliva z řepky je evidentní omyl, na druhou stranu technologie fve poskytnutá Číně se ukazuje jako cesta správným směrem.
Nevím o žádném "nákladném kroku zpět", zatím jsou ty kroky pouze směrem dopředu (třeba vodíkové technologie), ale která cesta bude slepá a která vpřed, se dnes neví.
Ale kdo to má zjistit? Jen ten, kdo je na špičce a má na to.
Odpovědět
Nevím o žádném "nákladném kroku zpět", zatím jsou ty kroky pouze směrem dopředu (třeba vodíkové technologie), ale která cesta bude slepá a která vpřed, se dnes neví.
Ale kdo to má zjistit? Jen ten, kdo je na špičce a má na to.
AL
Alena Lyskova
21.1.2020 11:23 Reaguje na Pavel HanzlMěla jsem na mysli elektro auta, tato cesta již spolykala nemalé finanční prostředky a zatím se jeví el. auta velmi nebezpečná pro běžného smrtelníka finančne nedostupná. Jistě jsem laik, možná ten vodík je budoucnost ale tam jsme na začátku.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 11:55 Reaguje na Alena LyskovaKaždá nová měc spolyká "nemalé finační prostředky" (já si vždy myslel že jen peníze) a ze začátku je velmi drahá. Fve panely i lion baterie ale šly na desetinu ceny. O žádné nebezpečnosti nevím, požár elektroauta se s požárem normálním autem se třeba 80 litry benzínu v nádrži přece srovnat vůbec nedá.
Odpovědět
JŠ
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 14:33 Reaguje na Jan ŠimůnekZkuste napsat, který nový systém je založen na perpetuum mobile.
Odpovědět
ig
21.1.2020 19:51 Reaguje na Alena Lyskova
Vodík má stejný problém jako baterie - nízkou hustotu energie. Zatím se zdá, že by mohl být výhodnější pro stacionární úložiště, ale zázrak to není.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 21:41 Reaguje naVodík má asi trojnásobnou výhřevnost než benzín. Samozřejmě na kilogram hmoty.
Problém je stlačování, zkapalňování, prostě úložiště.
Odpovědět
Problém je stlačování, zkapalňování, prostě úložiště.
PH
Pavel Hanzl
21.1.2020 15:07Já si myslím, že celý problém nejlépe vystihl náš guru klimaskeptiků pan Václav Klaus někdy v roce 2017:
"Debata o klimatu je dnes už zcela zbytečná. Prohráli jsme".
Odpovědět
"Debata o klimatu je dnes už zcela zbytečná. Prohráli jsme".
