https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bananovniky-ve-svete-nici-plisne-nyni-je-diky-vedcum-z-autralie-nadeje-na-jejich-zachranu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Banánovníky ve světě ničí plísně, nyní je díky vědcům z Austrálie naděje na jejich záchranu

30.3.2018 01:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
V posledních letech banánovníky ničí choroba známá jako takzvaná “panamská nemoc“, kterou má na svědomí plísňovitá houba Fusarium. Ta napadla už přes 30 % banánovníkových plantáží v Asii a Austrálii, a šíří se dál přes Blízký východ a do Afriky. / Ilustrační foto
V posledních letech banánovníky ničí choroba známá jako takzvaná “panamská nemoc“, kterou má na svědomí plísňovitá houba Fusarium. Ta napadla už přes 30 % banánovníkových plantáží v Asii a Austrálii, a šíří se dál přes Blízký východ a do Afriky. / Ilustrační foto
Foto | Ekumenická akademie / Příběh banánu
Nejznámější odrůda banánů “Cavendish“ je na pokraji vyhynutí kvůli tzv. panamské nemoci. Australským expertům z Technologické univerzity v Queenslandu se povedlo banány geneticky změnit tak, aby byly vůči chorobě odolné.
 

Choroba známá jako panamská nemoc neboli “Panama Tropical Race 4“ (zkráceně TR4) v posledních letech ničí banánovníky. Tuto nemoc způsobuje plísňovitá houba Fusarium. Ničivá plíseň dokáže v půdě přežít po desetiletí. Nemoc postupně napadla banánovníkové plantáže v Asii, Austrálii, na Blízkém východě a v Africe. Hrozí, že se dostane i do Střední a Jižní Ameriky, odkud pochází většina světového exportu. Píší o tom Hospodářské noviny.

Je mnoho druhů banánů, na evropských trzích se však setkáváme zpravidla jen s odrůdou “Cavendish“. Tento druh se může rozmnožovat pouze vegetativně, neboť banán nemá semena. Všechny rostliny tak mají shodné vlastnosti, kvůli tomu je odrůda více náchylná k nejrůznějším chorobám.

Jak se panamská nemoc šíří

Nemoc je mutací původní “panamské choroby“, která se objevila na konci 19. století v Panamě a Kostarice. Tato nemoc v podstatě zlikvidovala oblíbený druh banánů “Gros Michel“. Nákaza se přišla ze střední Ameriky a rozšířila se po celém světě. Farmáři museli veškerou úrodu spálit a zasadit nové kultivary, to je totiž jediný bezpečný způsob, jak se vypořádat s touto nemocí. Odrůdu “Gros Michel“ později nahradila právě odrůda “Cavendish“, nový kmen nemoci však zaútočil i na ni. Na konci 80. let se choroba poprvé objevila na Tchaj-wanu a postupně se šíří do Asie a Afriky, píší Hospodářské noviny.

Onemocnění se může přenášet i na velké vzdálenosti přes sazenice a zbytky nakažených rostlin, s plevelem, vodou nebo půdou. Nemoc napadá cévní svazky banánovníků, které tak nemohou přijímat vodu, plody postupně začnou hnít a celá rostlina nakonec uschne. V Africe je na pěstování banánů závislých přibližně 100 milionů lidí, v zemích střední a východní Afriky dokonce zabírají až polovinu zemědělsky obdělávané půdy. V napadených oblastech přispívá toto ovoce do kalorického příjmu obyvatelstva zhruba pětinou, a jeho nedostatek by tedy mohl mít katastrofální následky, popisuje Jiří Krejčík na webu Rozvojovka.cz.

Banán z laboratoře

V Austrálii se výzkumníci pustili do genetické úpravy odrůdy “Cavendishe“. Na australské Technologické univerzitě ve Queenslandu před časem vědci ukončili tříletou studii, na jejímž konci vytvořili geneticky modifikovaný (GM) “Cavendish“, který bez potíží rostl a zrál i v půdě kontaminované nebezpečnou plísní. Průběh tohoto výzkumu popisuje biolog Stanislav Mihulka. Badatelé uskutečnili testy GM banánovníků v terénu. Pěstovali je v půdě vysoce promořené houbami kmene TR4. Jedna z linií GM banánovníků zůstala zcela odolná vůči TR4, zbylé tři linie GM banánovníků vykazovaly velkou míru rezistence. Banánovníky odrůdy “Cavendish Grand Nain“ byly vylepšeny genem RGA2. Genetici modifikovali 4 linie banánovníků.

Linie RGA2-3 zůstala po 3 roky bez infekce panamskou nemocí. Zbývající 3 linie měly jenom malý počet rostlin se symptomy nemoci. Naproti tomu, kontrolní banánovníky bez této genetické modifikace umíraly. Během tří let experimentu jich 67 až 100 % zahynulo anebo bylo silně infikováno panamskou nemocí. Vědci poté zahájili nový výzkum, na jehož konci by chtěli dokázat RGA2 gen v banánech aktivovat a tím způsobit odolnost proti TR4. Více se můžete dočíst na webech Nature nebo Science Daily.

Předtím, než by geneticky modifikovaný druh mohl být pěstován komerčně, by potřeboval schválení od úřadů. To může být problém, protože na geneticky upravené potraviny jsou na evropském trhu přísná měřítka.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Blanka Štiková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

sv

30.3.2018 17:56
Tedy máme tady máme rostlinu na které jsou stovky milionů zemědělců třetího světa existenčně závislí, přičemž její nová GM odrůda odolává plísním bez postřiku, takže ji lze pěstovat ekologičtěji a s menšími náklady. Nic z toho zelené vylízance a populistické politiky, kteří dají nikoliv na tvrdá vědecká data ale na to co vysílají v pořadech typu "Sama doma", zajímat nebude. Jeto to ďábelské GMO, takže udělají vše proto, aby jako v řadě podobných případů z minula, zabránili tomu, aby se GM banány dostaly do běžné produkce.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist