https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bbc-kam-se-z-plazi-mauricia-ztraci-ulity-a-lastury
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

BBC: Kam se z pláží Mauricia ztrácí ulity a lastury?

23.1.2022 11:43 (ČTK)
Kam z pláží zmizely mušle?
Kam z pláží zmizely mušle?
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Max Pixel
Když jsem jako dítě jezdívala na rodinnou dovolenou na Mauricius, na plážích bývaly hromady mušlí. Když se ale nyní na toto souostroví vracím, abych zde zaznamenala dopady klimatické změny, pásy měkkého písku omývaného Indickým oceánem zejí prázdnotou. Nashromáždit stejnou sbírku různých ulit a lastur, jakou míval můj otec zamlada, je teď nemožné, napsala reportérka zpravodajského webu BBC.
 

Schránky živočichů v mauricijské kultuře vždy hrály významnou roli - ulity zavinutců druhu Monetaria annulus, známé také jako kauri, jsou dárkem vyjadřujícím lásku nebo štěstí. Schránky zavinutce penízkového (Monetaria moneta) bývaly na Mauriciu také velmi časté - ulita tohoto měkkýše se v některých částech Afriky používala jako platidlo.

Ulit a lastur mořských živočichů na ostrově za poslední tři desetiletí ubylo o 60 procent, uvádí oceánograf Vassen Kauppaymuthoo. Důvodem je podle něj klimatická změna a činnosti jako nadměrný rybolov, cestovní ruch a znečištění z odpadních vod a lodí.

Mauricius je co se týče klimatické změny jednou z nejzranitelnějších zemí na světě. Ohrožuje ho stoupající hladina moře, sucha a cyklony. Stoupající teplota mořské vody má dopady na většinu tamního ekosystému včetně lastur a ulit, ve kterých žijí měkkýši, zatímco rostoucí poměr oxidu uhličitého v atmosféře podle Kauppaymuthooa "způsobuje okyselování oceánu, kvůli kterému jsou schránky živočichů tenčí".

Ulity zavinutců druhu Monetaria annulus, známé také jako kauri, jsou na Mauriciu dárkem vyjadřujícím lásku nebo štěstí.
Ulity zavinutců druhu Monetaria annulus, známé také jako kauri, jsou na Mauriciu dárkem vyjadřujícím lásku nebo štěstí.

"Kvůli tomu mají následně problém schránku i vytvořit," dodává odborník. Má to i další, nepřímé důsledky - a devastující dopady pro korálové útesy a ekosystém okolo ostrova.

"Když nemáte měkkýše, nemáte predátory a kvůli tomu se rozmnoží jiné organismy, což způsobí nerovnováhu v ekosystému tropického ostrova i jinde po světě," vysvětluje oceánograf. Malé ryby a chobotnice prázdné schránky například používají jako úkryt a ochranu, některé druhy ptáků zas jejich úlomky využívají při stavbě hnízd.

Čtrnáctiletý klimatický aktivista Anesh Mungur, který je součástí mauricijské odnože hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), se domnívá, že je potřeba jednat a zabránit ekologickým katastrofám v oblasti. Příkladem je velký únik ropy do moře z minulého roku.

Okolo 1000 tun ropy z plavidla MV Wakashio vlastněného japonskou společností uniklo do oceánu, když loď najela na korálový útes. Způsobila tak nejhorší ekologickou katastrofu v historii ostrovního státu.

"Životní prostředí našeho moře to tvrdě zasáhlo včetně korálů, měkkýšů a dalších organismů a následky ostrov stále sužují," uvedl Mungur.

Při havárii bylo poškozeno okolo 300 metrů korálového útesu a uhynulo mnoho ryb - což uškodilo živobytí místních rybářů.

"Myslím si, že spoustu lidí neví o významu mušlí a jak moc je to ovlivňuje," dodal aktivista Mungur.

Podle Kauppaymuthooa nesou vinu za úbytek schránek i jejich sběrači, kteří je často sbírají, když v nich ještě malí živočichové žijí. Mauricijská vláda se lidi snaží od sběru - a prodeje suvenýrů turistům - odradit. Za posledních 15 let v souvislosti s tím přijala dva zákony. Lidé nyní mohou v souladu se zákonem sesbírat na plážích jen deset mušlí.

I přes právní úpravy a skutečnost, že je nyní vývoz schránek nelegální, je těžké lidem ve sběru těchto suvenýrů zabránit.

"Nesbírejte je na pláži," vyzývá Kauppaymuthoo s tím, že schránky také brání erozi pobřeží. Čím víc mušlí je na písčitých březích, tím těžší je pro vítr, vlny a vodní proudy odnášet pobřežní usazeniny.

"Na mušle se podívejte, vyfoťte si je - tak můžete mít hezké vzpomínky na dovolenou v tropech a zároveň vědět, že je chráníte," radí odborník.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RM

Roman Mysík

23.1.2022 19:50
Moc slimáčků, málo kapustičky. Vzhledem k tomu, že lidí je jako sraček, dochází a mizí všechno. Příroda se vzpamatuje jen tehdy, když nás nějaká nová mutace vyhubí.
Odpovědět
ms

24.1.2022 01:53 Reaguje na Roman Mysík
Můžete jít příkladem hned.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

24.1.2022 08:52 Reaguje na
no v podstatě má ale pravdu-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.1.2022 10:02 Reaguje na Robert Jirman
Nesmí mít pravdu. Určitě se dá žít v souladu s přírodou a moderně. O ničení přírody je potřeba vykládat bilionářům, ti ji ničí nejvíc.
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.1.2022 11:40 Reaguje na Jarka O.
obecně platí že eko=eko (jediný společný jmenovatel, na kterém se všichni shodnou, jsou peníze), a každá utracená koruna má z celoplanetárního hlediska přibližně stejnou ekostopu (= dám vydělat někomu jinému. můžeme to popírat, ale to je zhruba tak všechno, co s tím můžeme dělat). nejvíce gája-friendly chování jednotlivce je tedy mít zatraceně dobře placenou práci/podnikání pokud možno bez nákladů, inkasovat vydělané peníze a tyto pálit, nebo ještě lépe co nejvíce eko-friendly likvidovat, třeba kompostovat.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.1.2022 12:24 Reaguje na Lukas B.
No právě, neutrácet za blbiny je jedna věc. A to bychom se dostali až k nějakému starému heslu a otázce, co jsou oprávněné potřeby člověka. Kompostovat "papírové" prachy nejde, jsou ošetřené několika kovy a plasty, je to skoro recyklační materiál.
Ten jediný společný jmenovatel- no, to jsme klesli, mám tomu věřit?:-)
A když já mám zatraceně dobrou práci bez nákladů, kterou ji dělám z luftu a nic viditelně neničím, tak za ní není ničení a taky práce dělníka, i když není na mé práci bezprostředně vidět?;-) Které práce by zatraceně dobré pro zajímavost byly? Abych se přeorientovala;-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.1.2022 12:32 Reaguje na Jarka O.
Dá se ledacos, ale čeho je moc, toho je příliš ... což platí i pro lidi a tu naši planetku.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.1.2022 13:07 Reaguje na Svatá Prostoto
Jste zpět z dovolené:-)? Úplnou náhodou jsem koukla do 50 let staré knížky o chemii od nějakého Němce. A tam jsem náhodně přečetla, že prý nejpozději v r. 2020 se bude muset začít něco dělat s počtem lidí. Je to hnus.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.1.2022 14:08 Reaguje na Jarka O.
Lidi jsou sice přemnožení, ale nechovat se jak hovada, problém by to nebyl.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.1.2022 15:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Musk říká, ze porodnost klesá všude. Jo, někteří jsou hovada. Třeba jsem viděla fotky odpadu v Grónsku. Moře zasviněné odpadem, ani skládka ani odvoz na jinou pevninu. Chci vidět Amíky, jak z toho chcou udělat turistickou destinaci, prý tam postaví turistické letiště.
Ještě tak smět stavět konc. zdroje energie, tak by bylo místa dost, a pěstovat potraviny, ne paliva, ale radši se straší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2022 13:54 Reaguje na Jarka O.
Tohle by vyřešila cirkulární ekonomika, jako součást vámi nenáviděného grýndýlu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.1.2022 19:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Tu nenávist si vyprošuju, když vidím některé komentátory vč.i vás někdy, mám svědomí čisté, proti ochraně ŽP nic nemám. Zchudnutí vyřeší dost problémů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.1.2022 09:18 Reaguje na Jarka O.
Vy nemáte nic proti grýndýlu? Fakt? Tak sorry jako, asi jsem si vás spletl, názory máte na to dost přesně ušité...
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.1.2022 11:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Greendeal je ochrana krajiny a může v té formě vést ke zdravější krajině? Naštval jste s tou nenávistí, to si nechte, šíří se moc úspěšně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.1.2022 17:34 Reaguje na Jarka O.
Naši ruští doblblíci (pracovně ropáci) považují grýndýl za ďáblovo poselství a hlavního viníka naší neschopnosti vybudovat moderní energetiku. A třeba jako viníka téhle plynové krize. Prostě všechno naopak.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.1.2022 19:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Váš svět je zázračně jednoduše černobílý, to závidím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.1.2022 10:30 Reaguje na Jarka O.
Vůbec černobílý není, ale odmítám komplikovat jednoduché systémy.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist