Betonu se nenajíme, ani když jej budeme zapíjet řepkovým olejem. Odpovědi SPD na předvolební anketu Ekolistu

Betonu se nenajíme. Ilustrační snímek.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | annawaldl / pixabay.com

Jsem členem parlamentní vyšetřovací komise. Naším úkolem není provádět šetření, ale kontrolovat, zda policejní postup neopomenul některé skutečnosti. Ukazuje se, že případ je daleko složitější, než se zdálo. Promiňte, víc nemohu sdělit. Jsem vázán mlčenlivostí.

Současná vyšetřovací komise uzavře své šetření těsně před volbami. Zda po volbách vznikne nová komise, nemohu zaručit. Pokud budu opět zvolen, budu iniciovat pokračování.

Jste spokojeni s prací České inspekce životního prostředí? Jak hodnotíte práci Erika Geusse coby ředitele inspekce?

Jak jsem již sdělil, jsem vázán mlčenlivostí.

Dosavadní vláda dala do pohybu výstavbu kanálu Dunaj – Odra – Labe. Jaký je váš postoj k této stavbě?

Myšlenka propojit Baltské, Severní a Černé moře je stará pár set let. Konkrétní plán vznikl 11. června 1901, kdy byl podepsán Vodocestný zákon, ve kterém byla zakotvena i výstavba průplavu Dunaj–Odra–Labe. Uvedený projekt podporoval a dále nechal rozpracovat Jan Antonín Baťa. Doprava po vodě je nejefektivnější forma transportu. Jako ekolog nemohu sledovat pouze ekonomické zájmy, ale musím brát úvahu dopady na životní prostředí. Původní projekt – spojení tří moří, neschvaluji. Půjde o příliš citelný zásah do krajiny, který nevyváží ekonomický přínos.

Jinak ovšem vidím situaci v propojení Dunaje a Odry. Baťa vybudoval plavební kanál s jezy až do Otrokovic. Podobně splavněná je Odra až k hranici Polska. Zbývá prokopat cca 10 km úsek k propojení obou řek. Samozřejmě bude nutné prohloubit a rozšířit střední tok řek Moravy, Bečvy a Odry. Součástí tohoto procesu je přestavba mostů přes řeku a vybudování nových zdymadel. Náklady budou poloviční, zásah do krajiny minimální a ekonomický efekt velmi vysoký.

Jste pro splavnění jen Labe a/nebo jen Odry?

Odpověděl jsem v minulé otázce. Jsem pro splavnění Dunaj – Odra.

Přírodovědci i majitelé lesů roky upozorňují, že přemnožená zvěř působí v lesích miliardové škody. Jak chcete tento problém řešit?

Musíme si položit otázku: Proč k tomuto dochází? Člověk zabírá stále větší plochy území a prostor pro zvěř se zmenšuje. Snižování počtu zvěře není řešení. Musíme zvážit, co potřebujeme více. Zabetonovanou a zaasfaltovanou krajinu, nebo symbiózu mezi člověkem a přírodou.

Letos padly pod stůl dvě poslední novely mysliveckého zákona. Budete iniciovat novelizaci tohoto zákona? Jaké úpravy v něm chcete prosadit?

Úprava mysliveckého zákona řeší pouze kosmetické vlivy (norování, využití lišek pro trénink loveckých psů, střílení zvěře lukem a šípem…). Neměli bychom se zabývat hlavním posláním myslivců? Aby zvěř měla dostatek prostoru pro přirozený život, nebyla nucena ničit pole a čerstvě vysazené stromky?

Co uděláte se záměrem na výstavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany?

Pokud chceme dostát nařízení Evropské komise a snížit obsah uhlíku v atmosféře, musíme výrazně omezit výrobu elektřiny spalováním uhlí. Elektrický potenciál vodních zdrojů dokáže zajistit max. 4 % energie. Na padesátém stupni severní šíře nelze očekávat výrazné využití sluneční energie. Pohoří, které obklopují českou kotlinu, nenabízejí výrazný podíl energie z větru. Stejně nízký je i podíl geotermálních zdrojů. Zbývá pouze atomová energie.

Kam by měla, podle vás, směřovat česká energetika?

Nejekologičtější energie je ta, kterou nespotřebujeme a nemusíme ji vyrobit. Cestu vidím v nízkoenergetických technologiích a střídmosti člověka.

Kam by podle vás měla směřovat česká zemědělská politika?

K zemědělské soběstačnosti. Nepěstovat monokultury, které momentálně nesou peníze a současně vyčerpávají půdu. Modernizovat zpracovatelský průmysl, abychom nevyváželi plodiny, ale hotové výrobky. Zastavit ničení zemědělské půdy zbytečnými stavbami. Betonu se nenajíme, ani když jej budeme zapíjet řepkovým olejem.

Seznámili jste se závěry poslední zprávy IPCC? Pokud ano, promítnete tuto znalost do reálných politických kroků? Jakých?

Zákaz automobilů poháněných spalovacím motorem po roce 2035 je scestný. Čím stávající pohonné jednotky nahradíme? Elektřinou? Naší republikou projede denně 50 tisíc kamionů. Využívaný výkon motoru jednoho kamionu je zhruba 200 kW. To znamená, že budeme potřebovat cca 10 tisíc MW navíc. To je pětkrát více, než výkon Dukovan, či Temelína. Pokud sázíme na vodík, pak tento plyn musíme vyrobit. Kde vezmeme energii na jeho výrobu? Každá přeměna, či akumulace energie je ztrátová. Pokud přejdeme na tyto tzv. ušlechtilé energie, pak zatížíme přírodu daleko více, než dnes. Jediným řešením je decentralizace výroby a tím snížení, mnohdy nesmyslného, převážení zboží z místa na místo.

Máte nějaké konkrétní představy o tom, jak posílit odolnost České republiky vůči projevům změny klimatu?

My nesmíme dopustit, aby ke změně klimatu došlo.

Máte nějaké konkrétní představy, jak by Česká republika mohla zmírnit svůj příspěvek ke klimatické změně?

Již jsem naznačil.

Měly by se v České republice stavět další přehrady či nádrže? Pokud ano, kde?

Čechy jsou na střeše Evropy. Žádná voda k nám nepřitéká. Žijeme pouze z toho, co nám naprší. Abychom zabránili suchu z let 2015 – 2019, musíme se naučit vodou šetřit. Budování velkých přehrad není řešení. Přehrada sice zadrží velký objem vody, ale jen v jednom místě a za kopečkem bude opět sucho. Česká krajina potřebuje tisíce drobných tůní, mokřadů a meandrů na potocích, či řekách.

Kdo by podle vás měl být budoucím ministrem/ministryní životního prostředí? A proč?

Člověk, který dokáže zabránit ničení přírody a nebude to na úkor razantního snížení životní úrovně obyvatel ČR.

Odpovědi za SPD připravil Jaroslav Holík.