https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bezzasahove-zony-na-sumave-pocasi-v-cechach-neovlivnuji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bezzásahové zóny na Šumavě počasí v Čechách neovlivňují

18.9.2019 01:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Každá životní etapa vývoje lesa, má svoji jedinečnou a nezastupitelnou funkci. Na snímku Třístoličník.
Každá životní etapa vývoje lesa, má svoji jedinečnou a nezastupitelnou funkci. Na snímku Třístoličník.
Stále častěji se objevují zprávy o tom, že hřebeny Šumavy, na kterých odumřela většina dospělých smrků kvůli kůrovci a vichřicím, způsobují sucho v českém vnitrozemí. Nejrůznější vědecká měření však nic takového nenaznačují a ani meteorologové nepotvrzují, že by odumřelé horní stromové patro nějak významně ovlivňovalo počasí v České republice. Informuje o tom Národní park Šumava.
 

„Na šumavských hřbetech se prý vzduch přehřívá a způsobuje tak nedostatek srážek na Strakonicku a Plzeňsku – to tvrdí docen Jan Pokorný. To zní jako poplašná zpráva,“ říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. „Ale není to pravda,“ dodává. „Nejrůznější vědecká měření a také samotný proces vytváření oblačnosti nad územím dokládají, že se pan Pokorný dopouští velkého zjednodušení. Skutečnost je prostě jiná“.

S tvrzením pana Pokorného nesouhlasí také ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder: „Projevuje se zde srážkový stín Šumavy. Strakonicko, Táborsko, část Plzeňského kraje a další leží ve srážkovém stínu Šumavy na tzv. závětrné straně. Srážky k nám často postupují od jihozápadu, nejvíce srážek spadne na tzv. návětrné straně Šumavy, tj. v Bavorsku, k nám potom dorazí sušší vzduchová hmota. Šumavské bezlesí má jistě svoje mikroklima, které pravděpodobně hraje roli v lokálních konvektivních jevech (místní bouřky, které na Šumavě vzniknou a zůstanou až do svého zániku), nicméně nemění počasí a množství srážek na závětrné straně Šumavy.“

Pro vznik bouřkových mraků je nejdůležitější teplota vzduchu, množství vodní páry, tlak vzduchu a rosný bod. Nic z těchto veličin “les“ či „neles“ na Šumavě zásadně nemění.

„Ke změně by mohlo dojít v případě, že by voda v půdě na Šumavě stále více vysychala. A s ní i celý vegetační kryt. Ale nic takového nepozorujeme. Stav půdní vody je na Šumavě dlouhodobě lepší, než v jiných českých pohořích, a pod odumřelým lesem roste nový les. A nejen ten. Také borůvkové keře, trávy, rašeliníky nebo mechy,“ vysvětluje Pavel Hubený

Ani za extrémně horkých odpolední se teplota vzduchu v suchém lese příliš neliší od teploty pod zelenými korunami smrků. Rozhodně to tedy není nijak atypicky přehřátý vzduch. Ležící souše se sice na části svého povrchu zahřívají více, než okolní porost, ale pod nimi je naopak hluboký stín.

„A samy souše jsou plné vody a houbových mycélií. Zjistili jsme, že 90 % ležících smrkových kmenů starých 20 let je napadeno různými typy hniloby a 80% kmenů pod zdánlivě suchým povrchem skrývá velmi vysokou vlhkost rozpadlého dříví. Téměř v polovině ležících kmenů najdete po odstranění vyschlého povrchu kapsy se stojící vodou. A více jak polovina ležících kmenů vytváří tak vlhké mikroklima, že se kolem nich mění vegetace na vlhkomilnou. Objevují se tam mechy a rašeliníky,“ dodává ředitel Správy Národního parku Šumava.

Jeho slova podporují také detailní měření z povodí Plešného jezera. Ta ukazují, že během vegetační sezony průměrná denní teplota vzduchu a půd na bezzásahových plochách vzrostla oproti porostu vzrostlých smrků pouze o 0,8–1,2 °C. Tento přírůstek byl dokonce menší, než vzrůst teplot za posledních 20 let v důsledku klimatické změny.

„Překvapivě malá je i změna relativní vlhkosti vzduchu. Ta se v celoročním průměru na bezzásahových plochách snížila pouze o 4 procenta,“ uvádí profesor Jiří Kopáček z Hydrobilogického ústavu Akademie věd z Českých Budějovic.

„Pro někoho může být překvapivé i to, že po odumření dospělých stromů začalo na povrch půd dopadat více srážek než ve vedlejším živém dospělém lese. V něm je totiž poměrně vysoký přímý odpar vody z povrchu korun stromů. Do půdy tak po ztrátě dospělých stromů vstupuje více vody, než do půdy zeleného dospělého lesa,“ dodává Jiří Kopáček.

Z uvedených dat a výsledků sledování vyplývá, že každá životní etapa vývoje lesa, má svoji jedinečnou a nezastupitelnou funkci. Části vzrostlého, tzv. zapojeného lesa byly na Šumavě po staletí v kontrastu se stovkami nebo i tisíci hektary lesa, kde například vlivem kůrovcového žíru došlo k odumření horního stromového patra. A jak dokládají data z pobočky ČHMÚ v Českých Budějovicích, kde dlouhodobě sledují počasí v oblasti Šumavy, tento přirozený přírodní proces nijak neovlivňuje ani bouřkovou činnost

„Na základě dat a klimatologického hodnocení potvrzujeme, že nelze tvrdit, že vlivem posledních suchých let dochází k nějakému výraznému zvýšení či snížení počtu bouřek na našich stanicích za rok. Vyskytují se roky, kdy je bouřek méně, například v roce 2004. Dále jsou roky, které byly suché a teplé, například rok 2003, kdy bylo bouřek až kolem 35/stanice/rok. Nebo velmi suchý a teplý rok 2015, kdy bylo bouřek méně - průměrně 11/stanice/rok, ale hned v dalším velmi suchém a teplém roce 2018 bylo bouřek více – průměrně 22/stanice/rok. Počty bouřek během let kolísají. Nevidím souvislost mezi velikostí bezlesí na Šumavě a počtem bouřek. Záleží na převládajícím trendu počasí ve střední Evropě,“ doplňuje konkrétní čísla klimatoložka Eva Kalná, pobočky ČHMÚ v Českých Budějovicích.

Jak ukazují předložená data, bouřky jsou stále nevyzpytatelným přírodním fenoménem, který může i na Šumavě zaskočit nepřipravené turisty.

„Turisté mohou využít mobilní aplikaci ČHMÚ, kde mají k dispozici jednak aktuální snímky meteorologického radaru s extrapolací na nejbližší hodinu, jednak předpověď srážek modelem ALADIN, který má od března 2019 podrobnější rozlišení 2,3 km,“ popisuje Radmila Brožková, vedoucí oddělení numerického modelování ČHMÚ.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (64)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

18.9.2019 07:03
Soudruzi by museli vysvětlit, proč ten srážkový stín před uschnutím Šumavy nebyl. Jinak se pruh snížení dešťů táhne (v důsledku převládajícího směru větrů) přes Dačicko na jih Moravy a jasně vymezuje zónu snížených srážek. Dokonce i na mapách, které pan Metelka odkazuje jako důkaz opaku tohoto faktu.
Zbytek jsou bláboly, případně věci, které se s tématem dešťového stínu zdevastované Šumavy míjejí.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

18.9.2019 07:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak uveďte odkaz na nějakou tu mapu, ať je jasné, o čem píšete.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.9.2019 18:16 Reaguje na Ladislav Metelka
Třeba zde mapy sucha, přičemž asi nejrelevantnější je mapa sucha v půdě 50 - 100 cm hluboko, kde je to méně ovlivněno místními srážkami a podobnými matoucími faktory:
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2157864-velka-mapa-sucha-odhaluje-zasadni-problem-ceske-republiky
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

18.9.2019 19:17 Reaguje na Jan Šimůnek
No, to je mapa z jednoho dne. Vůbec nedokazuje, že by šlo o něco systematického. Něco dalšího nemáte?
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.9.2019 07:24 Reaguje na Ladislav Metelka
1. Nepovažuji za moc pravděpodobné, že by se tohle šetření dělalo plošně na celém území ČR každodenně.

2. Našel jsem jinak mapy povrchového sucha, které jsou chaotičtjší (protože jsou ovlivněny náhodnými lokálními srážkami).

3. Vy sám jste odkazoval v diskusi pod jedním článkem (asi před 2 - 3 týdny) na mapu srážek, na níž jsou "fleky" nízkých srážek, táhnoucí se od Šumavy na západ (ve směru převládajících větrů) vidět také, byť vy je vidět asi nechcete.

4. Asi nejexplicitnější jsou záběry z meteoradaru, kdy téměř všechny dešťové fronty, jdoucí od západu, se nad Šumavou rozštěpí a za Šumavou vzniká pás bez radarem detekovatelných srážek.
Tento jev je pozorovatelný při přechodu dešťových front prakticky každé léto již několik let. Nepodařilo se mi ale najít jiné než aktuální verze těchto snímků a animací.

5. Navíc jsou, bohužel, nedohledatelné mapy srážek a sucha z let před zdevastováním Šumavy, asi soudruzi vědí, proč.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

19.9.2019 07:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Data existují, klidně si je v ČHMÚ objednejte a pak můžete bádat. Do té doby, než to doložíte (Vy nebo někdo jiný) jsou to jen Vaše domněnky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.9.2019 17:16 Reaguje na Ladislav Metelka
Nemám na to, abych do toho vrážel své soukromé peníze a suploval práci, kterou by měli dělat od toho placení profesionálové.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

19.9.2019 18:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Profesionálové ji udělali a nic nezjistili...
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.9.2019 07:09 Reaguje na Ladislav Metelka
Nezjistili, nebo nechtěli / nemohli zjistit (jak to bylo běžné za komunistů)?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

20.9.2019 07:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud něco neznáte, ještě to neznamená, že to neexistuje... :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.9.2019 06:12 Reaguje na Ladislav Metelka
Pokud vědci něco z politických důvodů ignorují, neznamená to že to neexistuje.
Odpovědět
MM

Martin Macek

19.9.2019 13:07 Reaguje na Jan Šimůnek
- Tak si zajděte do archivu KSČ(M), když ti soudruzi všechno vědí nejlépe.
- Mapy půdního sucha jsou výstupem matematických modelů, vlastních měření do toho zas tolik nevstupuje, tomu bych taky nijak dogmaticky nevěřil.
- při přechodu fronty je zpravidla pod mrakem, a efekt krajinného pokryvu na teploty je potom zcela minimální. To přehřívání povrchu půdy je naopak otázka jasného počasí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.9.2019 17:19 Reaguje na Martin Macek
Pokud je povrch rozpálený, tak ta termika bude nějakou dobu přetrvávat. Faktem je, že rozčísnutí dešťových front bylo opakovaně vidět letos i v minulých letech na meteoradarech.
A faktem také je, že problém se suchem v dešťovém stínu Šumavy začaly až po její kůrovcové devastaci.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

19.9.2019 18:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Titéž říkají lidé, ať bydlí kde bydlí...
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.9.2019 20:33 Reaguje na Ladislav Metelka
Ono je jasné, že jak větší vodní plochy tak i naopak větší plochy zbavené porostu mají vliv minimálně na lokální srážkovou činnost a je to více-méně popsáno.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.9.2019 19:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy tomu vůbec nerozumíte, pane Metelko.

Pro pochopení celého problému neexistujícího globálního oteplování a s ním nesouvisejícím* úpadkem smrkových lesů v celé ČR postačují tři zásadní ingredience:

1. Učebnice Fortranu IV z roku 1964
2. Mapa sucha ČR z 18. června 2017
3. Časopis Věda a technika mládeži z let 1972-1989

Je to prosté, publikace [1] Vám otevře oči v tom, jaké nesmysly vlastně počítáte v tom vašem ústavu, a že to je úloha zcela neslučitelná se stavem výpočetní techniky a stavem poznání vůbec.

Mapa [2] Vám ukáže jasnou korelaci sucha a výskytu kůrovce. Jasná korelace znamená jasný důkaz, to přece víme všichni, to je selskej rozum.

[3] - Zde najdete důkazy o tom, že již dávno jsou v šuplíku schovaná auta na vodu či pro začátek s litrovou spotřebou. Zelení fanatikové tyto úsporné technologie blokují a nutí společnosti k uskromňování, aby ji jednou zcela ovládli. Pročež si vymysleli globální oteplování. Taky zbourali WTC, ale to pouze pro radost (takoví to jsou hajzlové).

Opravdu Vám to nestačí, člověče!?




* souvislost s neexistujícím jevem je jistě nemožná, to budiž důkazem nesouvislosti v pravdě matematickým, nezvratitelným
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.9.2019 17:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Tady na severu taky máme už pět let stín ze zdevastované Šumavy. ;)
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

18.9.2019 09:20
Je doloženo očitými svědky (Strabón) od antiky přes středověk (Kolumbus) po dnešní dobu (Ressel) , že tam kde došlo k odlesnění došlo k pronikavému úbytku srážek.
Jedna věc je něco pozorovat, druhá věc je daný jev vysvětlit. O to se pokouší nejen doc.Pokorný,jehož vysvětlení v principu spočívá ve změně poměrů toků energií ze slunce na zemském povrchu před a po odlesnění- narušení malého vodního cyklu.
Zní to neuvěřitelně,ale za jasného slunečného dne dopadá na pouhých 13km2 zemského povrchu stejný objem energie jako je výkon všech elektráren ČEZu v ČR.
Nikdo se doposud seriózně nezbýval vlivem antropogenní činnosti na změnu klimatu z tohoto pohledu, mantrou je pouze a jenom CO2, kdežto změny u podstatně silnějšího skleníkového plynu -vodní páry - se v úvahu neberou.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

18.9.2019 09:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vodní pára se samozřejmě v úvahu bere, problém je v tom, že na rozdíl od CO2 to není plyn, který by dlouhodobě vydržel v atmosféře. Její množství je závislé na stavu atmosféry a přízpůsobuje se fyzikálním vlastnostem atmosféry. Ale vodní pára zesiluje vliv samotného CO2.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

18.9.2019 11:42 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko jste vedle. Obsah vodní páry v ovzduší radikálně kolísá 1-7% což je ovšem dáno parametry zemského povrchu ( vodní hladina-vzrostlá vegetace- tvrdý povrch ) , rozdělením toků energií , (svítí nesvítí , léto-zima apod.),rychlostí proudění vzduchu, vertikální vzdáleností od povrchu, vlhkostí, tlakem,obsahem prachových částic , světelnou odrazivostí povrchu atd....
Není mi znám žádný komplexní model,který by uměl s tolika proměnnými pracovat tak, aby vám předložil solidní předpověď byť v kratší časové posloupnosti.
Na to však nepotřebuji být vědec, vystačím si s tvrzením našich předků = les přitahuje vodu, které doposud nikdo a nikde nezpochybnil.

Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

18.9.2019 11:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Čtěte, co jsem napsal. Nepsal jsem, že nekolísá. Ostatně Vy jste taky vyjmenoval jen přírodní faktory, které ovlivňují množství vodní páry ve vzduchu. Pokud jde o modely, které s tím umějí pracovat - umí to každý model pro předpověď počasí, protože musí předpovídat i vlhkost vzduchu.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

18.9.2019 17:37 Reaguje na Ladislav Metelka
Každý den se v ČR zabere 19ha půdy, většinou pro stavby.
Za rok to máme 365x19= 69 km2. Tedy za 10 let 690km2.
690 :13= cca o 53 násobek výkonu všech elektráren ČEZu
převážně ve formě zjevného tepla zahříváme své okolí.
Pochopitelně za podmínky, že svítí slunce.
To už se musí něčím projevit - vznikají tepelné ostrovy,které brání horizontálnímu nasouvání srážkové oblačnosti a co ?? Správně-neprší, respektive prší jinak - zejména přívalové deště.

K těm slavným modelům - pravděpodobnost úspěšné předpovědi prudce klesá v denní řadě, tipl bych, že úspěšnost 24hod předpovědi je cca 90% ,týdenní kolem 60% a dál je to stejné jako bychom předpovědi dělali my dva z kávové sedliny.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.9.2019 18:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
A předpověď na 50 let, to je akorát na kříšťálovou kouli.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

18.9.2019 19:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Předpovědi na 50 let nikdo nedělá...
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.9.2019 07:25 Reaguje na Ladislav Metelka
A co jiného jsou bláboly klimaalarmistrů, jak se tady za 12 let upečeme?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

19.9.2019 07:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Nepleťte klimaalarmisty s klimatology.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.9.2019 17:20 Reaguje na Ladislav Metelka
Problém vidím v tom, že klimatologové spíše nahrávají klimaalarmistům.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

19.9.2019 22:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Jestli ono to nebude tím, že klimaalarmisté mají, tak trochu pravdu.





Odpovědět

Jan Šimůnek

20.9.2019 07:11 Reaguje na Ladislav Metelka
Ještě mě napadlo, jestli není rozdíl mezi meteorologem a klimatologem v tom, že na odhalení "kvality" předpovědi meteorologa se čeká dny, zatímco u klimatologa to trvá léta až desítky let.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

20.9.2019 07:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase vedle...
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.9.2019 20:34 Reaguje na Ladislav Metelka
A v čem?
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

19.9.2019 22:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nepletete si předpověď počasí s předpovědí vývoje klimatu? Trochu ano, že?
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.9.2019 07:11 Reaguje na Martin Jasan
Používají se na to stejné nástroje, dělají to stejné instituce a někdy i stejní lidé.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

20.9.2019 07:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Stejní lidé ne. Stejné instituce někdy ano. Stejné nástroje ne. Podobné, ale ne stejné.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.9.2019 20:35 Reaguje na Ladislav Metelka
Pak je ovšem otázka, nakolik se podobnost nástrojů a shoda institucí promítne do věrohodnosti výsledku.
Odpovědět
BP

Bohdan Podlena

18.9.2019 09:23
Proč Pavel Hubený lže?
Odpovědět
MM

Martin Macek

18.9.2019 13:53 Reaguje na Bohdan Podlena
Proč někoho označujete za lháře, aniž byste své tvrzení jakkoliv odůvodnil?
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.9.2019 18:29 Reaguje na Martin Macek
Jemněji řečeno, jeho údaje jsou v rozporu s realitou.

Jinak jde hlavně o to, že to sucho, vyvolávané katastrofou na Šumavě, má konkrétní viníky, a toí by mohli být hnáni k sanaci alespoň vyčíslitelných škod. A pokud nejsou z multimilionářských rodin, tak by zbytek života strávili na minimální mzdě a s nezabavitelným minimem v peněženkách. A nebo by dostali plné zaopatření na státní útraty.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

18.9.2019 19:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Žádné sucho, vyvolávané "katastrofou na Šumavě" neexistuje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.9.2019 07:29 Reaguje na Ladislav Metelka
To je čistě účelová nepravda ve prospěch ekologických devastátorů Šumavy.

Desítky až stovky čtverečních kilometrů totálně zničeného lesa rozhodně na srážky vliv mít musí, i kdyby jen měl v ovzduší po směru větru chybět odpar vody ze živých stromů.
Pochopitelně, sterilní podloží, rozpalující se sluncem nad 50 stupňů, vytváří termiky, které opět musejí proudění vzduchu, i s mraky, ovlivnit.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

19.9.2019 07:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Data jsou, nic takového se neprokázalo. Máte smůlu.
Odpovědět
MM

Martin Macek

19.9.2019 13:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Žádný "totálně zničený les" působením kůrovce nevzniká. Podloží není sterilní, jak se postupně během následujících let rozpadají souše, tak analogicky narůstá v podrostu zmlazení dřevin (smrku a jeřábu), borůvčí, třtina, metlička a bika.
Jehličnatý les je tmavý - tj. zachytí více sluneční energie a díky tomu vytváří termiku (zeptejte se třeba rogalistů: https://www.skyfly.cz/zajimavo/99_02_1.htm). Takže je to dost možná úplně naopak, než jak tady kážeté své bludy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.9.2019 17:25 Reaguje na Martin Macek
Je mi lito, snímky nových smrků, které ekologové vydávali za "přirozenou obnovu lesa" byly pořízeny, jak bylo prokázáno, na plochách, kde před převzetím vedení NP Šumava ekologickými extrémisty, probíhaly výsadby.
Navíc mezi trávou a borůvčím nemají semenáčky stromů šanci.

A sám pramen, který uvádíte, zdůrazňuje důležitost stoupavých proudů, vyvolaných větrem, oproti pouze tmavé barvě.
Odpovědět
MM

Martin Macek

19.9.2019 22:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Je mi vás líto, ale musím vás zklamat - o tom, kde probíhaly výsadby se samozřejmě vedou záznamy, navíc zkušený lesník či přírodovědec celkem spolehlivě pozná výsadbu od přirozeného zmlazení i po mnoha letech. Je samozřejmě možné, že se v médiích objevují i fotky z míst, kde se sázelo, z fotky se to pochopitelně určuje obtížně. Ale i v porostech, kde probíhaly podsadby činí přirozená obnova podstatnou část zmlazení (stačí porovnat počty použitých sazenic a současnou hustotu zmlazení...). Méně pozorný návštěvník si prvních pár let nemusí přirozeného zmlazení ani všimnout - na rozdíl od předpěstovaných sazenic je smrček rostoucí ze semínka velký jen pár cm, v šesti letech má v průměru kolem 10cm. Rozhodně nejde obnovu v prvních letech hodnotit z vrtulníku. Nicméně dnes je již zmlazení na plochách zasažených gradací kůrovce po orkánu Kirill jasně patrné i méně všímavým jedincům a na plochách rozpadlých v první vlně (po r. 1998) již jsou stromky vysoké přes pět metrů. Náhodou o tom něco vím, na Šumavě jsme oštítkovali přes 15 000 semenáčků a jejich osud pravidelně sledujeme.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.9.2019 07:13 Reaguje na Martin Macek
I kdyby to byla pravda, zase tam ekologové vypěstují jen stejnověkou monokulturu, tedy hostinu pro kůrovce.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

23.9.2019 17:50 Reaguje na Jan Šimůnek
V tom zmlazení jsou i jiné druhy..
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

23.9.2019 17:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Ostatně, můžete si o tom i něco přečíst, nejen strašit. http://www.npsumava.cz/cz/1444/10227/clanek/poust-nebo-les-jak-vypada-sumava-11-let-po-orkanu-kyrill-a-nasledne-kurovcove-gradaci/
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.9.2019 08:39 Reaguje na Petr Dvořák
Je otázka, zda se dá věřit tomu, co vytvořilo současné "ekologické" vedení NP.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

24.9.2019 09:49 Reaguje na Jan Šimůnek
http://www.npsumava.cz/gallery/39/11834-sumavske_lesy_pod_lupou_2016.pdf

http://www.npsumava.cz/cz/1444/10276/clanek/priroda-si-umi-pomoci-sama-treba-i-s-obnovou-lesa-ukazuji-to-vysledky-rozsahleho-biomonitoringu/

... je to výsledek monitoringu těch oblastí .. a historických rešerší
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

19.9.2019 22:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Zajímavé jak má te zkreslený pohled, co tvrdíte vy, je přece samozřejmé (není potřeba to dokládat důkazy):

"..sterilní podloží, rozpalující se sluncem nad 50 stupňů, vytváří termiky, které opět MUSEJÍ proudění vzduchu, i s mraky, ovlivnit."

Zatímco tvrzení ostatních např. klimatologů vám není dostatečné, i když se jich shodne několik tisíc na základě výzkumu.

Odpovědět

Jan Šimůnek

20.9.2019 20:36 Reaguje na Martin Jasan
My máme tisíc klimatologů? Tady na Ekolistu jsou vidět dva.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

18.9.2019 12:35
i kdyby, za 20-30 let to tam úplně v pohodě zaroste lesem a zase se rozprší, pokud tedy přijmeme teorii toho docenta. Take it easy
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.9.2019 18:25 Reaguje na Robert Jirman
Problém vidím v tom, že z mrtvého lesa vyplavuje živnou vrstvu půdy eroze a na sterilním podloží toho moc nevyroste. Bez velmi rychlého umělého zalesnění holin (tedy toho, proti čemu zelení tak silně bojují) se dostaneme do stejné situace jako v řadě lokalit na Balkáně, kde je přirozená obnova lesa nemožná, a kde se les podařilo obnovit jen tam, kde byly nanošena hlína, nějak zabezpečena proti odplavení (sítě, tkaniny atd.) a do ní se sázelo a chodilo se sazenice alespoň nějakou dobu zalívat. Např. v bývalé Jugoslávii.

Zelení prostě pracují na tom, aby na Šumavě byly jen holé skály.
Odpovědět

19.9.2019 13:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Člověče, proč lžete? Byl jste vůbec někdy v posledních deseti letech na Šumavě? Po kůrovci jsou stromy nahrazeny semenáčky z přirozené obnovy, borůvkou a travinami, půda rozhodně nezůstane holá. Kdyby tomu bylo tak, jak píšete, už by byly Šumavská jezera a Lipenská přehrada kompletně zazemněna, což se jaksi nestalo...
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.9.2019 17:26 Reaguje na
Odpověděl jsem výš na totéž panu Martinu Mackovi.
Odpovědět
MM

Martin Macek

18.9.2019 13:52
Chtěl bych vidět ty povrchy zahřáté na 70°C na Šumavě. To si dovedu představit možná tak u asfaltu, nebo odkryté a vyschlé rašeliny. Na polomech a kůrovcových holinách na Smrčině jsme za celé léto 2018 nenaměřili povrchovou teplotu vyšší než 40°C. Rozdíl povrchové teploty oproti zapojenému lesu tak činil 4°C u denních maxim, ale u denních průměrů nebyl rozdíl statisticky významný.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.9.2019 18:20 Reaguje na Martin Macek
Obnažené kameny a další plochy bez porostu se takto vyhřejí. I dřevo se zahřeje nad 40 stupňů.
Odpovědět
MM

Martin Macek

19.9.2019 13:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Dřevo možná jo, to má malou tepelnou kapacitu a když je suché, tak i poměrně malou teplotní vodivost. Ale pochybuji, že by to nějak pozorovatelně mohlo ovlivnit počasí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.9.2019 07:30 Reaguje na Martin Macek
Jinak by bylo ovšem dobré měřit i vlhkost.
Odpovědět
MM

Martin Macek

19.9.2019 13:29 Reaguje na Jan Šimůnek
Díky za radu, ale vlhkost měříme. Na holině je vyšší než v lese, jestli vás to zajímá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.9.2019 17:27 Reaguje na Martin Macek
Kdybych něco takového naměřil, intenzívně bych pátral po tom, kde jsem udělal chybu.
Odpovědět
MM

Martin Macek

19.9.2019 21:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Vysvětlení je jednoduché - stromy jednak drobnější srážky zachytí přímo v koruně a na zem se tak část srážek vůbec nedostane a druhak z půdy vlhkost odebírají kořeny. Potom není divu, že je půda na holině po většinu roku vlhčí.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.9.2019 22:50 Reaguje na Martin Macek
Plně zapojený nebo přehoustlý porost nemá vhodné podmínky pro odrůstání zmlazení. Stěží se tam uchytí pár semenáčků stínomilných druhý bylinný podrost bývá většinou dost řídký (a to díky kombinaci faktorů světlo, voda, ale to asi nemusím připomínat).

Napadá mě ale - kromě porovnání porostu x holiny - měřili jste taky tu vlhkost ve vztahu k zakmenění porostu (v různě zapojených porostech)? A zjišťovali jste tu vlhkost v různé vzdálenosti o porostního okraje (popř. i ve vztahu k světové straně)?

Dle mého jsou nejvhodnější podmínky pro zmlazení cílových dřevin v kotlíku (popř. na malé holině) nebo v rozvolněném porostu.
Na velkých holinách se střídají extrémy, po většinu roku mohou být vlhčí, ale může zde nastat přísušek v kombinaci s vysokou teplotou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.9.2019 07:15 Reaguje na Martin Macek
A vlhkost vzduchu jste neměřili? Ta je totiž pro srážky docela zásadní.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist