Bezzásahové zóny na Šumavě počasí v Čechách neovlivňují
„Na šumavských hřbetech se prý vzduch přehřívá a způsobuje tak nedostatek srážek na Strakonicku a Plzeňsku – to tvrdí docen Jan Pokorný. To zní jako poplašná zpráva,“ říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. „Ale není to pravda,“ dodává. „Nejrůznější vědecká měření a také samotný proces vytváření oblačnosti nad územím dokládají, že se pan Pokorný dopouští velkého zjednodušení. Skutečnost je prostě jiná“.
S tvrzením pana Pokorného nesouhlasí také ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder: „Projevuje se zde srážkový stín Šumavy. Strakonicko, Táborsko, část Plzeňského kraje a další leží ve srážkovém stínu Šumavy na tzv. závětrné straně. Srážky k nám často postupují od jihozápadu, nejvíce srážek spadne na tzv. návětrné straně Šumavy, tj. v Bavorsku, k nám potom dorazí sušší vzduchová hmota. Šumavské bezlesí má jistě svoje mikroklima, které pravděpodobně hraje roli v lokálních konvektivních jevech (místní bouřky, které na Šumavě vzniknou a zůstanou až do svého zániku), nicméně nemění počasí a množství srážek na závětrné straně Šumavy.“
Pro vznik bouřkových mraků je nejdůležitější teplota vzduchu, množství vodní páry, tlak vzduchu a rosný bod. Nic z těchto veličin “les“ či „neles“ na Šumavě zásadně nemění.
„Ke změně by mohlo dojít v případě, že by voda v půdě na Šumavě stále více vysychala. A s ní i celý vegetační kryt. Ale nic takového nepozorujeme. Stav půdní vody je na Šumavě dlouhodobě lepší, než v jiných českých pohořích, a pod odumřelým lesem roste nový les. A nejen ten. Také borůvkové keře, trávy, rašeliníky nebo mechy,“ vysvětluje Pavel Hubený
Ani za extrémně horkých odpolední se teplota vzduchu v suchém lese příliš neliší od teploty pod zelenými korunami smrků. Rozhodně to tedy není nijak atypicky přehřátý vzduch. Ležící souše se sice na části svého povrchu zahřívají více, než okolní porost, ale pod nimi je naopak hluboký stín.
„A samy souše jsou plné vody a houbových mycélií. Zjistili jsme, že 90 % ležících smrkových kmenů starých 20 let je napadeno různými typy hniloby a 80% kmenů pod zdánlivě suchým povrchem skrývá velmi vysokou vlhkost rozpadlého dříví. Téměř v polovině ležících kmenů najdete po odstranění vyschlého povrchu kapsy se stojící vodou. A více jak polovina ležících kmenů vytváří tak vlhké mikroklima, že se kolem nich mění vegetace na vlhkomilnou. Objevují se tam mechy a rašeliníky,“ dodává ředitel Správy Národního parku Šumava.
Jeho slova podporují také detailní měření z povodí Plešného jezera. Ta ukazují, že během vegetační sezony průměrná denní teplota vzduchu a půd na bezzásahových plochách vzrostla oproti porostu vzrostlých smrků pouze o 0,8–1,2 °C. Tento přírůstek byl dokonce menší, než vzrůst teplot za posledních 20 let v důsledku klimatické změny.
„Překvapivě malá je i změna relativní vlhkosti vzduchu. Ta se v celoročním průměru na bezzásahových plochách snížila pouze o 4 procenta,“ uvádí profesor Jiří Kopáček z Hydrobilogického ústavu Akademie věd z Českých Budějovic.
„Pro někoho může být překvapivé i to, že po odumření dospělých stromů začalo na povrch půd dopadat více srážek než ve vedlejším živém dospělém lese. V něm je totiž poměrně vysoký přímý odpar vody z povrchu korun stromů. Do půdy tak po ztrátě dospělých stromů vstupuje více vody, než do půdy zeleného dospělého lesa,“ dodává Jiří Kopáček.
Z uvedených dat a výsledků sledování vyplývá, že každá životní etapa vývoje lesa, má svoji jedinečnou a nezastupitelnou funkci. Části vzrostlého, tzv. zapojeného lesa byly na Šumavě po staletí v kontrastu se stovkami nebo i tisíci hektary lesa, kde například vlivem kůrovcového žíru došlo k odumření horního stromového patra. A jak dokládají data z pobočky ČHMÚ v Českých Budějovicích, kde dlouhodobě sledují počasí v oblasti Šumavy, tento přirozený přírodní proces nijak neovlivňuje ani bouřkovou činnost
„Na základě dat a klimatologického hodnocení potvrzujeme, že nelze tvrdit, že vlivem posledních suchých let dochází k nějakému výraznému zvýšení či snížení počtu bouřek na našich stanicích za rok. Vyskytují se roky, kdy je bouřek méně, například v roce 2004. Dále jsou roky, které byly suché a teplé, například rok 2003, kdy bylo bouřek až kolem 35/stanice/rok. Nebo velmi suchý a teplý rok 2015, kdy bylo bouřek méně - průměrně 11/stanice/rok, ale hned v dalším velmi suchém a teplém roce 2018 bylo bouřek více – průměrně 22/stanice/rok. Počty bouřek během let kolísají. Nevidím souvislost mezi velikostí bezlesí na Šumavě a počtem bouřek. Záleží na převládajícím trendu počasí ve střední Evropě,“ doplňuje konkrétní čísla klimatoložka Eva Kalná, pobočky ČHMÚ v Českých Budějovicích.
Jak ukazují předložená data, bouřky jsou stále nevyzpytatelným přírodním fenoménem, který může i na Šumavě zaskočit nepřipravené turisty.
„Turisté mohou využít mobilní aplikaci ČHMÚ, kde mají k dispozici jednak aktuální snímky meteorologického radaru s extrapolací na nejbližší hodinu, jednak předpověď srážek modelem ALADIN, který má od března 2019 podrobnější rozlišení 2,3 km,“ popisuje Radmila Brožková, vedoucí oddělení numerického modelování ČHMÚ.
Přečtěte si také |
Zadrží vodu v krajině i les ponechaný přirozené obnově?
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesůOnline diskuse
Všechny komentáře (64)
Jan Šimůnek
18.9.2019 07:03Zbytek jsou bláboly, případně věci, které se s tématem dešťového stínu zdevastované Šumavy míjejí.
Ladislav Metelka
18.9.2019 07:50 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
18.9.2019 18:16 Reaguje na Ladislav Metelkahttps://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2157864-velka-mapa-sucha-odhaluje-zasadni-problem-ceske-republiky
Ladislav Metelka
18.9.2019 19:17 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.9.2019 07:24 Reaguje na Ladislav Metelka2. Našel jsem jinak mapy povrchového sucha, které jsou chaotičtjší (protože jsou ovlivněny náhodnými lokálními srážkami).
3. Vy sám jste odkazoval v diskusi pod jedním článkem (asi před 2 - 3 týdny) na mapu srážek, na níž jsou "fleky" nízkých srážek, táhnoucí se od Šumavy na západ (ve směru převládajících větrů) vidět také, byť vy je vidět asi nechcete.
4. Asi nejexplicitnější jsou záběry z meteoradaru, kdy téměř všechny dešťové fronty, jdoucí od západu, se nad Šumavou rozštěpí a za Šumavou vzniká pás bez radarem detekovatelných srážek.
Tento jev je pozorovatelný při přechodu dešťových front prakticky každé léto již několik let. Nepodařilo se mi ale najít jiné než aktuální verze těchto snímků a animací.
5. Navíc jsou, bohužel, nedohledatelné mapy srážek a sucha z let před zdevastováním Šumavy, asi soudruzi vědí, proč.
Ladislav Metelka
19.9.2019 07:43 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.9.2019 17:16 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
19.9.2019 18:49 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
20.9.2019 07:09 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
20.9.2019 07:43 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
23.9.2019 06:12 Reaguje na Ladislav MetelkaMartin Macek
19.9.2019 13:07 Reaguje na Jan Šimůnek- Mapy půdního sucha jsou výstupem matematických modelů, vlastních měření do toho zas tolik nevstupuje, tomu bych taky nijak dogmaticky nevěřil.
- při přechodu fronty je zpravidla pod mrakem, a efekt krajinného pokryvu na teploty je potom zcela minimální. To přehřívání povrchu půdy je naopak otázka jasného počasí.
Jan Šimůnek
19.9.2019 17:19 Reaguje na Martin MacekA faktem také je, že problém se suchem v dešťovém stínu Šumavy začaly až po její kůrovcové devastaci.
Ladislav Metelka
19.9.2019 18:50 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
20.9.2019 20:33 Reaguje na Ladislav MetelkaPetr Dvořák
18.9.2019 19:32 Reaguje na Jan ŠimůnekPro pochopení celého problému neexistujícího globálního oteplování a s ním nesouvisejícím* úpadkem smrkových lesů v celé ČR postačují tři zásadní ingredience:
1. Učebnice Fortranu IV z roku 1964
2. Mapa sucha ČR z 18. června 2017
3. Časopis Věda a technika mládeži z let 1972-1989
Je to prosté, publikace [1] Vám otevře oči v tom, jaké nesmysly vlastně počítáte v tom vašem ústavu, a že to je úloha zcela neslučitelná se stavem výpočetní techniky a stavem poznání vůbec.
Mapa [2] Vám ukáže jasnou korelaci sucha a výskytu kůrovce. Jasná korelace znamená jasný důkaz, to přece víme všichni, to je selskej rozum.
[3] - Zde najdete důkazy o tom, že již dávno jsou v šuplíku schovaná auta na vodu či pro začátek s litrovou spotřebou. Zelení fanatikové tyto úsporné technologie blokují a nutí společnosti k uskromňování, aby ji jednou zcela ovládli. Pročež si vymysleli globální oteplování. Taky zbourali WTC, ale to pouze pro radost (takoví to jsou hajzlové).
Opravdu Vám to nestačí, člověče!?
* souvislost s neexistujícím jevem je jistě nemožná, to budiž důkazem nesouvislosti v pravdě matematickým, nezvratitelným
Petr Dvořák
18.9.2019 17:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Miroslav Vinkler
18.9.2019 09:20Jedna věc je něco pozorovat, druhá věc je daný jev vysvětlit. O to se pokouší nejen doc.Pokorný,jehož vysvětlení v principu spočívá ve změně poměrů toků energií ze slunce na zemském povrchu před a po odlesnění- narušení malého vodního cyklu.
Zní to neuvěřitelně,ale za jasného slunečného dne dopadá na pouhých 13km2 zemského povrchu stejný objem energie jako je výkon všech elektráren ČEZu v ČR.
Nikdo se doposud seriózně nezbýval vlivem antropogenní činnosti na změnu klimatu z tohoto pohledu, mantrou je pouze a jenom CO2, kdežto změny u podstatně silnějšího skleníkového plynu -vodní páry - se v úvahu neberou.
Ladislav Metelka
18.9.2019 09:37 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
18.9.2019 11:42 Reaguje na Ladislav MetelkaNení mi znám žádný komplexní model,který by uměl s tolika proměnnými pracovat tak, aby vám předložil solidní předpověď byť v kratší časové posloupnosti.
Na to však nepotřebuji být vědec, vystačím si s tvrzením našich předků = les přitahuje vodu, které doposud nikdo a nikde nezpochybnil.
Ladislav Metelka
18.9.2019 11:52 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
18.9.2019 17:37 Reaguje na Ladislav MetelkaZa rok to máme 365x19= 69 km2. Tedy za 10 let 690km2.
690 :13= cca o 53 násobek výkonu všech elektráren ČEZu
převážně ve formě zjevného tepla zahříváme své okolí.
Pochopitelně za podmínky, že svítí slunce.
To už se musí něčím projevit - vznikají tepelné ostrovy,které brání horizontálnímu nasouvání srážkové oblačnosti a co ?? Správně-neprší, respektive prší jinak - zejména přívalové deště.
K těm slavným modelům - pravděpodobnost úspěšné předpovědi prudce klesá v denní řadě, tipl bych, že úspěšnost 24hod předpovědi je cca 90% ,týdenní kolem 60% a dál je to stejné jako bychom předpovědi dělali my dva z kávové sedliny.
Jan Šimůnek
18.9.2019 18:17 Reaguje na Miroslav VinklerLadislav Metelka
18.9.2019 19:18 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.9.2019 07:25 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
19.9.2019 07:41 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.9.2019 17:20 Reaguje na Ladislav MetelkaMartin Jasan
19.9.2019 22:49 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
20.9.2019 07:11 Reaguje na Ladislav MetelkaMartin Jasan
19.9.2019 22:50 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
20.9.2019 07:11 Reaguje na Martin JasanLadislav Metelka
20.9.2019 07:45 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
20.9.2019 20:35 Reaguje na Ladislav MetelkaMartin Macek
18.9.2019 13:53 Reaguje na Bohdan PodlenaJan Šimůnek
18.9.2019 18:29 Reaguje na Martin MacekJinak jde hlavně o to, že to sucho, vyvolávané katastrofou na Šumavě, má konkrétní viníky, a toí by mohli být hnáni k sanaci alespoň vyčíslitelných škod. A pokud nejsou z multimilionářských rodin, tak by zbytek života strávili na minimální mzdě a s nezabavitelným minimem v peněženkách. A nebo by dostali plné zaopatření na státní útraty.
Ladislav Metelka
18.9.2019 19:19 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.9.2019 07:29 Reaguje na Ladislav MetelkaDesítky až stovky čtverečních kilometrů totálně zničeného lesa rozhodně na srážky vliv mít musí, i kdyby jen měl v ovzduší po směru větru chybět odpar vody ze živých stromů.
Pochopitelně, sterilní podloží, rozpalující se sluncem nad 50 stupňů, vytváří termiky, které opět musejí proudění vzduchu, i s mraky, ovlivnit.
Ladislav Metelka
19.9.2019 07:42 Reaguje na Jan ŠimůnekMartin Macek
19.9.2019 13:23 Reaguje na Jan ŠimůnekJehličnatý les je tmavý - tj. zachytí více sluneční energie a díky tomu vytváří termiku (zeptejte se třeba rogalistů: https://www.skyfly.cz/zajimavo/99_02_1.htm). Takže je to dost možná úplně naopak, než jak tady kážeté své bludy.
Jan Šimůnek
19.9.2019 17:25 Reaguje na Martin MacekNavíc mezi trávou a borůvčím nemají semenáčky stromů šanci.
A sám pramen, který uvádíte, zdůrazňuje důležitost stoupavých proudů, vyvolaných větrem, oproti pouze tmavé barvě.
Martin Macek
19.9.2019 22:18 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
20.9.2019 07:13 Reaguje na Martin MacekPetr Dvořák
23.9.2019 17:55 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
24.9.2019 08:39 Reaguje na Petr DvořákPetr Dvořák
24.9.2019 09:49 Reaguje na Jan Šimůnekhttp://www.npsumava.cz/cz/1444/10276/clanek/priroda-si-umi-pomoci-sama-treba-i-s-obnovou-lesa-ukazuji-to-vysledky-rozsahleho-biomonitoringu/
... je to výsledek monitoringu těch oblastí .. a historických rešerší
Martin Jasan
19.9.2019 22:45 Reaguje na Jan Šimůnek"..sterilní podloží, rozpalující se sluncem nad 50 stupňů, vytváří termiky, které opět MUSEJÍ proudění vzduchu, i s mraky, ovlivnit."
Zatímco tvrzení ostatních např. klimatologů vám není dostatečné, i když se jich shodne několik tisíc na základě výzkumu.
Jan Šimůnek
20.9.2019 20:36 Reaguje na Martin JasanRobert Jirman
18.9.2019 12:35Jan Šimůnek
18.9.2019 18:25 Reaguje na Robert JirmanZelení prostě pracují na tom, aby na Šumavě byly jen holé skály.
Martin Macek
18.9.2019 13:52Jan Šimůnek
18.9.2019 18:20 Reaguje na Martin MacekMartin Macek
19.9.2019 13:32 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.9.2019 07:30 Reaguje na Martin MacekMartin Macek
19.9.2019 13:29 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.9.2019 17:27 Reaguje na Martin MacekMartin Macek
19.9.2019 21:49 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Škrdla
19.9.2019 22:50 Reaguje na Martin MacekNapadá mě ale - kromě porovnání porostu x holiny - měřili jste taky tu vlhkost ve vztahu k zakmenění porostu (v různě zapojených porostech)? A zjišťovali jste tu vlhkost v různé vzdálenosti o porostního okraje (popř. i ve vztahu k světové straně)?
Dle mého jsou nejvhodnější podmínky pro zmlazení cílových dřevin v kotlíku (popř. na malé holině) nebo v rozvolněném porostu.
Na velkých holinách se střídají extrémy, po většinu roku mohou být vlhčí, ale může zde nastat přísušek v kombinaci s vysokou teplotou.
