https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zadrzi-vodu-v-krajine-i-les-ponechany-prirozene-obnove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zadrží vodu v krajině i les ponechaný přirozené obnově?

11.4.2019 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hraniční slať na Šumavě.
Hraniční slať na Šumavě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Dana Zývalová / NP Šumava
Ponechání lesů samovolnému vývoji je myšlenka, která rozděluje odbornou veřejnost poměrně dlouhodobě. Dnes je toto téma nově spojováno s dopady na vodní režim krajiny a na klima. Pokud bezzásahový les postihne kůrovcová kalamita nebo polom, zůstanou v něm ležet či stát odumřelé stromy a porost se nechá obnovit přirozeně, bez zásahu člověka.

Podle některých vědců má takový les větší potenciál přispět k narušení vodního režimu krajiny než holoseče a mýtiny. A je podle nich pak otázka, zda ponecháním lesů přirozené obnově nepřispíváme k vysychání krajiny.
 
Odborníci se na tom neshodnou, přestože provedená měření takovou možnost nepotvrzují. Vyvrátit popsané přesvědčení ale také není jednoduché. V představách široké veřejnosti prostě les, který není zelený, není zdravý. Nicméně ani odborná veřejnost se neshodne, zda můžeme veškerá rizika bezpečně vyloučit. Proč je to takové téma? Lesy se ponechávají přirozenému vývoji pouze v chráněných územích. V hospodářském lese jsou naopak zásahy samozřejmé.

Pokud mluvíme o přirozené obnově lesů, mluvíme tedy převážně o národních parcích. Největší pozornost se věnuje Národnímu parku Šumava, kde lesy v roce 2007 poničil orkán Kyrill a v následujících letech je napadl kůrovec. Část stromů se odtěžila a části lesa se ponechaly přirozené obnově – včetně stojících či ležících suchých stromů.

Šumavské lesy po orkánu Kyrill, který zasáhl ČR v roce 2007
Šumavské lesy po orkánu Kyrill, který zasáhl ČR v roce 2007
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz

I z toho důvodu je Šumava místem, kde se vodní režim lesů v bezzásahovém režimu studuje. Několik průzkumů tu již proběhlo. Studie Burkharda Beuderta a kol. vliv kůrovce na vodní bilanci neprokázala. Tím, že odumře zelené stromové patro, sníží se vypařování vody z korun stromů, více srážek tedy dopadne do nižších pater vegetace – křovin a rostlin, a více se zasákne do země. S růstem nových stromů se vodní poměry vrací k původnímu stavu, více vody se odpařuje. „Návrat k předdisturbančním hydrologickým poměrům se předpokládá za 10 až 15 let,“ shrnuje výsledky studie Filip Oulehle z České geologické služby.

V letech 2015 až 2018 probíhal na Šumavě průzkum Silva Gabreta Monitoring a kromě studia biodiverzity se zaměřoval také na vodní režim v nejrůznějších vodních tocích a plochách. Jeho výsledky také neprokázaly, že by management lesních porostů měl vliv na množství vody v lese. Zatím neveřejná záverečná zpráva projektu vyhodnocuje různé pravděpodobné scénáře, jak klimatická změna ovlivní hydrologické poměry Šumavy. To, jestli je les ponechaný přirozené obnově či nikoli, v nich ale nehraje roli.

„Bezzásahové zóny na Šumavě ani v Bavorském lese nemají negativní vliv na vodní režim,“ odpovídá mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. „S tímto názorem se setkáváme poměrně často, přitom výsledky dlouholetých výzkumů jak na české, tak i německé straně hovoří úplně jinak,“ doplňuje. Přírodovědec Jakub Hruška zastává podobný názor.

Sucho se nám nejspíš vybaví při pohledu na souše stromů, které neposkytují stín půdě po sebou. Tak si vysvětluje přesvědčení o vysychání krajiny na Šumavě Pavel Hubený, ředitel národního parku. „Ve skutečnosti i souše nebo jejich zlomy ležící na zemi také vrhají stín. Stín vrhá i odrůstající zmlazení – jen se tímto stínem člověk ještě „neprojde“. Pro chlazení povrchu půdy je jejich působení srovnatelné se vzrostlým lesem. A navíc: ležící odumřelé dřevo zadržuje srážkovou vodu, která by jinak odtekla,“ uvádí Hubený.

Ekolog Jan Pokorný ze sdružení ENKI ale přesto považuje ponechávání lesů v bezzásahovém režimu za nebezpečný experiment. Pokorný se v posledních letech věnuje měření distribuce slunečního záření a vlivu hospodářských zásahů v krajině na vodní oběh, distribuci teplot a tím na místní a globální klima. A právě z tohoto pohledu se na Šumavu dívá. „Uschlý les a holiny mají za jasného počasí povrchovou teplotu až 70 °C. Stoupá z nich horký vzduch a odnáší vodní páru. Hřebeny Šumavy tak vysychají,“ popisuje mechanismus vysoušení krajiny Pokorný. „Není zaručeno, že se les obnoví. Protagonisté bezzásahovosti mne za tato konstatování nemají rádi,“ dodává.

Přirozené zmlazení smrku v Národním parku Šumava.
Přirozené zmlazení smrku v Národním parku Šumava.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Na jeho tvrzení reaguje Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. „Jan Pokorný vytrhává určité poznatky z kontextu a interpretuje je zcela v rozporu s výsledky vědců, kteří zkoumali vliv gradace kůrovce v území ponechaném přírodě na celkový hydrický režim oblasti,“ říká Bláha a odkazuje například právě na studii Burkarda Beuderta. „Jedna ze shrnujících zpráv uvádí, že zatímco některé složky koloběhu vody byly ovlivněné negativně – mezi nimi i ty zmiňované docentem Pokorným, jiné zase pozitivně,“ říká Bláha.

Filip Oulehle z České geologické služby označuje narušení vodního režimu při bezzásahovém režimu vyloženě za mýtus. „Jedním opakovaně se zdůrazňujícím rizikem velkoplošného rozpadu lesa je mýtus rozvratu hydrologického režimu s projevy ve formě sucha či naopak povodní. Výsledky dlouhodobých měření žádné dramatické ani dlouhodobé změny v bilanci vody po těžbě, případně přírodní disturbanci, nezaznamenaly,“ uvádí Oulehle.

Proti ponechání lesů přirozené obnově se v poslední době vyslovuje například Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). „Je třeba opustit, alespoň dočasně, koncept bezzásahového režimu v lesích a vrátit se ke konceptu zachování a ochraně přirozených funkcí lesa a diferencovat přístup dle stanoviště. Na prvním místě v zájmu společnosti by mělo být udržení vody v krajině,“ píše SVOL na svých webových stránkách.

Se závěry Jana Pokorného víceméně souhlasí i Vít Šrámek, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. „Reakce povrchové teploty na odlesnění (i proti velmi mladým lesním porostům) je zkušenost poměrně empirická a vychází to třeba i z dat Mendelovy zemědělské univerzity. Efekty, které Jan Pokorný popisuje, začínají být pro krajinu významné na úrovni mezoklimatu.“

Zalesněná plocha polomu na Nových Hradech po orkánu Kyrill. Snímek z roku 2014.
Zalesněná plocha polomu na Nových Hradech po orkánu Kyrill. Snímek z roku 2014.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesy ČR

Jeho vyjádření se vztahuje ale obecně k lesům zastiženým kůrovcovou kalamitou. „Co se týká Národního parku Šumava, nebyl jsem zastáncem ponechání kůrovcové kalamity samovolnému vývoji. Nicméně je to národní park a – i vzhledem k současné situaci v hospodářských lesích – bych nerad dával nějaká silná stanoviska k managementu tohoto území. Očekávám, že v letošním roce se kůrovcová kalamita možná i dramatičtěji projeví v Národním parku České Švýcarsko,“ doplňuje Šrámek.

Nicméně pokud mluvíme o bezzásahovém režimu, mluvíme právě o chráněných územích, nikoli o hospodářských lesích. K otázce, jaký přístup je alternativou přírodě blízkému hospodaření, se vrací Jaromír Bláha. „Pokorný neuvažuje, že alternativou k režimu ponechání kůrovcem napadených stromů v jádrových oblastech národního parku bez zásahu je jejich vykácení a vytvoření holin, které mají i v jím zmiňovaných parametrech ještě mnohem horší následky,“ komentuje Bláha a dodává: „Na holinách dochází k mnohem většímu přehřátí a vysušení půdy než pod částečným stínem souší. Dramatičtější jsou tam dopady na půdu zejména ve smyslu degradace a rozpadu půdních struktur – a tím i ztrátě kapacity zadržovat vodu a také eroze, které popadané nevytěžené kmeny brání."

Chřadnoucí smrkové lesy nám znovu předkládají otázku, jak v lesích hospodařit s ohledem na jejich význam pro krajinu, vodu a klima. Současný model smrkových monokultur je podrobován rozsáhlé kritice. V současnosti není jasné, do jaké míry a jak rychle se podaří lesy postižené suchem a kůrovcovou kalamitou obnovit. Objevují se pochybnosti, zda na to bude dostatek peněz, lidí, sazenic.

Na otázku, zda lze uplatnit bezzásahový režim i mimo chráněné oblasti, reaguje Vít Šrámek. „Bezzásahovost a hospodářské lesy je pochopitelně protimluv. Na rozšiřování bezzásahových území je tlak a postupně se rozšiřují – zejména v oblastech, kde se tak jako tak po dlouhou dobu nehospodaří a mají charakter až pralesní vegetace. To pochopitelně není problém,“ říká Vít Šrámek.

Šrámek se ale obává toho, aby se idea přirozené obnovy neuplatňovala i na hospodářské lesy poškozené kůrovcovou kalamitou. „Jako obrovské riziko bych viděl nápad ponechat bezzásahovému režimu rozsáhlé kůrovcové holiny ve středních a nižších polohách, které vznikají a budou vznikat. Jistě, současný zákon neumožňuje v hospodářských lesích bezzásahový režim, nicméně do stávajících zákonných limitů se při řešení nastalé situace podle mého názoru stejně nevejdeme,“ upozorňuje Šrámek.

Ze sporu o bezzásahový režim zatím vystupuje především motiv rozdělení odborné veřejnosti na lesnickou a přírodovědnou. Zatímco přírodovědci a ochránci přírody prosazují ponechání části přírody bez zásahu člověka, lesnická veřejnost je k této myšlence spíše opatrná.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Václav Kain

11.4.2019 08:16
Nepotřebuji stovky studií které odborníci s titulem vypracovávají.Stejně to nejsou žádní odborníci což dokazuje stav našich lesů na více místech.Ti kteří prosazují bezásahovost bych s chutí přetáhl holí až by se prohli a už se nenarovnali.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

11.4.2019 09:12
Koho přetáhnout holí je věru těžká otázka. Už jen proto, že sám pojem "bezzásahovost" je pouhou fikcí. Lesy v ČR a nejen zde, jsou neustále ovlivňovány činností člověka. (ovzduší,voda,půda,dřevinná skladba,nepůvodní druhy, apod. včetně změny klimatu)
Neexistuje žádné bezzásahové území.
Otázka by měla znít jinak - jaký soubor opatření je nutno provést, aby se lesní porosty zejména v CHKO a národních parcích mohly nadále vyvíjet v souladu s principem trvalé udržitelnosti?
Obecněji spíše ekosystémy navázané na tyto oblasti ve svém komplexním pojetí.
Nevím, jak by takový soubor opatření měl vypadat, ale určitě to nebude nulová varianta-nedělejme tam nic. To je skutečně blud.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.4.2019 16:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Plně souhlasím pane Vinklere. Myslím, že nejbezpečnější cesta je odtěžit zbytky kvalitního dřeva, vysadit co nejbohatší směs dřevin a ty nejvhodnější přežijí/zvítězí. Všichni odborníci jsou nanic, protože beztak nevíme, jaké klima bude za 20-60 let. Možná by stálo za to přimíchat mezi sazenice i nějaký olivovník.
Odpovědět
js

jiri slintak

12.4.2019 09:02 Reaguje na Jiří Svoboda
normalne bych s Vami souhlasi,ale zkuste si zajet na jizni moravu a jak to dnes vypada. Jelikoz se posledni dobou hodne pohybuju v lese kolem blanenska, je mi z toho smutno a premyslim,zda to ma cenu. Holosece, zemina je na "sracku" rozjedena, vsude pouze jil a zadna zemina
Odpovědět
MJ

Michal J

12.4.2019 10:00 Reaguje na jiri slintak
souhlasím s Vámi, o tomto problému se moc nemluví
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

12.4.2019 09:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
No ve článku se nějak přeskočil zásadní fakt a to, že Šumava jistě zmlazuje a pod suchými smrky se to zelená (jak hrdě se prsí Zelení), ale jak si může každý všimnot jsou to opět jen a jen smrky. Co jiného také může vyrůst pod smrky. Transmutace smrkových semen na jedli, buk, javor.... se jaksiž nekoná. Čili z jedné smrkové monokultury jsme bezzásahovostí a zeleně vyrobili další smrkovou monokulturu. Ta za 100 let doroste a opět jí sežere kůrovec...... Jediný rozdíl tedy je, že se zralé smrky nevytěžily a neprodaly ale nechaly uschnout. Opravdu eko- jak vyšité. No zdroje jsou...
Odpovědět
VM

Vladimír Mana

11.4.2019 10:25
Problematika vodního režimu krajiny ve vazbě na lesní hospodaření je dlouhodobě zkoumána a v ČR máme poměrně hodně dat a informací, ze kterých můžeme dělat správné závěry. A ředitel VÚLHM Šrámek by to mohl vědět, protože právě jeho ústav se touto problematikou zabýval více jak 50 let a měl by tedy mít data z modelových povodí v Beskydech.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.4.2019 17:23 Reaguje na Vladimír Mana
Zkušenosti za 50 let mohou být docela k ničemu, protože podmínky v příštích 50 letech budou výrazně jiné a navích nevíme v čem jiné.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.4.2019 16:50
Pochopitelně, že zadržovací kapacita pro vodu zdravého lesa a planiny s opadanými souškami bez menších větví a s půdou silně narušenou erozí (jak je to vidět v bezzásahových zónách na Šumavě, je naprosto nesrovnatelná a ten ekology zplundrovaný les se už mnoho neliší od betonové plochy.
Odpovědět

Lenka Č.

17.4.2019 13:47 Reaguje na Jan Šimůnek
Jak vypadá takový les zplundrovaný ekologem?
To, co jsem viděla v lesích zplundrovaným lesní technikou nemá s ekologií společného zhola nic. Tady nehrají roli ekologové, ale chybné lesní hospodaření. On se brouček několik sezón vesele množil a množil a v lese se nic nedělo. Pak odletěl ze zničeného lesa - a tu se ejhle lesní hospodáři probrali a les zlikvidovali svou technikou. Ta uježděná zem je to nejhorší... tam nic neporoste. To je pak jak beton.

Mně osobně se líbí myšlenky Petera Wohllebena, který do svého lesa techniku nepouští. A má zdravý a vyvážený les.
Odpovědět
MJ

Michal J

12.4.2019 09:59
Zajímalo by mě, jak by dopadla studie posouzení vlivu způsobu těžby dřeva na půdu - v naprosté většině případů, co jsem viděl, to je naprostá katastrofa. Žádnou těžbu šetrnou k půdě jsem neviděl. Voda, co naprší, odteče vyježděnými koryty dolů a trvá roky, než se to trochu spraví (samo, bez pomoci lesníků).
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.4.2019 11:35 Reaguje na Michal J
To je také problém, že k těžbě se používá těžká technika, která narušuje lesní ekosystém. Bylo by dobré na hůře přístupných a svažitých plochách se vrátit ke koním. Jestli má stát v lesním hospodářství něco dotovat, tak dle mého by to měli být zejména koně pro práci v lesích.
Odpovědět
JH

Jarouch H.

12.4.2019 11:49
K tomuhle musím přidat svůj názor.
Vzhledem k tomu, že člověk se začal o přírodu pořádně starat teprve před cca dvěma stovkami let a díky tomu už tisíce rostlin i živočichů nikdy nikdo neuvidí, tak je odpověď jasná.
Pokud necháte les svému přirozenému vývoji, zvládne jak vychřice, tak invazi škůdců, samozřejmě musí zůstat i přirození obyvatelé a návštěvníci lesa.
Pokud chceme v lese těžit, tak šetrně a jak se zpívá v jedné písničce: Za každý strom dáme sto malých do školky.
Samozřejmě se mnou nebude spousty lidí souhlasit, ale to je v naprostém pořádku.
Jen si uvědomte, že o koloběhu v přírodě zatím víme prd na třetí a všechno jsou to jen kusé domněnky, které se každý rok mění, upravujou, doplňujou, nebo zůstanou v zapomnění.
Myslím, že je také jasné, že pokud máte spadlou hromadu stromů, tak pod ní je stín, diky hnilobě i spousta potravy pro různé tvory, rostliny a díky tomu se v těchto místech i v období sucha vysráží nějaká vlhkost a ta se tam i udrží. Kdežto na holém kopci s rygolama, že by tam zapadnul slon se udrží akorát sucho, neb voda se nemá kde vsáknou a tak odteče a jakákoliv jiná vlhkost se velice rychle vypaří.
Pro představu, z otevřené vodní plochy se v létě může za den vypařit 1cm výšky hladiny. A jsme u toho, kde se nám ta vypařená voda vrátí? Nad suchým kopcem, kde stoupá ohřátý vzduch vzhůru a rozhání mraky, nebo nad zeleným kopcem, který vzduch ochlazuje?
Takhle se dá pokračovat né jen k tomuto článku.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

12.4.2019 19:01
Dovolil bych si poznamenat, že je to Jan Pokorný, kdo diametrálně rozširuje (!) kontext celé debaty (nejméně 25 let). Nikdo z uvedených proponentů "ponehcat" nedrží takovou šíři souvislostí jako on.
A protože jsem četl už několik prací Beuderta a kol. (nikoli ten čerstvý anonymní překlad na webu Duhy), dovolil bych si ještě uvést, že o odtoku, evapotranspiraci a podzemní vodě tvrdí skoro pravý opak, než jeho čeští interpreti. Stačí si to přečíst. Poctivě a do čísel. Škoda, že nemáme tak precizní hydrologické studie na české straně. A to se nebaví (Beudert) o teplotě povrchů či vzduchu.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

12.4.2019 19:50 Reaguje na Daniel Fiala
Chce to trochu času. Zima byla relativně dobrá na srážky,ale od poloviny března je to katastrofa. Za duben v mé lokalitě 0 mm a ČR na portálu Intersucho vypadá jak grilované kuře. Cca území 61% extrémní agronomické sucho.
Zatím se jenom kecá a téměř nic se nedělá.
Taky dobře, společenská objednávka vznikne až začne docházet k výpadkům výroby
v průmyslu a energetice, možná to chytneme ještě letos.
Bohužel musím konstatovat, že naše krajina je horší než za bolševika.
Kde soudruzi z NDR udělali chybu ?

Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist