Jiří Kopáček: Pohádky Jana Pokorného o Šumavě
29.9.2019 | ČESKÉ BUDĚJOVICE
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Štěpán Rosenkraz / Národní park Šumava
Pohádka první, ta „O Temelínech na Šumavě“
V této pohádce Jan Pokorný varuje: „Netroufnu si vyčíslit, kolik (vyschlé plochy na Šumavě) odsály vody. Ale odhadneme energii ohřívání. Střízlivý odhad je 15 tisíc hektarů, kde dřív byl, a už není vzrostlý les. Tahle část republiky místo toho, aby své okolí chladila, ho ohřívá. Počítejme s poměrně nízkou hodnotou 300 wattů na metr čtvereční. Na jeden km² je to milionkrát více, 300 megawattů, na 150 km² je to 45 tisíc megawattů. Jeden blok Temelína má výkon 1000 megawattů. Za slunného dne ohřívají odlesněné plochy na Šumavě vzduch výkonem desítek Temelínů.“ Hřeben Velké Mokrůvky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ondřej Toman / Hnutí DUHA
Pohádka druhá, ta „O výparu ze sklizených polí“
V této pohádce nás JP již přímo straší: „…na velkém sklizeném poli, které má 40 stupňů povrchovou teplotu a vzduch o dvacetiprocentní vlhkosti obsahuje deset gramů vody v kubickém metru, probíhá jiný proces: ohřátý vzduch stoupá vzhůru rychlostí několika metrů za sekundu, při rychlosti jeden metr za sekundu pošle jeden ohřátý metr čtvereční za hodinu vysoko do atmosféry 36 kg vody.“Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniel Pitek
Pohádka třetí, ta „O hodném oxidu uhličitém“
V této pohádce [1,7] nám JP předkládá tři informace: (A) „Podle výpočtů vzrostlo množství energie, kterou atmosféra vrací zpět k povrchu země, o 1–3 W/m² díky skleníkovému efektu.“ (B) „V množství okolo 1000 W/m² (příkonu) to prakticky nic neznamená”. (C) „Vodní páry je ve vzduchu mnohokrát více nežli oxidu uhličitého a vodní pára vytváří mlhu, mraky, které redukují násobně množství sluneční energie přicházející na povrch země, tedy například z 1000 W na stovky wattů i na méně než 100 wattů”.Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay
Přečtěte si také |
Jiří Kopáček: Zbytečná dramatizace klimatické situace ŠumavyPohádka čtvrtá, ta „O saharských můrách na Třeboňsku a českém kůrovci“
V této pohádce nám JP předkládá podivuhodnou konstrukci volným spojením dvou jevů, z nichž jeden byl potvrzen, druhý ne: „Botanický ústav měl světelný lapač hmyzu na Mokrých loukách u Třeboně. Dvakrát až třikrát ročně v něm byly nacházeny můry až ze Sahary. Paradoxem je, že můry jsme chytali pro entomologa, který později tvrdil, že kůrovec má tukové zásoby nejvýše na několik set metrů letu. Asi si neuvědomoval, jak stoupnou teploty v uschlém lese… Takový proud vzduchu donese kůrovce opravdu bůhví kam“.Lýkožrout smrkový.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Václav Sojka / Správa Národního parku České Švýcarsko
Závěr
Považuji za důležité zdůraznit, že cílem tohoto rozboru není útok na Jana Pokorného za každou cenu. Například s jeho názory na význam vody v krajině a vliv mizerného obhospodařovaní většiny naší zemědělské půdy, která vede k devastaci její schopnosti zadržovat vodu, do značné míry souhlasím. Voda na Zemi opravdu hraje významnou roli v celkové energetické bilanci planety i mírnění tepelných výkyvů, které by jinak byly extrémní. A postupná ztráta schopnosti zemědělských půd vodu zadržovat je opravdu největší současnou hrozbou pro vodní hospodářství, ale i pro samotné zemědělství v ČR.
Použité zdroje:
[1] Pokorný J. 2019. ROZHOVOR: Hysterie kolem CO2. Neviditelný pes,27.8.2019, https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/rozhovor-hysterie-kolem-co2.A190826_104021_p_veda_wag
[2] Pokorný J. 2019. Už toho šílenství nechte. Echo24, 2.09. 2019, http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/uz-toho-silenstvi-nechte-tydenik-echo
[3] Kopáček J., Bače R., Hejzlar J., Kaňa J., Kučera T., Matějka K., Porcal P., Turek J. Changes in microclimate and hydrology in an unmanaged mountain forest catchment after insect-induced tree dieback. Science of the Total Environment, submitted in September 2019.
[4] Beudert B., Bernsteinová J., Premier J., Bässler C. 2018. Natural disturbance by bark beetle offsets climate change effects on streamflow in headwater catchments of the Bohemian Forest. Silva Gabreta 24, 21–45.http://www.npsumava.cz/gallery/39/11812-2_sg_24_beudertetal.pdf
[5] Brown A.E., Zhang L., McMahon T.A., Western A.W., Vertessy R.A. 2005. A review of paired catchment studies for determining changes in water yield resulting from alterations in vegetation. J. Hydrol. 310, 28–61, doi:10.1016/j.jhydrol.2004.12.010.
[6] Wei X., Zhang M. 2010. Quantifying streamflow change caused by forest disturbance at a large spatial scale: A single watershed study. Water Resour. Res. 46, W12525, https://doi.org/10.1029/2010WR009250.
[7] Kunšteková J. 2019. Biolog Pokorný: Kůrovec je obrovský průšvih. Pokud chceme vyřešit sucho, musíme na Šumavu vrátit vzrostlý les. Prima, 14. 7. 2019, https://prima.iprima.cz/zpravodajstvi/biolog-pokorny-kurovec-je-obrovsky-prusvih-pokud-chceme-vyresit-sucho-musime-na-sumavu
[8] Hesslerová P., Huryna H., Pokorný J., Procházka J. 2018. The effect of forest disturbance on landscape temperature. Ecol. Eng. 120, 345–354, doi:10.1016/j.ecoleng.2018.06.011.
reklama
Jiří Kopáček
Autor je profesor hydrobiologie, vědecký pracovník Biologického centra AV ČR.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parků
Turistická trasa bývalé Zlaté stezky se u Strážného vyhne frekventované silnici
Šumavský národní park povolil na svém území řízený odstřel vlka
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
MP
Miloš Paul
29.9.2019 23:06Zkusím komentovat jinak. Pan autor zapomíná, že část zde čtoucích jsou dlouholetí trampové a část má pilotní průkaz. Katastrofa vypuštění brouka že Šumavy do hospodářských lesů je z hlediska autorova pomíjivá a dle něj zveličována.
Tak mu doporučim zaplatit si vyhlídkový let v okolí Dukovan či Dačic, Jeseníky by neobsahl zrakem. Tam by na vlastní kůži poznal, jak s ním cvičí vzdušné víry, způsobené holinami po jeho milovaném broučkovi. Takže pěkná lež.
Další svinstvo je pomíjení známé rotace zemské osy podle osmičky. Zná pán Dalimilovu kroniku? Tehdy byly teploty zjevně vyšší než dnes a tak na našem území se sklízelo 2x ročně. Hmm. Otočení trvá cca 800 let. Dnes naši milování jezedaci kvičí každý rok o dotace, ať je počasí jakékoliv. A pravidelně ničí půdu herbicidy.
A právě na tom je dnes ohrožení největší. Zkuste kdokoliv na podzim najít na polích takovou žížalu. Smolík. A teprve tyto pole způsobují v souladu se zničenými hospodářskými lesy onu katastrofu, že krajina neudrží vodu.
Viníci: Bursík, bratři Kužvartove v minulosti, Babišovi firmy v současnosti. A užiteční idioti páně autorova typu, kteří v té přírodě v životě nespali pěkně pod širákem.
Odpovědět
Tak mu doporučim zaplatit si vyhlídkový let v okolí Dukovan či Dačic, Jeseníky by neobsahl zrakem. Tam by na vlastní kůži poznal, jak s ním cvičí vzdušné víry, způsobené holinami po jeho milovaném broučkovi. Takže pěkná lež.
Další svinstvo je pomíjení známé rotace zemské osy podle osmičky. Zná pán Dalimilovu kroniku? Tehdy byly teploty zjevně vyšší než dnes a tak na našem území se sklízelo 2x ročně. Hmm. Otočení trvá cca 800 let. Dnes naši milování jezedaci kvičí každý rok o dotace, ať je počasí jakékoliv. A pravidelně ničí půdu herbicidy.
A právě na tom je dnes ohrožení největší. Zkuste kdokoliv na podzim najít na polích takovou žížalu. Smolík. A teprve tyto pole způsobují v souladu se zničenými hospodářskými lesy onu katastrofu, že krajina neudrží vodu.
Viníci: Bursík, bratři Kužvartove v minulosti, Babišovi firmy v současnosti. A užiteční idioti páně autorova typu, kteří v té přírodě v životě nespali pěkně pod širákem.
PZ
Petr Znachor
30.9.2019 11:02 Reaguje na Miloš PaulObviňujete autora z věcí, které netvrdí. Že bylo dříve i tepleji než dnes? Ok, a co má být. Nikdo nezpochybňuje, že i v minulosti byly teplé periody a zcela jistě za ně nemohl člověk.
Že se špatně hospodaří na zemědělské půdě, se všichni shodneme (teda kromě zemědělců, kteří až na výjimky si nic takového nepřipouští). Co se týče létání, minulý víkend jsem snímkoval právě zdevastované lesy v okolí Dukovan a Dačic. Máte pravdu, že se jedná o katastrofu, ale kůrovec ze Šumavy za ní rozhodně nemůže. Vzdušné víry jsem zažil již mnohokrát, nejčastěji při snímkování objektů na v údolích, ale ani na Dačicku ani v okolí Dukovan jsem nic takového nepozoroval. Pokud označujete autora za užitečného idiota zodpovědného za současný stav, tak se na mne nezlobte, ale nejspíš jste právě takovým idiotem vy sám.
Odpovědět
Že se špatně hospodaří na zemědělské půdě, se všichni shodneme (teda kromě zemědělců, kteří až na výjimky si nic takového nepřipouští). Co se týče létání, minulý víkend jsem snímkoval právě zdevastované lesy v okolí Dukovan a Dačic. Máte pravdu, že se jedná o katastrofu, ale kůrovec ze Šumavy za ní rozhodně nemůže. Vzdušné víry jsem zažil již mnohokrát, nejčastěji při snímkování objektů na v údolích, ale ani na Dačicku ani v okolí Dukovan jsem nic takového nepozoroval. Pokud označujete autora za užitečného idiota zodpovědného za současný stav, tak se na mne nezlobte, ale nejspíš jste právě takovým idiotem vy sám.
JL
Jaromír Lukavský
13.10.2019 15:16 Reaguje na Petr ZnachorNo my jsme kdysi fotili nad Třeboňskem ze staré Anduly (dvojplošník, létající almara) a lítali jsme jak nudle v bandě, stačilo přeletět mezi lesem a obilným polem či nad rybník. Na druhé kolečko se přihlásila polovina. A tepelný rozdíl mezi vzrostlým lesem a holinou je zřejmý i bez teplotoměru. J.L. end
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
30.9.2019 17:16 Reaguje na Miloš PaulVy jste ale lidový žvanil.... mimochodem.... ty holiny nezpůsobil brouk ale těžař..... a toho tam vypustil kdo??
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.10.2019 06:14 Reaguje na Lukáš KašpárekNa těch holinách stály kůrovcové stromy, které se díky pokácení a zpracování nestaly zdrojem infekce. Pokud by byly takto zlikvidována všechna ohniska nákazy na Šumavě, neměli bychom dnes plošnou kůrovcovou kalamitu.
Odpovědnost jednoznačně nesou ekologové. Měli by jít do tepláků (nejlíp pruhovaných) a makat jak šrouby, dokud nevydělají na škody, které způsobili. Seznamy "blokátorů" kácení jsou u policie dostupné.
A na těch holinách už mohl být dávno kvalitní les, druhově odpovídající původním šumavským lesům, opět kdyby nebylo ekologů. To jsou ti hlavní škůdci naší přírody.
Odpovědět
Odpovědnost jednoznačně nesou ekologové. Měli by jít do tepláků (nejlíp pruhovaných) a makat jak šrouby, dokud nevydělají na škody, které způsobili. Seznamy "blokátorů" kácení jsou u policie dostupné.
A na těch holinách už mohl být dávno kvalitní les, druhově odpovídající původním šumavským lesům, opět kdyby nebylo ekologů. To jsou ti hlavní škůdci naší přírody.
JL
Jaromír Lukavský
13.10.2019 15:27 Reaguje na Jan ŠimůnekMyslím 1867 na Šumavě po sněhové bouři padlo 5 milionů kubíků lesa. Schwarzenbergové ho vytěžili, prodali a zalesnili smrkovou monokulturou. Ta je udržitelná jenom příslušnou odbornou péčí. Nedavno po Kirilu padlo .. milionů m3 - ale dříví nechali ležet. Takže kůrovec si zamnul nožičky a nedá na Zelené aktivisty dopustit! Mysleli jsme to dobře - dopadlo to jako vždy! J.L. end
Odpovědět
JN
Jana Němcová
30.9.2019 10:20Pěkně napsáno, díky za článek. A jen malá technická poznámka k pohádce první - výkon jednoho bloku Temelína je opravdu cca. 1000 MW - ale jedná se o výkon elektrický, nikoliv tepelný - ten je cca. 3000 MW na blok (ztráty na turbíně) a bloky máme dva - tzn. i kdyby výpočet pro Šumavu seděl (což nesedí), nejednalo by se o ´desítky´ Temelínů :-)
Odpovědět
ph
30.9.2019 12:12
Děkuji za pěkný článek. Nemůžou mít v první pohádce pravdu oba autoři? Pan Pokorný pojednává o slunném letním dni a o výkonu 300W/m2. Recenzent z ročního rozdílu evapotranspirací (z toho plynoucího rozdílu v odtoku) 80mm/m2/rok dojde k ročnímu průměrnému výkonu 6W/m2/rok. Prostě jen rozdíl mezi špičkou a průměrem. Recenzent (v ročním průměru) sděluje, že pokles v transpiraci je částečně kompenzován zvýšenou evaporací. Pan Pokorný mluví o suchém poli v létě, tedy zase extrému, kde už zanedbá fyzikální výpar (evaporaci).
Odpovědět
Miroslav Vinkler
30.9.2019 14:25S Národním parkem Šumava navěky !
Přijde mi líto, když se dva vědci přou o stavu životního prostředí před veřejností. Vážím si obou, i když jsem přesvědčen, že blíže pravdě je doktor Pokorný.
V pozadí je nevyřčený, ale podstatný základ názorové výměny.
Pan doktor Pokorný vystupoval důrazně proti bezzásahovosti v NP v souvislosti s kůrovcem, profesor Kopáček stál na straně druhé.
Téma kůrovce na Šumavě spolehlivě rozdělilo odbornou i veřejnou obec na dva nesmiřitelné tábory, které bohužel nenašly dodnes společnou řeč.
Přiznám se, že jsem intuitivně tíhl k bezzásahovosti , ale argumenty které sdělil bývalý ředitel NP p.Manek jsou hodně silné. (najdete jin na netu spoustu)
Odpovědět
Přijde mi líto, když se dva vědci přou o stavu životního prostředí před veřejností. Vážím si obou, i když jsem přesvědčen, že blíže pravdě je doktor Pokorný.
V pozadí je nevyřčený, ale podstatný základ názorové výměny.
Pan doktor Pokorný vystupoval důrazně proti bezzásahovosti v NP v souvislosti s kůrovcem, profesor Kopáček stál na straně druhé.
Téma kůrovce na Šumavě spolehlivě rozdělilo odbornou i veřejnou obec na dva nesmiřitelné tábory, které bohužel nenašly dodnes společnou řeč.
Přiznám se, že jsem intuitivně tíhl k bezzásahovosti , ale argumenty které sdělil bývalý ředitel NP p.Manek jsou hodně silné. (najdete jin na netu spoustu)
LK
Lukáš Kašpárek
30.9.2019 17:23Psychopat Šimůnek opět ve svém demagogickém tažení... je vtipné jak volič SPD přirovnává ostatní k nacistům :D
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.10.2019 17:45 Reaguje na Lukáš KašpárekTo chce umět číst a porozumět přečtenému. Jde o to, že pokud by lesní vědci dokázali bojkotovat neetické práce, jak to dělali a do jisté míry i dělají biomedicínské disciplíny, tak by demotivovalo potenciální autory pokusů typu "zabijeme les a budeme podrobně popisovat, jak umírá".
Odpovědět
JL
Jaromír Lukavský
13.10.2019 15:02 Reaguje na Miroslav Vinkler"Přijde mi líto, když se dva vědci přou o stavu životního prostředí před veřejností." Diskuse je ale základ pokroku ve vědě, bez ní bychom dodnes věřili tehdejším uznávaným kapacitám, že Slunce obíhá Zemi, že Země je placatá, že mor je ze špatného vzduchu či trest Boží, že ..... Vše je zpochybnitelné a rozhodují argumenty, změřená data, grafy, nikoli tituly či ouředlní glejty. Probatum est. J.L.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
30.9.2019 18:07Snad by bylo lepší vrátit se k NP Šumava než osobním projevům nevůle.
P. Manek ve svém vystoupení uvedl, že prosazení bezzásahovosti i v jádru NP je nesmyslné.
Zdůvodnil to tím, že NP byl prokazatelně mimo marginálních plošek činností člověka během posledních staletí přeměněn na hospodářský les - dominance smrkových porostů.
Jedná se tedy nikoli o přirozený stav lesního porostu , ale umělý výtvor člověka.
Prohlásil také, že pokud by jádrové části NP byly skutečně přirozenými ,člověkem nedotčenými porosty, potom by i on byl proti zásahům.
Protože tomu však není, sami vlastní činností jsme vytvořili umělý les, který není schopen se se soustředěnými ataky kůrovce vypořádat (postrádá přirozenou odolnost) a tu je třeba pomoci lesníků a lesu s kůrovcem pomoci k zajištění rovnováhy.
Ať se na to dívám zleva nebo zprava, má to svoji logiku.
Odpovědět
P. Manek ve svém vystoupení uvedl, že prosazení bezzásahovosti i v jádru NP je nesmyslné.
Zdůvodnil to tím, že NP byl prokazatelně mimo marginálních plošek činností člověka během posledních staletí přeměněn na hospodářský les - dominance smrkových porostů.
Jedná se tedy nikoli o přirozený stav lesního porostu , ale umělý výtvor člověka.
Prohlásil také, že pokud by jádrové části NP byly skutečně přirozenými ,člověkem nedotčenými porosty, potom by i on byl proti zásahům.
Protože tomu však není, sami vlastní činností jsme vytvořili umělý les, který není schopen se se soustředěnými ataky kůrovce vypořádat (postrádá přirozenou odolnost) a tu je třeba pomoci lesníků a lesu s kůrovcem pomoci k zajištění rovnováhy.
Ať se na to dívám zleva nebo zprava, má to svoji logiku.
Karel Zvářal
30.9.2019 18:50 Reaguje na Miroslav VinklerLíbí se mi tyto pře, pohádky vs. báchorky. Nedávno byl článek, jak bezlesí na Šumavě ovlivňuje klima... což někteří ze Správy považovali dokonce za poplašenou zprávu:-)) Kdyby uznali alespoň několikaprocentní vliv... Ale to ne, to by byla prohra!-( Závěr "odborníků": Bezlesí nemá na klima lautr žádný vliv!!!
Ony ty vlivy polí bez vegetace a kopců bez lesa se sčítají. Dlouho se jakoby nic neděje, a najednou dojde ke zlomu (viz. např. titrace). A ten může trvat spoustu let...
To je asi tak, jako když se přetahuje deset chlapů na každé straně lana, a k jedné skupině stačí přidat jednoho či dva, a rázem je to úplně o něčem jiném. Tak nějak si představuji změnu klimatu, kdy nová termika ovládne lokální vzdušné proudy. Ekologie je o rovnováze, resp. o vyváženosti. Pokud se ručička vychýlí na jednu stranu, mění se situace ne o 10-20%, ale zcela radikálně. V zoologii to vede k vyhubení druhů, v klimatologii k rozvratu.
Odpovědět
Ony ty vlivy polí bez vegetace a kopců bez lesa se sčítají. Dlouho se jakoby nic neděje, a najednou dojde ke zlomu (viz. např. titrace). A ten může trvat spoustu let...
To je asi tak, jako když se přetahuje deset chlapů na každé straně lana, a k jedné skupině stačí přidat jednoho či dva, a rázem je to úplně o něčem jiném. Tak nějak si představuji změnu klimatu, kdy nová termika ovládne lokální vzdušné proudy. Ekologie je o rovnováze, resp. o vyváženosti. Pokud se ručička vychýlí na jednu stranu, mění se situace ne o 10-20%, ale zcela radikálně. V zoologii to vede k vyhubení druhů, v klimatologii k rozvratu.
JŠ
Jan Šimůnek
1.10.2019 17:46 Reaguje na Karel ZvářalTady souhlas. Opakovaně bylo v posledních letech vidět na meteoradaru, jak Šumava rozčísne dešťovou frontu. A pokud to soudruzi odborníci nereflektují, tak asi někde dělají nějakou chybu.
Odpovědět
JL
Jaromír Lukavský
13.10.2019 15:09 Reaguje na Miroslav Vinkler"sami vlastní činností jsme vytvořili umělý les, který není schopen se se soustředěnými ataky kůrovce vypořádat" Z nesprávných předpokladů se lze správnými a logickýmu úvahami dospět pouze k nesprávným závěrům. A nesprávný předpoklad bezzásahovosti na Šumavě byl, že "les na Šumavě je přirozený (měl na to dokonce ouředlní glejt!)" a "kůrovec je přirozenou součástí lesa". Poslední výrok je správný, leč pouze na Boubíně. Takže pravdu měl p. Mánek. Mandelinka bramborová je přirozenou součástí bramborového pole? Asi v Andách v přirozeném porostu divokých brambor. J.L. end
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.9.2019 18:56Pánové Znachor a Paul, další znalci zemědělství. Nemontujte se do něčeho, o čem víte prdlačku.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.9.2019 19:26 Reaguje na pavel peregrinBuďte trochu nad věcí a neberte lidem právo na názor:-) Asi znáte pořekadlo Čím blbější sedlák, tím větší brambory. To bych parafrázoval na dnešek: Čím větší pole, tím větší/lepší podnikatel. Je to tak správně?-)
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
30.9.2019 19:54 Reaguje na pavel peregrinNemohl byste být konkrétnější? Zřejmě máte problém, když tvrdím, že péče o půdu u nás není tak úplně v pořádku. Můžete mi tedy vysvětlit, proč se pletu, když tvrdím, že naše zemědělsky obhospodařovaná krajina má problém např. s nedostatkem organiky v půdě, erozí, nedostatečnou retencí vody, pesticidy atd. Opravdu rád si nechám vysvětlit, jak tyto problémy špatně vnímám.
Odpovědět
Katka Pazderů
1.10.2019 05:25Pane profesore, publikujte ale tyto texty také na Neviditelném psovi, protože čtenáři Psa, kteří čtou JP, nečtou Ekolist.
Takže přesvědčujete přesvědčené! Tedy až na některé skeptiky, co se vždycky pod články v diskusích objevují.
Hoaxy, či fakenews (prostě nepravdy) je třeba zabíjet na těch správných stránkách. Jinak je to o "Oni a my." a "Nehodící se" protistrany vždy škrtají ze svých závitů!
Odpovědět
Takže přesvědčujete přesvědčené! Tedy až na některé skeptiky, co se vždycky pod články v diskusích objevují.
Hoaxy, či fakenews (prostě nepravdy) je třeba zabíjet na těch správných stránkách. Jinak je to o "Oni a my." a "Nehodící se" protistrany vždy škrtají ze svých závitů!
JŠ
Jan Šimůnek
1.10.2019 17:48 Reaguje na Katka PazderůObávám se, že hoax je spíše tento článek.
Odpovědět
MŠ
Martin Švancar
31.10.2019 19:38Jan Pokorný je nestydatý šarlatán označující se vědeckým titulem
Odpovědět