Bolsonaro: Amazonie není součástí světového dědictví
Bolsonaro se v posledních měsících dostal do roztržky s několika evropskými státníky kvůli svému přístupu k ochraně deštných pralesů, které sužují nejhorší požáry od roku 2010. Na území Brazílie leží asi 60 procent amazonského pralesa, kterému se někdy přezdívá "plíce světa".
Bolsonaro včera řekl, že požáry amazonský prales nedevastují a že to tvrdí pouze "lživá média". Cizí státy se podle něj o dění v zemi zajímají kvůli brazilskému nerostnému bohatství a biodiverzitě, nikoliv kvůli právům domorodých obyvatel. "Neváhejte a přijeďte se podívat do Brazílie, velice se liší od toho, co vidíte v televizi a v novinách," uvedl Bolsonaro.
Brazilský prezident, který si od nástupu do úřadu letos v lednu vysloužil kritiku za upřednostňování ekonomických zájmů před ekologickými, se v posledních měsících dostal do diplomatické roztržky zejména s francouzským prezidentem Macronem. Už dříve odmítl finanční pomoc na boj s požáry nabídnutou státy skupiny G7 s tím, že se jedná o koloniální vměšování. Kvůli neekologické politice brazilské vlády přitom letos snížilo svoje příspěvky na ochranu brazilských pralesů Německo a Norsko.
Macron na Bolsonarovo nařčení ohledně kolonialismu v pondělí odpověděl, že zámořský department Francouzská Guyana sdílí s Brazílií 700 kilometrů dlouhou hranici, což z Francie činí v ochraně pralesů zainteresovaného hráče. Oznámil rovněž, že mezinárodní dárci uvolní 500 milionů dolarů (asi 11,8 miliardy korun) na ochranu lesů, včetně Amazonie. Paříž věnuje pětinu této částky.
Od začátku letošního ledna do 19. září zaregistrovali v Brazílii o 56 procent více lesních požárů než ve stejném období minulý rok. Téměř polovina jich přitom zasáhla Amazonii.
Mnoho požárů v brazilských pralesích je podle odborníků zakládáno úmyslně. Ekologové viní spekulanty, kteří prý porost vypalují v naději, že uvolněnou půdu budou moci prodat zemědělcům a farmářům. K jejich činnosti je přitom svými slovy prý nepřímo vybízí Bolsonaro, který dlouhodobě podporuje rozvoj ekonomiky v amazonské oblasti.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Jan Šimůnek
26.9.2019 09:591. Máme je nechat žít dál a umírat ve veku mezi 20 a 30 lety (naprostou většinu, po odečtení dětí, které se nedožijí puberty, protože pak by to bylo hluboko pod dvacet) na naprosto banální onemocnění a poranění (z našeho hlediska)?
2. Máme je "zcivilizovat"? To jistě může dopadnout velice špatně, viz Tasmánci a australští Aborigeeni. Ale zrovna v Jižní Americe máme spíše pozitivní příklady, kdy se domorodci usadí a provozují zemědělství a chov zvířat. A rozhodně na tom vydělají co do délky života (a zdraví obecně) a přístupu k dalším výdobytkům civilizace, včetně vzdělání.