Brabec: Kůrovcová kalamita by mohla skončit za tři až pět let
Ministerstvo zemědělství vlastníkům lesů už dříve vyčlenilo 2,5 miliardy korun na obnovu pozemků zasažených kůrovcem, letos pokračuje v postupném vyplácení peněz a prodloužilo lhůtu na zalesnění až na pět let. "Co je důležité, že jsme ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí hlavně otevřeli rozsah těch stromů, které tam mohou být," dodal Toman. Podle něj je třeba zkoušet, které druhy stromů se nejlépe vyrovnají se změnou klimatu.
Druhově pestré a bohatě strukturované lesy podle expertů více odolávají suchu i kůrovci. Na změnu složení druhů dřeva by se měl podle expertů připravit i dřevozpracující průmysl, protože vzroste mimo jiné podíl listnatých stromů.
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček po schůzce na twitteru uvedl, že expertní tým mimo jiné konstatoval, že ještě v roce 2015 bylo možné kůrovcovou kalamitu zastavit. "Tehdejší ministerstvo zemědělství však nepodniklo adekvátní opatření," napsal Ovčáček. Dodal, že ke zhoršení situace přispěla také činnost zelených aktivistů bránících zásahům proti kůrovci. V roce 2015 byl ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) ministrem zemědělství Marian Jurečka za koaliční KDU-ČSL. Ministrem životního prostředí byl tehdy Richard Brabec (ANO).
Dalším tématem, kterým se poradní tým v sobotu prezidenta zabýval, byly například projekty pro zadržování vody v krajině včetně budování vodárenských nádrží. "Obě ministerstva postupují v drtivé většině případů naprosto propojeně," uvedl Brabec. Ministerstvo životního prostředí podle něj registruje zvýšený zájem o dotace na opatření pro zadržení vody v krajině i od zemědělců, kteří jsou ochotní vzdát se části produkční plochy, aby mohl vzniknout třeba rybník nebo mokřad.
Enormní zájem je podle Tomana i o dotace na budování závlah či zádržných nádrží, které jsou pro závlahy zdrojem vody.
Rezervy vidí Brabec například v možnosti využití odpadních vod, které nejsou příliš znečištěné. Takzvané šedé vody, tedy vody ze sprch, myček, umyvadel, praček, by se mohly využívat například ke splachování.
Stát chystá v příštích letech stavbu několika vodních nádrží, pro Nové Heřminovy na Bruntálsku už se podle Tomana vykupují poslední pozemky a začíná se budovat přeložka mezi obcemi. Pro nádrž Kryry na Lounsku jsou uvolněné peníze na projektovou přípravu a výkup pozemků, pro vodní dílo Vlachovice ve Zlínském kraji začaly výkup pozemků a stavba přeložek.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených 
Kůrovcová kalamita ve vojenských lesích podle státního podniku skončila
Lesy ČR podcenily kůrovcovou kalamitu na Moravě, soud potvrdil pokutu, uvedly HNOnline diskuse
Všechny komentáře (9)
Pavel Hanzl
2.3.2020 08:01Dřevozpracující průmysl ovšem nic měnit nemusí, než by teoreticky dorostlo dřevo z listnáčů dnes sázených, bude konec století.
Otázkou pouze je, jestli vůbec nějaké lesy ještě vyrostou. Pokud nepomine důvod, proč uschly, asi těžko vyrostou další.
Jarek Schindler
2.3.2020 08:54Prodloužení lhůty na zalesňování potom způsobí pouze vznik těžko zalesnitelných, zabuřeněných holin. Cesta by měla spíš směřovat od nepokutování pozdního zalesnění k finanční podpoře za zalesnění v dosavadním termínu.
Druhově pestrý les si ještě celkem umím představit. Bohužel představa o bohatě strukturovaném lese je již podstatně horší.
Ministr Toman by si měl uvědomit , že ani hospodářský les není pole a zkoušet, které druhy stromů se nejlépe vyrovnají se změnou klimatu se nedá v provozu. Místo výkřiků, že na situaci se smrkem se upozorňovalo již třicet let je spíš otázkou co "odborníci" kromě toho upozorňování udělali. Zkoušet, které druhy stromů se nejlépe vyrovnají se změnou klimatu měli začít již dávno a ne za provozu.
Dobrou zprávou ale může být skutečnost, že letošní teplá zima nemusí být zas až tak , z pohledu na kůrovce, marná. Při celkem slušné vlhkosti a nějakých 4 stupních se začínají rozrůstat plísně a působí jak pod kůrou tak v hrabance.
Karel Zvářal
2.3.2020 09:15 Reaguje na Jarek SchindlerMilan Milan
2.3.2020 10:21Lukáš Kašpárek
2.3.2020 13:32Lesnictví se musí z gruntu změnit, aby bylo udržitelné a aby negenerovalo další a další negativa pro celou republiku a vše živé v ní.... zatím se provedla jen kosmetická úprava legislativy a ta nám situaci nezachrání... změny jsou potřeba mnohem hlubší a rozsáhlejší....
Vláda i ministr Toman k tomu byl vyzván jak společností, tak celým parlamentem, ale zatím se nic moc neděje... strategických dokumentů se dá přijímat kolik libo, ale pokud se nimi nikdo neřídí, tak je to k ničemu.... zvlášť, když se nimi neřídí ti, co je přivedli v platnost a mají je plně v gesci...
