https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brabec-kurovcova-kalamita-by-mohla-skoncit-za-tri-az-pet-let
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Brabec: Kůrovcová kalamita by mohla skončit za tři až pět let

2.3.2020 00:25 | LÁNY (ČTK)
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by kůrovcová kalamita mohla skončit za tři až pět let. / Ilustrační foto
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by kůrovcová kalamita mohla skončit za tři až pět let. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesnická práce a PEFC ČR
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by kůrovcová kalamita mohla skončit za tři až pět let. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) k tomu dodal, že záleží i na množství srážek. Ministři to řekli novinářům po sobotní schůzce poradního týmu prezidenta Miloše Zemana.
 

Ministerstvo zemědělství vlastníkům lesů už dříve vyčlenilo 2,5 miliardy korun na obnovu pozemků zasažených kůrovcem, letos pokračuje v postupném vyplácení peněz a prodloužilo lhůtu na zalesnění až na pět let. "Co je důležité, že jsme ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí hlavně otevřeli rozsah těch stromů, které tam mohou být," dodal Toman. Podle něj je třeba zkoušet, které druhy stromů se nejlépe vyrovnají se změnou klimatu.

Druhově pestré a bohatě strukturované lesy podle expertů více odolávají suchu i kůrovci. Na změnu složení druhů dřeva by se měl podle expertů připravit i dřevozpracující průmysl, protože vzroste mimo jiné podíl listnatých stromů.

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček po schůzce na twitteru uvedl, že expertní tým mimo jiné konstatoval, že ještě v roce 2015 bylo možné kůrovcovou kalamitu zastavit. "Tehdejší ministerstvo zemědělství však nepodniklo adekvátní opatření," napsal Ovčáček. Dodal, že ke zhoršení situace přispěla také činnost zelených aktivistů bránících zásahům proti kůrovci. V roce 2015 byl ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) ministrem zemědělství Marian Jurečka za koaliční KDU-ČSL. Ministrem životního prostředí byl tehdy Richard Brabec (ANO).

Dalším tématem, kterým se poradní tým v sobotu prezidenta zabýval, byly například projekty pro zadržování vody v krajině včetně budování vodárenských nádrží. "Obě ministerstva postupují v drtivé většině případů naprosto propojeně," uvedl Brabec. Ministerstvo životního prostředí podle něj registruje zvýšený zájem o dotace na opatření pro zadržení vody v krajině i od zemědělců, kteří jsou ochotní vzdát se části produkční plochy, aby mohl vzniknout třeba rybník nebo mokřad.

Enormní zájem je podle Tomana i o dotace na budování závlah či zádržných nádrží, které jsou pro závlahy zdrojem vody.

Rezervy vidí Brabec například v možnosti využití odpadních vod, které nejsou příliš znečištěné. Takzvané šedé vody, tedy vody ze sprch, myček, umyvadel, praček, by se mohly využívat například ke splachování.

Stát chystá v příštích letech stavbu několika vodních nádrží, pro Nové Heřminovy na Bruntálsku už se podle Tomana vykupují poslední pozemky a začíná se budovat přeložka mezi obcemi. Pro nádrž Kryry na Lounsku jsou uvolněné peníze na projektovou přípravu a výkup pozemků, pro vodní dílo Vlachovice ve Zlínském kraji začaly výkup pozemků a stavba přeložek.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Sandra Bejšáková
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

2.3.2020 08:01
Připadá mi velmi zajímavý názor, že za tři až pět let bude po kůrovcové kalamitě. Proč? To počítají s tím, že už budeme totálně beze smrků?
Dřevozpracující průmysl ovšem nic měnit nemusí, než by teoreticky dorostlo dřevo z listnáčů dnes sázených, bude konec století.
Otázkou pouze je, jestli vůbec nějaké lesy ještě vyrostou. Pokud nepomine důvod, proč uschly, asi těžko vyrostou další.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.3.2020 08:54
V první řadě by si páni ministři ( + celá ta smečka expertů) měli uvědomit, že největší problém je pozdní zpracování zapřičiněné mimo jiné i paskvilem o veřejných zakázkách a začít s tím něco dělat. Peníze na sanaci škod problém s kůrovcem sami o sobě nevyřeší.
Prodloužení lhůty na zalesňování potom způsobí pouze vznik těžko zalesnitelných, zabuřeněných holin. Cesta by měla spíš směřovat od nepokutování pozdního zalesnění k finanční podpoře za zalesnění v dosavadním termínu.
Druhově pestrý les si ještě celkem umím představit. Bohužel představa o bohatě strukturovaném lese je již podstatně horší.
Ministr Toman by si měl uvědomit , že ani hospodářský les není pole a zkoušet, které druhy stromů se nejlépe vyrovnají se změnou klimatu se nedá v provozu. Místo výkřiků, že na situaci se smrkem se upozorňovalo již třicet let je spíš otázkou co "odborníci" kromě toho upozorňování udělali. Zkoušet, které druhy stromů se nejlépe vyrovnají se změnou klimatu měli začít již dávno a ne za provozu.
Dobrou zprávou ale může být skutečnost, že letošní teplá zima nemusí být zas až tak , z pohledu na kůrovce, marná. Při celkem slušné vlhkosti a nějakých 4 stupních se začínají rozrůstat plísně a působí jak pod kůrou tak v hrabance.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.3.2020 09:15 Reaguje na Jarek Schindler
Tu buřeň jako stínové garé zadarmo bych tak nezatracoval. Určitě tam je přežitelnost sazenic větší, než na rozpálené černé smrkové hrabnce, kde v poledne je teplota i přes 50°. Navíc provést hned v dalším roce výsadbu na všech kalamitních plochách je dle mého nereálné hned z několika důvodů.
Odpovědět
MM

Milan Milan

2.3.2020 10:21
Takže to je skvělé. Až naprší bude v lesích po problému? Nic víc nebudeme ani nemusíme dělat, jen se naučit pořádně modlit? A vodu budou řešit dotace pro zemědělce, chápu to správně? Tak to muselo být myšlenkově svěží ráno.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

2.3.2020 13:32
Takže pokud zaprší, tak je lesnictví v ČR v pořádku? Asi těžko.....

Lesnictví se musí z gruntu změnit, aby bylo udržitelné a aby negenerovalo další a další negativa pro celou republiku a vše živé v ní.... zatím se provedla jen kosmetická úprava legislativy a ta nám situaci nezachrání... změny jsou potřeba mnohem hlubší a rozsáhlejší....

Vláda i ministr Toman k tomu byl vyzván jak společností, tak celým parlamentem, ale zatím se nic moc neděje... strategických dokumentů se dá přijímat kolik libo, ale pokud se nimi nikdo neřídí, tak je to k ničemu.... zvlášť, když se nimi neřídí ti, co je přivedli v platnost a mají je plně v gesci...
Odpovědět
mr

3.3.2020 15:04
Kalamite "by mohla" ... To jsou teda kecy. Když už ti naši vodborníci konečně pochopí, že celý problém s kůrovcem skončí, až se Sm zase vrátí do poloh jemu daných přírodou (t,w)? Tzn. v našich končinách zhruba 1100+ mnm. Ostatní debaty k tomu jsou leda výlevy diletantů na téma "poručíme větru , dešti".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2020 16:42 Reaguje na
Minimálně posladních 300 let smrky u nás rostly velmi dobře od výšky třeba 400 m po celém území. Kůrovcové kalamity byly vždy, ale ta dnešní je zcela ojedinělá. Jiný důvod, než klimatická změna se najít nedalo (idiotské hospodaření tomu pomůže, ale příčina to není).
Odpovědět
mr

3.3.2020 18:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemáte pravdu. Rostly běžně i v lužlese 160 mnm. Akorát je občas sejmul kůrovec, kde byly s dosahem k vodě, rostou asi dodnes. Jenže tam nepatří a svádět to na klimazměnu je naivní pošetilost. Jestliže si je vysadíte na svém jako investici pro potomky bez dotací, je mi to šumafuk. Jestli ale na statních pozemcích, je to na kriminál a náhradu škody. Už min. přes 100 let je to riziková investice - stará zkušenost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.3.2020 21:32
Pan ministr odhadl, kdy kůrovec sežere poslední smrky v ČR.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist