Brabec nepředloží vládě antifosilní zákon, bojí se o konkurenceschopnost státu

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) včera v České televizi prohlásil, že nepředloží vládě takzvaný antifosilní zákon, který by měl do budoucna snížit závislost ČR na ropě, zemním plynu a uhlí a který si vláda dala do svého programového prohlášení. Podle Brabce je potřeba dojednat i sociální dopady. Jeho krok na včerejším jednání ocenila i tripartita. Brabec vládě navrhne, aby zvážila dopady zákona a dohodla se na případném odložení jeho přípravy ve vládním období. Podmínkou přípravy zákona podle něj bylo to, že nebude ohrožena konkurenceschopnost státu, a tato podmínka podle odborné studie, kterou si ministerstvo nechalo vypracovat, nebyla naplněna, uvedl.

O studii k antifosilnímu zákonu a jeho přípravě jednala tripartita. Dokument, který má ČTK k dispozici, porovnává dvě varianty vývoje energetiky ČR a hodnotí vliv na možné tempo růstu HDP, uvádí i další pozitivní i negativní dopady a tvrdí, že snížit emise skleníkových plynů v Česku k roku 2050 o 80 procent oproti roku 1990 možné je.

"U studie dopadů antifosilního zákona byla na tripartitě výrazná shoda všech sociálních partnerů. A i když to je v programovém prohlášení vlády, shodli jsme se, že je to nadbytečná norma," uvedl po společném jednání vlády, zaměstnavatelů a odborů prezident Svazu průmyslu a dopravy v ČR Jaroslav Hanák.

Studii zpracovala konzultantská firma EGÚ Brno, spolupracovali na ní vědci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Autoři doporučují kontinuálně sledovat vývoj ve stanovování cílů a politik s vlivem na využívání fosilních zdrojů v EU i celosvětově. Doporučují, aby "dlouhodobý cíl snižování fosilních zdrojů byl pro ČR určen indikativně, tedy jako směrná hodnota", která bude reagovat na konkurenceschopnost, rozvoj v oblasti čistých technologií i ekonomické a sociální poměry v ČR.

"Je dost času do průběhu příštích let pro příští vlády na základě nových skutečností, tedy toho, co se vyjedná v rámci evropské legislativy a také co se například uděje v oblasti vědy a výzkumu, protože tam je raketový vývoj třeba obnovitelných zdrojů a technologií na ně navázaných," řekl ministr ČT. Pro ČTK uvedl, že v souvislosti se studií je potřeba projednat také sociální dopady, což vyplývá i z programového prohlášení vlády. A právě o tom diskutuje i s tripartitou.

Antifosilní zákon má řada evropských zemí, například Belgie, Dánsko, Francie nebo Británie. Česko je závislé na fosilních palivech až z 80 procent. Dokument srovnává dvě varianty vývoje energetiky ČR. První vychází z optimalizovaného scénáře Státní energetické koncepce, druhá z varianty nízkouhlíkové, která modeluje snížení emisí skleníkových plynů o 80 procent oproti roku 1990.

Studie za pozitivní dopady považuje například snížení nákladů na dovoz paliv včetně kladného dopadu do platební bilance ČR, zvýšení zaměstnanosti i mezd. Kladně hodnotí i nižší škody na zdraví a životním prostředí a menší dovozní energetickou závislost ČR. Jako negativní dopady naopak vyčísluje vyšší náklady na zajištění poptávky po energii včetně možného nižšího tempa růstu HDP. Zároveň ale poukazuje na to, že výpočet neuvažuje, jak se na výrobě pro čistou energetiku budou podílet domácí firmy a tím přispívat k HDP. Autoři studie ale také upozornili na to, že na širší analýzu by potřebovali více času.

---

reklama

---