https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bridlicovy-plyn-a-frakovani.dokaze-vyresit-soucasne-energeticke-problemy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Břidlicový plyn a frakování. Dokáže vyřešit současné energetické problémy?

3.5.2022 16:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Svým složením je břidlicový plyn v podstatě shodný s běžným zemním plynem. Rozdíl je ve způsobu jeho uložení. Nenachází se v podzemní kapse nebo výduti, ale je přímo uzamčen a vázán horninou.
Svým složením je břidlicový plyn v podstatě shodný s běžným zemním plynem. Rozdíl je ve způsobu jeho uložení. Nenachází se v podzemní kapse nebo výduti, ale je přímo uzamčen a vázán horninou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Břidlicový plyn, těžený s pomocí frakování, přináší odpověď na globální energetickou krizi. Je to ovšem jedna z mnoha v současnosti možných odpovědí, a zrovna s ní se pojí řada kontroverzí.
 
Břidlicový plyn těžko považovat za novinku. Z biogenních zdrojů, vesměs ze sedlin tělíček bezobratlých živočichů, se za vysokých teplot a tlaků totiž začal utvářet už před miliony let. A jako plyn, směs uhlovodíků rozptýlená a uzavřená v horninách převážně břidličnatého původu, od té doby odpočívá pod zemí. Svým složením je v podstatě shodný s běžným zemním plynem.

Rozdíl je především ve způsobu jeho uložení. Nenachází se totiž v nějaké podzemní kapse nebo výduti, ale je přímo uzamčen a vázán horninou. Ta je současně jeho zásobníkem i obalem.

Za mimořádnost nemůžeme považovat ani pokusy o jeho těžbu, které probíhají od počátku 19. století. S různou mírou úspěšnosti, protože těžba břidlicového plynu se od toho, na co jsme zvyklí u zemního plynu, dost liší. Nehledáme totiž nějakou podzemní bublinu (u zemního plynu obvykle doprovázející ložiska černého uhlí a ropy), kterou bychom obřím brčkem napíchli a sáli. A která by po vyčerpání zůstala prázdná, dutá. Místo toho se pokoušíme nalézt příhodné podloží s břidlicemi, v nichž je plyn vázán.

Tyto plynodárné břidličné formace, skryté hluboko pod zemí, se pak pokoušíme rozrušit a rozpraskat, aby se z nich plyn uvolnil ven. Metodou, která se jmenuje hydraulické štěpení. Anebo jednoslovně – frakování. Protože při něm vyrábíme fraktury. Tedy, spíše zlomy než zlomeniny.

Takové domácí frakování

Na konci, po vytěžení ložiska břidličného plynu tak v místě zůstane z hlediska objemu nebo hmoty „v podstatě“ totéž, jako před zahájením těžby. Pořád tu bude mocná vrstva břidlic. Jen těžbou notně rozpraskaná. Není to sice nic, co bychom mohli vidět, ale je to něco, co bychom mohli pocítit. Jak? K tomu je třeba porozumět alespoň zjednodušenému mechanismu frakování.

Nejprve je třeba nalézt ložisko, což dnes umíme s pomocí mikroseizmických měření. Řekněme malých řízených otřesů půdy, které nám dokáží přečíst, co se nachází v podloží. Podobně jako sonar, jen tedy v pevném prostředí zemské kůry. Tam, kde se nachází slibné ložisko, je třeba vrtat. A ne zrovna mělce: průměr kolmé hloubky vrtů se pohybuje mezi 2-3 kilometry, může to být i 5. V této limitní hloubce, už v podloží tuhých a kompaktních břidlic, se pak začne vrtat odbočka do strany. Klidně další kilometr nebo dva. Vrt je přitom zpevněn do podoby potrubí, které je v místech postranní odbočky perforované, děravé. Jako kropáč konve.

Plynodárné břidličné formace, skryté hluboko pod zemí, se pak rozrušují, aby se z nich plyn uvolnil. Metodou, která se jmenuje hydraulické štěpení. Anebo jednoslovně – frakování.
Plynodárné břidličné formace, skryté hluboko pod zemí, se pak rozrušují, aby se z nich plyn uvolnil. Metodou, která se jmenuje hydraulické štěpení. Anebo jednoslovně – frakování.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Proč? Aby tudy mohla pod tlakem proudit voda, kterou v rámci těžby ženeme dolů. Tlak vody, unikající v profilu celé podzemní odbočky, pak působí na břidličné podloží a zajistí jeho narušení. Už to nebudeme souvislá tuhá masa horniny, ale síť prasklin a puklin. Když pak tuto vodu vyčerpáme zpět, spolu s ní získáváme i složky uhlovodíků, jež tvoří břidlicový plyn. Vlastně, z rozpraskané horniny plyn může unikat samovolně, a my ho nahoře, na konci potrubí, můžeme rovnou jímat. Nezní to zrovna snadně, přímočaře nebo jednoduše, protože to snadné, přímočaré a jednoduché prostě není.

Noví hráči na trhu se zemním plynem

První stravitelná a podstatná informace je, že světová distribuce potenciálních i ověřených nalezišť břidlicového plynu moc nekopíruje konvenční depozity zemního plynu, ropných nebo uhelných ložisek. V Evropě si v břidlicovém plynu velmi dobře stojí například Francie a Německo. Africkou jedničkou je Alžírsko (následované JAR), v Jižní Americe více než slušnými zásobami disponuje Argentina a Brazílie. Obří vnitrozemní depozity má Čína, Spojené státy americké i Kanada.

Mapa zemí, které mají břidlicový plyn, prostě vypadá o dost jinak než mapa zemí disponujících konvenční ropou a zemním plynem. Proč je to tak důležité? Stávající distribuce břidlicového plynu, může dát vzniknout nové nezávislé energetické politice. Z tohoto důvodu začali například Američané v roce 2011 ve velkém protežovat těžbu břidlicového plynu na domácí půdě, aby nemuseli dovážet zemní plyn z „politicky nestabilní zóny“ Arabského poloostrova. A podobně tak i dnes EU pokukuje po břidlicovém plynu, protože by nás mohl zbavit nezdravé závislosti na zemním plynu z Ruska.

Proč je frakování považováno za problém?

První zádrhel se pojí s lokací naleziště, které se může nacházet v mnohakilometrové hloubce klidně i pod zasídlenou oblastí. Lidé nejsou rádi, když se jim někde pod nohama odehrávají geologická dramata, jež rvou a praskají vrstvy hornin na drť. Obava z toho, že by mohlo v důsledku frakování docházet k propadům a sesuvům půdy se jeví být lichá. Nezapomínejme – z podloží co do hmoty těžbou nic neubude. Nicméně zprávy o tom, že by mohlo mít dopad na zprostředkování zvýšeného rizika zemětřesení, snáze se šířícího nekompaktním podložím, už tak nepravděpodobné nejsou. Konkrétně v USA tyto epizody zkoumají a podrobně studují.

Další velkou konfliktní oblastí je čistota a spotřeba vody. Ta se dovnitř vrtů pumpuje v objemech okolo 10-20 milionu litrů na jeden vrt. A byť je pak vyčerpávána a jímána, už to pak není ta voda, jako prve. Aby frakování probíhalo co nejefektivněji, je totiž pod tlakem dolů hnaná voda obohacená o kyseliny, rozpouštějící nečistoty a minerály; látky snižující tření a usnadňující proces průniku a jímání plynů a také přípravky dezinfekční, likvidující bakterie. A také různé abrazivní složky.

Při vyčerpávání je výsledná tekutina sice z 90 % pořád vodou, ale již silně znečištěnou, bohatší o soli, těžké kovy a často kvůli vlastnostem podloží i mírně radioaktivní. Co s ní? Dá se na povrchu buď jímat v obřích nádržích, průmyslově čistit anebo znovupoužít u vrtu.

Američané začali protežovat těžbu břidlicového plynu v roce 2011, aby nemuseli dovážet zemní plyn z „politicky nestabilní zóny“ Arabského poloostrova. A podobně i dnes EU pokukuje po břidlicovém plynu, protože by nás mohl zbavit závislosti na zemním plynu z Ruska.
Američané začali protežovat těžbu břidlicového plynu v roce 2011, aby nemuseli dovážet zemní plyn z „politicky nestabilní zóny“ Arabského poloostrova. A podobně i dnes EU pokukuje po břidlicovém plynu, protože by nás mohl zbavit závislosti na zemním plynu z Ruska.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

První dvě řešení jsou nákladné, třetí je ve svých důsledcích komplikované. Opakované použití znamená, že se voda stane ještě o něco více špinavou, a víc radioaktivnější. Řešení se tím oddaluje. Obava, že by frakovací vrt mohl vyžíznit region, kde probíhá těžba, není v evropském kontextu pravděpodobná. Spotřeba vody je tu srovnatelná s normální fabrikou. Riziko úniku znečištěné vody do podzemního rezervoáru, například z praskliny ve vertikálním potrubí, má ale vcelku reálné obrysy. To, jestli by přímo z břidličného ložiska mohly uniknout závadné látky do rezervoáru podzemní vody, takříkajíc vyzvlínat k pod-povrchu, je předem nesnadné odhadnout.

Pokud frakování probíhá ve 4-5 kilometrech a kompaktních horninách, pravděpodobné to není. Když ale těžba bude probíhat v mělčích horizontech? Těžko říct. Následky takového selhání by ale mohly být plošné a drastické, s velmi razantním dopadem na celý region, zdroje pitné vody, zemědělství.

Je to pořád jen zemní plyn

Odpověď na otázku, zda se těžba břidlicového plynu vyplatí, musí každý stát nalézt sám. Investice do praxe zavádějící technologii hydraulického štěpení jsou značné. Ve Spojených státech amerických už jasno mají: břidlicový plyn tu v roce 2000 tvořil 1 % veškerého zpracovávaného zemního plynu. Dnes už tu má 40 % podíl, a jeho zastoupení stále roste. V Kanadě je trend podobný. Naopak Německo, které disponuje více než slušnými zásobami, se rozhodlo v zájmu ochrany životního prostředí těžbu nepovolovat. Možná ale v souvislosti s probíhajícími válečnými událostmi na Ukrajině toto své rozhodnutí přehodnotí.

A co znamená těžba břidlicového plynu pro planetární klima? V již zažité rovině - břidlicový plyn je fosilním a neobnovitelným zdrojem energie. Je to jen „další“ zemní plyn, který přispívá ke globálnímu oteplování. Jen je často dostupný na území jiných států, než těch, které disponují konvenčním zemním plynem.

Když pak přijde na emise spojené s břidlicovým plynem, jsou výhledy ještě o něco méně radostné. S vrty a frakováním se totiž pojí výrazné množství emisí. Ani ne tak uhlíku, jako metanu. A metan byť se rozkládá v atmosféře rychleji, v horizontu dekád, zatápí pod atmosférou 105x intenzivněji, než oxid uhličitý.

Břidlicový plyn, jímaný za pomoci frakování, má tedy rozhodně potenciál překreslit stávající dodavatelské řetězce a energetickou politiku nejednoho státu světa. Odpověď na řešení klimatické změny ale nenese.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

3.5.2022 06:37
Lidi, Vy si pořád nedáte pokoj s tím fosilem. Jen víc a houšť, ať je tu ještě tepleji. Ano, člověk zvládnul mnohé, ale zvládne také neřízené oteplování planety? Teplo planety je předáváno do oceánu, který je akumulátorem tepla na mnoho staletí. Tak uvidíme, jak nám budou nadávat naše děti.
Odpovědět
PZ

Petr Zedníček

3.5.2022 06:41 Reaguje na Katka Pazderů
Čím tedy chcete nahradit ten fosil? Máte vůbec představu o jakém množství energie mluvíme?
Odpovědět
va

vaber

3.5.2022 08:50 Reaguje na Petr Zedníček
lidi jsou rozežraní a budou se muset uskrovnit ,dříve nebo později,
radostné zítřky už byly
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.5.2022 09:27 Reaguje na vaber
Nejenže jsou lidi rozežraní, ale jak říkal poručík Hamáček v Černých baronech, je jich jako sraček. To by měla být jedna z cest, jak může lidstvo přežít - regulovaná redukce lidské populace. Dříve byla v Číně politika jednoho dítěte a zejména v rozvojových zemích by se toto mělo prosazovat. Protože zatímco v Evropě populace stárne, třeba v Africe roste geometrickou řadou. A až Afričané vybydlí svůj kontinent, část z nich půjde do Evropy dojit náš sociální systém.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.5.2022 11:51 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
a vy tomu věříte, že to někde funguje? asi chcete pobavit o nijak zábavném tématu...Čína, Indie, Afrika dělají polovinu populace světa
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.5.2022 12:17 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V Číně to skutečně nějakou dobu fungovalo. A vím, že v Indii měli dokonce program pro chlapy, kteří už měli nějaké děti, tak když se nechali sterilizovat, vláda jim dala nějaké peníze
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2022 11:53 Reaguje na Katka Pazderů
Jděte si stěžovat do Číny. Evropa i USA velmi silně budují OZE a snižují podíl fosilu, jenže to nejde ráz na ráz.
Přechodové období do roku 50 je hodně šibeniční termín, ale Západ je schopen to asi zvládnout.
S ruským plynem se počítalo jako s přechodovým médiem pro zelený vodík, jenže Vladimir Veliký to celé zdupal. Tak se hledá jinde.
Odpovědět
kk

karel krasensky

3.5.2022 16:20 Reaguje na Katka Pazderů
Zdravím vás Katko.Ve svém příspěvku zmínujete děti a budoucnost planety.Musíme se vratit ke kořenum a životnímu stylu z minulosti.Například v beskydských dřevěnicích měli postel pouze fotr,matka a těch 7-8 děti co měli spalo na pudě v seně a díky tomu,že neměli českou televizi z nich vyrostla zdravá,schopná generace.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

4.5.2022 09:55 Reaguje na Katka Pazderů
ono to je trochu složitější ono Frakování se provádí při těžbě plynu z břidlic, kdy se pod tlakem vhání písek s chemiemi, které mají negativní vliv pro podzemní vodní zdroje, proto kdysi k tomuto se zelení stavěli negativně a taky by se snížila konzistentní pevnost půdních vrstev, takže by docházelo k neočekávaným propadům v podstatě kdekoliv. Ono je to úplně stejné, jako když vyčerpáte vodu v podzemních rezervoárech, tak se uvolněná kapsa začne hroutit do sebe a tím se zhroutí vše, co je na tímto.
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.5.2022 15:25 Reaguje na Katka Pazderů
Takže se s Rusy dohodneme na tom, že obchod jde dál a plyn od nich bereme. Ne? Anebo se vrátíme k svítiplynu?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

3.5.2022 08:25
vlády všech zemí světa by měly pracovat na tom jak trvale snižovat počet populace.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.5.2022 09:29 Reaguje na Robert Jirman
Rusko už to pochopilo a už na tom pracuje. Dokonce ve dvou projektech. V tuzemsku se populace uchlastává nekvalitní kořalkou, zatímco na Ukrajině dochází k redukci Rusů ve válečném konfliktu.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

3.5.2022 10:10 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
bohužel do toho zapojili i Ukrajince
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.5.2022 10:24 Reaguje na Robert Jirman
Bohužel. Nic není ideální.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

3.5.2022 09:11
Upřímně, frakování mě děsí. Jestli někomu vadí povrchová těžba hnědého uhlí a považuje ji za neekologickou, tak frakování je doslova zvěrstvo na životním prostředí (a to se nepovažuji z tohoto pohledu za přecitlivělou osobu). Ano, máme břidlice a ano, je možné z nich vyrobit plyn. Jestli ten plyn chceme, musejí vědci zamakat na způsobu dobývání. Pokud budeme břidlicový plyn těžit současným způsobem, tak si rozsáhlá území zdevastujeme a to, co na nich zbyde, bude skutečně otrávená krajina, doslova.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.5.2022 09:41 Reaguje na Marcela Jezberová
Zkuste si zjistit, jak se dobývají některé drahé kovy, používané v elektronice a pak Vám frakování bude připadat jako ekologická těžba.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.5.2022 09:59
Pouze úvaha těžit třeba u nás břidlicový plyn mi nahání husí kůži. Rizika
pro spodní vody a únik metanu puklinami v horninách jsou tak riziková, že
budu raději používat plyn od samotného "ďábla", protože vlastní těžbou
otevírám bránu do "pekla". Tam, kde se břidlicový plyn těží jsou známy
některé následky a to jsou prosím odlehlé liduprázdné končiny a nikoliv
hustě osídlená Evropa. Povrchové doly lze rekultivovat, ale zničené spodní
vody zničenými zůstanou na věky, neboť jejich obměna trvá stovky let.
Pouhá úvaha by měla být trestná a odsouzení hodna ekologicky smýšlejícími
lidmi. To, že někdo v zájmu zisků huntuje zemi ukradenou Indiánům přece
neznamená, že si svoji zemi budeme huntovat taky a poukazovat na to, že
se zbavili závislosti na dovozu plynu odjinud. To, co spálili už kdysi
v minulosti zbytek Světa těžko někdy dožene a pálí i nadále bez ohledu
odkud a za jakou cenu. Nízké ceny nenutí nikoho k úsporám, ale nesmí to
dojít tak daleko, že se z úspor stane energetická chudoba. Bohužel cenu
dnes neřídí náklady na těžbu a svobodný trh, ale politika a spekulanti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2022 08:29 Reaguje na Břetislav Machaček
A víte, že to má velmi elegantní řešení?? Říká se tomu lidově OZE.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.5.2022 10:16
Velmi pěkný článek popisující jasně a přehledně téma frakování a jeho problémy.
I když chápu impulsy vedoucí ke spuštění masového frakování , jsem přesvědčený odpůrce tohoto způsobu získávání fosilní energie pro společnost.
Problém levné a bezpečné energie absolutně neřeší a přidává případná těžká rizika.
Zlatá jaderná energie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2022 23:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zlatá jaderné energie, především v provedení Rosatomu, který jste ještě nedávno tak podporoval:
https://ekonomickydenik.cz/rosatom-prisel-o-zakazku-na-jaderny-blok-ve-finsku-kvuli-vlastni-neschopnosti/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.5.2022 06:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Ukažte mi jediného politika v Evropě , který předpokládal, že Rusko začne válku v Evropě.
Teď budete dělat chytrého a vykládat. Rosatom nerovná se Putin.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.5.2022 11:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
3 dny před invazí i Andor Šándor tvrdil, že Putin akorát chřestí zbraněmi a k invazi na Ukrajinu nedojde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2022 20:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pan Míl jednoznačně byl proti Rosatomu a pí Drábová přece říkala, že se to Maďarům a Finům "zle nevyplatiko". A to je už nějaký rok, co jsem s tím tu šermoval.
Já byc byl skutečně rád, kdybyste se vy, pan Novák i skutečný odborník pan Wagner (a další) chytili za nos a uznali, že pravdu měli odpůrci Rosatomu už dávno.
To, že jste mě uráželi, že ničemu nerozumím, je mi fuk, ale jen pro sebe byste si to udělat měli. Vede to k pokoře, zvláště u vás by to bylo potřeba.
Odpovědět
EN

Emil Novák

4.5.2022 22:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, přestaňte se o mě laskavě otírat, vůbec nevím proč bych se měl chytat za nos, já jsem žádný Rosatom nepodporoval. Vždy jsem pouze vyvracel nesmysly, které tu různí "experti" v čele s vámi šířili.
A když je řeč o tom, kdo s čím měl pravdu, tak vy jste ten úplně poslední, co se tady může něčím ohánět, viz váš památný výrok, cituji: "Západ na Rusku není závislý vůbec.
Přes Družbu jde dnes k nám snad jen 5% plynu, kupujeme ho na burze v Rotterdamu."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.5.2022 21:31 Reaguje na Emil Novák
S tím plynem jsem to skutečně zdupal, za to se omlouvám.
Ale vy jste jasně podporoval Rosatom, možná jen řečmi o tom, že nikdo nemá být kádrován, jak oni jsou nejlepší na světě atd atd.
Ale primárně by se měl chytit pan Wagner, který je skutečný odborník. A tak základní věc nepochopil.
Odpovědět
EN

Emil Novák

6.5.2022 22:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Přestaňte lhát, Hanzle, žádný Rosatom jsem nepodporoval, nic o kádrování ani kdo je nejlepší, ani žádné "atd atd" jsem taky nepsal. Psal jsem vždy pouze snadno ověřitelná fakta, na rozdíl od vašich tradičních dojmů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.5.2022 20:05 Reaguje na Emil Novák
Tak pro koho byste loni touhle dobou hlasoval? Já to vím jistě, nevím jak vy.
Odpovědět
EN

Emil Novák

7.5.2022 20:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Já bych pro nikoho nehlasoval ani loni ani letos, protože neznáme podmínky, jaké uchazeči nabídnou. A pro koho byste hlasoval vy, když to víte jistě, aniž ty nabídky znáte?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2022 08:09 Reaguje na Emil Novák
Vím jasně, že bych nehlasoval pro jakoukoliv firmu z Číny nebo Ruska.
A jestli to bude USA, J.Korea nebo Francie je mi už fuk, to by rozhodli už odborníci.
V dnešní době by byl Rosatom zadarmo drahý.
Odpovědět
EN

Emil Novák

9.5.2022 08:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže pro koho byste hlasoval víte jistě, až na to že vůbec nemáte tušení pro koho byste hlasoval. A tak je to u vás se vším...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2022 08:31 Reaguje na Emil Novák
To mají rozhodnou odborníci, píšu to všude.
Pro občana je zásadní otázka bezpečnost.
Odpovědět
EN

Emil Novák

9.5.2022 08:41 Reaguje na Pavel Hanzl
No všude ne, ještě před chvílí jste psal, že to víte jistě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2022 09:03 Reaguje na Emil Novák
Vy se chcete hádat, že? A nemáte pocit, že působíte dost komicky?
Já VŽDYCKY JASNĚ PSAL, ŽE TO NEMÁ STAVĚT ROSATOM.
Někam si to napište, nebudu to opakovat 100x dokola.
Odpovědět
EN

Emil Novák

9.5.2022 10:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy se chcete hádat a komicky působíte jedině vy, ještě předevčírem jste tvrdil, že víte jistě, pro koho byste hlasoval, a teď se snažíte odvádět řeč na to pro koho byste nehlasoval. Na to se ale nikdo neptal a neptá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.5.2022 23:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zkuste tipnout, kdy zabalí Maďarsko ten úžasný projekt JE Paks, který staví taky Rosatom. Jak je to dlouho, kdy paní Drábová říkala, že se jim to "zle nevyplatilo?"
Odpovědět
ĽH

Ľuboš Holička

3.5.2022 13:15
Pekný článok, nespomína sa v ňom ale alternatívne frakovanie. Nie je nutné používať vodu na uvoľnenie plynu (ropy) z ložiska. Frakuje sa už dekády, minimálne 20 rokov vo veľkom, a myslím že už by sme mali počuť o znečistení a reálnych katastrofách na životnom prostredí v USA a Kanade. No zatiaľ boli hlavne hlásené lokálne zemetrasenia po natlakovaní vody do podložia a "premazania" vrstiev vodou.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.5.2022 17:59
Takže zavřeme uhelné doly, z kterých je elektřina nejlevnější, jádro, tedy ústup od fosilu, nám zakázali sousedi. Plyn z konvenční těžby tam, kde je to ve srovnání s frakováním téměř ekologické, nechceme. Po konci smluv se k novým smlouvám na dodávky plynu bude těžké dopracovat. Radši zdevastujeme krajinu, vodu, vzduch frakováním. Dobrá volba?
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

4.5.2022 08:21 Reaguje na Jarka O.
Ano. Také to tak vidím. Problém je, že prostě ruské energie nemá kdo v blízské době nahradit. Takže se hraje jen o tom, zda EU bude schopná přeplatit ostatní importéry. Čili nikdo zatím není schopný a možná se ani takový nenajde, kdo bude garantovat výši dodávek jako byla z Ruska.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.5.2022 17:33 Reaguje na Aleš Nebáznivý
Je to celé blbost, tedy vlastně gryndýl. Ale gryndýl s kosmetickou vadou. Pomlouvat a vyhnat dodavatele surovin pro evropský blahobyt, okrást ho, nad čímž jednou chrochtal blahem p. Hanz, povede k tomu, že on prodá suroviny jinde, do nohy se střílíme my, a budem si ničit prostředí těžbami s mizerným výtěžkem, a vrátíme se do 19.stoleti. Tak nevím, jestli to je ten správný grýndýl a great reset.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

4.5.2022 19:13 Reaguje na Jarka O.
Ten teprve přijde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2022 08:21 Reaguje na Jarka O.
Hluboký omyl, jak dycky.
"Evropa mi prodá provaz, na kterém ji oběsím". V.V.Putin
Je teda dobré Putinovi prodávat ten provaz?
Rusko má 60% příjmů z prodej energií a surovin do Evropy.
Nahradit to nemá čím, nemá na to infrastrukturu (plynovody, ropovody) a představa, že si velmi rychle něco takového postaví přes Afganistán a Pákistán do Indie, je zcela komická.
Číňani něco berou, ale Rusko už dnes vydírají, nechtějí platit víc, než polovinu světové ceny.
To je pro Rusko naprosto smrtící, už dnes jede na rezervy a to ty hlavní sankce ještě nezačaly vůbec platit. Uhlí do Evropy končí v srpnu, ropa do konce roku, plyn má být o 30% nižší.
Navíc tam jede už fest nezaměstannost, výroby většiny potřebního zboží stojí.
Pořád ještě fungují ukradená leasingová letadla (70% veškerých dopraváků), ale Vnukovo u Moskvy se už zavírá. A jak dlouho to bude lítat bez servisu a náhradních dílů??
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2022 08:26 Reaguje na Jarka O.
Jenom firma Shell končí s těžbou a to znamená -20% veškeré ruské těžby ropy. K tomu Rusi platí miliardu denně za válku na Ukrajině.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.5.2022 21:33 Reaguje na Jarka O.
Co pořád melete? Kdo vám zakazuje jaké jádro? A kdo vám zakazuje těžit uhel? Kdo tu chce frakovat plyn? Nežijete trvale na Paroubkově Marsu?
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.5.2022 10:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Já melu leda kafe. Na kterém Marsu žijete vy?...když máte pod článkem o frakováni a se spoustou zdrojů v internetu a se znalostí toho, co se děje, včetně vašich vlastních názorů, takové otázky?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2022 08:12 Reaguje na Jarka O.
Zkuste teda odpvědět, kdo nám zakazuje jádro.
Kdo nám zakazuje těžit uhlí.
Kdo tu chce frakovat břidličný plyn.
Konkrétně prosím.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

9.5.2022 11:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Jádro sice nikdo nezakazuje ,ale v zemích jako Rakousko, Německo, Řecko Španělsko, Lucemburko, Dánsko, Belgie je silný odpor. Toznačně stěžuje, komplikuje a oddaluje výstavbu.
S uhlím je to podobné, ekologové dosud měli vilmi silný hlas odporu, jen současná situace vzala uhlí trochu na milost.
Do nedávna o frakování v Evropě nikdo nechtěl ani slyšet a pomalu, pěkně salámovou metodu, se po tom už mluví a za čas..?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist