https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/britanie-rozkveta-drive-pro-opylovace-to-nejspis-moc-dobre-neni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Británie rozkvétá dříve, pro opylovače to nejspíš moc dobře není

21.2.2022 06:23 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rostliny se měnícímu klimatu přizpůsobují rychleji a lépe než hmyz. Posun doby kvetení je tedy špatnou zprávou hlavně pro něj.
Rostliny se měnícímu klimatu přizpůsobují rychleji a lépe než hmyz. Posun doby kvetení je tedy špatnou zprávou hlavně pro něj.
Předloni šly rostliny ve Velké Británii do květu v průměru o měsíc dříve, než by odpovídalo údajům o začátku kvetení z roku 1986. Trend posunu doby kvetení je sice velmi pozvolný a nenápadný, ale v dlouhodobém srovnání je jasně patrný. Příčinou jsou velmi pravděpodobně průměrně vyšší jarní teploty.
 

Vědecky postihnout a kvantifikovat vliv narůstající průměrné teploty na regionální flóru je nesnadné. Botanici z univerzity v Cambridge se ale mohli opřít o sérii podrobných záznamů, sbíraných pravidelně od roku 1986. A mohli je také doplnit o kusé informace z historických zdrojů, archivů herbaristů, sahajících až k letopočtu 1753. Díky tomu vytvořili poměrně komplexní soubor dat, celkem vycházející ze 419 354 pozorování u 406 druhů rostlin, na němž doložili výrazný efekt současného posunu doby kvetení oproti minulosti.

V obecném floristickém průměru teď vyšší rostliny Velké Británie startují do květu zjara o 26 dní dříve. S tím, že nejvýraznějšího posunu doby kvetení se dočkaly květiny-byliny, které dnes nasazují květy až o 32 dní dříve než v roce 1986. Z cambridžské studie vyplývá, že rozdíly v načasování kvetení se přitom liší podle konkrétních podmínek stanovišť a jejich geografie. Například v severních areálech rozšíření se doba květu daného druhu posunula v průměru o 6 dnů (oproti areálům jižním), ve vyšších nadmořských výškách o 1 den (oproti nížinám). Průměry za poslední dekádu se pak naznačují trend posunu doby kvetení o 5,4 dní, s lokálními extrémy posunu až o 66 dní. Stromy a keře, rostliny s dřevnatějícími stonky, zase tak výrazněji dříve nekvetou.

Zdůvodnění tohoto trendu je přitom prosté: rychlejší ústup zimy, průměrné vyšší teploty a celkově rychlejší nástup jara. Chcete-li, klimatické změny. Které ovšem mohou velmi neblaze dopadnout na stabilitu ekosystémů a třeba zemědělskou produkci.

S křížkem po funuse

Podle badatelů z univerzity v Readingu totiž může posunem, uspíšením doby kvetení, dojít k „rozhození“ návaznosti komplexních ekosystémových služeb. Tím, že se doba kvetení konkrétní rostliny může minout s přítomností opylovačů. Což by vzhledem k tomu, že pětina pěstovaných britských hospodářských plodin je na opylovačů existenčně závislá, mohlo vyústit v opravdu pořádnou katastrofu.

Evoluční biologie zná řadu příkladů takových výpadků a narušení synchronizace vzájemných vazeb. Potěšující zprávou je, že ona časová neshoda se dříve nebo později sama vyladí. Horší zprávou je, že ona mezifáze ladění časového harmonogramu může být k nepřežití. A situace, kdy typicky jarní rostliny startují do květu v březnu a odkvétají v dubnu, kdy by na nich procitnuvší hmyz rád hodoval, prý už nyní reálně nastává.

Chris Wyver, který se věnuje problematice klimatických změn v návaznosti na proces opylování, uvádí jako příklad situaci, kdy dojde k výraznému snížení výnosu z neopylených hospodářských plodin. „A do ohrožení se mohou dostat i sami opylovači, typicky včely, které budou hledat zdroje pylu a nektaru v době, kdy pro ně příhodné rostliny nepokvetou,“ říká.

Do úzkých se mohou dostat ty druhy opylovačů, které se specializují třeba jen na omezenou výseč živných rostlin. Například velmi vzácná včela-samotářka, pilorožka vičencová (Melitta dimidiata), je navázána na bobovité vičence. Pokud se s nimi časově „mine“, bude v Británii hladovět možná až k vyhynutí.

Rostliny do nějak zvládnou, s hmyzem bude hůř

Je to ale opravdu tak zlé? Neznamená pozvolný nárůst průměrné teploty i to, že bude i hmyz aktivovat na jaře o něco dříve? Laura Reevesová, spoluautorka studie, v tom připouští určitou nejistotu. Podle dosavadních výsledků z různých koutů světa to ale vypadá, že hmyz (zvláště včely) je na proměnu teploty a vůči klimatickým změnám méně citlivý. A že je tedy časnější nástup jara zatím nepudí k dřívějšímu procitnutí.

Strategie, jak může na časovou neshodu a posun doby kvetení hmyz zareagovat, se pak může různě lišit. „Nevybíraví generalisté z řad opylovačů se prostě začnou soustředit na jiné, momentálně dostupné druhy kvetoucích rostlin. Což bude asi znamenat větší mezidruhovou konkurenci. Rostliny ze severních regionů mají tendence kvést později, než ty z jižních, takže se možná na sever přesune i areál řady opylovačů tak, aby se překryl s jimi preferovanými druhy. Pro úzce vymezené specialisty z toho nic dobrého neplyne, ale naštěstí jsou interakce jednoho konkrétního druhu a jediné rostliny velmi vzácné.“

Je prý štěstím, že je většina vazeb a interakcí mezi rostlinou a opylovačem asymetrická. Tedy, že pokud je jeden druh rostliny velmi důležitý pro konkrétního opylovače-specialistu, je význam tohoto opylovače pro onu rostlinu nízký (protože ji obvykle navštěvuje řada jiných druhů opylovačů). I tak se ale mohou díky „výpadku“ objevit nejrůznější komplikace, spojené například s nižší produkcí semen a třeba s celkovým výnosem. Rostliny se měnícímu klimatu přizpůsobují rychleji a lépe než hmyz. Posun doby kvetení je tedy špatnou zprávou hlavně pro něj.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

23.2.2022 06:46
Děje se to i u nás. Pylově významné rostliny jako olše a lísky práší dříve, pouze 2x letos zatím včely létaly a jednou z toho dokonce nosily pyl. Ale když není nad 10 stupňů, tak včely nejsou aktivní. A rosliny rostou při teplotách nad 5 stupňů.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist