Brněnští zastupitelé několik hodin jednali o stavbě třetího kotle spalovny

Brněnští zastupitelé včera po několikahodinovém jednání o stavbě třetího kotle ve spalovně městské firmy SAKO odložili rozhodnutí na mimořádné zastupitelstvo příští týden. Ministr životního prostředí a zastupitel Petr Hladík (KDU-ČSL) projekt podporuje, stejně tak celý koaliční klub lidovců a Starostů, řekl Hladík. Rada města chce projekt, který se připravuje od roku 2016, náhle zastavit. Odkazuje se přitom na novou analýzu rizik, kterou si nechala zpracovat. Upozorňuje například na problematiku dopravní zátěže a emise z návazné dopravy. Nový kotel by nebyl v zájmu občanů, míní primátorka Markéta Vaňková (ODS). Lidovci pro zastavení projektu v radě nehlasovali.

Brněnská spalovna, přesněji zařízení pro energetické využívání odpadu, provozuje dva kotle s roční kapacitou 240 000 tun, třetí kotel by kapacitu zvýšil na 352 000 tun. Z odpadu SAKO vyrábí jak teplo, tak elektřinu, navíc inkasuje i za každou tunu přijatého odpadu. Projekt nového kotle je ve fázi, kdy je známý vítěz výběrového řízení na dodavatele. Do tendru se přihlásil pouze Metrostav s cenou přibližně 4,6 miliardy korun. Město má zároveň schválenou dotaci 2,85 miliardy korun od ministerstva životního prostředí, o kterou v případě zastavení projektu přijde.

"Projekt kotle je unikátní a velmi dobře připravený. Znamená snížení, stabilizaci ceny tepla pro obyvatele, znamená, že se nemusí zvedat poplatek za komunální odpad, že se uspoří až 50 procent CO2, jak v zemním plynu, tak na tom, že se nebude skládkovat. Přijde mi proto nelogické jej ukončit, zvlášť, když je na něj získaná dotace," uvedl Hladík. Připomněl také, že když začala ruská invaze na Ukrajinu a energetická krize, vedení Brna intenzivně řešilo, jak posílit nezávislost města na zemním plynu.

Vaňková připustila, že dříve třetí kotel podporovala, protože znamenal možnost, jak se závislosti zbavit. Po dalším projednávání projektu ale dospěla k závěru, že by kotel nebyl v zájmu občanů. "Vybudováním třetího kotle by se navýšila kapacita, ale odpad by se vozil z jiných oblastí než z Brna a Jihomoravského kraje. My tady více odpadu nevybudujeme. Budeme sem vozit odpad a čím více ho spálíme, tím více emisí tady bude. Stejně tak se mluví o tom, že nejhorší jsou skládky, ale v Brně žádná skládka není. Navíc už ani spalování není vnímáno jako optimální nakládání s odpadem," řekla Vaňková.

V souladu s evropskou legislativou je v hierarchii nakládání s odpady první předcházení jejich vzniku, poté recyklace a teprve pak spalování, řekla. "Nejvhodnější možnost, jak zajistit bezpečně bezemisní teplo, je horkovod z Dukovan, což také považuji za nejvýznamnější projekt tohoto volebního období," doplnila. Více než 40 kilometrů dlouhý horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany má od roku 2030 poskytovat polovinu tepla pro Brno. Nová analýza právě jako možné riziko uvádí, že by si kotel a horkovod navzájem konkurovaly.

Primátorka uvedla, že rozhodnutí o vybudování kotle je zavazující pro rozvoj Brna na příští desítky let. Proto navrhla o projektu rozhodnout na mimořádném zastupitelstvu příští týden. Do pátku mají také městské společnosti SAKO Brno a Teplárny Brno doplnit odpovědi na několik otázek. SAKO má doložit například informaci o množství CO2, které vyprodukuje nový kotel. Teplárny mají předložit informaci třeba o dopadech jednotlivých návrhů na cenu tepla v Brně.

Zastupitelé včera nicméně výstavbě nového kotle vedli téměř tříhodinovou diskusi. Rada se opírá o novou analýzu rizik. Jedním z nich je právě to, zda bude do budoucna dostatek odpadu pro spalovnu. "Odpad je jedním ze zdrojů, který tady je a je ho výrazný přebytek. V roce 2030 skončí skládkování a já rozhodně nepočítám s tím, že by se tento termín posunul," řekl Hladík. Předpokladem je, že by se v novém kotli spaloval odpad také z Olomouckého a Zlínského kraje a Vysočiny. Dalším argumentem z analýzy je dosud nejisté zatížení spalování odpadu emisními povolenkami. Analýza také upozorňuje na zvýšený počet svozových vozidel, které zatíží kapacitu silnic a budou vypouštět spaliny.

Hladík i opoziční zastupitelé nicméně dokument zpochybnili. Podle ministra autoři "buď dobře mlží, nebo říkají vyloženě nepravdy". Podle opoziční Strany zelených a Žít Brno analýza revitalizuje dříve schválené a veřejně projednané dokumenty a dělá zcela jiné závěry. Klub vybudování kotle podporuje. "Posouzení vlivu na životní prostředí vyšlo kladně, argumenty, že kotel Brňanům zhorší životní prostředí, z dostupných dokumentů nevyplývají. Je přitom jednoznačné, že teplo vznikající v SAKO a prodávající se do Tepláren má příznivý dopad na jeho cenu," sdělila Jana Drápalová (Zelení).

Opoziční zastupitelé také kritizovali, že jim analýzu vedení města představilo teprve v pondělí. "Následně poslalo 700 stran k prostudování do dnešního rána. Za takových podmínek nemohl žádný zastupitel o projektu hlasovat informovaně. Vítáme odklad hlasování na příští týden a více času pro důkladné zhodnocení všech faktorů, především rizik nerealizace projektu a souvisejících cen tepla pro občany," uvedl Marek Lahoda (Piráti).

---

reklama

---