Bulharsko a Rumunsko chtějí společně postavit dvě přehrady na Dunaji
18.1.2023 18:36 | SOFIA
(ČTK)
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
reklama
První společná elektrárna o výkonu 840 megawattů, která by měla vzniknout mezi bulharským městem Nikopol a rumunským Turnu Magurele, má již zpracovanou studii proveditelnosti a posudek dopadů na životní prostředí. Druhá přehrada je plánována mezi bulharským městem Silistra a rumunským Calaraši, kde práce na studiích teprve začaly. Výstavba obou děl se odhaduje na pět až šest let.
Výstavba elektráren je součástí nové strategie rozvoje energetického sektoru Bulharska do roku 2053, kterou v úterý zveřejnila vláda v Sofii. Bulharsko si od nových vodních elektráren na druhé nejdelší evropské řece slibuje mimo jiné posílení energetické nezávislosti. Obě strany už v této věci uskutečnily několik ministerských jednání a očekává se, že příští měsíc by mohlo být podepsáno příslušné memorandum.
Bulharsko a Rumunsko chtějí pokročit i ve stavbě nových mostů přes Dunaj. Na 470 kilometrech společné hranice tvořené Dunajem nyní stojí pouze dva.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Čína v Srbsku investuje dvě miliardy eur do obnovitelných zdrojů energie
Plovoucí odpadky v řece historického města Višegrad ohrožují zdraví lidí i cestovní ruch
Bosna vede statistiky znečištění ovzduší, náprava je v nedohlednureklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
VM
Vladimir Mertan
18.1.2023 21:16No keby radšej pálili to uhlie, veľká škoda krásnej rieky. A ten metán bude veselo z priehrady po čase bublať, to nikoho netrápi, hlavne nech máme "zelenú energiu" :-(
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.1.2023 09:38 Reaguje na Vladimir MertanKonstrukčně lze řešit průplach nádrží spodní vodou(Tři soutěsky)
a záleží na tom, zda má o to bahno někdo zájem třeba v déltě a
nebo v moři. Pokud by byly řeky kaskádou přehrad od stojaté vody
ke stojaté vodě bez proudných úseků, tak budiž, to by byla asi
tragédie, ale pokud jsou ty nádrže pouhými procenty z celého toku,
tak to není taková tragédie. Bobři taky staví hráze a sesuvy půdy
dělají z řek průtočná jezera. Člověk dělá totéž co příroda, ale
musí to dělat s rozumem a pokud možno taky blízko k přírodě.
Odpovědět
a záleží na tom, zda má o to bahno někdo zájem třeba v déltě a
nebo v moři. Pokud by byly řeky kaskádou přehrad od stojaté vody
ke stojaté vodě bez proudných úseků, tak budiž, to by byla asi
tragédie, ale pokud jsou ty nádrže pouhými procenty z celého toku,
tak to není taková tragédie. Bobři taky staví hráze a sesuvy půdy
dělají z řek průtočná jezera. Člověk dělá totéž co příroda, ale
musí to dělat s rozumem a pokud možno taky blízko k přírodě.
VM
Vladimir Mertan
20.1.2023 10:59 Reaguje na Břetislav MachačekPriznám sa že si to fakt neviem predstaviť, skúsite o tom preplachu spodnou vodou napísať niečo viacej?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.1.2023 15:21 Reaguje na Vladimir MertanViděl jsem v TV dokument o výstavbě Tří soutěsek ve
kterém popisovali, že aby řeka pod přehradou byla
taková jako předtím i s možností rozlivů, tak mají
v hrázi spodní výpustě pro nárazové vypouštění vody
se sedimenty imitujícími povodeň s nánosem kalů na
pozemky v okolí řeky a zabránění zanášení přehrady.
Určitě po otevření neodcházejí těžké sedimenty na
přítoku, ale ty lehké a jemné hromaděné u hráze.
Při prudkém otevření těchto spodních výpustí ty
sedimenty strhává proudící voda a vyplachuje tak
částečně přehradu. Jinak spodní výpustí disponují
všechny přehrady, ale záleží na kapacitě výpustí,
zda by měly náležitý efekt jako ty u Tří soutěsek.
Ten dokument byl v TV(nením už na jakém programu)
tak před třemi roky, ale asi není žádoucí ho už
opakovat, protože celkem vyváženě popisoval plusy
a mínusy vodního díla, což se dnes nenosí. Přehrady a zvláště ty komunistické jsou přece fuj, ale nebýt
jich, tak tu žijeme jako za císaře pána čekající na
boží vůli, zda zadrží povodeň a dodá vodu za sucha.
Odpovědět
kterém popisovali, že aby řeka pod přehradou byla
taková jako předtím i s možností rozlivů, tak mají
v hrázi spodní výpustě pro nárazové vypouštění vody
se sedimenty imitujícími povodeň s nánosem kalů na
pozemky v okolí řeky a zabránění zanášení přehrady.
Určitě po otevření neodcházejí těžké sedimenty na
přítoku, ale ty lehké a jemné hromaděné u hráze.
Při prudkém otevření těchto spodních výpustí ty
sedimenty strhává proudící voda a vyplachuje tak
částečně přehradu. Jinak spodní výpustí disponují
všechny přehrady, ale záleží na kapacitě výpustí,
zda by měly náležitý efekt jako ty u Tří soutěsek.
Ten dokument byl v TV(nením už na jakém programu)
tak před třemi roky, ale asi není žádoucí ho už
opakovat, protože celkem vyváženě popisoval plusy
a mínusy vodního díla, což se dnes nenosí. Přehrady a zvláště ty komunistické jsou přece fuj, ale nebýt
jich, tak tu žijeme jako za císaře pána čekající na
boží vůli, zda zadrží povodeň a dodá vodu za sucha.
HH
Honza Honza
19.1.2023 14:19 Reaguje na Vladimir Mertanupozorňovat na problémy je správné, ale hlavně když to neskončí přilepováním se k silnici. Potřebujeme zadržovat vodu a energii vyrábět bez CO2 ! Bez toho se nehneme dál!
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
20.1.2023 10:58 Reaguje na Honza HonzaNo veď to, energiu bez CO2 si odskáču rieky na celom svete. Riečne systémy sú pritom poškodené úplne najviac už teraz.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
19.1.2023 06:24Aby to nedopadlo jako Gabčíkovo–Nagymaros. Tam ekologičtí popletové, kteří měli na maďarské straně silnější hlas, zablokovali maďarskou část výstavby. Dnes je tedy jen ta slovenská, která vyrábí něco elektřiny (8% slovenské spotřeby), chrání před povodněmi, zlepšuje splavnost a poskytuje oblast pro rekreaci.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.1.2023 09:30 Reaguje na Richard VacekTa slovenská část kvůli absenci maďarského stupně pracuje omezeně,
protože maďarský stupeň měl být vyrovnávací nádrží, která srovná
ve špičce vypuštěnou vodu z Gabčíkova. Nefunguje tak jako zdroj
na vykrytí energetických špiček, ale pouze jako průtočná nádrž.
Velká část investice přišla nazmar a Maďarsko už toho dnes asi
lituje, protože jim ta energie chybí. Bohužel hloupost ráda
zatemní rozum a pak už není prostor ani ke kompromisům. My tu
taky mohli mít 3 a 4 blok Temelína nepodlehnout vláda odpůrcům
a uvěřit, že spotřeba elektřiny bude v budoucnu klesat. Pokud
nám vnutí elektromobilitu, tak každý zdroj proudu bude mít své
využití, pokud nebudou elektromobily sebou vozit nastartovanou
elektrocentrálu.
Odpovědět
protože maďarský stupeň měl být vyrovnávací nádrží, která srovná
ve špičce vypuštěnou vodu z Gabčíkova. Nefunguje tak jako zdroj
na vykrytí energetických špiček, ale pouze jako průtočná nádrž.
Velká část investice přišla nazmar a Maďarsko už toho dnes asi
lituje, protože jim ta energie chybí. Bohužel hloupost ráda
zatemní rozum a pak už není prostor ani ke kompromisům. My tu
taky mohli mít 3 a 4 blok Temelína nepodlehnout vláda odpůrcům
a uvěřit, že spotřeba elektřiny bude v budoucnu klesat. Pokud
nám vnutí elektromobilitu, tak každý zdroj proudu bude mít své
využití, pokud nebudou elektromobily sebou vozit nastartovanou
elektrocentrálu.
Miroslav Vinkler
19.1.2023 14:22 Reaguje na Břetislav MachačekOsobně má stejný názor jako pan Mertan , obdobné stavby by měly vznikat pouze a jenom výjimečně a být doplněné o řadu kompenzačních opatření.
Jednoznačně preferuji před betonáží velkých toků výstavbu jaderných elektráren.
Odpovědět
Jednoznačně preferuji před betonáží velkých toků výstavbu jaderných elektráren.
BM
Břetislav Machaček
19.1.2023 15:31 Reaguje na Miroslav VinklerTo máte pravdu, ale ty vodní zase upřednostním před
poli solárních panelů, před bioplynkami a krajině
poseté větrníky. Navíc Dunaj je tak vodnatá řeka,
že na ni jedna přehrada nahradí našich 1000 MVE,
které przní horské toky.
Odpovědět
poli solárních panelů, před bioplynkami a krajině
poseté větrníky. Navíc Dunaj je tak vodnatá řeka,
že na ni jedna přehrada nahradí našich 1000 MVE,
které przní horské toky.
VM
Vladimir Mertan
20.1.2023 11:02 Reaguje na Břetislav MachačekKolísanie hladiny v krátkych časových intervaloch by malo devastačný vplyv na rieku už aj tak riadne zničenú.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.1.2023 15:52 Reaguje na Vladimir MertanOd toho měla být hráz v Nagyamároši a vypouštět
dál do řeky pouze stabilní množství. Takto fungují
soustavy přehrad využívaných k vykrývání špiček.
Spodní nádrž vodu zachytí a vypouští stabilni
průtok. Bohužel to co popisujete je díky absenci těch vyrovnávacích nádrží a má ty dopady na tok řeky. Mimochodem ale totéž dělají přívalové deště
a právě přehrady eliminují to kolísání hladiny,
kdy povodeň zaplaví štěrkové kosy s hnízdy kulíků
a vypláchne jikry a plůdek z trdlišť a mělčin.
Příroda je v tomto ruská ruleta, když se povodeň
trefí do doby hnízdění a rozmnožování. Pokud je
v revolveru plný bubínek, tak se to děje několik
let po sobě a každý se diví, že těch ptáků a ryb
ubylo. Prostě je zničila sama příroda a člověk,
který rezignoval na to, že mohl vodu zadržet
a pouštět tak, aby nespláchla hnízda ptáků,
plůdek, jikry atd. Například kanál DOL by byl
bypasem Hraničních meandrů Odry a mohl odvést
povodeň v době rozmnožování mimo ně. Mimo tuto
dobu mohly jít povodňové vody dál meandry a mít
tak svoji krajinotvornou funkci. Tak tu umírali
tři roky po sobě nejenom kulíci, ale byly utrženy
i břehy s norami břehulí a ledňáčků. Jó všemocná
matka příroda to vyřešila po svém a pak můžou ti
ekologisté zkoumat, kam se ti ptáci poděli!
Totéž je u PLYTKÝCH tůní pro obojživelníky při
opakovaném suchu v době vývoje pulců v žabky.
Tůně pár let po sobě vyschnou, žabky nedokončí
vývoj, uschnou a nebo jsou z kaluží uloveny.
Za těch pár let uhynou věkem staré žáby a už
nemá kdo naklást nová vajíčka. Plytké tůně jsou
past na likvidaci zbytku obojživelníků i díky
snadné predaci brodivými(volavky, čápi atd.).
Odpovědět
dál do řeky pouze stabilní množství. Takto fungují
soustavy přehrad využívaných k vykrývání špiček.
Spodní nádrž vodu zachytí a vypouští stabilni
průtok. Bohužel to co popisujete je díky absenci těch vyrovnávacích nádrží a má ty dopady na tok řeky. Mimochodem ale totéž dělají přívalové deště
a právě přehrady eliminují to kolísání hladiny,
kdy povodeň zaplaví štěrkové kosy s hnízdy kulíků
a vypláchne jikry a plůdek z trdlišť a mělčin.
Příroda je v tomto ruská ruleta, když se povodeň
trefí do doby hnízdění a rozmnožování. Pokud je
v revolveru plný bubínek, tak se to děje několik
let po sobě a každý se diví, že těch ptáků a ryb
ubylo. Prostě je zničila sama příroda a člověk,
který rezignoval na to, že mohl vodu zadržet
a pouštět tak, aby nespláchla hnízda ptáků,
plůdek, jikry atd. Například kanál DOL by byl
bypasem Hraničních meandrů Odry a mohl odvést
povodeň v době rozmnožování mimo ně. Mimo tuto
dobu mohly jít povodňové vody dál meandry a mít
tak svoji krajinotvornou funkci. Tak tu umírali
tři roky po sobě nejenom kulíci, ale byly utrženy
i břehy s norami břehulí a ledňáčků. Jó všemocná
matka příroda to vyřešila po svém a pak můžou ti
ekologisté zkoumat, kam se ti ptáci poděli!
Totéž je u PLYTKÝCH tůní pro obojživelníky při
opakovaném suchu v době vývoje pulců v žabky.
Tůně pár let po sobě vyschnou, žabky nedokončí
vývoj, uschnou a nebo jsou z kaluží uloveny.
Za těch pár let uhynou věkem staré žáby a už
nemá kdo naklást nová vajíčka. Plytké tůně jsou
past na likvidaci zbytku obojživelníků i díky
snadné predaci brodivými(volavky, čápi atd.).
sv
sv
19.1.2023 15:27 Reaguje na Richard VacekA co orbánovi zabránilo přehradu dostavět, když se teď jako softdiktátor nemusí na žádné "ekologické poplety" ohlížet. S přehradou asi tolik smůly jako s nekompetentním rosatomem, který nebyl sto 4 roky kopnout do země, mít snad nebude.
Odpovědět
ZK
Zan K.
19.1.2023 15:37 Reaguje na Richard VacekNo - osobně si myslím, že spíše to blokovali oni místní papouši, co v těch místech měli spoustu svejch chat a rekreačních zařízení. A ona EKO se dobře hodila.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
19.1.2023 17:55 Reaguje na Zan K.Za totáče bylo ekologické hnutí využíváno jako celkem bezpečná možnost jak kritizovat režim.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.1.2023 16:28Oblast Nagymarós je nádherná oblast lužních lesů a zmizela by úplně stejně, jako tyhle oblasti pod Pálavou. Tam je dnes od asfaltu kamení, voda a na druhé straně to samý, bez jediného stromu.
Rakušáci mají na Dunaji elektrárny u Melku dělané tak šikovně, že i přes řádově šestimetrové vzdutí se voda nerozlívá do krajiny.
Odpovědět
Rakušáci mají na Dunaji elektrárny u Melku dělané tak šikovně, že i přes řádově šestimetrové vzdutí se voda nerozlívá do krajiny.
BM
Břetislav Machaček
19.1.2023 18:16 Reaguje na Pavel HanzlLeckde byla krásná úrodná pole a nyní tam jsou pole s fotovoltaikou
a každopádně ta zastavěná plocha soláry nevyrobí tolik energie, jako
stejně velká plocha přehrady na nějaké vodnaté řece(ne nějaká MVE).
Některé lužní lesy padly za oběť výstavby měst a vesnic, jiné padly
za oběť štěrkovnám na výstavbu těch měst a jiné jako náhrada za
zastavěná pole. Je si tak nutno vždy vybrat menší zlo, kterým je
vždy výkonný zdroj energie, než ty malé zabírající větší plochu.
Jedna JE na ploše 500x500 metrů vyrobí deset tisíckrát vice, než
ta samá plocha solárů a navíc se stabilním výkonem. Totéž je u těch
přehrad, kdy jedno Gabčíkovo vyrobí tisíckrát více, než 100 MVE,
které zmrší vodní režim ve 100 říčkách. Totéž platí i pro paneláky,
kdy na ploše pro jeden bungalov pro 4 osoby žije v deseti patrech
lidí 400. Toto vše je o tom udržitelném hospodaření, aby se raději
šlo cestou koncentrace výkonu zdrojů energie, než cestou zastavět
celou Zemi malými Občasnými Zdroji Energie + jejich zálohami, které
je nahrazují a mohly by je zastoupit i kdyby OZE nebyly a ušetřila
by se ta zastavěná plocha a nebo pole oseta energetickými plodinami.
Stojí nám za to všechny ty OZE, které lze nahradit výkonnými JE
a nebo velkými VE na vodnatých řekách? Je to zastavění velkých ploch a osetí polí kukuřicí pro bioplynky opravdu EKO? Zkuste si srovnat
v hlavě, zda nám jednou ta zastavěná plocha nebude scházet a nebo
ta pole zhuntovaná intenzivním pěstováním kukuřice pro OZE. A prosím
bez emocí a selským rozumem si srovnejte všechna pro a proti.
Odpovědět
a každopádně ta zastavěná plocha soláry nevyrobí tolik energie, jako
stejně velká plocha přehrady na nějaké vodnaté řece(ne nějaká MVE).
Některé lužní lesy padly za oběť výstavby měst a vesnic, jiné padly
za oběť štěrkovnám na výstavbu těch měst a jiné jako náhrada za
zastavěná pole. Je si tak nutno vždy vybrat menší zlo, kterým je
vždy výkonný zdroj energie, než ty malé zabírající větší plochu.
Jedna JE na ploše 500x500 metrů vyrobí deset tisíckrát vice, než
ta samá plocha solárů a navíc se stabilním výkonem. Totéž je u těch
přehrad, kdy jedno Gabčíkovo vyrobí tisíckrát více, než 100 MVE,
které zmrší vodní režim ve 100 říčkách. Totéž platí i pro paneláky,
kdy na ploše pro jeden bungalov pro 4 osoby žije v deseti patrech
lidí 400. Toto vše je o tom udržitelném hospodaření, aby se raději
šlo cestou koncentrace výkonu zdrojů energie, než cestou zastavět
celou Zemi malými Občasnými Zdroji Energie + jejich zálohami, které
je nahrazují a mohly by je zastoupit i kdyby OZE nebyly a ušetřila
by se ta zastavěná plocha a nebo pole oseta energetickými plodinami.
Stojí nám za to všechny ty OZE, které lze nahradit výkonnými JE
a nebo velkými VE na vodnatých řekách? Je to zastavění velkých ploch a osetí polí kukuřicí pro bioplynky opravdu EKO? Zkuste si srovnat
v hlavě, zda nám jednou ta zastavěná plocha nebude scházet a nebo
ta pole zhuntovaná intenzivním pěstováním kukuřice pro OZE. A prosím
bez emocí a selským rozumem si srovnejte všechna pro a proti.
ZK
Zan K.
19.1.2023 18:28 Reaguje na Břetislav MachačekInu souhlas. Např. ona FV mávýznam v pouštích, kde je většinou toho slunečního svitu víc a kde stejně nic neroste.A naopak stínem a vodou lze život probudit.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.1.2023 16:06 Reaguje na Zan K.Budiž, tam bych to možná překousl, ale v poušti hrozí takovým zařízení zavátí pískem a abraze prachem při větru a písečných bouřích. Ono tam ten proud z FVE nikdo nepotřebuje a tak to tam ani nestavějí. Je to stejné jako ve Středomoří, kde
si nemíní hyzdit krajinu a střechy soláry a těmi
větrníky. Raději o to více zinkasují turisty a
energii si koupí odjinud. Přitom tam má ta FV
daleko větší účinnost než třeba u nás a i ten
vítr tam od moře věje téměř pořád. Navíc ten
turizmus s potřebou klimatizací a chlazení
potravin a nápojů se kryje s nejvyšším slunečním
svitem. Oni tam mnozí nemají ani solární ohřev
vody a hřejí vodu elektřinou z uhelek a z dovozu.
Prostě jim vyšší cenu energie zaplatí rekreanti,
tak nač do toho investovat a komplikovat si život.
Odpovědět
si nemíní hyzdit krajinu a střechy soláry a těmi
větrníky. Raději o to více zinkasují turisty a
energii si koupí odjinud. Přitom tam má ta FV
daleko větší účinnost než třeba u nás a i ten
vítr tam od moře věje téměř pořád. Navíc ten
turizmus s potřebou klimatizací a chlazení
potravin a nápojů se kryje s nejvyšším slunečním
svitem. Oni tam mnozí nemají ani solární ohřev
vody a hřejí vodu elektřinou z uhelek a z dovozu.
Prostě jim vyšší cenu energie zaplatí rekreanti,
tak nač do toho investovat a komplikovat si život.
PH
Pavel Hanzl
20.1.2023 23:04Náš oblíbený grafoman Macháček vyplodil jen v téhle diskusi asi 100 - 120 řádků textu, který se číst samozřejmě nedá, nikdo halvně neví proč by to dělal. A to má cha cha celých 19 (slovy DEVATENÁCT!!!!!) příspěvků!!!
Ale od toho diskuse je, nikdo to číst nemusí a lepší je, než aby prudil lidi ve svém okolí, ne?
Odpovědět
Ale od toho diskuse je, nikdo to číst nemusí a lepší je, než aby prudil lidi ve svém okolí, ne?
MZ
Miloš Zahradník
23.1.2023 22:38 Reaguje na Pavel HanzlJa si prispevky od pana Machacka vetsinou rad prectu, a specialne u tohoto clanku byly k veci a prinesly mi radu uzitecnych informaci.
Neni grafoman jako grafoman :)
Odpovědět
Neni grafoman jako grafoman :)