Černobyl 2.0 se konat nebude, ale rizika války u jaderných elektráren nejsou zanedbatelná
Černobylská jaderná elektrárna byla 24. února obsazena ruskou armádou a její personál tu je držen v zajetí. V okupovaném zařízení stojícím 93 kilometrů od Kyjeva ve středu 9. března došlo k výpadku dodávek elektrického proudu. Přesněji, došlo k výpadku dodávek vysokého napětí (750 kV), kvůli válečné devastaci elektrické sítě mimo vlastní areál závodu. Důsledky mohou být nepříjemné, protože tato energie slouží k zásobování chladicího systému, jež kolem naskladněného vyhořelého paliva z odstavených jaderných bloků zajišťuje cirkulaci vody a jeho průběžné chlazení. V případě, že by systém chlazení zcela selhal, mohlo by teoreticky dojít v úniku radiace do bezprostředního okolí elektrárny.
Elektrárna jako rukojmí
Sklady vyhořelého paliva pochopitelně s variantou provozního výpadku dodávek energie počítají: náhradním zdrojem energie jsou zde masivní diesel-agregáty schopné bez problémů zajistit energii na dalších 48 hodin. Pochopitelně i na déle, dokud budou zásobovány pohonnými hmotami. Nicméně právě to, stejně jako opravu dodávek elektřiny, probíhající válečné události nejspíš znemožňují. Elektrárna, která se tak neblaze proslavila v roce 1986, se tak sama nyní stala „válečným rukojmím“ a předmětem vyjednávání i vydírání.
Ukrajinská strana, reprezentovaná například ukrajinským ministrem energetiky, Hermanem Halušenkem, žádá okamžité příměří a zastavení bojů v místě alespoň v takovém rozsahu, aby byla obnova bezpečnostních systémů odstavené jaderné elektrárny možná. Jinak odmítá nést odpovědnost za rizika, související s možným únikem radiace. Ruská strana tvrdí, že taková rizika neexistují a situaci má plně pod kontrolou.
Část (cca 1700 palivových kazet z 21 000) byla již dávno před invazí z chladicí vodní lázně přesunuta do „suchého“ skladu, a scénář s únikem radiace prý není pravděpodobný. Dílem i proto, že proces chlazení vyhořelého paliva tu probíhá už 20 let, a použité palivové kazety už nemají potřebný tepelný výkon k tomu, aby samovolně odpařily i necirkulující vodu v chladící lázni. Tak ostatně mechanismus i nízký potenciál nebezpečí v Černobylu popisuje český Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Radioaktivita ano, radioaktivní únik zatím ne
O poznání méně příjemné je ale to, že monitoring provozu černobylské elektrárny byl odpojen od panelu mezinárodního dozoru, a podle všeho došlo i k poruše hasicího systému. Takže IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) nyní nemá k dispozici pohotová informace z přímého provozu. A na vývoj situace v místě může usuzovat jen z dat z automatických měřicích stanic, dislokovaných v širším areálu elektrárny. Data to nejsou úplně povzbudivá, protože pojezdy vojenské techniky tu v posledních dnech vířily i dávno sesedlý radioaktivní prach, čímž zvýšily koncentraci gamma-radioaktivity v okolí.
Bezprostřední riziko ani přes výpadek proudu v Černobylské elektrárně tedy podle všeho zatím nehrozí, ale nedá se považovat za dlouhodobě – v horizontu týdnů – udržitelnou. Alespoň s ohledem na stabilní bezpečnost provozu.
O dost horší situace než v Černobylu by ale teoreticky mohla nastat v záporožské jaderné elektrárně Energodar. Ta je totiž zařízením v plném provozu (v současnosti zajišťuje dvě pětiny elektřiny pro Ukrajinu), a při jejím obsazování propuklo hned několik požárů. Údajně jen v části areálu, která nyní byla odstavená a renovovaná, ale obsahovala i palivové články. Nad touto elektrárnou, rovněž od systému mezinárodního dozoru odpojenou, by nyní měli dozírat ruští jaderní inženýři. Informace přímo z místa je ale nesnadné ověřit.
Stále platí, že provoz jaderných elektráren je bezpečný, protože k zajištění provozu slouží řada prvků a ochranných procesních mechanismů. Nicméně ani ty nemusí obstát, pokud z nich někdo udělá válečný cíl.
reklama