Čeští vědci hledají cestu, jak mohou zemědělci uložit více uhlíku do půdy
Na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho zmínil, že v době, kdy proti snaze zemědělců maximalizovat produkci stojí klimatické faktory, může být možnost ukládat uhlík a dostávat za to peníze dobrá příležitost k vylepšení ekonomiky podniku. Výzkum, jak ukládání dosáhnout a jak jeho množství v půdě monitorovat, je ale v počátku.
"Prvním úkolem projektu je, abychom zjistili, jaké jsou toky uhlíku, kde je větší či menší, než očekáváme. Usilujeme o to, abychom to dokázali kvantifikovat v krajině jako v celku i regionálně. V projektu AdAgriF budujeme systém monitoringu a objektivní kvantifikace emisí v reálném čase. Dnes tyto hodnoty nevidíme v sezonním či mezidenním rozlišení a nemůžeme tak pracovat na vylepšení takového monitoringu," uvedl Trnka.
Druhým úkolem je podle něj zjišťovat, jakými technikami a postupy se uhlík bude v půdě efektivně ukládat. "Dlouho jsme si mysleli, že tomu rozumíme. Ale ukázalo se, že je potřeba pracovat s houbovobakteriální složkou půdy daleko specializovaněji než dnes," řekl Trnka. Jedná se o postupy, které zatím nejsou prověřené. "Vědecká komunita to nemá vyřešené, protože Česko se dlouhodobě bránilo výzkumu změny klimatu, jejího zmírnění a ukládání uhlíku. Apriori jsme odmítali změnu klimatu přijmout jako problém, ale teď vidíme cesty, které by mohly vést k cíli a chceme je sdílet se zemědělci," dodal Trnka.
Pokud vědci získají účinné nástroje, jak uhlík ukládat a jak jeho množství v půdě monitorovat, bude podle Trnky na agrárním sektoru, aby se tím zabýval a našel cesty, jak ke zpeněžení přistoupit. "Doporučovali bychom centralizovanou a průhlednou cestu v souladu s národním dokazováním emisí. Velká část zemědělského rozpočtu je vázaná na veřejné peníze a mohla by být o emisní platby posílena," míní Trnka.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (25)
František Dvořák
4.3.2024 06:20pepa knotek
4.3.2024 08:43Slavomil Vinkler
4.3.2024 08:53 Reaguje na pepa knotekJH
4.3.2024 09:17 Reaguje na pepa knotekMichal Uhrovič
4.3.2024 10:43 Reaguje na pepa knotekAlena Lyskova
4.3.2024 08:49Těšila jsem se na to, že ubude byrokracie, ministr to zemědělcům slíbil nebo snad ne? A ejhle nová katastrofa na obzoru. Zemědělci už nebudou pracovat na poli, budou vyplňovat další desítky výkazů a statistických hlášení aby prokázal kolik uhlíku se jim podařilo do půdy uložit. Nesplníš bude sankce, to znamená další příjem do státního rozpočtu. Ještě pár takových inovativních myšlenek a máme rozpočet přebytkový. Ono nestačí, že hlásíme, kolik skot z prominutím vysere. Budeme hlásit i kolik uhlíku naše pole pojme na věčné časy nebo snad doba bude určitá. "Všichni zemědělci hajdy na vysoké školy pokud to půjde alespoň na dvě. Jinak máte smůlu". Věda je věda a vědci také musí z něčeho žít.
Slavomil Vinkler
4.3.2024 08:57 Reaguje na Alena LyskovaZvýšení uhlíku zvýší úrodnost, propustnost, akumulaci vody, udržování živin i obsah života v půdě.
Alena Lyskova
4.3.2024 13:54 Reaguje na Slavomil Vinklerzemědělci jednoho vědce k ruce na náklady státu ať se vyřádí.
Honza Honza
4.3.2024 08:57Radek
4.3.2024 09:31Michal Uhrovič
4.3.2024 10:42 Reaguje na RadekRadek
4.3.2024 11:02 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
4.3.2024 11:08 Reaguje na RadekRadek
4.3.2024 11:13 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
4.3.2024 11:32 Reaguje na RadekA spotřebitel za nic nemůže a když to nedostane, nekoupí si to jinde, bude čekat, až to bude.
Tak to myslíte?
Radek
4.3.2024 12:00 Reaguje na Michal UhrovičRadek
4.3.2024 12:08 Reaguje na RadekMichal Uhrovič
4.3.2024 12:13 Reaguje na RadekProč ty sady nevysadíte znovu jako malý zemědělec s úctou k půdě a nehospodaříte jako malý zemědělec?
Michal Uhrovič
4.3.2024 12:10 Reaguje na RadekAle malí zemědělec uživí pouze sebe, svou rodinu a své okolí (vesnici). Ti ostatní si to koupí z Italie, Polska, Německa, atd.
P.S.: už máte letos zasazeny brambory? Sousedi už sadí, bojí se , že bude později méně vláhy v půdě, co myslíte?
Radek
4.3.2024 12:29 Reaguje na Michal UhrovičJaroslav Vozáb
4.3.2024 12:28Hromádky pýru a natě z brambor pálili kluci a ještě pekli brambory, meze byli vypasené nebo vysekané tak o nic nešlo. Ono to moc nehořelo, tak zbytek uhlíku zaoral ten sedlák s tím hnojem.
Pokud nechceme hospodářské zvířata a volně žijící zvěř je národní škůdce. Tak se nedivme, že nám musí zákonitě degradovat půda. Ono v přírodě se jedná o vlastně o koloběh hovna ...