Čeští vědci: Na odkalištích se soustředí ohrožené druhy hmyzu
Vědci zkoumali popílková odkaliště u elektráren ve Chvaleticích a v Opatovicích ve východních Čechách. "Na obou odkalištích bylo nalezeno celkem 227 druhů blanokřídlého hmyzu, z nichž je plných 72 druhů na našem území ohroženo. Ještě významnější však je, že čtyři z těchto druhů jsou na území ČR považovány za vyhynulé a dalších 13 druhů je u nás kriticky ohroženo," sdělili vědci. Obě lokality tak svým významem pro ochranu středoevropské přírodní rozmanitosti převyšují i leckterá chráněná území.
V popílkových odkalištích nacházejí útočiště zejména druhy, jejichž přirozeným prostředím jsou písčiny. Ty však ve střední Evropě rychle mizí a náhradu nacházejí někteří živočichové právě v jemném popílku. Na odkalištích mají navíc klid, je sem totiž zakázán přístup. To oceňují také ptáci, takže se mnohá odkaliště stávají významnými hnízdišti a tahovými zastávkami ohrožených druhů, např. slavíka modráčka nebo rákosníka velkého.
Ohrožené druhy nalezli přírodovědci už dříve v dalších těžebních prostorech. "Na rozdíl od kamenolomů nebo výsypek je však situace s odkališti složitější a je nutný další výzkum obnovy těchto míst, který by vhodně skloubil ochranu lidského zdraví a ochranu biodiverzity," upozornil Robert Tropek z Entomologického ústavu. Popílek je kvůli své vysoké prašnosti pro životní prostředí nebezpečný a jeho skládky jsou pokládány za zcela zdevastované území.
"Největším problémem ochrany biodiverzity na odkalištích je paradoxně ukončení ukládání popílku. Zpravidla totiž dochází k zavezení celé plochy zeminou, což sice zamezí prašnosti, ale spolehlivě to také zlikviduje ohrožený hmyz," uvedl Jiří Řěhounek, který se v českobudějovickém sdružení Calla věnuje ochraně cenných postindustriálních ploch. Přesto je podle něj možné zamezit větrné erozi a zároveň biologicky nejcennější plochy zachovat pro ochranu přírody.
Příkladem skloubení ochrany životního prostředí člověka a vymírajících druhů může být odkaliště v Hodějovicích. Jihočeští entomologové tu v minulosti zjistili několik ohrožených druhů hmyzu a občanskému sdružení Calla se následně podařilo domluvit, aby některé vybrané menší plochy zůstaly při probíhající rekultivaci obnažené. Ve spolupráci s českobudějovickou teplárnou probíhají i občasné zásahy na podporu ohrožených druhů. "Nemusí to být takový problém a kdyby se tohoto chopili i provozovatelé elektráren a odkališť, mohlo by jít o vhodný prostředek ke zlepšení jejich obrazu u veřejnosti.“ doplnil Martin Konvička z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Přírodovědci nepředpokládají, že by odkaliště dlouhodobě suplovala chráněná území. Podle nich by mohla sloužit jako dočasná útočiště specializovaných druhů. Badatelé doufají, že se tyto živočichové budou moci v budoucnu z odkališť vrátit do přirozených písčin a dalších zaniklých typů prostředí, které se dříve či později opět obnoví.
reklama
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
U solární elektrárny na Sokolovsku bude žít vzácná ropucha krátkonohá