CHKO Labské pískovce a České středohoří chybí strážci přírody

Nastavená ochrana přírody v chráněných krajinných oblastech (CHKO) Labské pískovce a České středohoří v Ústeckém kraji funguje dobře. Zlepšit je nutné informovanost turistů a problémem je nedostatek strážců, kteří dohlížejí na dodržování zákonů. Shodli se na tom správci oblastí. Návštěvnost chráněných oblastí roste, vytváření zázemí pro cestovní ruch je na samosprávách a soukromým subjektech. Labské pískovce se rozkládají na Ústecku a Děčínsku, CHKO tady existuje 53 let. Specifikem je to, že správa území je přenesená na Správu národního parku České Švýcarsko. "Konkrétně v Labských pískovcích se dlouhodobě poměrně dobře daří oddělit nárazově vysoké návštěvnosti od chráněných hodnot, také díky dlouholeté spolupráci se zájmovými skupinami, jejichž aktivity dříve bývaly kolizní. Zejména lze vyzdvihnout spolupráci s Českým horolezeckým svazem, který dlouhodobě podporuje ochranu hnízdišť sokolů stěhovavých, čápů černých či výrů velkých," řekl ČTK mluvčí správy parku Tomáš Salov.

Hnízdiště mají sokolové také v Českém středohoří, kde CHKO vznikla v roce 1976. Návštěvnost regionu se v posledních letech neustále zvyšuje, řekl ČTK ředitel správy CHKO České středohoří František Budský. "S nárůstem návštěvnosti se bohužel objevují i negativní jevy, jako je rušení hnízdících ptáků, nelegální táboření nebo vjezdy motokrosařů a čtyřkolkářů. Na druhou stranu, většina návštěvníků se chová ohleduplně a respektuje pravidla ochrany přírody," uvedl. Objevují se ale podle něj snahy některých investorů stavět i v místech, kde to není povoleno.

Za hlavní úkoly považuje Budský posílení ochrany vzácných druhů rostlin a živočichů, zlepšení informovanosti návštěvníků o pravidlech chování v CHKO, boj proti nelegálním stavbám, eliminaci invazních druhů rostlin a živočichů a posilování spolupráce s místními samosprávami a vlastníky pozemků.

Pokud se v chráněných krajinných oblastech má rozvíjet druhově pestrá a odolná krajina, která bude současně odolná vůči klimatickým změnám, bude podle Salova třeba kvalitně převést evropské nařízení o obnově krajiny do českých zákonů i dotačních politik tak, aby evropské nařízení nebylo naplňováno pouze formálně. "To však nemohou dělat správy CHKO, jedná se o výzvu pro zodpovědné politiky," uvedl Salov.

Na území Ústeckého a Karlovarského kraje by v budoucnu mohla vzniknout ještě CHKO Krušné hory. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na podzim na Teplicku řekl, že reálné je to od roku 2026. Vyhlášení CHKO by podle Hladíka rozvoji obcí nemělo bránit, ale naopak mu pomáhat. CHKO Krušné hory by měla být s rozlohou kolem 1200 kilometrů čtverečních největší CHKO v České republice, měla by zahrnovat území od Kraslic na Sokolovsku v Karlovarském kraji po Děčínský Sněžník v Ústeckém kraji. Krušné hory jsou nyní jediným pohořím v ČR, které nemá ucelenou ochranu.

---

reklama

---