Cíl politiky ochrany klimatu má být snížení emisí o 65 procent do roku 2030 Aktualizováno

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

"Dobrá zpráva je, že na plnění těch cílů máme bezprecedentní množství finančních prostředků. To jsou výnosy z emisních povolenek, ať už národní, nebo přes modernizační fond," řekl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Petr Holub. Při nastavování cílů ochrany klimatu i energetické bezpečnosti je podle Holuba nutné zohlednit cíle nastavené v Evropské unii, ať už se jedná o balíček Fit for 55, nebo Repower EU. Jedním z cílů je dosažení klimatické neutrality do roku 2050, který podle Holuba nebude snadné naplnit.

Veřejná konzultace se vedla formou dotazníků. Respondenti se zabývali nejen cíli, které by si mělo Česko stanovit, ale i emisními sektory, na které by se měla POK soustředit. Prostor byl i pro návrh konkrétních řešení a nástrojů. Podle respondentů by se politika ochrany měla zabývat také adaptací a ochranou přírody a biodiverzity a novými modely energetiky. Jedním z nejdůležitějších bodů je podle výsledků i osvěta a zapojení veřejnosti.

Důležité je podle Holuba docílit co největší shody napříč sektory i politiky na tom, jak mají vypadat nástroje k dosažení klimatické neutrality v roce 2050. "Budeme potřebovat velké investice, ať už do energetické účinnosti, nebo obnovitelných zdrojů, a to nejde dělat bez dlouhodobé stability a předvídatelnosti investičního prostředí," řekl. POK by měla být provázaná se státní energetickou koncepcí, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu.

Politika ochrany klimatu definuje hlavní cíle a opatření na národní úrovni, aby Česko splnilo povinnost snižování emisí skleníkových plynů, která vyplývá z mezinárodních dohod. V roce 2021 bylo vyhodnocení politiky předloženo vládě a do konce letošního roku by POK měla být aktualizována v návaznosti na závazky z pařížské dohody o změně klimatu.

Na tvorbě politiky ochrany klimatu i energetické a klimatické koncepce se podílejí pracovní skupiny, které zapracují podněty vzešlé z dotazníku i z kulatého stolu. Kromě toho by nová POK měla vycházet z vyhodnocení staré politiky ochrany klimatu, ale i z ekonomických souvislostí a modelů, které předpovídají míru emisí skleníkových plynů do roku 2030 i výhled do roku 2050.

Výsledek veřejné konzultace je ve shodě s požadavky Klimatické koalice shrnutými ve společné pozici Klimatické koalice k emisním cílům ČR a ke klimatické neutralitě. Podporu snižování emisí a rozvoji obnovitelných zdrojů a úspor energie ukazují i reprezentativní průzkumy veřejného mínění. Ekologické organizace z Klimatické koalice proto vyzývají Ministerstvo životního prostředí, aby výsledky veřejné konzultace v přípravě nové Politiky ochrany klimatu zohlednilo.

“Výsledky veřejné konzultace jsou pozitivní zprávou pro ochranu klimatu v ČR. Nyní je nevyhnutné, aby Ministerstvo životního prostředí apel veřejnosti vyslyšelo a ambicióznější cíle zapracovalo nejen do Politiky ochrany klimatu, ale také je prosadilo do souběžně připravovaného Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu, který má ČR za měsíc odevzdat Evropské komisi,” říká Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR.

“Ministerstvo životního prostředí se přesvědčilo, že lidé v ČR podporují rychlejší snižování emisí skleníkových plynů a dosažení klimatické neutrality. N2co podobného ukazují ostatně i reprezentativní průzkumy veřejného mínění. Zodpovědnost za ochranu klimatu má právě MŽP a v prosazování ambiciózních cílů do klimatické a energetické politiky se může opřít o veřejnost,” říká Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.

“Výsledky veřejné konzultace Politiky ochrany klimatu podpořily dlouhodobý požadavek Klimatické koalice zpřísnit emisní cíle Česka na odpovídající úroveň. Aktuální revize strategických dokumentů pro oblast klimatu a energetiky je ojedinělou příležitostí, jak zvýšit ambice zejména pro rok 2030. Česku by to umožnilo také maximálně využít i bezprecedentní objem finančních prostředků, které budou v nadcházejících letech na transformaci k dispozici,” Jitka Martínková, koordinátorka komunikace v Klimatické koalici.