https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cistota-evropskych-mori-zmeny-k-lepsimu-jdou-videt-chce-to-ale-vytrvat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čistota evropských moří: změny k lepšímu jsou vidět, chce to ale vytrvat

12.9.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
V Baltu bychom vodu neznečištěnou nalezli jen na 4 % plochy, 9 % nekontaminovaných ploch se nachází v Černém moři, 13 % ve Středozemním a 25 % v cípu Atlantiku při evropském pobřeží. / Ilustrační foto
V Baltu bychom vodu neznečištěnou nalezli jen na 4 % plochy, 9 % nekontaminovaných ploch se nachází v Černém moři, 13 % ve Středozemním a 25 % v cípu Atlantiku při evropském pobřeží. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Baltské, Černé a Středozemní moře můžeme s jistou nadsázkou nazvat evropskými, stejně jako severovýchodní region atlantského oceánu. Jak si tyto vodní masy stojí z hlediska čistoty? Evropská komise pro životní prostředí nepřináší úplně pozitivní zprávy. Byť lokálních bodových zdrojů znečištění v posledních letech ubývá, rozhodně nejsou tato „evropská“ moře úplně čistá. Píše o tom portál EEA.europa.eu.
 

Vlastně všechny čtyři zmíněné mořské regiony jsou dobrým příkladem plošné kontaminace. V Baltu bychom vodu neznečištěnou nalezli jen na 4 % plochy, 9 % nekontaminovaných ploch se nachází v Černém moři, 13 % ve Středozemním a 25 % v cípu Atlantiku při evropském pobřeží.

Vypadá to špatně, ale odborníci doplňují, že změna k lepšímu je ve srovnání s obdobím 1998-2012 rozhodně vidět. Celková míra kontaminace moří omývajících Evropu průběžně klesá.

Pravda, cíl dosažení limitních koncentrací rtuti a kadmia dosud nebyl dosažen, ale ubíráme se správným směrem. Horší už je to například s DDT, které se spíše stabilizovalo.

Hlavním závěrem tedy je, že do roku 2020-2021 se nejspíš nepodaří splnit sedm bodů závazků rámcové směrnice o vodách) ani podobné (rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí). Především proto, že řada již na souši zakázaných a regulovaných kontaminantů (pesticid lindan, DDT, polychlorované bifenyly) má sklony v mořském prostředí dlouhodobě přetrvávat. Hlavními zdroji znečišťujících látek zůstává i nadále (sestupně) vypouštění nepřečištěných odpadních vod a kanalizačních splašků do moře, zemědělství, lodní přeprava, těžba ropných surovin v mořích, spotřeba fosilních paliv, aktivity v přístavech, akvakultury a činnost průmyslu na pobřeží.

Z hlediska chemického složení je 90 % přepravních tras a vody příbřežních regionů Švédska, Dánska, Holandska, Belgie a severu Francie ve „velmi chabém stavu“, zatímco na východním Baltu a na západě Velké Británie se situace lepší.

Podle autorů zprávy o kontaminaci příbřežních evropských vod je důležité nastavit správné strategie řešení. Zatímco bodové zdroje znečištění (například přístavy a doky) si žádají spíše dynamický přístup, průběžnou kontrolu a okamžitá řešení, jako zákaz vypouštění splašků a přepálených zbytků maziv do vody, jiné cíle mohou být dosaženy jen dlouhodobou a vytrvalou snahou. Tím je například úplný zákaz látek jako PCB či DDT, které se v životním prostředí postupně akumulují a jejich odbourávání trvá mnohem déle.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist