https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/co-nam-lunaci-mohou-prozradit-o-ekologii-pandemii-a-lidskem-vnimani-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co nám luňáci mohou prozradit o ekologii, pandemii a lidském vnímání přírody?

20.5.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Luňáci červení jsou vzácní dravci v krajině Velké Británie. / Ilustrační foto
Luňáci červení jsou vzácní dravci v krajině Velké Británie. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
V předchozích týdnech se k pandemii prostřednictvím médií vyjádřil téměř každý. Prostor ale dosud nedostali luňáci červení, dravci v krajině Velké Británie stále dost vzácní. Co nám sdělují? Třeba to, že naše pojetí ochrany přírody neroste vždy z úplně solidních základů a utlumení ekonomiky v důsledku pandemie jim zrovna neprospělo. Píše o tom Conversation.
 
Kde začít? Jak jinak než u pozitivních zpráv. V Británii se totiž v posledních týdnech, kvůli omezení volného pohybu osob, karanténám a dalším proti-koronavirovým opatřením, výrazně méně jezdilo auty. V zemi, která disponuje 420 000 kilometry silniční sítě, je to opravdu znát. Silnice tu sice pokrývají „jen“ 0,9 % rozlohy souše, ale provoz na nich přímo působí na pětinu zdejších ekosystémů. Takže když doprava poklesla o 73 %, zhruba o polovinu se snížil i počet srážek aut se zvířaty na silnicích. Radost z toho mohou mít například ježci, kterých tu ročně pod koly vozů zahyne kolem jednoho statisíce. Ale třeba zrovna luňáky červené to pěkně štve. Proč?

Někdo uklidil stůl i s obědem

Není to zase tak dávno, kdy se luňáci červení, tento pro Brity ikonický druh dravce, potýkali s možným vyhubením. V šedesátých letech jich tu zbývalo posledních 20 kusů a celá země tehdy vyvinula značné úsilí, aby se dobrala dnešních 1600 exemplářů. Pomohly s tím reintrodukce, záchranné programy, omezení chemie v zemědělství, důsledná ochrana. Spousta práce. Která teď ale může z velké části přijít vniveč, protože luňáci nemají co žrát. Jedním ze zásadních zdrojů proteinů pro ně totiž je sběr mršin a probírání se zdechlinami, ležících u britských silnic. Kterých je teď o polovinu méně, a proto jim na hnízdech hynou mláďata hlady. Luňákům omezení vyvolaná pandemií vůbec neprospěla.

Je to poněkud nečekané. V časech, kdy je opakovaně zmiňováno, jak dalece teď volně žijící zvířata teď prosperují a příroda se navrací. „Celé je to totiž chápáno špatně,“ říká Ben Garlick, specializující se na univerzitě v Yorku na geografii lidské populace. Co má na mysli? To věčné rozdělování na „náš“ lidský svět, za jehož hranicemi se nachází „jejich“ svět divočiny. V takovém uspořádání vyvolává rozruch každý, kdo tyto hranice z jedné či druhé strany překročí. Jednak je v tom pořádná porce arogance, myslet si, že nějaký prostor nám patří a jiný je jejich. Svět je jen jeden a životní prostor zvířat a lidí se prolíná celou dobu. Akce „na naší straně“ dopadne i „na tu jejich“. Nejsou to totiž dvě oddělené bubliny, ale jedna, spojitá.

Zvířata se na lidi dokázala adaptovat

„Vždy, když někdo zmíní návrat přírody, je to jako by něco externího, z vnějšku, zasahovalo do našeho prostoru,“ říká Garlick. „A tohle po generace opakované se nám pak usazuje v podvědomí. Roste z toho oslava vzdálených divočin, chránění mimořádností a rozdílné vnímání původnosti, přiměřenosti výskytu živočišných druhů kolem nás.“ Hladoví luňáci to tak nevnímají, jejich prostor je spojený s naším. Žijí ve světě, kde se zrovna tak vyskytují lidé plašící kvůli virové epidemii i přejetá zvířata na silnicích. Oni se totiž naučili, adaptovali na život s lidmi. Oni ano. „A když se lidé z krajiny stáhli, přestaly jejich dravčí populace prosperovat.“

Nejsou jediní, adaptovaných oportunistů jsou po světě stovky druhů. Neblaze to může dopadnout i s rostlinnými společenstvy, které teď, v krajině méně obdělávané, budou vystaveny mnohem intenzivnějšímu tlaku invazních druhů. „Návrat přírody je mediální parodie založená na podvodu, na nesprávném vnímání toho, že někde tam venku je divočina,“ říká Garlick. „Vztahy lidí a zvířat, přírody, jsou mnohem těsnější, provázanější a komplexnější. Chuť chránit „něco tam venku“ je pomýlená, protože jsme pořád uvnitř. A zvířata, rostliny s námi.“ Chránit přírodu neznamená chránit „jejich“ prostor, ale životní prostředí nás všech.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2020 08:23
1600 je mnohem více než 20, a také je třeba si uvědomit, že ta populace neporoste donekonečna.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.5.2020 10:15 Reaguje na Karel Zvářal
Vždyť by je mohli ornitologové trochu přikrmovat, když ví o nich všechno, ne? Prošlé maso ze supráče určitě k dispozici je....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.5.2020 10:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Přesně tak. Nechtěl jsem to psát, aby mě zase CML nesjel, ale pan Garlick se odkopal nejvíc sám. Místo naplákání se stačí domluvit s řetězci nebo na jatkách a na povolených místech provádět příkrm. Ale ono je to zase ošidné, protože ptáci si na to zvyknou, rok od roku budou mít více a více potomstva, takže nakonec to stejně dopadne neslavně. Nejlepší je to nechat přirozenému vývoji, ztráty během hnízdění jsou naprosto normální. Příští rok to doženou, ale i tak je to slušná početnost a není nad čím hořekovat. Tento druh je jinde v E. dosti početný, bohužel, nejvíce doplácí na otravy z položených návnad.
Odpovědět
Hu

Hunter

20.5.2020 14:42 Reaguje na Karel Zvářal
Bohužel Karle, ale u nás neexistuje legální možnost, jak něco takového zřídit (mrchoviště/krmeliště pro dravce). Kolega, který je MH v honitbě na Moravě a snaží se o nějakou drobnou včetně koroptví, se o něco takového pokoušel. Účelem mělo být snížení predačnho tlaku, měl i domluvené zásobování zbytky z jatek atd. Narazí to na zákon o odpadech, veterinární zákon, zákon o ochraně přírody atd., legálně v reálu nemožné. Bohužel.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

21.5.2020 12:54 Reaguje na Hunter
Přesně tak, pane Lovče. S dovolením odbočím ze zvířecí do "lidské říše". Vinou podobné sbírky předpisů se vyhazují metráky jídla z různých vývařoven, školských aj., restaurací a nemohou se dostat potřebným - do Armády spásy apod.
Zkrátka - dobré skutky páchat nelze!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.5.2020 15:20 Reaguje na Karel Zvářal
Samozřejmě bych s tím počítal jen nouzově a ne v ČR, u nás nejde nic. Vše dobré je nutno dělat asi načerno.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.5.2020 12:41
Moc pěkně napsané a moc DŮLEŽITÁ NOSNÁ MYŠLENKA, ŽE SVĚT JE JEN JEDEN A ŽIJEME TU VŠICHNI SPOLEČNĚ... a to by si hlavně měli uvědomit ti, co říkávají.... "ekologové udělali něco pro přírodu, aby se na ní mohli jezidt dívat" dělají totiž dobře, pro nás všechny!

Pak už jen rozlišovat co se za ekologii vydává a co jí opravdu je.... to je totiž pro běžného občana často nelehké rozlišovat....
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist