Co s ostříhanými vlasy? Belgická neziskovka s nimi likviduje ropné havárie
Belgická neziskovka Dung Dung nyní rozpracovala schéma, které lichotí cirkulární ekonomice i ochraně přírody. Organizuje sběr odpadu – ostříhaných lidských vlasů z kadeřnictví a holičství – a vymýšlí pro něj nové formy využití.
Z delších odstřižků kadeří – pokud je nedaruje pro výrobu paruk – nechává mechanickou úpravou vyrábět čtvercové biokompozitní sáčky. Ty pak lze efektivně využít při likvidaci chemických úniků a havárií. Skvěle totiž pohlcují ropu a další uhlovodíky, znečišťující životní prostředí. Využít se dají přímo při aktivním zásahu, odstraňování olejných a ropných skvrn.
Anebo mohou posloužit jako součást preventivních opatření. Taková vlasová rohož, usazená u výpustě kanalizace, by pohlcovala znečišťující látky, ještě než by docházelo ke kontaminaci vody. Jeden kilogram vlasů je schopný pohltit 7-8 litrů ropy.
„Vlasy, obtížný odpad, recyklujeme a využíváme jako absorpční substrát, čímž mu dáváme nový smysl,“ říká Patrick Janssen. „Výrobek je to naprosto etický, protože jej nemusíme dovážet z opačného konce světa. Doslova roste v oblasti, kde bude použit.“
Ani krátké odstřižky přitom nepřijdou nazmar. Díky vysokému obsahu dusíku jsou perfektním zahrádkářským hnojivem. Zatím.
Belgičtí Dung Dung a například londýnští Biohm už pošilhávají po zužitkování vlasů ve stavebnictví. Horkým tématem jsou biodesky ze dřeva, zesílené vlasovým vláknem. Jeden pramen vlasů přitom dokáže udržet až 10 000 000 násobek své hmotnosti. A také absorbuje tuky a uhlovodíky a díky keratinovým vláknům je i vysoce elastický.
Belgické kadeřnice, které s neziskovkou Dung Dung na sběru vlasů spolupracují, si pochvalují, že se zužitkování konečně dočkají odpady, které by jinak smetly do koše.
reklama
Dále čtěte |
Vědci v Brně testují šetrnou metodu čištění vody pomocí světla a močoviny
Jsou v zubní pastě, krému i zmrzlině. Člověk v tísni učí farmáře na Filipínách pěstovat mořské řasy udržitelněji
Zlínská univerzita se podílí na evropském výzkumu využití mořských řas

Zelené střechy? Skvělý nápad. Nejsou však jednorázovou investicí
Vyprahlá krajina přinesla švýcarským archeologům nejvíce informací o římském sídle za posledních padesát let
Stradivariho housle, fresky i muzejní sbírky: Klimatické změny představují problém pro kulturní dědictví