ČZU se daří s pytlem na brambory, vědci znovuobjevili postup dávných Inků
Jde o jeden projektů, jež míří na udržitelnou produkci potravin. Zembag je určené zejména do domácností, které nemají sklepy. "Je to pytel na skladování brambor v domácích podmínkách. Jeho hlavní výhody jsou, že v něm nezelenají brambory. Každý to asi zná, že si koupí brambory, a když doma po nějaké době otevře špajz, jsou naklíčené, měkké, zelené. Když jsou zelené, už by se vůbec neměly jíst, protože jsou jedovaté. Zembag tohle všechno řeší," řekl Božik.
Na povrchu je juta, uvnitř fólie, která nepropouští světlo a zároveň pomáhá v pytli udržet vlhkost, aby brambory nevysychaly. Zásadní je podle Božika kmínová silice, která je v malém pytlíku, jenž se přidává dovnitř Zembagu. Zpomaluje klíčení brambor. Z pokusů vzešlo, že vydrží neklíčit i půl roku.
Pytel vymyslel Pavel Klouček z ČZU. Na princip se přišlo náhodou. Vědci testovali účinnost silic proti plísním a houbovým chorobám. Testy dělali v zavařovacích sklenicích, do nichž se dávaly brambory a k nim se přidávaly různé silice. Při pokusech vědci odhalili, že kmínová silice zabraňuje klíčení brambor. "Zpětně jsme literární rešerší zjistili, že už staří Inkové využívali rostliny, které obsahují podobné látky jako náš kmín, takže ta technologie je stará několik tisíc let, jen dnes znovu objevená," řekl Božik.
Dva roky se pytel testoval v laboratořích, na portálu Hithit pak vybrali vědci první peníze od zákazníků a díky tomu začala postupně sériová výroba. Zembag vyrábí firma Terpenix, kterou založila ČZU. Na trhu je výrobek pět let. Vědci se snaží zvýšit kapacity chráněné dílny v Hradci Králové, kde se pytel vyrábí. Hledají i další chráněnou dílnu, protože výrobně jsou téměř na plné kapacitě. Poptávka roste, teď vstupují se Zembagem na německý trh. V chráněné dílně zaměstnávají kolem 50 lidí.
Pytle jsou na pět a deset kilogramů. Malý stojí 650 Kč, velký 950 Kč. "Kdybychom si je nechali šít v Číně, budou výrobní náklady nižší, ale dáváme přednost tomu podpořit lidi v České republice a navíc lidi, kteří nemají možnost najít si normální zaměstnání," řekl Božik.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Radim Polášek
3.9.2022 07:49Co je mně známo, v těch horách bývá mimo sezónu obvykle taková zima, že se brambory coby sadba na další rok neklíčí už z tohoto důvodu. A je tam takové sucho, že brambory určené k lidské spotřebě se tam často konzervují sušením na slunci.
Jinak přirozeně pokud se v těch pytlích zpomalí klíčení, zpomalí úbytek živin v bramborách a prodlouží tak jejch využitelnost v městských panelácích, je to dost významné zlepšení. Až dosud se to muselo dělat chemicky postřikem brambor, tudíž byly ty látky v bramborách a zatěžovaly organismus člověka při konzumaci takových brambor. Co se týká ochrany proti zelenání, stačí třeba i obyčejná černá plastová tkanina.