Debata Ekolistu: Ohrozí klimatické změny naši bezpečnost?
"Představují klimatické změny nějaké bezpečnostní riziko pro Českou republiku?"
Své odpovědi nám poslali:
- Jan Pretel, vedoucí oddělení klimatických změn Českého hydrometeorologického ústavu. Jeho komentář najdete zde.
- Ladislav Metelka, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie Hradec Králové na Českém hydrometeorologickém ústavu. Jeho komentář najdete zde.
- Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA. Jeho komentář najdete zde.
- Ivan Beneš, generální ředitel společnosti CityPlan. Jeho komentář najdete zde.
- Libor Stejskal, Středisko bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK. Jeho komentář najdete zde.
Podle Jana Pretela z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jsou hrozby zanedbatelné - domnívá se , že ve srovnání s méně stabilními státy světa nebudou v nejbližší budoucnosti projevy měnícího se klimatu v našich podmínkách spojeny s prakticky žádnými bezpečnostními riziky. „Přinejmenším ne s takovými, která by vyžadovala zcela mimořádnou pozornost,“ upřesňuje Pretel. Ke změnám klimatu doplňuje, že v České republice se zvyšuje průměrná roční teplota, průměrný počet dní s vysokými teplotami a snižuje se průměrný počet dní s nízkými teplotami, narůstá srážek. Přečtěte si celý jeho komentář.
Pretelův kolega Ladislav Metelka Ekolistu poskytl pohled na problematiku z klimatologického hlediska. Největší rizika z tohoto pohledu prý budou souviset s vodou, uvádí v příspěvku a říká: „Celkově během chladné poloviny roku bude spíše narůstat určitý nadbytek vody na našem území, v teplé polovině roku naopak její deficit.“ Přečtěte si celý jeho komentář.
Libor Stejskal ze Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV UK uvedl, že občané ČR mají sklon vnímat změnu klimatu prostřednictvím exotických až nereálných obrazů. Pro Českou republiku však dle jeho názoru mohou mít bezpečnostní rozměr druhotné následky změny klimatu ve vzdálených místech planety: například migrace milionů uprchlíků z Afriky, Asie a Oceánie. Změna klimatu nás s vysokou pravděpodobností nezahubí, udeří však na naši přírodu a krajinu, na vodstvo a na využití vody,“ předpovídá Stejskal a přidává obavy z nedostatku vody, která prý je „nejdůležitější surovinou všech průmyslových odvětví“. Přečtěte si celý jeho komentář.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA Ekolistu upozorňuje, že celý problém je třeba hodnotit v širších souvislostech a že ČR bude bezpečnější, „snížíme-li závislost na fosilních palivech“. V příspěvku vyjádřil své obavy ze závislosti na dovozu ropy a zemního plynu z Ruska. Dále uvedl, že zemědělství v Africe, Asii nebo Latinské Americe je na klima obzvláště citlivé. „Devět z deseti hektarů orné půdy v Africe plně závisí na dešti coby jediném zdroji vody a přitom drobní rolníci nemají na nákladné zavlažování,“ upozorňuje Kotecký. Přečtěte si celý jeho komentář.
Podle Ivana Beneše ze společnosti zaměřené na rozvoj infrastruktury měst a regionů CityPlan je především třeba pochopit, že změna klimatu je skutečností bez ohledu na její původ. Pokud extrémní jevy pramenící z oteplování naruší chod kritické infrastruktury (tedy té, která je provozována na hranici svých limitů, např. elektroenergetika), mohou ovlivnit nepřímo i bezpečnost dalších obyvatel mimo postižená území. Další hrozby vidí Beneš v imigraci a nedostatku fosilních paliv. Přečtěte si celý jeho komentář.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
kolik potravin, které se u nás - 22. 1. 2011 - V.J.Přehrady nejsou zrovna moc dobré řešení na povodně. Být v roce 2002 vltavská kaskáda úplně vypuštěná, dokázala by určitě víc, ale nikdo si z ekonomických důvodů nedovolí vrazit šílené peníze do přehrady a pak ji mít vypuštěnou. Takže vody zadržet moc nedokáží (dokonce ani Orlík ne, tj. extrémní povodně částečně zpomalí, ale nezamezí jim).Na nějaké globální oteplování/změnu klimatu moc nevěřím (třeba existuje, ale tvrdé důkazy pro to zatím nejsou). Ale že jsme zregulovali spoustu říčních toků - narovnali koryta + vykáceli lužní lesy to se nám dneska vrací, stejně jako nesmyslné meliorace. Já jsem ze střední Moravy, uvedu dva příklady - v roce 1997 zpomalily povodňovou vlnu na Moravě lužní lesy v Litovelském Pomoraví, přesná čísla si nepamatuju, ale bylo to neuvěřitelné ... několik málo kilometrů meandrující řeky a lužních lesů zpomalilo povodňovou vlnu o nějakých 14 hodin (spíš ještě víc), lesy nasákly šílené množství vody, taková výkonná přehrada zadarmo. Druhý příklad ... zdaleka nejvíc odrovnané byly Troubky na soutoku Bečvy a Moravy, jedna z věcí které je dost poničila bylo narovnání původního koryta Bečvy během 19. a hlavně 20. století. Kratší tok = rychlejší tok = při extrémní povodni víc popadaných domů. Poldry nejsou špatná věc, ale stejný problém jako u přehrad je řešení složité situace s vlastníky pozemků, tak to třeba je u už 10 let plánovaného poldru na Bečvě. Přehrady jsou na tohle ještě horší (většinou nutnost zaplavit=zlikvidovat vesnici/vesnice), tzn. v podstatě vyvlastňování pozemků, i když třeba ve státním zájmu, s tím jsem nikdy nesouhlasil. |