Ladislav Metelka: Dobré hospodaření s vodou bude stále důležitější
"Představují klimatické změny nějaké bezpečnostní riziko pro Českou republiku? "
Kromě Ladislava Metelky nám své odpovědi poslali:
- Jan Pretel, vedoucí oddělení klimatických změn Českého hydrometeorologického ústavu. Jeho komentář najdete zde.
- Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA. Jeho komentář najdete zde.
- Ivan Beneš, generální ředitel společnosti CityPlan. Jeho komentář najdete zde.
- Libor Stejskal, Středisko bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK. Jeho komentář najdete zde.
Především je zřejmé, že změna klimatu, stejně jako jakákoli jiná změna podmínek, může být pro někoho a v některých oblastech příznivá, pro někoho jiného nebo někde jinde nepříznivá. Pokud jsou možné nepříznivé důsledky příliš závažné a zejména pokud se týkají oblastí důležitých například pro samotné fungování státu, mohli bychom v extrémním případě hovořit i o souvislosti s bezpečností samotného státu. Existují ale i bezpečnostní aspekty na regionální, místní nebo dokonce individuální úrovni.
Dosud provedené analýzy a zpracované scénáře ukazují, že největší klimatologická rizika pro naše území do konce 21.století budou zřejmě souviset s vodou. Konkrétně se srážkami, výskytem sucha nebo naopak povodní, se změnami rozdělení srážek během roku a také s dostupností vody, ať již povrchové či podzemní. Celkové zvýšení teploty, nárůst srážek v zimě a jejich pokles v létě by mohly znamenat na jednu stranu nárůst četnosti zimních povodní (více srážek, navíc větší podíl srážek ve formě deště a menší ve formě sněžení) a tedy větší ohrožení obyvatel povodněmi. Na druhou stranu by to ale mohlo znamenat i větší riziko výskytu suchých období, zejména během léta a na počátku podzimu (méně srážek, vyšší teploty vzduchu a tím i vyšší výpar z půdy), což může být problém hlavně pro zemědělství, lesnictví (lesní požáry) a zásobování obyvatel vodou. Nelze opomenout ani to, že tato změna klimatických podmínek může znamenat lepší podmínky pro řadu škůdců a může mít za následek například šíření nepůvodních škůdců na naše území nebo podmínky pro vývoj více generací škůdců během roku, než je tomu dnes.
Celkově tedy během chladné poloviny roku bude spíše narůstat určitý nadbytek vody na našem území, v teplé polovině roku naopak její deficit. Pokud si uvědomíme, že k nám žádná větší řeka vodu nepřivádí a že z hlediska dostupnosti vody (povrchové i podzemní) jsme vlastně odkázáni jen na tu vodu, která na naše území vypadne ve formě srážek, pak je jasné, že dobré hospodaření s vodou bude do budoucnosti stále důležitější.
Zde je ale třeba zdůraznit jednu věc. Informace od klimatologů v tomto ohledu nemají charakter klasické předpovědi, tedy nelze je chápat jako odpověď na otázku „Co se stane v budoucnosti?“. Jde spíše o scénáře možného budoucího vývoje. Klimatologové totiž neznají a ani nemohou znát budoucí vývoj některých parametrů, které chování klimatického systému ovlivňují. Konkrétně jde například o vývoj sluneční aktivity nebo „intenzity“ skleníkového efektu (zejména koncentrací oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů). Spolehlivé předpovědi vývoje sluneční aktivity do konce 21.století ovšem nejsou k dispozici a vývoj koncentrací skleníkových plynů závisí i na tom, jaká opatření pro jejich snížení budou nebo nebudou v následujících desetiletích přijata na politické úrovni. A to jsou věci, které klimatologie už předpovědět nedokáže a vlastně ani předpovídat nemůže.
reklama
Autor je vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie Hradec Králové na Českém hydrometeorologickém ústavu.