Vojtěch Kotecký: Velkou část příležitostí k posílení bezpečnosti prozatím nevyužíváme

Přibývání skleníkových plynů v atmosféře patrně zhoršuje bezpečnost naší země. Ale to je (skoro) jedno. Protože Česká republika bude bezpečnější, snížíme-li naši závislost na fosilních palivech, i kdyby žádných skleníkových plynů nebylo. Ale popořádku.

Vysychající pole

Představu bohatého bílého muže o globálních změnách podnebí pěkně představují ilustrační záběry v televizním zpravodajství. Obvykle ukazují ohromující masu ledovců v Antarktidě nebo tající kry v Grónsku; komentátoři mluví ponejvíce o stoupající hladině oceánů. Leč skutečný problém je mnohem méně spektakulární – a mnohem vážnější.

Přibývání skleníkových plynů by postupně proměnilo srážky, na kterých závisí živobytí stamilionů zemědělců v rozvojových zemích. S nedostatkem vláhy by musely počítat hlavně ty části světa, které už nyní patří mezi sušší. Vědci také spočetli, že tání vysokohorských ledovců postupně připraví o klíčový zdroj vody řeky, které napájejí asi čtvrt miliardy lidí, hlavně v povodí Indu a ve středoasijských zemích.

Extenzivní drobné zemědělství v Africe, Asii nebo Latinské Americe je obzvláště citlivé na klima. Devět z deseti hektarů orné půdy v Africe plně závisí na dešti coby jediném zdroji vody a přitom drobní rolníci nemají na nákladné zavlažování. Stačí mírná proměna v chodu počasí. Odborníci spočetli, že pokud globální průměrná teplota stoupne o pouhý 1 °C, začne klesat produkce kukuřice, pšenice i rýže v tropech a subtropech. Globální úroda by naopak rostla díky lepším výnosům v Kanadě či Rusku, nicméně už po překročení třístupňové hranice by se otočil také tento trend.

Uprchlíci a konflikty

Sucho – ale také růst mořské hladiny nebo častější povodně – donutí řadu chudých lidí, aby odešli z domova a hledali lepší místo k životu. A tady vzniká podstatná hrozba pro bezpečnost evropských zemí, včetně České republiky.

Ne, miliony uprchlíků by nešly do Evropy. Povětšině zamíří do sousedních rozvojových států, které samozřejmě už beztak mají hodně svých vlastních problémů. Přibude hrozivých konfliktů a horkých míst na mapě světa. Hinduistická Indie by se patrně musela postarat o desítky miliony Muslimů z vyplaveného Bangladéše – a podobných krizí by patrně vznikla řada.

Pár set tisíc palestinských uprchlíků už několik desetiletí působí neřešitelný problém pro celý svět, nekonečné bolení hlavy pro diplomaty i řetěz terorismu a nenávisti. A zde mluvíme o řádově větších počtech lidí. Rovněž nové konflikty na druhém konci světa se samozřejmě přelijí také do české kotliny.

Větší, nikoli menší bezpečnost

Ale velkým – přesněji: mnohem větším – bezpečnostním rizikem je také pokračující česká závislost na fosilních palivech. Bez ohledu na to, zda potřebujeme snížit emise skleníkových plynů, nebo nikoli.

Česká republika patří se 12 tunami na obyvatele a rok k evropským rekordmanům v emisích oxidu uhličitého. Ale jejich snižování nás může také vysvobodit ze zajetí plynovody a ropovody.

Tuzemská ekonomika během prvních jedenácti měsíců loňského roku každý den – každý den! - utratila 231 milionů korun za dovoz ropy a dalších 205 milionů za zemní plyn. Povětšinou od dost nespolehlivých dodavatelů. Každou zimu statisíce českých rodin nervózně sledují večerní zprávy s obavou, zda někdo v Kremlu opět otočí kohoutky na plynovodech a domy začnou chladnout. Částka, kterou příští týden kdokoli z nás zaplatí u benzínové pumpy, je plně v rukou nevyzpytatelného globálního trhu.

Musíme proto obchodovat se – a přátelsky se usmívat na – státy, se kterými bychom nejraději neměli nic společného. Účet za každý čtvrtý litr benzínu, který Češi a Češky napumpují do svých aut, proplácíme režimu dynastie Alijevů v Ázerbajdžánu. Peníze za teplo, jež uniká ze špatně izolovaných domů v našich městech, končí v kapsách ruského plynového impéria Gazprom.

Už nyní tuzemská ekonomika dováží 43 % spotřebované energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu prognózuje, že podíl importu nadále poroste a poroste. A prozatím k tomu má dobré důvody. Spotřeba ropy v českých automobilech mezi roky 1998 a 2008 stoupla na dvojnásobek.

Velká výzva

Hlavní problém tkví ve fatalistickém přístupu vlády. Ministři evidentně nevěří, že by se s tím dalo něco dělat. Návrh energetické koncepce, se kterým přišel ex-ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský, plánoval nové atomové reaktory, rozšiřování uhelných dolů na Mostecku i těžbu v Beskydech. Přesto počítal, že import neklesne, nýbrž naopak postupně poroste až na 50 % naší spotřeby energie.

Trend se opravdu nepodaří otočit, pokud se politické špičky neshodou na ambiciózním cíli: energickými kroky postupně snižovat českou závislost na fosilních palivech.

Hnutí DUHA iniciativou Velká výzva prosazuje ambiciózní zákon, který rozhýbe investice do moderních zelených řešení: zateplování domů, čisté energetiky nebo pohodlné veřejné dopravy, snadné recyklace či místních potravin. Legislativa podle úspěšného britského vzoru má závazně stanovit, jak bude Česká republika snižovat emise skleníkových plynů – a tudíž i závislost na fosilních palivech – o 2 % ročně. Rok po roku, krok po kroku.

Nový zákon dá podnikům rozumnou jistotu, že se zelené inovace vyplatí. V Británii se na jeho obdobě shodla vláda i opoziční politické strany, odbory a Konfederace britského průmyslu. Pokud ostrovní inspirace využijeme, můžeme se postupně zbavit velké části našeho dovozu ropy a zemního plynu.

Nezávislost na plynu

Příležitosti k tomu máme – a nemalé. Ekologické organizace je podrobně mapovaly v loni představené koncepci Chytrá energie: konkrétním a propočteném plánu, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus naší ekonomiky.

Ilustrací budiž zemní plyn. Dvě třetiny českého dovozu slouží k vytápění domů, ohřívání vody, vaření a podobně. Pačesova komise podrobně propočítávala možnosti zelených řešení, jaké u nás máme. Jsou enormní. Součet příležitostí k zateplování či podobným opatřením na domech a výrobě tepla z obnovitelných zdrojů jsou větší než současná spotřeba zemního plynu a uhlí k vytápění dohromady.

Počínaje rokem 2013 bude stát dostávat miliardy korun z aukcí povolenek ke znečišťování, které si v aukcích začnou kupovat elektrárny, hutě, chemičky a další velké podniky. Hnutí DUHA navrhlo, aby je vláda investovala do Programu energetické nezávislosti, který naváže na Zelenou úsporám a postupně pomůže zateplit většinu domů v České republice.

Každý sedmý dům v Rakousku má na střeše solární kolektory, které ohřívají vodu. Pokud se tím inspiruje také Česká republika, ušetříme nemálo ruského plynu. Výtopny na biomasu by umožnily obcím, aby zajistily spolehlivé dodávky tepla pro místní domácnosti – a přitom peníze za palivo zůstaly v místní ekonomice a neodtékaly do kapes energetických společností.

Příležitosti nejsou nekonečné. Nicméně velkou část z nich prozatím nevyužíváme. Pokud po nich sáhneme, posílíme bezpečnost České republiky hned dvakrát.

---

reklama

---