Chorvatské ochránce životního prostředí znepokojují turisté
Příčin rozmachu cestovního ruchu v letošním roce je několik: Chorvatsko se v lednu připojilo k schengenskému prostoru, což znamená, že mnoho evropských turistů už při vstupu do země nepodléhá hraničním kontrolám. Kromě toho Chorvatsko vyměnilo svou starou měnu kunu za euro, takže transakce jsou pro cestovatele z eurozóny bezproblémovější.
"Ve srovnání s předchozími roky a obdobím před pandemií jsme v první polovině roku 2023 zaznamenali zvýšený počet turistů," řekl DW mluvčí ministerstva cestovního ruchu. Díky schengenskému prostoru je pro cestovatele jednodušší zajet si do Chorvatska jen na víkend.
Není divu, že se Chorvatsko stává stále vyhledávanější turistickou destinací. Má 1880 kilometrů pobřeží Jaderského moře, více než 600 ostrovů a kultovní města, jako je například Dubrovník. Rostoucí cestovní ruch však může způsobit vážné škody na životním prostředí, například v severní části chorvatské Istrie, kam přijíždí zdaleka nejvíce návštěvníků.
To znepokojuje například ochránce přírody z neziskové organizace Zelena Istra (Zelená Istrie). Důsledky masové turistiky jsou různé. Může zahltit místní infrastrukturu, jako je sběr odpadu a recyklační služby. Podle Dunji Mickovové z organizace Zelena Istra může také podnítit nelegální výstavbu rekreačních středisek, která mohou zůstávat po celé měsíce prázdná, anebo privatizaci pláží, kam pak nebudou mít přístup místní obyvatelé.
Hromadná turistika může způsobit ztrátu biologické rozmanitosti, znečištění ovzduší, moře a podzemních vod, uvedla Mickovová v rozhovoru s DW. "Ale monitoruje to někdo? Kdo podniká nějaké kroky?" zeptala se. "Všechno se děje příliš rychle, kontrolní orgány nekonají a neexistují žádné sankce pro toho, kdo nedodržuje zákony," dodala.
Sunce, další chorvatská skupina ochránců přírody, se snaží přispět k tomu, aby byl turistický průmysl v zemi udržitelnější. "Chorvatský turistický sektor zaznamenal v posledních letech výrazný růst," řekl DW mluvčí Sunce a dodal, že je náročné vyvážit tento příliv návštěvníků s potřebou chránit chorvatské přírodní kulturní dědictví.
Společnost Sunce nedávno zahájila projekt Zelená Dalmácie, který vydává certifikáty pro udržitelná turistická ubytovací zařízení v regionu a který podporuje chorvatská vláda.
Také chorvatské úřady uznávají potřebu větší regulace turistického průmyslu, a proto se nyní připravuje komplexní zákon o cestovním ruchu. Jedním z plánovaných opatření je poplatek z cestovního ruchu, který bude sloužit k úhradě nákladů na ochranu přírody. Tato daň však bude zavedena pouze v oblastech postižených masovou turistikou, a to nejdříve v roce 2025.
Cestovní ruch se nyní podílí na hrubém domácím produktu Chorvatska až 20 procenty a stále více se stává pilířem ekonomiky, zejména v přímořských oblastech.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Radek Čuda
25.9.2023 15:11 Reaguje naRadek Čuda
25.9.2023 15:13 Reaguje na Radek ČudaBřetislav Machaček
26.9.2023 08:25 Reaguje na Radek ČudaVIP bazény s dlážděnými terasami a místo koupání v moři
rychlé motorové čluny a skůtry. Po tom zlomku VIP tak
zůstává daleko větší ekologická stopa, než po obyčejných
turistech. U nás by se vám taky líbila přehrada a kolem
ní bazény a VIP vilky místo několika pláží s lidmi z
okolních skromných rekreačních středisek? Asi máte na to
si dovolit VIP ubytování a vaši touhou je vyhnat z přírody
"obtížnou lůzu", která se umí spokojit i s málem. Cesta je
naopak spokojit se s málem a nedrancovat nevratně to, co
by si mohl užívat každý člověk, pokud by byli všichni méně
nároční.
Radek Čuda
26.9.2023 14:15 Reaguje na Břetislav MachačekZajeďte se podívat na Vltavu od Soumaráku, a z Vyšáku ... třeba si pár rozdílů všimnete a můžete u toho přemítat, čím jsou asi tak způsobeny.
Břetislav Machaček
26.9.2023 19:23 Reaguje na Radek Čudaprodukt za vyšší cenu, než se to nahnat snažit nahnat extenzivním způsobem, když sám stejně jako já raději spíte venku pod širákem? Já jsem všemi deseti za návrat turistických ubytoven a levného
stravování, aby si to mohli dovolit hlavně ti, co
tam dojdou pěšky a nikoliv jen ti, co tam dojedou mercedesem až k hotelu. Pokud si myslíte, že vše vyřeší peníze, tak vás hluboce lituji , protože to
nejdůležitější si nekoupíte, ale to poznáte, až vám to bude chybět. Vy tedy souhlasíte například i s regulací počtu turistů na základě peněz? A co ti chudí, ti mají sedět doma a nikam nejezdit a nebo
ani nechodit a přitom bohatí pojedou lanovkou na
Sněžku desetkrát za rok, protože na to mají? Ony
i ty povolenky ke splutí Vltavy mají někteří i
desetkrát za rok a jiní je neseženou. Tomu říkáte
spravedlnost?
Břetislav Machaček
27.9.2023 08:51 Reaguje navašeho moudra!
Břetislav Machaček
27.9.2023 08:56 Reaguje na Břetislav Machačeksolí v očích a pokud budou mít i moc, tak nikdy nedopustí aby
leželi na pláži vedle chudého !
Radek Čuda
27.9.2023 15:00 Reaguje na Břetislav MachačekRadek Čuda
27.9.2023 14:59 Reaguje na Břetislav MachačekVy zase kecáte, co?
Kdo by jezdil na Sněžku 10x do roka? Pokud tam teda nedělá, to jede i víckrát:-). Rezervačka na Vltavu je úplně v pohodě, holt jen člověk musí počítat s tím, že když je málo vody, tak to nebude hoblovat po dně ... jak to bývá jinak zvykem ... ale bude sedět doma na zadku. A pokud je vody dost, tak s rezervací v drtivé většině není problém.
Peníze nevyřeší rozhodně všechno, ale taky vyřeší mnohé ... je mi milejší si za kvalitu připlatit ... tedy mít tu možnost ... než shánět známého, co má jiného známého, který zase zná někoho, kdo mi to, co potřebuju, sežene pod pultem. S jděte do prdele, 25 let mi to stačilo.