Devět faktů o emisních povolenkách. Mají pomoci snižovat emise skleníkových plynů a jejich cena stále stoupá

Zelená ekonomika EU

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | BackgroundStore / Shutterstock

Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) emisní obchodování je nástroj motivující ke snižování emisí skleníkových plynů co nejefektivnějším způsobem. Subjekty, které mají možnost redukovat emise s nižšími náklady, mohou uspořené emisní povolenky nebo jiné emisní kredity prodat těm, u nichž by taková redukce byla nákladnější.

Obchodovat mezi sebou mohou i státy v rámci mechanismu Mezinárodní emisní obchodování (International Emission Trading, IET). Největším systémem emisního obchodování je Systém Evropské unie pro obchodování s emisemi (European Union Emission Trading Scheme; EU ETS), kterého se účastní i Česká republika.

EU ETS zahrnuje přes 11 000 podniků ze sektorů energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklářského a keramického průmyslu, chemického průmyslu, rafinérií a letecké přepravy v 31 státech a pokrývá zhruba dvě miliardy tun CO2 ročně. Podle MŽP byly v roce 2020 emise v EU ETS o 21 procent nižší ve srovnání s rokem 2005.

V ČR je EU ETS upraven zákonem o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů z roku 2012. Provozovatelé monitorují své emise, vykazují je každoročně MŽP a vyřazují za ně povolenky. Část povolenek dostanou provozovatelé bezplatně, zbytek si mohou koupit na trhu nebo v aukci. Povolenky existují a pohybují se na účtech v rejstříku povolenek, jehož národním správcem je společnost OTE, a.s. Podle zákona mají provozovatelé zařízení, která na základě povolení vydaného MŽP vypouští skleníkové plyny do ovzduší, povinnost mít zřízen účet v rejstříku.

Počátkem letošního roku nabyla účinnosti převážná část novely o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, respektive ty její části, které nenabyly účinnost už bezprostředně po vyhlášení zákona v lednu 2020. Norma podle MŽP patří mezi klíčové změny předlohy zřízení takzvaného Modernizačního fondu, který bude financován z výnosů dražeb emisních povolenek v EU. Vyhrazena pro něj budou dvě procenta celkového počtu povolenek pro období 2021 až 2030. Podle ministerstva Státní fond životního prostředí ČR jako příjemce peněz z Modernizačního fondu do jednotlivých oblastí podpory rozdělí v letech 2021 až 2030 přibližně 120 miliard korun.

Aktuální novela dále mimo jiné stanoví, že pokuty firmám za přestupky, které se týkají vykazování emisí a nákupu emisních povolenek, se zvýší desetinásobně až na 20 milionů korun.

Podle analytiků byl loňský vývoj na trhu s emisními povolenkami nejzajímavější od roku 2005, kdy byl systém spuštěn. Cenu povolenek podle nich srazil především nástup pandemie koronaviru, růst naopak zapříčinily evropské klimatické dohody a informace o vakcíně proti covidu. Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, vyplývá, že na konci loňského roku stoupla cena povolenek poprvé nad 33 eur (asi 865 Kč) za tunu CO2.

Na další vrchol vystoupila cena povolenek včera, 4. května 2021, kdy přesáhla hranici 50 eur (1292 Kč) za tunu. K dalšímu růstu cen přispěla kromě přísnějších politik ochrany klimatu také vysoká poptávka od investorů. Cena se dopoledne zvýšila až o 1,3 procenta a dostala se na 50,05 eura za tunu. To je maximum od roku 2005, kdy EU systém obchodování s povolenkami zavedla.