Díky projektu Sázíme budoucnost přibylo za rok 1,7 milionu stromů
4.3.2023 01:26 | BRNO
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Sázíme budoucnost / facebook.com
Mezi nejúspěšnější účastníky, kteří od organizátorů obdrželi symbolické zlaté rýče, se letos zařadila i obec Vohančice na Brněnsku s 200 obyvateli. Tamní lidé začali organizovaně sázet před čtyřmi lety a za uplynulý rok vysadili přes 400 stromů.
"Chtěli jsme udělat něco s tím, že máme jen neúrodná pole s řepkou a kukuřicí. Z výsadby se u nás stala takové kulturní akce, kterou si lidé zařadili k hodům nebo pálení čarodějnic," řekl starosta obce Petr Blahák.
Do statistiky Sázíme budoucnost se započítávají pouze stromy zasazené mimo les. Ředitel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla upozornil na to, že nejde o snahu pomoci krajině od kalamitní těžby. Na to by podle něj bylo třeba stromů násobně více než cílových deset milionů. "Pokud se na to ale podíváme jako na otázku, jak dostat do krajiny biodiverzitu, je to strašně velká věc," popsal.
Řekl také, že vysazování stromů není řešením změny klimatu, ale podstatným prvkem adaptace. "Jde o vytváření krajiny, která může být odolnější a lepší pro organismy. Stromy v krajině jsou domovy pro hnízdící ptáky a také prvek krásy krajiny," uvedl Přibyla. Postavil se také proti přepočítávání vysazených stromů na ušetřené emise a projektům, které používají velkou část svého zisku pouze na propagaci.
Podle dat iniciativy Sázíme budoucnost lidé nejvíce sázejí listnaté stromy - duby, lípy a javory. Mezi deseti nejčastěji vysazovaný druhy jsou z jehličnanů borovice a modřín a z ovocných stromů jeřáb a třešeň. Vysazené stromy jsou v nejvíce případech součástí alejí.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Výbor podpořil snazší povolování vysílačů v odlehlých a chráněných oblastech
MŽP vyčlenilo 100 milionů korun na údržbu remízků, mokřadů a mezí
Silničáři provedli první etapu obnovy starobylé aleje z Bohdanče do NeratovaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
ss
smějící se bestie
4.3.2023 06:34Takže si mnohde udělají čárku/splněno.
Kolik těch stromů, však přežije první 3roky, aby kvalitně zakořenil a jak bude vypadat následná údržba, no !
Odpovědět
Kolik těch stromů, však přežije první 3roky, aby kvalitně zakořenil a jak bude vypadat následná údržba, no !
JŘ
Jaroslav Řezáč
4.3.2023 07:53 Reaguje na smějící se bestieJde o to, jak jsou akce promyšlené a to asi nebude všude
Odpovědět
Pe
Petr
4.3.2023 08:40 Reaguje na smějící se bestieJakou chcete následnou údržbu?
Pokud to má být opravdu pomoc krajině, přírodě a biodiverzitě, proto se to přece (snad, doufám) dělá, tak se předpokládá, že se sází stromy bezúdržbové, tedy takové a tam, aby žádná údržba nebyla potřeba. Příroda přece nefunguje podle nějakého plánu údržby, to by bylo zcela absurdní. A pokud to nějakou údržbu vyžaduje, tak je to celé špatně a je to jen pomoc firmám, a ne krajině a přírodě.
Já osobně jen doufám, že se sází i nějaké úplně normální stromy, a ne pouze ty podivné průmyslové (a jistě velmi drahé) májky jako na obrázku.
Odpovědět
Pokud to má být opravdu pomoc krajině, přírodě a biodiverzitě, proto se to přece (snad, doufám) dělá, tak se předpokládá, že se sází stromy bezúdržbové, tedy takové a tam, aby žádná údržba nebyla potřeba. Příroda přece nefunguje podle nějakého plánu údržby, to by bylo zcela absurdní. A pokud to nějakou údržbu vyžaduje, tak je to celé špatně a je to jen pomoc firmám, a ne krajině a přírodě.
Já osobně jen doufám, že se sází i nějaké úplně normální stromy, a ne pouze ty podivné průmyslové (a jistě velmi drahé) májky jako na obrázku.
ss
smějící se bestie
4.3.2023 10:18 Reaguje na PetrKontrola a údržba, je nutná vždy, nemusí to být však každý rok, ale podle potřeby.
Odpovědět
Pe
Petr
4.3.2023 10:36 Reaguje na smějící se bestieNutná? Maximálně když nějaký uschne, tak zasadit nový. A podle jaké potřeby? Lidské? Takže ty stromy teda nejsou pro přírodu, ale pro lidi, že? Stromy umějí růst samy, jen na to nějak zapomínáme. O stromy v krajině se nikdy nikdo nestaral, a to je právě ten hlavní přínos pro krajinu a přírodu. To až my dnes jsme si vytvořili jakousi podivnou mentální konstrukci, že les, stromy, tráva, celá příroda potřebuje péči a údržbu, aby se jí dařilo. Ale je to přesně naopak - přírodě je nejlíp, když si jí nevšímáme a neotravujeme ji svými zdeformovanými představami.
Odpovědět
Pe
Petr
4.3.2023 11:53 Reaguje na PetrPrávě ta lidská "péče a údržba" jsou jednou z hlavních příčín současné krize biodiverzity. Je to naše chorobná představa mít všude "pořádek". Myslíme si, že když uklizený byt je hezčí a líp se v ně bydlí, že to tak platí i v přírodě, a že příroda bude ráda, když jí s tím pořádkem nějak pomůžeme a bude se jí dobře žít. Ne, nebude. Je to přesně naopak. Vše tím jen ničíme a všemu škodíme.
Když v lese zvednu suchou větev a prohlédnu si ji, najdu na ní celý svět. Spousty druhů organismů, hmyzu, mraky členovců, roztočů, hub, plísní... a to ten hlavní svět - ten mikrokosmos, vůbec nevidím. Miliardy bakterií, virů, spor plísní a hub, prvoků, roztočů, jánevímčehovšeho. TOTO je příroda. TOTO je základ všeho. Zde začíná koloběh života, potravní řetězce. Zde začíná potrava pro rostliny i živočichy, žije z toho hmyz, z něj ptáci...
Jak má příroda prosperovat, jak má existovat biodiverzita, když jí toto neustále bereme? Když jí nedovolíme žít? Když se neustále snažíme o vše nějak pečovat a všude všechno nějak udržovat a zavádět jakýsi náš pořádek?
Odpovědět
Když v lese zvednu suchou větev a prohlédnu si ji, najdu na ní celý svět. Spousty druhů organismů, hmyzu, mraky členovců, roztočů, hub, plísní... a to ten hlavní svět - ten mikrokosmos, vůbec nevidím. Miliardy bakterií, virů, spor plísní a hub, prvoků, roztočů, jánevímčehovšeho. TOTO je příroda. TOTO je základ všeho. Zde začíná koloběh života, potravní řetězce. Zde začíná potrava pro rostliny i živočichy, žije z toho hmyz, z něj ptáci...
Jak má příroda prosperovat, jak má existovat biodiverzita, když jí toto neustále bereme? Když jí nedovolíme žít? Když se neustále snažíme o vše nějak pečovat a všude všechno nějak udržovat a zavádět jakýsi náš pořádek?
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.3.2023 15:18 Reaguje na PetrA co takhle kontrola, zda vysazený strom neutiskují nějaké náletové dřeviny,
kontrola úvazku, zda neškrtí kmen vysazeného stromu,
kontrola kořenového systému, zda nebyla spláchnuta krycí zemina a kořeny nejsou obnaženy,
kontrola, zda vysazený strom netrpí nějakými parazity, dřevokaznými houbami apod,....
Stačí?
Odpovědět
kontrola úvazku, zda neškrtí kmen vysazeného stromu,
kontrola kořenového systému, zda nebyla spláchnuta krycí zemina a kořeny nejsou obnaženy,
kontrola, zda vysazený strom netrpí nějakými parazity, dřevokaznými houbami apod,....
Stačí?
Pe
Petr
4.3.2023 15:52 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo jsou jen umělé důvody - nedůvody, vzniklé podivnoou výsadbou. Že při sázení stromů do krajiny vadí jiné stromy je k smíchu, kontrola úvazků budiž, když už se teda místo normálních stromů sázejí májky, zbytek je jen abyste něco napsal.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
4.3.2023 16:20 Reaguje na PetrJó, předkové byli holt blbci a nechávali stromy u svých políček bez povšimnutí.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.3.2023 17:05 Reaguje na PetrA uvědomujete si, že je dost velký rozdíl, pokud z nějakého dospělého dubu vypadnou tisíce žaludů a velikosti 3 - 4 metry doroste třeba deset semenáčů a je něco jiného, pokud se někde vysází tak velké stromky, kde každý z nich stojí několik tisíc korun? Pak se v tom druhém případě i ta následná péče vyplatí, protože jenom debilní nehospodář takhle prošustruje vložené peníze.
Odpovědět
6.3.2023 05:22 Reaguje na Petr
Cokoliv vsadíme nového do krajiny, okamžitě se stane terčem útoku srnčí zvěře, pokud je to u pastviny tak to ničí krávy, či koně. Proto musí být pevná trojkůlové zakotvení a chránička. Obojí je potřeba kontrolovat, chránička i úvazky zarůstají. Následuje-li suchý rok, je nutná zálivka, bez ní strom uhyne.
Odpovědět
JŘ
ss
smějící se bestie
4.3.2023 08:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo ano, na větrolamy se nejvíce hodí topoly - rostou rychle, jsou štíhlé, listí celkem málo, dříve bylo používáno hrušní. Jenom rychle stárnou, obnova nutná brzo.
Jinde bych dával přednost lípě( ne stříbrolisté ), před jasany, javory.
Odpovědět
Jinde bych dával přednost lípě( ne stříbrolisté ), před jasany, javory.
Pe
Petr
4.3.2023 08:47 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJenže to by tam pak nemohly projíždět sekačky.
Lidé roky všechno důkladně čistí, vysekávají a likvidují, a vy byste chtěl keře. A pak budete chtít i trávu, ne? Kam bychom takhle přišli?
Odpovědět
Lidé roky všechno důkladně čistí, vysekávají a likvidují, a vy byste chtěl keře. A pak budete chtít i trávu, ne? Kam bychom takhle přišli?
va
vaber
4.3.2023 08:58počítá někdo kolik stromů u nás uschlo a bylo zlikvidováno , za posledních deset let , počítejme jen vzrostlé ,velké stromy,
bylo to stovky milionů?
velké stromy usychají v lese i mimo les, kolem řek ,kolem cest, v parcích a byly, s velkou slávou,nahrazeny malinkými chudinkami ,které za pět let téměř nezvětší korunu,
jeden velký strom nenahradí 50 nových a stále velké stromy usychají a jsou káceny ,nejsou likvidovány stářím ,ale nemocemi a člověkem,
ve zdravém prostředí by tyto veké stromy žily ještě mnoho let,
rostla u nás babyka, byl to strom s kmenem téměř metr v průměru ,dnes je tam jen babykové kroví a žádný velký strom z něj nevyroste,
podobně jilmy ,také rostly mohutné stromy s kmeny téměř metr, uschly a mladý jilm co to přežil ,vyrostl jen do průměru kmene 20cm a taky letos uschl
Odpovědět
bylo to stovky milionů?
velké stromy usychají v lese i mimo les, kolem řek ,kolem cest, v parcích a byly, s velkou slávou,nahrazeny malinkými chudinkami ,které za pět let téměř nezvětší korunu,
jeden velký strom nenahradí 50 nových a stále velké stromy usychají a jsou káceny ,nejsou likvidovány stářím ,ale nemocemi a člověkem,
ve zdravém prostředí by tyto veké stromy žily ještě mnoho let,
rostla u nás babyka, byl to strom s kmenem téměř metr v průměru ,dnes je tam jen babykové kroví a žádný velký strom z něj nevyroste,
podobně jilmy ,také rostly mohutné stromy s kmeny téměř metr, uschly a mladý jilm co to přežil ,vyrostl jen do průměru kmene 20cm a taky letos uschl
SV
Slavomil Vinkler
4.3.2023 13:27Jenom, proboha, nesázejte na stepi, lesostepi a podobné lokality. Ty jsou pro hmyz, stepní květenu a polní ptáky důležité a ubývají nejvíc.
Odpovědět
Pe
SV
Slavomil Vinkler
4.3.2023 16:25 Reaguje na PetrLes si sází vlastníci lesa. A takže sázet jen pod jejich taktovkou. Zeleným nahoru.
Neustále se tváříte, že nerozumíte a trolíte.
Zavedené stepi a lesostepi a tak, jsou plochy, kterých v poslední době hrozně ubylo. Sázení zde proběhlo před 50-100 lety, když myslivci navalili všude akát a borovici černou. A teď se jich v PR obtížně zbavují. Zbývající, bez údržby zarůstají trnkou, šípky a tak. Když chce někdo sázet, tak biopásy a větrolamy v polích (pokud někdo uvolní pozemek), kolem polních cest a podobně.
Co se týče rozvolňování lesů pastvou a tak, mluvím jen o Národních parcích a CHKO, ne o produkčním lese. Není mi jasné, proč myslíte, že je brouk nebo vichřice v NP je pozitivum a pastva negativum. Příroda je příroda, brouk nebo zubr, padouch nebo hrdina vždyť je jedna jedna rodina.
Odpovědět
Neustále se tváříte, že nerozumíte a trolíte.
Zavedené stepi a lesostepi a tak, jsou plochy, kterých v poslední době hrozně ubylo. Sázení zde proběhlo před 50-100 lety, když myslivci navalili všude akát a borovici černou. A teď se jich v PR obtížně zbavují. Zbývající, bez údržby zarůstají trnkou, šípky a tak. Když chce někdo sázet, tak biopásy a větrolamy v polích (pokud někdo uvolní pozemek), kolem polních cest a podobně.
Co se týče rozvolňování lesů pastvou a tak, mluvím jen o Národních parcích a CHKO, ne o produkčním lese. Není mi jasné, proč myslíte, že je brouk nebo vichřice v NP je pozitivum a pastva negativum. Příroda je příroda, brouk nebo zubr, padouch nebo hrdina vždyť je jedna jedna rodina.
Pe
Petr
4.3.2023 14:09 Reaguje na Slavomil VinklerVy to stále děláte a propagujete přesně obráceně.
V lese, který vždy byl a musí zůstat lesem, stále umanutě chcete jakési změny, ničení ekosystémů, disturbance, prořeďování a pastvu. A zde, na polních a nelesních plochách, které kdysi bývaly právě těmi vašimi řídkými porosty, světlinami a lesostepmi, a které jsou ideální přesně pro váše představy a uskutečnění vašich teorií, najednou nejen že mlčíte a nevoláte po disturbancích, zakládání pastvin se stády spásačů, světlin a řídkých porostů, ale naopak ještě chcete obnovování původních ekosystémů a jejich biodiverzity zakazovat. Já vás nechápu.
Odpovědět
V lese, který vždy byl a musí zůstat lesem, stále umanutě chcete jakési změny, ničení ekosystémů, disturbance, prořeďování a pastvu. A zde, na polních a nelesních plochách, které kdysi bývaly právě těmi vašimi řídkými porosty, světlinami a lesostepmi, a které jsou ideální přesně pro váše představy a uskutečnění vašich teorií, najednou nejen že mlčíte a nevoláte po disturbancích, zakládání pastvin se stády spásačů, světlin a řídkých porostů, ale naopak ještě chcete obnovování původních ekosystémů a jejich biodiverzity zakazovat. Já vás nechápu.
