Díky teplu z parovodu porostou v Brně jedlé rostliny i v zimě
Zasazené rostliny budou směsí divokých a pěstovaných na zahrádce, všechny však mají být jedlé. "Z divokých se jedná například o velmi aromatickou rostlinu kerblík třebule nebo ptačinec prostřední, chutí připomínající kukuřici. Z těch pěstovaných na zahrádkách to bude například mangold bohatý na vitamín C a velmi oblíbený v jižních zemích místo špenátu," řekl vedoucí projektu Martin Kaftan.
Konstrukci tvoří dřevěná "kostka" s velkým květináčem a fólií, která květináč obklopuje. Autory díla jsou studenti Ústavu experimentální tvorby Fakulty architektury VUT z Kaftanova ateliéru.
Jejich úkolem bylo najít vhodný zdroj energie, který by umožnil vytvoření oázy, podobně jako je tomu v případě izolované vegetace v poušti. V návrzích pracovali s různými zdroji zbytkové energie. Výsledná oáza využívá nejen zbytkové teplo z brněnských podzemních parovodů, ale také biologicky odbouratelný odpad z gastronomických zařízení a z rostlin.
"Zatímco dřevěná konstrukce pracuje na principu tradičních tesařských spojů, na objektu jsou použity i moderní materiály ke zlepšení výkonu pomyslného skleníku. Fóliová membrána byla navržena pomocí principů tzv. parametrického navrhování, aby se podařilo dosáhnout co nejlepších technických i estetických výsledků," popsal Kaftan.
Studenti spolupracovali mimo jiné i s odborníky z Tepláren Brno, kteří jim poskytli konzultace a pomohli vytipovat nejlepší lokalitu. Teplota uvnitř oázy činí 22 stupňů. Květináč bude vybaven senzorem pro snímání teploty, který zajistí i automatické větrání. Objekt bude na místě tři měsíce. Po sklizni budou moci Brňané ochutnat pokrmy připravené z vypěstovaných rostlin.
reklama
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní