https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/divocina-je-cennejsi-nez-jsme-si-mysleli
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Divočina je cennější, než jsme si mysleli

23.9.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pásma divočiny nejsou například tak druhově bohaté, jako chráněné rezervace a národní parky. Jejich význam pro ochranu biodiverzity ale může být zásadní.
Pásma divočiny nejsou například tak druhově bohaté, jako chráněné rezervace a národní parky. Jejich význam pro ochranu biodiverzity ale může být zásadní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Rob Wallace / WCS
Za divočinu můžeme označit území, kde je krajina uchována v přírodním stavu; stojí stranou lidských aktivit, a proto jsou tu antropogenní vlivy minimální. Ochránci přírody jim dosud nepřikládali až tak zásadní význam: pásma divočiny nejsou například tak druhově bohatá, jako chráněné rezervace a národní parky. Jejich význam pro ochranu biodiverzity ale může být zásadní, píše Wildlife Conservation Society.
 

Za divočinu dnes můžeme označit přibližně pětinu povrchu souše a jak se teď ukazuje, její role coby nárazníkového pásma okolo přísně chráněných rezervací a národních parků byla do značné míry nenahraditelná. Patrné to začalo být, když australští výzkumníci z Univerzity v Queenslandu s využitím nástrojů modelování globální biodiverzity programu BILBI doložili nepřímý vztah mezi úbytkem divočiny a stavem některých chráněných území.

Od devadesátých let minulého století totiž vymizelo lidským přispěním kolem 3 milionů kilometrů čtverečních divočiny. A některé národní parky a rezervace se tak staly izolovanými „ostrovy v moři“ kulturní či obhospodařované krajiny. Ač stále požívají výhod péče a ochrany, bez onoho funkčního doplňku okolní divočiny nejsou zdaleka tak životaschopné, jako v době svého vyhlášení.

Divočina dává územní ochraně smysl

Po nějakou dobu to na zásadní problém nevypadalo. Přeci jen, rozloha chráněných území se v současnosti globálně spíše zvětšuje. Jenže zatímco národní parky a velkoplošná chráněná území světa máme jakž-takž propátrané a zmapované, o divočině v divočině toho víme řádově míň. „Je v tom pořádný díl nejistoty,“ připouští Moreno Di Marco, spoluautor australské studie.

„Řada těchto oblastí se nachází mimo chráněné zóny a mimo hlavní záběr vědeckého bádání, a tak až doteď jsme o jejich významu pro zachování druhů měli dost nejasné informace.“ To se ale teď mění. „Oblasti divočiny jsou evidentně velmi vitálním příspěvkem pro druhovou ochranu. Vlastně, biologická společenstva žijící vně pásma divočiny mají až dvojnásobně větší šanci, že vyhynou.“

Nestačí chránit jen národní parky, ale také divočinu okolo nich

Anebo to samé jen trochu jinak: „Příspěvek divočiny k ochraně druhů je nejspíš mnohem větší, než jsme si mysleli, protože některé druhy se mohou vyskytovat uvnitř i vně, a to jak směrem do území s vyšším stupněm ochrany (národních parků) obalených divočinou, tak i ven, mimo pásmo divočiny. Takže tato stanoviště jsou pro přežití mnoha druhů ve zhoršených podmínkách životního prostředí naprosto zásadní,“ vysvětluje Di Marco.

Neplatí to všude stejnou měrou, ale na příkladech z australské Arnhemské země (obklopené chráněnými domorodými oblastmi), zónou divočiny obklopující národní park Madidi v bolivijské Amazonii, savanách vně i uvnitř rezervace Zemongo ve Středoafrické republice či na severu kanadských lesů to patrné bylo.

Ztráta vnějšího pásma divočiny tu vedla k výraznému snížení šancí na přežití populací uvnitř chráněných území. Di Marco nyní volá po „přiznání většího významu divočiny pro ochranu druhů“ a doporučuje opatření směřující k vyhlášení územní ochrany nad zbylými pásmy divočiny, nebo alespoň potlačení jejich dosavadní likvidace.

„Pro světovou ochranářskou komunitu je nyní nezbytné zabránit decimaci těchto klíčových součástí přírody. Místa divočiny ochraňují biodiverzitu, jsou zásadní pro boj s klimatickými změnami, pro regulaci biogeochemických a vodních cyklů.“ Chránění obyvatelé pomyslných ostrovů přísně chráněných národních parků a rezervací totiž bez divočiny okolo nepřežijí.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

23.9.2019 06:07
A kde u nás nějaká "divočina" je? Prakticky veškeré území našeho státu prošlo nějakými antropogenními vlivy, snad vyjma roztroušených a drobných ploch, které jsou součástí národních parků a rezervací.
Nebo chtějí ekofašisté vyrábět "divočinu" plundrováním dalších území, jak se jim to daří na Šumavě, kde jsou v důsledku jejich činnosti kilometry čtvereční totálně mrtvého lesa?
Odpovědět
Sl

Slovan

23.9.2019 08:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, chceme nechat přírodu vytvořit divočinu i u nás. Alespoň 5% našeho území včetně Šumavy :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.9.2019 17:33 Reaguje na Slovan
Zpustnutím polí, lesů a pastvin žádná divočina nevznikne, jen degradovaný biotop.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

23.9.2019 18:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Šimůnku proč sem furt píšete tyhle absurdní bláboly? Vůbec nevíte co říkáte... jen opakujete demagogií co do vás zasel Zeman, Klaus a podobná populistická hovada... je vidět, že nemáte základní intelekt na to, aby jste pochopil, že je s vámi manipulovano...

Říkat, že se krajina ponechána vlastnímu vývoji (zvlášť v CHKO a NP) stane mrtvou může říct jen idiot a ignorant vašeho formátu.

Tato planeta se přirozeně vyvíjela několik miliard let a pak přijde Šimůnek a najednou je všechno jinak... jste totálně mimo a absurdita vašich komentářů nezná hranic....
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.9.2019 08:28 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Takže prozraďte konkrétně, které že území na ploše našeho státu je divočina, splňující definiční požadavky, uvedené v článku (tj. že se na ni nehráblo od neolitické revoluce po dnešek).
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

24.9.2019 20:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Hledám pátrám, nic o neolitu v tom článku nevidím.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.9.2019 09:02
Ale ze samotné definice: "Za divočinu můžeme označit území, kde je krajina uchována v přírodním stavu; stojí stranou lidských aktivit, a proto jsou tu antropogenní vlivy minimální." vyplývá, že na Zemi žádná divočina neexistuje. Např. drasticky rychlá změna klimatu lidským přičiněním zasahuje úplně všude.

Samozřejmě je možné hrát si na divočinu a vehementně za to bojovat.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

23.9.2019 16:28
líbí se mi tady dole u diskutujícího ten pojem ekofašista-) Co to je proboha ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.9.2019 17:46 Reaguje na Robert Jirman
Ekologové = melouni (navrch zelení, uvnitř rudí), ovšem když meloun rozmixujete a smícháte červenou a zelenou, vznikne hnědá až špinavě černá (tedy barvy nacismu a klasického fašismu). Potud barevná symbolika.

V reálu ekologové prosazují opatření, rušící lidská a občanská práva a občanské svobody a atakují též prvky právního státu.
Tedy dělají přesně to, co dělali fašisté / nacisté (bez znárodňování, nebo jen s mírným znárodňováním jaké dělali nacisté, znárodňující prakticky jen židovský majetek). "Čistí" fašisté v rámcio ekonomické politiky formálně ponechávají majetek vlastníkům, kteří se ale musí při podnikání řídit stranickými a státními direktivami.
Přesně tohle, byť různými cestami a s různými detaily, prosazují nejen ekologové, ale i vedení EU. Proto "ekofašisté", tedy termín, který relativně přesně popisuje to, za co v politice i ekonomii bojují.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

2.10.2019 21:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Nebesa, co to tu, pane Šimůnku, plácáte? Proč sem zavlékáte "politiku"? Článek je o něčem, co se ukázalo na mnoha územích ve světě - ten článek o tom informuje a neříká nic o tom - udělejte si to laskavě taky tak v České republice! Protože je každému jasné, že něco takového existuje (zatím) v nesmírně rozlehlých zemích. Zatímco do zemí velikosti té naší se to prostě "nevejde". Takže tady musí stačit, když kolem přísně chráněného území zůstane nějaký ten pás divočiny a nedovolíme, aby se až sem rozrostlo nějaké další monstrózní skladové nebo výrobní centrum. Nebo třeba další golfové hřiště.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist