Dodávky plynu Nord Streamem 1 vzrostly na původních 40 procent kapacity potrubí Aktualizováno

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Fyzický tok plynovodem v době mezi 09:00 a 10:00 SELČ činil 29,3 milionu kilowatthodin za hodinu (kWh/h), uvedla agentura Reuters. Šéf německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur Klaus Müller ale na twitteru varoval, že zvýšení toku zpět na 40 procent kapacity není signálem zmírnění napětí. Nejistoty podle něj přetrvávají.

Dodávky by podle údajů na internetových stránkách provozovatele měly zůstat stejné i v pátek. Takzvané denní nominace, tedy rezervace na dodávky suroviny, plynovodem Nord Stream 1 na páteční ráno činí téměř 29,3 milionu kWh/h. To zhruba odpovídá dennímu objemu 67 milionů metrů krychlových.

Většinovým akcionářem konsorcia Nord Stream AG je ruský plynárenský gigant Gazprom, který zatím na žádost o komentář nereagoval. Podle mluvčího rakouské společnosti OMV Gazprom naznačil, že dnes firmě dodá zhruba 50 procent dohodnutého objemu dodávek, což by bylo stejně jako před odstávkou.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně České republiky. Mimo provoz byl od 11. července a zejména Německo vyjadřovalo obavy, že kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Západem vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu by se dodávky nemusely obnovit.

Gazprom v polovině června snížil objem dodávek asi na 40 procent kapacity. Zdůvodnil to technickými problémy souvisejícími se zařízením, které partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu. Zařízení se ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu nemohlo z Kanady vrátit. Němečtí představitelé toto vysvětlení odmítli, Siemens Energy je naopak potvrdil. Kanada pak rozhodla o výjimce ze sankcí, která umožnila, aby se toto zařízení, kterým je kompresorová turbína, vrátilo do Evropy.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že Gazprom je připraven svým závazkům ve vývozu plynu dostát. Varoval nicméně, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení mohla ještě snížit. Maximální kapacita činí až 167 milionů metrů krychlových plynu denně, před údržbou se pohybovala kolem 67 milionů metrů krychlových plynu.

Putin také upozornil, že není jasné, v jakém stavu bude turbína po opravě v Kanadě vrácena, což přispívá k nejistotě ohledně plného spuštění plynovodu. Také není zatím jasné, kdy bude možné turbínu instalovat na určené místo v plynovodní soustavě. Gazprom uvádí, že stále neobdržel dokumentaci k opětovné instalaci.

Rusko trvá na tom, že je spolehlivým dodavatelem energií a odmítá obvinění Západu, že využívá energii k vydírání Evropy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes v telefonátu s novináři uvedl, že důvodem problémů s dodávkami plynu jsou omezení, která zavedli Evropané a kvůli kterým není možné realizovat potřebný servis. Odmítl i tvrzení o vydírání. Zdůraznil, že Rusko zůstává důležitou a nepostradatelnou součástí evropské energetické bezpečnosti a zopakoval, že Gazprom vždy plnil své závazky vůči klientům a bude je plnit i nadále.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu dnes klesá. Kolem 14:00 SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala pod 150 eury (asi 3690 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem plyn v TTF stál zhruba 21 eur/MWh.

"Ceny plynu na rotterdamské burze od dnešního rána klesají o více než tři procenta a dostaly se nejníže od začátku července. Jde o pokračování trendu poslední dvou týdnů, kdy se cena plynu postupně dostala o 21,07 procenta níže. Obavy ze zastavení kohoutků na ruské straně se alespoň prozatím nenaplnily, ale situace se může velmi rychle otáčet opačným směrem," řekl ČTK analytik XTB Štěpán Hájek.

Riziko zastavení dodávek je podle Hájka stále vysoké, což zvyšuje poptávku po zkapalněném zemním plynu (LNG). "Zde se však bude muset o plyn z USA nebo Kataru poprat Evropa také s některými asijskými zeměmi. Například Jižní Korea výrazně zvyšuje své dodávky, ale z LNG trhu na druhou stranu zmizel jeden z největších kupců - Čína. Pokles cen na rotterdamské burze zároveň není příliš silný, což potvrzuje stále poměrně vysoká rizika dalšího vývoje," dodal Hájek.

Cena plynu se začala výrazně zvyšovat dlouho před válkou na Ukrajině, podle části analytiků kvůli energetické politice Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv. Loni v prosinci tak cena plynu vystoupila ke 130 eurům za MWh, než v lednu klesla asi na 60 eur/MWh.