Dvacet jedna českých nápadů, jak připravit domy, města a krajinu na změnu klimatu

Ukázat, co funguje. To je myšlenka soutěže Adapterra Awards, která představuje nejlepší nápady, jak se ve městech i v krajině připravit na nestálé a měnící se klimatické podmínky. Ty se u nás projevují nejčastěji suchem, vedry nebo přívalovými dešti a povodněmi. Lidé mohou ode dneška hlasovat pro nejlepší nápady, mezi které patří ozeleňování budov, ochlazování městských ulic, navracení vody do krajiny nebo šetrné zemědělské hospodaření. „Každý může přidělit dva hlasy nejsympatičtějším finálovým projektům. Online hlasování končí úderem půlnoci 30. září,” říká Martin Ander z Nadace Partnerství, která za soutěží stojí.

Do letošního ročníku se přihlásilo 78 projektů, z nichž porota vybrala 21 finalistů. Loni soutěžilo 25 projektů a finalistů bylo 12. „Stále častěji se setkáváme se zohledněním dopadů klimatické změny při projektování staveb, úpravách zastavěných území i zásazích do krajiny,“ komentuje počet projektů porotkyně Zuzana Rajchlová z Centra pro otázky životního prostředí UK. Ohled na podnebí a krajinu je častější nejen u velkých veřejných záměrů, ale i u iniciativ jednotlivců či komunit.

Mezi finálovými řešeními je například park v Bratčicích u Brna. Namísto toho, aby obec dešťovou vodu z rodinných domů a veřejných ploch odvedla do kanalizace, využila ji k vytvoření dvou přírodních jezírek na místě nevyužívané hasičské nádrže. Voda může sloužit i na zalévání nových stromů a záhonů, které v novém parku vznikly.

Vytvoření nebo úprava vodních ploch tak, aby respektovaly vodní režim krajiny, je jedním z oblíbených a účinných řešení, častých i v soutěži. Mezi finalisty jsou tedy například Lesnovské mokřady u Jihlavy, Biocentrum Mokroš u Mořice, nové meandry řeky Dyje, tůně a meze kolem hájenky Lubora Křížka, vodní systém v Královské oboře Stromovka v Praze nebo rodinný Dům vody a tónů, kde mají namísto zahrady rovnou celý vodní biotop.

V některých projektech není ale hospodaření s dešťovou vodou tak zřetelné, protože srážky se mají především vsáknout do půdy. Příkladem takového přístupu je obytná čtvrť SUOMI v pražském Hloubětíně, odkud dešťová voda není sváděná do kanalizace, ale do nádrží, vsakovacích rigolů a louky, kde se může rozlít i vytvořit jezírko.

Hospodaření se srážkovou vodou ale není jediným principem, kterým se města a krajina snaží vyrovnat se změnou klimatu. Využívá se i šetrného hospodaření s materiály a energií při stavbě budov. Příkladem toho je pasivní budova v brněnském areálu SVATOPETRSKA, který vznikl z nevyužívaného brownfieldu. Využívá tepelných čerpadel, fotovoltaiky a dalších technologií vedoucích k energetickým úsporám.

Všechna inspirativní opatření se dostanou do databáze dobrých příkladů z České republiky. Ze soutěže vzejde šest vítězných opatření – z kategorií volná krajina, zastavěná území, pracovní prostředí a náš domov, přibude k nim vítěz veřejného hlasování a nejlepší projekt na území Prahy.

Šestice vítězů si svá ocenění převezme 4. listopadu 2020 na konferenci věnované nejlepší praxi v adaptacích na změnu klimatu. Vítěz sekce volná krajina navíc získá dar v hodnotě 100 000 korun od firmy Nestlé Česko.

Minulý rok tuto odměnu získal Martin Smetana s projektem obnovy krajiny v Zálúčí u Blatničky. Její část rovnou na vyhlášení vítězů věnoval dalšímu soutěžnímu projektu, ptačímu parku Josefovské louky.

Jeho Farma Blatnička se díky projektu Adapterra stala příkladem obnovy krajiny, kam si jezdí pro inspiraci představitelé obcí, zemědělci, anebo vlastníci půdy, kteří chtějí, aby se na jejich pozemcích hospodařilo šetrně. „Můj projekt díky soutěži dostal šanci se zviditelnit a ukázat, že i malá změna má smysl. Lidé dnes říkají: ‚To je ta legendární farma Blatnička.‘ Nemusím být žádný velkostatkář, stačí pár pozemků a dá se s tím něco smysluplného udělat. A to je myslím hlavní odkaz soutěže,“ říká Martin Smetana z Blatničky.

„Jeden sebelepší osvícený projekt nezachrání republiku. Ale pokud jich bude tisíc nebo deset tisíc po celé republice, tak už to změnu přinese,“ dodává.

---

reklama

---