Evropská komise navrhla nové protiruské sankce, chce letos ukončit dovoz ruské ropy Aktualizováno

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Podle diplomatů se čeká diskuse o ropném embargu. Maďarsko a Slovensko, které se obávají absence ruské ropy, mají podle unijních činitelů dostat výjimku umožňující její dovoz v příštím roce. Obě země i tak daly najevo výhrady a zcela spokojeno není ani Česko.

Podle von der Leyenové je cílem sankcí stejně jako v případě předchozích postihů omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina pokračovat v agresi proti Ukrajině.

"Putin chtěl vymazat Ukrajinu z mapy. Rozhodně neuspěje. Naopak, Ukrajina povstala v jednotě. A nyní se potápí jeho země, Rusko," prohlásila von der Leyenová, podle níž má nový sankční balík dále oslabit ruskou ekonomiku a znemožnit její modernizaci.

Jeho nejdiskutovanější součástí je embargo na dovoz ruské ropy, který v minulých letech tvořil čtvrtinu veškerého ropného importu do unijních zemí a z něhož má Putinův režim značné příjmy. Komise navrhuje ukončit do šesti měsíců dovoz surové ropy a do konce roku i upravených ropných produktů.

"Nebude to lehké, některé členské země jsou silně závislé na ruské ropě. Ale my na tom jednoduše musíme pracovat," řekla šéfka unijní exekutivy.

Návrh dnes probírali velvyslanci členských zemí, kteří nedospěli k závěru a k jednání se vrátí ve čtvrtek či v pátek. Státy v této věci stejně jako v případném pozdějším embargu na ruský plyn nemají jednotný postoj. Zástupci Budapešti a Bratislavy dávají najevo, že nejsou připraveni podpořit odstřižení od ruské ropy a podle unijních zdrojů se jim má dostat výjimky z embarga pro příští rok. Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík dnes novinářům řekl, že jeho země s návrhem souhlasí, požaduje však tříleté přechodné období. Mluvčí maďarské vlády zase podle agentury AFP prohlásil, že návrh nedává "žádné záruky energetické bezpečnosti Maďarska".

O dodatečných podmínkách však chtějí jednat i vládní politici dalších zemí východního křídla unie včetně Česka. Podle českého premiéra Petra Fialy Praha sankce podporuje, požaduje ale odklad embarga do chvíle, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. Záměr vyjednávat o výjimce dala dnes najevo také bulharská vláda.

Další státy zatím výhrady nevyslovily. Německý ministr hospodářství Robert Habeck, jehož země je objemově největším odběratelem ruské ropy v EU, dnes označil přechodnou dobu do konce roku za dostatečně dlouhou.

Nové sankce mají výrazně rozšířit dosavadní působnost opatření zaměřených na ruský bankovní sektor. Vedle Sberbank mají být podle diplomatů citovaných bruselským webem Politico od mezinárodního systému plateb odpojeny také Moskevská kreditní banka a Ruská zemědělská banka.

"Tím zasáhneme banky, které jsou systémově zásadní pro ruský finanční systém a pro Putinovu schopnost ničit," uvedla von der Leyenová. Mimo seznam potrestaných bankovních domů zůstává Gazprombank, na jejíž účet mají podle Putinova nařízení unijní země převádět peníze za ruský plyn.

Vedle vojenských představitelů se má podle zdroje AFP nově týkat zmrazení majetku a zákaz cest do EU například patriarchy ruské pravoslavné církve Kirilla, který veřejně podporuje ruskou invazi. Na seznam čítající přes tisíc lidí má podle dnešního návrhu přibýt 58 jmen.