Ekologické organizace chtějí zajištění energetických potřeb bez ruského plynu Aktualizováno

Závislost tepláren na plynu může podle organizací zvyšovat cenu za teplo pro jejich klienty. Například teplárna v Chebu nyní podle nich kvůli vysokým cenám plynu zdražila teplo několikanásobně z původních 490 na 2050 korun za gigajoule v Chebu a na 2290 korun v Aši.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

"Zatímco ceny plynu se drží na velmi vysoké úrovni a Evropa řeší, jak se kvůli válce na Ukrajině zbavit dovozu fosilních paliv z Ruska, Česká republika pokračuje v původním plánu přechodu českého teplárenství na plyn. Z Modernizačního fondu nově podpoří i plynofikaci tepláren v Olomouci, Karviné a Zlíně. Ministerstvo průmyslu také navrhuje provozní podporu pro plynové teplárny, zatímco s fotovoltaickými elektrárnami nepočítá," uvedly ekologické organizace. Ekologové vyzývají vládu ke změně strategie i dotačních programů.

"Byly to ekologické organizace Hnutí Duha, Greenpeace a další, které s ohledem na ochranu klimatu prosazovaly ukončení využívání uhlí v České republice do roku 2030. Teplárenské sdružení ČR se k ukončení využívání uhlí do roku 2030 přihlásilo s tím, že v první řadě bude k jeho náhradě maximálně využita biomasa a další obnovitelné zdroje energie a odpady dostupné v ČR. Tyto přímo v teplárnách využívané zdroje však na základě dostupných informací a studií mohou do roku 2030 nahradit nejvýše polovinu uhlí využívaného pro výrobu tepla," řekl dnes ČTK ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Zbytek uhlí měl být podle Hájka nahrazen plynem dodávaným z plynárenské soustavy, což neznamená, že se musí jednat o fosilní nebo ruský plyn. "Česká republika má mimo jiné ambiciózní plány ve výrobě biometanu, který bude vtláčen do plynárenské soustavy a může nahradit většinu fosilního plynu, který by jinak byl použit k náhradě uhlí v teplárenství. Další naděje jsou vkládány do výroby a využití vodíku. Přesměrování prostředků z plynových tepláren na fotovoltaiku lidem teplo za přijatelnou cenu v žádném případě nezajistí," uvedl Hájek.

Závislost tepláren na plynu může podle ekologických organizací zvyšovat cenu za teplo pro jejich klienty. Například teplárna v Chebu nyní podle nich kvůli vysokým cenám plynu zdražila teplo několikanásobně z původních 490 na 2050 korun za gigajoule v Chebu a na 2290 korun v Aši. "To znamená, že náklady na zálohy se domácnostem zvednou o 3000 až 4000 Kč měsíčně," uvedli ekologové.

V individuálním vytápění domů je podle ekologů nutné přestat dotovat nákup plynových kotlů a zaměřit se hlavně na tepelná čerpadla. Vláda také musí zpřístupnit dotační programy na zateplování domů a instalaci solárních panelů i nízkopříjmovým rodinám, tedy platit naprostou většinu investice a poskytovat výhodné půjčky, uvedli ekologové.

"V ČR máme stovky tisíc domácností, které ohrožuje energetická chudoba. Finanční prostředky, kterými jim vláda Petra Fialy chce přispívat na energie, mají smysl, ale musejí být vynaloženy chytře a samy o sobě nejsou zázračným a dlouhodobým řešením, které by dokázalo lidem pomoci dostat se z problémů. Stát musí zajistit, aby i lidé z nízkopříjmových a sociálně zranitelných skupin mohli žít v renovovaných a dobře zateplených domech a mohli šetřit náklady na energie i díky vlastní výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů," uvedl Lukáš Hrábek z Greenpeace.

České ekologické organizace kritizovaly plány na přechod tepláren na plyn už v minulosti. Evropskou unii pak sedm mezinárodních organizací vyzvalo, aby zajistila lidem dostupné zateplování, energetické úspory a obnovitelné zdroje.