https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ekologicke-organizace-ministerstvo-by-nemelo-upravy-strategickeho-zemedelskeho-planu-uspechat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ekologické organizace: Ministerstvo by nemělo úpravy strategického zemědělského plánu uspěchat

7.1.2022 01:04 | PRAHA (ČTK)
Proti dodatečným úpravám se ostře vymezují zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu. Tvrdí, že hrozí destrukce významné části tuzemského zemědělství.
Proti dodatečným úpravám se ostře vymezují zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu. Tvrdí, že hrozí destrukce významné části tuzemského zemědělství.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ministerstvo zemědělství (MZe) by mělo úpravám strategického zemědělského plánu věnovat více času, uvedlo Hnutí Duha. Do poloviny ledna, jak ministerstvo zamýšlí, ho Evropské komisi poslat nemusí, doplnilo hnutí. Aktivisté požadují v dokumentu změny, které povedou k vyšší ochraně přírody. Právě nová verze plánu má být podle dřívějšího vyjádření MZe ekologicky ambicióznější. Hnutí Duha kritizuje také průběh nynějšího jednání o úpravách dokumentu, který určí, jak se budou v letech 2023 až 2027 přerozdělovat dotace.
 

"Nastavení zemědělských dotací skrze strategický plán je největší a jedinou příležitostí, jak může nová vláda nejen splnit své cíle, ale také připravit českou krajinu na dopady klimatické změny, zvrátit úbytek hmyzu a ptáků a zachránit naši půdu pro další generace. Promarněním této šance by nejen zklamala své voliče, ale zejména selhala v neodkladném řešení problémů naší krajiny a půdy," uvedl koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha Martin Rexa.

Ministerstvo by tak podle zástupců organizace mělo "maximálně" využít času pro zvýšení ekologických ambicí a nespěchat. Je potřeba motivovat zemědělce ke tvorbě mezí, remízků či mokřadů a významněji je podpořit v přechodu k ekologickému hospodaření, uvedlo Hnutí Duha. "Tyto otázky přitom nejsou závislé na otázce zastropování či redistributivní platby, na které se v současnosti soustředí hlavní pozornost," dodalo. O finální podobě plánu mají zástupci koalice jednat v úterý.

Aktivisté také kritizují, že je ministerstvo, na rozdíl od Agrární komory a Zemědělského svazu, nepřizvalo na schůzku, která se konala koncem prosince. Tvrdí, že od listopadu také nebyly vypořádány připomínky ekologických organizací a MZe dosud neavizovalo schůzky přislíbené na sklonku roku.

MZe v prosinci oznámilo, že se rozhodlo pro úpravy plánu připraveného bývalým vedením rezortu, tak aby byl šetrnější k přírodě a půdě. Vyjednalo také posun termínu odeslání finálního návrhu k posouzení Evropské komisi. Původně mělo dokument odeslat k 1. lednu.

Proti dodatečným úpravám se ostře vymezují zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu. Tvrdí, že hrozí destrukce významné části tuzemského zemědělství. Pokud budou schváleny změny, jako je například takzvané zastropování plateb, tedy maximální hodnota dotace na jednu farmu, plánuje Agrární komora také ústavní žalobu kvůli způsobu projednávání. Odpůrci změn budou 12. ledna demonstrovat před úřadem vlády. Změny naopak vítá Asociace soukromého zemědělství.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

7.1.2022 07:20
Plán je kompromisní a tak by to mělo zůstat. A na adresu "ekologů", a nyní se nechci dotknout těch skutečných: pokud to myslíte s ochranou přírody opravdově, tak byste naopak měli podpořit zemědělství INTENZIVNÍ. Tady nejde zdaleka jen o nás, ale o dopady EXTENZIVNÍHO zemědělství celosvětově, protože to povede k urychlení vypalování a odlesňování pralesů, které přeci vy tak chráníte. Evropě ujíždí nejen vlak, ale nyní již i rychlík a ostatní svět na to nebude pranic dbát. Jediné, čeho extenzitou docílíte je, že se potraviny dovezou odjinud. Nic víc a nic méně. A intenzivní zemědělství znamená podstatně menší potřebu zemědělské plochy, než EKO při srovnatelné produkci komodit.
A pro rýpaly- současná spotřeba agrochemie v ČR je 1,58 kg/ha, Německo zhruba 3.5 kg, země Beneluxu v průměru přes 4 kg, Itálie dokonce přes 6 kg. Takže pokud snižovat, tak od jedné hranice a ne že my snížíme na 0,5 kg a ostatní se v pohodě dostanou tam, kde jsme nyní my a spíš ještě pořád výš. To je poctivé a to je třeba, aby veřejnost věděla a nebyla neustále oblbována .
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.1.2022 08:42 Reaguje na pavel peregrin
Ale přes zelená média, jsme špatný my - ČR !
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.1.2022 09:01 Reaguje na smějící se bestie
Kdybych byl věřící, jako že ze zásady nejsem, odpověděl bych slovy Písma" Pane, odpusť jim, neb nevědí, co činí"!
Evropa si tento diletantismus odskáče.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.1.2022 11:51 Reaguje na pavel peregrin
Už to začalo !
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

7.1.2022 12:59 Reaguje na smějící se bestie
Vy jste iracionální vtipná dvojka... dějí se nutné změny, které měly nastat už dávno... to ale takový jako vy nikdy nepochopí...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.1.2022 17:33 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Hlavně že vy jako totální diletant tomu rozumíte- nebuďte směšný.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.1.2022 19:25 Reaguje na pavel peregrin
Nejste jeden z těch, kdy tady vyhrožovali nedostatkem vepřového a zvýšením jeho ceny před lety? Normální člověk konzumuje vepřové kvůli svému zdraví jen 1x-2x týdně a pak je mu jedno, zda stojí 100 Kč nebo 200 Kč či více..
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.1.2022 20:05 Reaguje na Karel Pavelka
Zdraví člověka je komplex a mozek potřebuje velmi
hodnotnou stravu. Její absence asi ochrání srdce,
ale mozek živoří. Pozor na nedostatek živočišných
bílkovin a tuků! Radovat se vepřovému z dovozu
může jedině ten, kterému mozek ochabuje. Ekolog
by měl bojovat za domácí produkci, hnůj do polí
a neradovat se z dovozů potravin, které nahrazuje
na polích biomasa. Ekolog a ekologista je ale
rozdíl. Prvý myslí komplexně a druhého mozek
nahradilo zelené vakuum.
Odpovědět
JM

Jan Marján

7.1.2022 21:02 Reaguje na Karel Pavelka
Chcete tvrdit, že 90% Čechů jsou nenormální?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.1.2022 11:42 Reaguje na Karel Pavelka
A nestalo se tak? Jinak s vámi souhlasím, ale pak mi vysvětlete, na co se vepřové dováží??
Odpovědět
JH

JH

7.1.2022 18:03 Reaguje na pavel peregrin
Zemědělství musí mít nějakou intenzitu, to máte pravdu a zemědělec je od toho aby sklízel. Ale zemědělství nemůže být intenzivní za každou cenu. Současné zemědělství má celou řadu nedostatků, které je třeba nějak řešit, např. úbytek hmyzu, degradace půdy, pesticidy ve vodě, nitráty ve vodě atd. Tyto problémy nevyřeší výkřiky, že za všechno může řepka, ale stejně tak našemu zemědělství nepomůžou pohádky o nejnižší spotřebě chemie na světě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.1.2022 18:23 Reaguje na JH
Ale to je bohužel realita, krutá realita. Zemědělství již z principu MUSÍ být intenzivní, aby uspokojilo celosvětově se zvyšující nároky rostoucí populace.Intenzita šetří zábory další a další půdy, která se v režimech EKO, BIO nehospodárně využívá a to je fakt, který mnozí nechtějí slyšet, protože tomu prostě nerozumí. Naše zátěž jako ČR je opravdu jedna z nejmenších a je spočítáno, že v případě jejího osekání na polovinu by došlo opravdu k drastickým propadům.
Odpovědět
JH

JH

7.1.2022 19:21 Reaguje na pavel peregrin
Možná máme nejnižší spotřebu pesticidů na světě, ale taky máme pesticidy ve vodě. Můžeme se plácat po zádech, že jsme v pesticidech nejlepší, ale to je z té vody nedostane. Ale to je jenom příklad. Intenzita ano, ale taky si musíme hlídat svoje prostředí, ve kterém se mimochodem provozuje i zemědělství.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.1.2022 11:47 Reaguje na JH
Pane JH, to nic nemění na faktu, že jen pitomec se dobrovolně vzdá i toho mála, co mu zbývá a ostatní nechá vesele profitovat. Doufám, že si nemyslíte, že ostatní státy to tak nemají?
Odpovědět
JH

JH

8.1.2022 12:29 Reaguje na pavel peregrin
Otázka není, jestli zemědělství má nebo nemá být intenzivní, otázka je jak intenzivní využití naše pole ještě vydrží.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.1.2022 13:24 Reaguje na JH
Zemědělství má být intenzivní. Nenechte se klamat výplody rádobyodborníků, kteří o zemědělství nic neví. To, že je někdo přírodovědec,neznamená vůbec, že rozumí poli. Tomu je na hony vzdálen. Mohu vás ubezpečit, že ve srovnání s okolními státy se naše zemědělství dá v tuto chvíli považovat již za mírně extenzivní.
Odpovědět
JH

JH

8.1.2022 15:04 Reaguje na pavel peregrin
Ne každý přírodovědec je poli na hony vzdálen. A ne každý zemědělec poli rozumí. Nejsem odpůrcem intenzivního zemědělství, ale nemůže to být honění výnosu za každou cenu vysokými vstupy, jak si to někteří představují. Erozi a dusík z hnojiv až za ušima si nevymysleli přírodovědci, to je realita.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.1.2022 16:15 Reaguje na JH
Jenže ten přírodovědec je povětšinou teoretik a ten zemědělec praktik a teorie a peaxe jsou dost odlišné. Navíc v této zemi existuje mnoho na slovo vzatých zemědělských odborníků, s mnohými jsem mluvil a mnozí mě i kdysi učili a bohužel se o většině svých kolegů přírodovědců fušujících do zemědělství nevyjadřují zrovna lichotivě.
Ne snad proto, že by si konkurovali, to určitě ne, to se míjí, ale hlavně proto, protože tomu jednoduše nerozumí a unikají jim podstatné souvislosti.
Ono agronomie je docela složitá disciplina syntetizující poznatky z mnoha oborů. A to právě těm čistým přírodovědcům chybí.
Eroze tady byla odjakživa a je módním trendem ji poslední dobou vydávat za snad totální zkázu. A dusík z hnojiv až za ušima- kde jste na to přišel? To se nezakládá vůbec na pravdě a je to téma na obsáhlou diskuzi.
Já s vámi souhlasím v tom, a sám to razím také, že nemá cenu honit špičkové výnosy za každou cenu, ekonomika je rozhodující. Ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, že tak, jako existují plodiny s nulovou potřebou dusíku, tak existují plodiny vyloženě nitrofilní a příkladem je třeba právě řepka. Bilance spotřeby na tvorbu výnosu jsou natvrdo dané a pokud chcete u řepky udělat 3.5 t, což je v podstatě lepší průměr, tak bez diskuzí potřebujete dodat minimálně 160 kg N, jinak ten výnos prostě neuděláte a řepka se ocitne v záporných číslech.
To je realita a jen dodám, že ta řepka dokáže ten N využít skoro bezezbytku.
Odpovědět
JH

JH

8.1.2022 17:47 Reaguje na pavel peregrin
Já si nemyslím, že by zemědělství měli řídit přírodovědci, ale vadí mi, když si zemědělci myslí, že se od přírodovědců nemají co učit. Mají, přírodovědci často znají zase souvislosti, které unikají zemědělcům. Pokud jde o erozi, když vidím lán kukuřice, který se dá v srpnu projít aniž by člověk narazil na kukuřici, tak si kladu otázku, proč to těm zemědělcům nevadí. Voda spláchne čtvrtinu pole i s hnojivem a kukuřicí, nateče někomu do dvora, ale je to prý moucha. Pokud jde o dusík, s řepkou máte asi celkem pravdu. Ale bilance dusíku rozhodně není tvrdé číslo, toky dusíku jsou těžko předvídatelné. Zhruba polovina dusíku ve sklizni pochází z půdy a jeho množství se těžko kontroluje. Takže o dusíku se mají zemědělci ještě dlouho co učit a občas i od těch přírodovědců.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.1.2022 20:53 Reaguje na JH
Myslím si, že o dusíku , jeho formách a přeměnách v půdě, v rostlinách vím dost, konečně na toto téma jsem před skoro 40 lety psal diplomovou práci na téma "Vliv různých forem dusíku na jeho utilizaci v silážní kukuřici", ale souhlasím v tom smyslu, že samozřejmě ne každému zemědělci jsou tyto souvislosti jasné.
Co se kukuřice týká, tak tam stačí zhruba do 100 kg N, samozřejmě se započtením předplodiny, organického hnojení apod. Ale určitě je vám známo, že na bilanci dusíku pro výnos je dost ošidné počítat stoprocentně s mineralizací, protože ta nemusí přijít a děje se to v suchém období. Tudíž je lépe aplikovat trochu více, samozřejmě ne přehnaně a závisí to podstatně na formě N. Bezpečnou formou z tohoto hlediska se jeví urea forma, nejméně dusičnanová, ale není zde prostor pro výklad agrochemie a dalších souvislostí.
Dále přebytek N ve vhodné formě je vázán na půdní sorpční komplex, takže největší nebezpečí vyplavování je samozřejmě na půdách lehkých, bez stabilních sorpčních komplexů.
No a co se eroze týká, je to vždy o lidech a vhodném umístění té kukuřice, v tom samozřejmě souhlasím.
Odpovědět
JH

JH

8.1.2022 21:27 Reaguje na pavel peregrin
Já se obávám, že bilance dusíku počítat moc nejde, jak správně píšete, mineralizace je obtížně předvídatelná a je to v podstatě největší zdroj. Na vazbu na sorpční komplex bych moc nespoléhal, ten může vázat jen amoniakální formu, která se ale zpravidla oxiduje na nitrát a ten už v půdě nedrží nic. Vůbec je většina přeměn dusíku trochu mimo kontrolu zemědělce. Proto je těžko reálné ho uhlídat i když má rolník znalosti a snahu hnojit efektivně.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.1.2022 11:05 Reaguje na JH
Jistě, amoniakální forma je vázatelná. Nitrifikace je ale přirozený jev i bez dodání hnojiv.Určitě se shodneme na tom, že předvídat amonizaci, nitrifikaci je poněkud problematické, na druhou stranu existují dlouhodobé pokusy a ty poskytují vodítko pro použití hnojiv umělých.Je dobré se tím řídit a hnojit přiměřeně, i zde platí všeho s mírou a nemám s tím sebemenší problém.
Odpovědět
JH

JH

9.1.2022 12:46 Reaguje na pavel peregrin
Nitrifikace je přirozený jev, ale dusík v amonné formě ji urychluje a většina amoniaku se oxiduje na nitrát. Dlouhodobé pokusy jsou dost slabé vodítko, dusík je nepředvídatelný a míra se hledá dost těžko. Já myslím, že zemědělci v dobré víře aplikují dusík, ale co se s ním stane nikdo pořádně neví. Takže pokud jde o dusík, ne zcela sdílím váš optimismus.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.1.2022 13:04 Reaguje na JH
Již před mnoha lety řekl p. prof.ing. Kolář, DrSc., mimo jiné můj učitel výživy, větu, která by se měla tesat do kamene a zněla přibližně takto:" Je módou obviňovat zemědělce za znečištění podzemních vod dusičnany, které se samozřejmě při neuvážených aplikacích dusíkatých hnojiv děje, ale největším a rozhodným zdrojem je přirozená mineralizace dusíku, který je z 85% vázán ve složitých organických vazbách a jeho následná nitrifikace." Pan profesor Kolář byl také první, kdo upozornil na zcela nesmyslné zařazovaní digestátu mezi organická hnojiva, což se i dnes můžeme občas dočíst.Ale to jen na okraj. Ono je to složitější, formy momentálního obsahu N v půdách se mění a kolísají dle vlhkosti, poměru ostatních iontů atd, to určitě víte, mohli bychom dikutovat do nekonečna. Ale z ryze praktického hlediska zemědělec se musí rámcově něčím řídit.Já souhlasím s tím, že hnojení speciálně N je těžká disciplina, ač se to nezdá a volba hnojiva dle formy N, jeho správné užití je dost rozhodné. I z toho důvodu, že bohužel N je rozhodným prvkem pro výnos i přesto, vezmu-li v potaz Liebigovo minimum.
Odpovědět
JH

JH

9.1.2022 13:50 Reaguje na pavel peregrin
Organická hmota je vydatným zdrojem minerálního dusíku, ale dusík z organické hmoty do vody odchází i proto, že ho zemědělci nedokážou využít. A když do půdy nasypete další dusík, tak toho dusíku vyteče ještě víc. Dusík je limitující, to je pravda, hnojit je potřeba, ale pohnojit a udržet ho v půdě jde obtížně.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.1.2022 20:32 Reaguje na JH
Organická hmota je rozhodným zdrojem dusíku.Jenže dusík ve formě umělých hnojiv je třeba dodat z důvodů, které jsme zde již diskutovali.Pro hnojařské zásahy, s přihlédnutím k potřebě jednotlivých rostlin, přiměřenému výnosu a přiměřené zátěži prostředí byly vypracovány dost dobré postupy, ještě za dob ing Baiera, DrSc., na základě dlouholetých pokusů a tím dlouholetým míním po dobu více než 30 let, což je dostatečná doba.Jednalo se ale o komplexní výživářský program hnojení nejen N, ale všemi makroprvky.A platí dodnes, nikdo nic lepšího nevymyslel,samozřejmě jde vždy o to, do jaké míry se ho kdo drží a zda dnešní mladí agronomové tyto postupy vůbec znají.pokud slyším, co se dnes na zemědělských školách učí, tak s agronomií to nemá vůbec nic společného a v podstatě tyto školy nevychovávají agronomy klasického střihu.
Upřímně řečeno, nelze se pak divit, že bez solidních znalostí jsou tito lidé snadno ovlivnitelní některými dnešními rádobyodborníky, protože nemají na čem stavět.
A je třeba si uvědomit, že pokud je půda pokryta rostlinami, veliká část dusíku je jimi odebrána, takže ty úniky nejsou nijak dramatické, leda v případě hrubého porušení hnojařských zásad.
Odpovědět
JH

JH

9.1.2022 21:08 Reaguje na pavel peregrin
pokud je dost dusíku v půdě, minerální hnojení může být zbytečné nebo nadbytečné. Metodika je dobrá věc, ale tabulkové hodnoty na konkrétním poli nemusí úplně platit. A rostliny vyčerpají jen tolik dusíku, kolik jim dovolí další limitující podmínky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.1.2022 12:44 Reaguje na JH
Může být, ale to je pouze teoretický předpoklad. Schválně si zkuste nechat jednu pšenici, pohnojenou celkově 140 N a jednu nehnojenou na témže poli a uvidíte ten diametrální rozdíl. Dusíku z mineralizace budou mít obě stejně. To se v praxi nedá takto teoreticky řídit, ten dusík tam prostě dodat musíme. Navíc jeho část se zabuduje do komplexu a slouží jako následná výživa pro další plodinu.
Odpovědět
JH

JH

10.1.2022 13:59 Reaguje na pavel peregrin
Ale pokud dá mineralizace 100 N, což se může stát, tak ten rozdíl bude nehnojená pšenice trochu slabší a ta hnojená metr vysoká a polehlá. Pokud jde o nadbytečný dusík, váš učitel vám asi říkal, že minerálním dusíkem hnojíme rostlinu a ne půdu. Půda minerální dusík dusík lehce ztrácí. Ale nechci se hádat o chování dusíku v půdě, jen si myslím, že hnojení dusíkem je slabá stránka současného zemědělství a intenzivního zvlášť. Takže když má někdo připomínky k současnému systému hnojení, nemusí to být blbec (samozřejmě konstruktivní připomínky, ne tvrzení, že řepka škodí).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.1.2022 17:49 Reaguje na JH
Vždy záleží na formě N. Nitrátovou formou opravdu hnojíme rostlinu, ale to už zak úplně neplatí o amonné, a zdaleka již ne o urea formě N. Určit podíl mineralizovaneého dusíku lze opravdu těžko, ale zde nastává ten rozdíl mezi kabinetním přírodovědcem a praktickým agronomem- ten přírodovědec , pokud by byl postaven před úkol zajistit ekonomicky přijatelnou produkci komodity za současného respektování normativů hnojení a brát přitom exaktně ještě předpokládanou mineralizaci, tak nechci se samozřejmě hádat, ale byl by v tu chvíli postaven před pro něho neřešitelný problém. Byly by mu k ničemu jeho teoretické poznatky, protože by do hra musel zapojit svoji zkušenost a risk a to drtivá většina teoretiků nemá a mít nemůže, protože jim právě chybí ta praxe. Vůbec nic v tu chvíli neznamená, že můžou být nabiti vedomostmi víc než ten agronom, ale bude jim to k ničemu, protože zkušenost je nenahraditelná. To samozřejmě nevyvrací váš názor o připomínkách k současnému hnojení, pouze jsem chtěl upozornit na to, že agronomie není a nikdy nebyla suše teoretickou vědou, i když na ní samozřejmě staví.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.1.2022 17:50 Reaguje na pavel peregrin
Omluva za překlepy.
Odpovědět
JH

JH

10.1.2022 19:07 Reaguje na pavel peregrin
Myslím, že hnojení dusíkem je zhruba stejně neřešitelný úkol pro agronoma jako pro přírodovědce, půda je stejně nepředvídatelná pro oba. A přeměny dusíku v půdě probíhají bez ohledu na to, co o nich víme.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.1.2022 19:50 Reaguje na JH
Je zde ale jeden podstatný rozdíl- ten agronom se MUSÍ rozhodnout, protože na něm závisí úspěch či neúspěch , přírodovědec se NEMUSÍ rozhodnout, protože skutečně pouze, i když třeba správně, teoretizuje.
Odpovědět
JH

JH

10.1.2022 21:12 Reaguje na pavel peregrin
Rozdíl je ale taky v tom, že přírodovědci tolik netrpí pocitem, že rozumějí dusíku v půdě, což se agronomům občas stane.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.1.2022 10:43 Reaguje na JH
Zde jde spíš o praktickou stránku věci.Otevřené pole k bádání je určitě v oblasti složitých organických vazeb, ze kterých se ten dusík pomocí mikrobiální činnosti stává přístupným, to nepochybně. Na straně druhé pro praktické využití dusíku jsou jeho přeměny v půdě a následně v rostlinách myslím objasněny dostatečně.
A ještě jedna věc, zatím jsme se nedotkli takové podstatné skutečnosti, kterou jsou nároky zemědělských plodin, konkrétně třeba té pšenice a řepky na dusík v časovém horizontu. On ten vtip spočívá v tom, že mineralizace je sice dobrá a může se s ní počítat, jenže konkrétně právě u těchto plodin přichází takříkajíc s křížkem po funuse a pšenice i řepka dávno před ní potřebují už být dusíkem saturovány. Pozdější uvolnění N již neovlivní hospodářský výnos a když, tak jen málo či někdy spíš v negativním smyslu.
Odpovědět
JH

JH

11.1.2022 11:10 Reaguje na pavel peregrin
V otázce přeměn dusíku se asi neshodneme, zhruba sice víme, jak se v půdě přeměňuje, ale pro praktické využití nedokážeme příliš odhadnout, jak rychle to probíhá. Jsou na to různé názory, o kterých by se dalo donekonečna polemizovat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.1.2022 17:51 Reaguje na JH
Jistě. Pouze jsem chtěl říci, že já jako agronom musím neustále pracovat s nejistotou, která se bohužel netýká jen dusíku. Ale nějak se nakonec rozhodnout vždy musím.
Odpovědět
JH

JH

9.1.2022 08:15 Reaguje na pavel peregrin
Pokud jde o kukuřici, můžete ji umisťovat jak chcete, ale i na mírném svahu stačí jedna bouřka a hned je to poznat. Eroze musí zemědělcům působit obrovské škody, ale když někdo navrhne, že by se s tím mělo něco dělat, tváří se, že se jich to netýká. Já to nechápu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.1.2022 11:11 Reaguje na JH
Problé kukuřice tkví v tom, že jako rozhodná plodina pro bioplynky je zařazována i tam, kde nemá co dělat. Ideální stav je na rovině, ale takových polí je málo. Obsévat pole někdy pomůže, ale při intenzivním přívalovém dešti málo platné. Systém setí do mulče nese s sebou problémy jiného rázu, je ztížena herbicidní ochrana a podle mých zkušeností navíc kukuřice má ráda od počátku vývoje kolem sebe čisto. Vše jsou to kompromisy a jediná cesta, jak napravit stav věcí, je začít dělat opravdovou agrární politiku, ale tím nemyslím remízky a mokřady. Tyto věci jsou až ve druhém nebo třetím sledu. Jako prvosledové v našich REÁLNÝCH SOUČASNÝCH podmínkách by bylo vrácení víceletých plodin v masivním měřítku. Za podpory rozumné dotační politiky, aby i podniky bez ŽV nepěstovaly tyto plodiny s trvalým prodělkem.
Odpovědět
JH

JH

9.1.2022 12:56 Reaguje na pavel peregrin
Když na 20 % plochy dáme pícniny, pro které není bezprostřední využití, nepřiblíží se výsledná intenzita ekologickému zemědělství?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.1.2022 13:11 Reaguje na JH
Pokud bychom na 20% dali pícniny, bude to ideální stav jednak pro obnovu přirozenosti půdy, jednak pro životní prostředí. Problém je v jedné věci- podniky bez ŽV musí takové porosty mulčovat, založit a ideálně 2-3 roky držet, pomíjím jetel nachový. A zde by bylo třeba dát peníze, ne aby na tom podniky vydělávaly, ale aby takové porosty byly šul nul. Tím by se nedostávaly do ztráty, předplodinová hodnota by byla vysoká a vliv na půdní úrodnost daleko větší, jak při použití hnoje, který ostatně mají jen nemnohé subjekty se zachovanou ŽV. Takže naopak, blížíme se v tomto případě optimálnímu osevnímu sledu, samozřejmě při zachování rozumné intenzity pěstování ostatních plodin, té řepky nevyjímaje.
Odpovědět
JH

JH

9.1.2022 13:28 Reaguje na pavel peregrin
Ale intenzitu, po které voláte, to zcela určitě sníží.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.1.2022 20:47 Reaguje na JH
Možná bude problém v tom, co považujeme za intenzitu. Zařazení víceletých pícnin do osevního postupu intenzitu nejen nesníží, ale naopak zvýší, ale jinak, než si valná část neznalých představuje.Vyvážený osevní postup je totiž to nejintenzivnější opatření, jaké je možné udělat, bohužel díky neodborné a abych nebyl nespravedlivý, i vynucené agrární politice v současné době neuskutečnitelný. Vůbec nejde o to, zvyšovat podíl hnojiv a agrochemie, ale jde o to, dosaženou úroveň alespoň nesnižovat, protože současné odrůdy jsou, a nejen u nás, ale v celé Evropě, vyšlechtěny na určitou úroveň hnojení a bez této úrovně je jejich pěstování prodělkové.Nebo je možná druhá cesta, snížit intenzitu u všeho, ale proč bychom to proboha měli dělat jen my? Proto, abychom dále uvolnili již tak ubohý trh s našimi výrobky a umožnili masivní dovozy potravin ze zemí, kde na to budou doslova kašlat?
Dále je ve hře snížení agrochemie a tam je to podobné, čísla jsem již uváděl a pokud tedy někdo chce snižovat, tak férově a od stejné výše vstupů.
To přece nejsou žádné nehorázné požadavky, či snad ano?
A navíc restrikce přípravků- každý rozumný hospodář ruší něco, za co má připravenou náhradu, ale mohu vás ujistit, že v tomto případě se tak neděje a za účinné látky není náhrada. A to je velice závažný problém a jeho objasnění by mi vydalo na dost dlouhé psaní.
Ale v případě zájmu klidně.
Odpovědět
JH

JH

9.1.2022 21:16 Reaguje na pavel peregrin
Pokud intenzitu definujeme jako snahu sklidit co nejvíce tržních produktů na jednotku plochy, tak ji víceleté pícniny sníží, protože na části plochy nic tržního (bez chovu skotu) nesklidíte. Sám říkáte, že je to bez skotu prodělek. Jinak samozřejmě souhlasím s pozitivním vlivem pícnin.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.1.2022 12:47 Reaguje na JH
Vidíte, a tady již začíná ten rozdílný úhel pohledu, protože já počítám s benefitem zvýšení výnosu po víceletce minimálně o 1t, tudíž v celkové bilanci o nic nepřicházím. Ale je to myšleno v dobrém, pouze jsem chtěl ukázat na to, že kolikrát jde o různé chápání jednoho pojmu.
Odpovědět
JH

JH

10.1.2022 14:07 Reaguje na pavel peregrin
Ale vyplatí se to ze sprostě ekonomického hlediska? I když výnos třeba pšenice po jeteli vzroste o 1 t, taky by se místo jetele mohla rovnou pěstovat pšenice a s trochou hnojení by narostlo třeba 7 t.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.1.2022 17:54 Reaguje na JH
Vyplatí a hodně. Protože neberete, a teď to není osobně, další nenahraditelný benefit v podobě zlepšení struktury půdy, zpřístupnění ostatních živin, zlepšení sopčního komplexu etc. To je právě ten úhel pohledu intenzifikace, kdy si drtivá většina lidí pod tím představuje jen další bezhlavé zvyšování chemie a hnojiv. Nicméně připouštím, že někteří mí kolegové to tak mohou mít nastavené.
Já to mám tak, jak vám popisuji.
Odpovědět
JH

JH

10.1.2022 18:54 Reaguje na pavel peregrin
Stejně úplně nechápu váš světonázor, teď mluvíte trochu jako ekolog.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.1.2022 19:53 Reaguje na JH
Mluvím jako, a teď mi promiňte trochu neskromnosti, zkušený agronom, který v provozu a jen v provozu strávil skoro 40 let, podepřený znalostmi získanými od odborníků, kdy se ještě zemědělské školství dalo považovat za zemědělské. Možná nyní vidíte, že nejsme snad všichni tak zabednění, jak se nás snaží vykreslovat.
Odpovědět
JH

JH

10.1.2022 21:08 Reaguje na pavel peregrin
Já si myslím, že různé názorové skupiny k sobě mají blíž, než si myslí. A dokážou se nějak domluvit, pokud zrovna za každou cenu nedokazují, že zabednění jsou ti druzí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.1.2022 10:48 Reaguje na JH
Zcela určitě. Ale je to podmíněno alespoň elementární znalostí diskutovaného problému. Myslím, že zrovna naše diskuze by toho mohla být příkladem, lze mít i trochu odlišné názory bez urážek a invektiv. Jenže jak píšete, a z mé zkušenosti to také tak je, lidé, kteří o věci vědí, většinou se nerozcházejí v naprosto zásadních otázkách, ale spíše v nuancích pohledu na problém. Kdežto lidé bez znalosti trvají na svém fundamentálním přesvědčení.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.1.2022 19:22 Reaguje na pavel peregrin
A že to v té naší zemědělské prírodě jaksi není vidět, máte to hodně pomýlené...devastace je čím dál horší...
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.1.2022 19:20 Reaguje na pavel peregrin
PLán je komprosmisní jen z pohledu jezedáků, žádné připomínky ekologických organizací nebyly vzaty v úvahu...Takže 2. ledna 2022 si také udělám čas a budu v Praze na té jejich demonstraci se svým transparentem a věřím, že tam nebduu sám...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.1.2022 11:45 Reaguje na Karel Pavelka
Jste jeden z mnoha zemědělských diletantů a vaše názory tomu plně odpovídají. Vy to máte v hlavě hodně pomíchané a nevidíte si ani na špičku nosu. Hlavně, aby vám v té Praze nedal někdo po hubě.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist