Elektrokola jsou dobrá pro lidi, hromadné přepravě a byznysu s ekoauty ale nesvědčí Video

V roce 2013, kdy silnice světa brázdilo 112 000 e-aut, tu bylo už 40 milionů e-kol. A tento trend pokračuje. / Ilustrační foto

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | lioneltgta / pixabay.com

Asi je třeba si na to ještě chvilku zvykat, ale globální spotřební trendy začíná určovat Čína. V případě elektrokol to platí téměř totálně. Proč? Jsou více než skladným řešením pro cestování ve městech, vynikají svou efektivitou. Ve své podstatě - jsou to elektromobily pro chudé. Protože ne každému leží v kapse aspoň jeden milion korun, za který by si pořídil tu nejlacinější současnou verzi elektromobilu, ale skoro určitě má aspoň pár tisíc, aby si pořídil elektrokolo. A tím získá za zlomek ceny většinu výhod, které mu elektromobilita v městském provozu nabízí. Nároky, od potřeby dobíjení po parkování, zůstávají podobné. Jen výrazně méně náročné pro uživatele e-kol. K nim nepotřebujete garáž ani kapacitní dobíječku.

Auto, které zaparkujete v předsíni

Šťávu jim doplníte klidně ze zástrčky v předsíni. Opravy vyřešíte bez licence a pobytu v servisu, náklady na pořízení náhradních dílů a úpravy jsou minimální. A k cíli své cesty budete pořád stejně uhánět maximálním tempem 32 kilometrů v hodině (upřímně, ve špičce by to ani elektromobil, ani klasický osobní vůz nezvládl o moc rychleji), s více než dostatečným dojezdem na plné nabití do 50 kilometrů. Abyste je v cíli pak zaparkovali prakticky kdekoliv, třeba v kukani své kanceláře, kde vám je tolerantní majitel firmy možná dovolí zase dobít. Nebo je necháte zamčené u stojanu, ale zaberou určitě méně místa, než auto na parkovišti. Tohle všechno samozřejmě lidé, potenciální majitelé elektrokol, vnímají. A proto také globální trh s e-koly svými ciframi hladce překonává svět elektromobilů.

V roce 2013, kdy silnice světa brázdilo 112 000 e-aut, tu bylo už 40 milionů e-kol. A tento trend pokračuje. Počítalo se, že obrat z obchodovaných e-kol letos přesáhne 12 miliard dolarů. Jenže, jak víte, přišel koronavirus a e-kola se díky němu stala ještě o něco populárnější. Prodá se jich víc. Protože nabízí ten správný sociální distanc, zachovávají pohodu nezávislosti, punc jízdy (alespoň zdánlivě) bez emisí a hlavně bez námahy. Což nás vrací zpět do Číny. Tady už totiž jezdí na silnicích více elektrokol, než klasických automobilů. Japonsko tento trend následuje a Evropa pak regionálně dorovnává.

Stejný problém, jen o trochu menší. Nebo větší?

Ne všude jsou baterie e-kol stejně kvalitní, liší se technologií výroby i pořizovací cenou. Přesto jsou přibližně pětadvacetkrát levnější, než baterie elektromobilů. S garancí 2-3 let provozu jsou pak podobně závadné pro životní prostředí, jako ty z e-aut, protože s jejich úspěšnou recyklací to zatím divoké není. Kriticky vzato, e-kola představují podobnou zátěž, jako elektromobily. Sice se na jejich výrobu jednotkově spotřebuje méně surových materiálů, ale jejich celkové množství je násobně vyšší. A jejich provoz je nakonec jen tak čistý, nakolik je čistá energie ze sítě.

V mnoha ohledech jsou tak e-kola paralelou, nebo spíš předzvěstí toho, co možná jednou přinesou e-auta. A jak potvrzují studie z Nizozemí a Číny, s e-koly se pojí ještě jeden nenápadný neduh. Elektrokola funkčně nahrazují cesty osobním autem (snižují jejich počet až o 45,6 %, což by se zdálo vítané), ale ubírají také počet pasažérů v městské hromadné dopravě (až o 27,3 %, což už nepotěší). Lidé s elektrokoly také jezdí o 25,3 % častěji, chcete-li frekventovaněji.

Kolo na silnici zabere méně místa, než auto. Ale ne o moc

Na trendu popularity je tedy bita hromadná přeprava osob, která tlak poklesu zájmu nemusí ustát (a její nižší vytíženost přinese buď zvýšení cen jízdného, nebo omezení provozu – a tím další zvýšení popularity e-kol). A také, díky vyššímu provozu e-kol neklesá spotřeba energie/emisí a ani se neuvolňují přetížené silnice. Jen se více zaplňují jiným dopravním prostředkem. Trochu je tu problém i s bezpečností provozu. Za volant auta se osmileté dítě neposadí, ale rychlostí 25-32 kilometrů na elektrokole se městským provozem řítit může. Je to jen kolo, ne? A na rozdíl od poctivého šlapání do pedálů, přínos cyklistické e-jízdy pro zdraví není valný.

Zajímavý pohled přináší Morton Kabell, předseda Evropské federace cyklistů a politik, jinak tradičně brojící proti automobilismu a propagující městskou cyklistiku: „Jen velmi málo měst světa je schopno unést další zvýšení dopravy. A je pravdou, že elektrokola ji spíše zvyšují, než aby ji snižovaly. Města se budou muset tomuto trendu dříve nebo později přizpůsobit a stát se více bike-friendly.“ V praxi by to ale znamenalo náklady kolem 50 000 eur na každý kilometr silnice, upravené pro souběžný provoz e-kol a automobilů. Na zvyšující se popularitu e-kol, které svou dostupností konkurují elektromobilům a hromadné dopravě, to ale zatím vliv nemá.