Evropský parlament podpořil zákaz vybraných plastových výrobků na jedno použití

Nejvýrazněji by směrnice dopadla na plastové nádobí, příbory, brčka, tyčinky do uší nebo tyčky k balonkům.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Øyvind Holmstad / Wikimedia Commons

Nejvýrazněji by směrnice dopadla na plastové nádobí, příbory, brčka, tyčinky do uší nebo tyčky k balonkům. U těchto předmětů chce Evropská komise od roku 2021 zabránit tomu, aby se dostaly na trh, neboť se domnívá, že pro ně existují cenově přijatelné alternativy v ekologičtějším provedení. Europoslanci dnes schválili rozšíření seznamu zakázaných výrobků o nádoby na jídlo a pití z expandovaného polystyrenu a výrobky z takzvaných oxo-rozložitelných plastů.

Například u jiných typů krabic na jídlo nebo u nápojových kelímků EU dále požaduje po členských zemích "výrazné snížení" spotřeby. Europoslanci navíc chtějí razantní snížení množství odpadu v podobě cigaretových nedopalků, které rovněž obsahují plasty. Státy by mohly požadavky naplnit vytyčením národních cílů, zpřístupněním šetrnějších alternativ zákazníkům nebo zajištěním toho, že jednorázové plastové výrobky nebudou poskytovány zdarma.

Český europoslanec Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) v rozhovoru s ČTK označil nastolené cíle za ambiciózní, ale dosažitelné. "Jsem přesvědčen, že ta směrnice jde dobrým směrem, že skutečně musíme změnit vzorce svého chování," uvedl. Také podle něj nemůže být řešení současných problémů s plastovým odpadem pouze na obcích a městech, ale musejí se na něm podílet i výrobci.

Právě s rozšířením odpovědností výrobců počítá směrnice u celé řady produktů od vlhčených utěrek po rybářské vybavení. Pro plastové lahve navrhuje mimo jiné zavedení systémů samostatného sběru a požaduje míru jejich sběru na úrovni 90 procent k roku 2025. Dosáhnout tohoto cíle by státy EU mohly například zavedením vratné zálohy, uvádí text návrhu.

Ačkoli jednotlivé členské země už v různém rozsahu zavádějí, nebo alespoň zvažují podobná v této oblasti, projednávaná směrnice představuje první celounijní snahu bojovat proti plastovému odpadu. "Věřím, že jsme dnes zahájili cestu k celkové změně našich neudržitelných společenských návyků. O naše oblíbené výrobky nepřijdeme, jen dáme přednost šetrnějším alternativám. Evropská unie sice není hlavním znečišťovatelem, ale může stát v čele při jeho řešení," uvedl člen výboru EP pro životní prostředí Pavel Poc (ČSSD).

České europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová (obě ANO) z Aliance liberálů a demokratů ve svých prohlášeních rovněž vyjadřují podporu snahám o snižování spotřeby plastových výrobků, při dnešním hlasování se ale zdržely, protože směrnice podle nich neposkytuje trhu dostatečný čas na přizpůsobení se novým pravidlům.

Impulsem k ambicióznímu plánu byl mimo jiné výzkum Evropské komise, podle něhož plasty tvoří přes 80 procent odpadků na evropských plážích. Co do počtu předmětů pak údajně kolem 70 procent odpadků na plážích tvoří právě rybářské vybavení a deset typů výrobků vyčleněných v navrhované směrnici. Podle Komise dává opatření smysl i z ekonomického hlediska: Ekonomiku Unie údajně odpad v mořích a na plážích stojí ročně v přepočtu stovky miliard korun.

Návrh na společnou strategii boje proti jednorázovým plastům postupuje unijním legislativním řízením poměrně rychle. Komise s návrhem přišla v květnu a už příští měsíc by mohly začít rozhovory s Evropskou radou o finální podobě opatření. Podle europoslance Polčáka je tempo způsobeno tím, že Čína v únoru přestala přijímat plastový odpad z EU. Polčák se domnívá, že nová směrnice o plastech nabude platnosti ještě v první polovině příštího roku.

Naopak další členka výboru životního prostředí Kateřina Konečná (KSČM) je vzhledem ke klíčovým vyjednáváním s členskými zeměmi "velmi skeptická". "ČR v této věci bude bezpochyby stát na druhé straně barikády i z toho důvodu, že nám ujel v odpadové legislativě vlak, když nezvládáme implementovat ani předchozí povinnosti z balíčku oběhového hospodářství," napsala Konečná.