EU představila plán na snížení závislosti na plynu z Ruska

Evropská komise plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu "mnohem dříve než v roce 2030". Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii. Za realizaci těchto plánů budou z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států.

Ruská invaze na Ukrajinu minulý měsíc způsobila revizi energetických priorit 27 členských zemí EU. Rusko se na dodávkách zemního plynu do unie podílí zhruba 40 procenty, napsala agentura Reuters.

Nové plány navazují na unijní politiku zaměřenou na změny klimatu, o které se nyní jedná. Jejím cílem je snižovat rychleji emise v tomto desetiletí a snížit spotřebu plynu v EU o 30 procent.

Podle EK by plyn a zkapalněný zemní plyn (LNG) ze zemí jako USA a Katar měl letos nahradit více než třetinu dodávek, tedy 60 miliard metrů krychlových ze 155 miliard metrů krychlových, které EU dostává ročně z Ruska. Do roku 2030 by mohlo pomoci snížit závislost i vyšší využívání biometanu a vodíku.

Nové větrné a solární projekty by mohly letos nahradit 20 miliard metrů krychlových plynu. Ztrojnásobení kapacity těchto elektráren do roku 2030 by mohlo snížit spotřebu plynu o 170 miliard metrů krychlových ročně.

Snížení termostatů o jeden stupeň Celsia by mohlo letos ušetřit dalších deset miliard metrů krychlových. Nahrazení plynových kotlů 30 miliony tepelných čerpadel by do roku 2030 mohlo ušetřit dalších 35 miliard metrů krychlových plynu, dodala EK.

"Masivní rozvoj domácích obnovitelných zdrojů a efektivní využívání vyrobené energie je pro Evropu logická volba," uvedl v reakci na prohlášení komise Karel Polanecký z ekologické organizace Hnutí Duha. "Aby nový evropský systém fungoval, potřebujeme rozvíjet i technologie pro akumulaci elektřiny a posilovat propojení sítí mezi evropskými státy. Česká vláda musí rychle reagovat, přestat plánovat zvyšování spotřeby plynu a konečně naplno rozjet obnovitelné zdroje a úspory energie," dodal ekolog.

Některé země usilují o více peněz EU na ochranu spotřebitelů před prudkým růstem evropských cen plynu, které tento týden dosáhly nových maxim. Země mohou zdanit zisky energetických firem z vysokých cen plynu, aby vykompenzovaly vyšší účty za elektřinu, uvedla EK. Mezinárodní energetická agentura (IEA) uvedla, že podobné daně by mohly letos přinést až 200 miliard eur (5,1 bilionu Kč).

Tok plynu do Evropy je zatím stabilní. Moskva však v pondělí varovala, že západní sankce na ruskou ropu by ji mohly přimět k uzavření hlavního plynovodu do Evropy. Sankce na ropu zavedly USA, evropské země však nejsou v názoru na zavedení takových sankcí jednotné. Americký prezident Joe Biden již oznámil, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska, do konce letošního roku postupně ukončí dovoz ruské ropy a ropných produktů také Británie.

EU také navrhne, že zásobníky plynu zemí EU budou muset být vždy do 1. října naplněné z 90 procent. V současnosti jsou naplněné z 27 procent.

Současné dodávky z jiných zemí a zásoby ve skladech jsou dostatečné na to, aby Evropa přečkala letošní zimu. Analytici ale tvrdí, že dlouhodobé zastavení ruského dovozu by zasáhlo evropskou ekonomiku a vyžádalo si mimořádná opatření jako uzavření továren.

Přehled evropských zemí s největší závislostí na dovozu ruského zemního plynu v roce 2020:

Země	Závislost na dovozu ruského plynu v procentech
Bosna a Hercegovina*	100
Severní Makedonie*	100
Moldavsko*	100
Finsko	94
Lotyšsko	93
Srbsko*	89
Estonsko*	79
Bulharsko	77
Slovensko	70
Chorvatsko	68
ČR	66
Rakousko*	64
Řecko	51
Německo*	49
Itálie	46
Litva	41
Polsko	40
Maďarsko	40
Slovinsko	40
Francie*	24
Nizozemsko*	11
Rumunsko	10

* údaj za rok 2019

zdroj: Statista.com

---

reklama

---