Europoslanci vyzvali k výraznému snižování emisí skleníkových plynů

Evropský parlament ve čtvrtek přijal plán přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v EU do roku 2050. Součástí plánu jsou i cíle snižování emisí skleníkových plynů - o 40 % do roku 2030, o 60 % do roku 2040 a o 80 % do roku 2050 oproti stavu v roce 1990.

Z českých poslanců vystoupili v diskusi k plánu Miroslav Ouzký a Evžen Tošenovský (oba ODS). Miroslav Ouzký ve své řeči poukázal na to, že Evropa je zodpovědná za asi 12 % lidmi způsobených emisí skleníkových plynů. "Bez globální spolupráce se naše snažení ve výsledku blíží nule," uvedl Ouzký a dodal: "Zatím jsme nedosáhli ničeho, pouze dalších a dalších regulací a další a další zátěže naší ekonomiky."

Vystoupení Evžena Tošenovského se neslo v podobném duchu. Podotkl, že souhlasí se zvyšováním účinnosti energetických systémů, zároveň ale varoval před přílišnými regulačními zásahy do ekonomiky: "Vidím vážné nebezpečí uměle vytvořené a dotačně živené ekonomiky, která by se v dalším horizontu mohla stát zcela nefunkční."

Ani jeden z nich, stejně jako jejich kolegové z ODS, pro zprávu o přechodu EU na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 nehlasovali. Většina europoslanců ovšem snižování emisí podpořila, a to včetně českých europoslanců z ČSSD. Naopak poslanci Evropského parlamentu zvolení za KDU-ČSL a KSČM hlasovali buď proti zprávě, nebo se zdrželi hlasování. Celkem byl plán přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku přijat 398 hlasy pro, 132 zákonodárců bylo proti.

Ve zprávě europoslanci rovněž připomněli, že se už v minulosti vyslovili pro větší omezení emisí skleníkových plynů do roku 2020 než o 20 % oproti roku 1990. "Čím více učiníme dnes, tím snadnější to bude v budoucnu. Buď budeme v prosazování nízkouhlíkového hospodářství hrát vedoucí roli, nebo zůstaneme pozadu," řekl po hlasování liberál Chris Davies z Velké Británie.

Co se týká hlavních politických bloků v Evropském parlamentu, plán většinově podpořili právě liberálové, křesťanští demokraté a sociální demokraté. Spíše proti byli konzervativci a zelená levice s komunisty. Zelení se hlasování zdrželi. Podle vyjádření jejich poslance Base Eickhouta jim vadilo zejména to, že se parlament nechtěl zabývat snižením emisí skleníkových plynů v roce 2020 o 30 % oproti roku 1990. "Je rověnž politováníhodné, že středopravicoví europoslnci využili hlasování o přechodu na nízkouhlíkové hospodářství k prosazování jaderné energie a mýtu o čistém uhlí. Proto se Zelení při závěrečném rozhodování o plánu zdrželi hlasování," vysvětlil Bas Eickhout.

Kromě snižování emisí skleníkových plynů poslanci rovněž podpořili obchodování s povolenkami na jejich vypouštění, ovšem vyzvali k jeho zdokonalení snížením počtu poskytovaných povolenek. Ve sporu o povolenky na emise skleníkových plynů v letectví podpořili postoj zemí Evropské unie, které chtějí do obchodování zahrnout všechny aerolinky létající do Evropy.

Mezi závěry plánu je rovněž požadavek na Evropskou komisi, aby navrhla konkrétní opatření s cílem snížit emise v zemědělství. Parlament podpořil i plán Evropské komise na snížení emisí z dopravy v EU o 60 % do roku 2050. A pokud se nepodaří dosáhnout dohody o snižování emisí v oblasti lodní dopravy, měla by podle parlamentu přijít Evropská komise s konkrétními návrhy i v této oblasti.

Usnesení Evropského parlamentu o přechodu k nízkouhlíkové enkonomice do roku 2050 je nezávazné. O dokumentu plánujícím snižování emisí jednali minulý týden rovněž ministři jednotlivých zemí EU. Formálně se ovšem na kompromisním textu dohodlo jen dvacet šest zemí EU, Polsko ho podpořit odmítlo. Ministři zemí EU budou o plánu ještě jednat.

---

reklama

---