Evropa cílí na diverzifikace dodávek plynu, dostávat plyn bude také z USA

Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Za loňský rok bylo do Evropy z Ruska dodáno zhruba 155 miliard kubických metrů plynu. Převážná část ruského plynu proudí do Evropy plynovodem Jamal, který vede přes Bělorusko a Polsko do Německa. Vedle toho funguje Nord Stream, který vede z Ruska po dně Baltského moře přímo do Německa, a potrubí přes Ukrajinu. Další cestou, kterou ruský plyn míří do Evropy, je například plynovod Blue Stream, který vede z Ruska přes Černé moře do Turecka, stejné země spojuje i novější TurkStream.

Ruská plynárenská společnost Gazprom zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje.

Výběr informací o alternativách v dodávkách plynu pro Evropu:

- Evropská komise (EK) v březnu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu oznámila, že plánuje v letošním roce snížit závislost unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu "mnohem dříve než v roce 2030". Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.

- Bulharský ministr energetiky Alexander Nikolov uvedl, že jeho země, která asi 90 procent své spotřeby zemního plynu čerpá z Ruska, má k dispozici plyn alespoň na měsíc. Bulharsko bude usilovat mimo jiné o zvýšení dodávek plynu z Ázerbájdžánu či o dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z terminálů v sousedním Turecku a v Řecku. Bulharsko nyní pracuje na dokončení plynovodu, který má propojit jeho síť s Řeckem. Projekt podle bulharského vicepremiéra Asena Vasileva výrazně zvýší dovozní kapacitu země a zajistí spojení s plánovaným LNG terminálem v řeckém přístavním městě Alexandrupoli, který by měl zahájit provoz v příštím roce.

- Polsko asi 55 procent své spotřeby zemního plynu kryje z dodávek z Ruska. Už delší dobu, bez ohledu na nynější konflikt na Ukrajině, pracuje na jejich nahrazení z jiných zdrojů. Letos na podzim má skončit stavba plynovodu Baltic Pipe, kterým do Polska poteče plyn z Norska. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová uvedla, že Polsko je připraveno obejít se bez plynu a případně také bez ropy z Ruska. Upozornila, že polské zásobníky s plynem jsou naplněny zhruba z 80 procent, ale díky dodávkám přes přípojky plynovodů z České republiky a Litvy nemusí Polsko do zásob sahat.

- Německo, které je největším evropským spotřebitelem ruského plynu, kvůli ruské invazi na Ukrajinu zastavilo certifikaci dokončeného plynovodu Nord Stream 2 z Ruska. V porovnání se stavem před invazí na Ukrajinu snížilo Německo podíl ruského plynu z 55 na nynějších 35 procent. Podle německého hospodářského institutu DIW by se země mohla zbavit své závislosti na ruském plynu do zimy letošního roku, podle jiných zdrojů by to mohlo být do dvou let. Dosáhnout by toho Berlín mohl zvýšenou účinností skladování plynu, snížením spotřeby domácností i diverzifikací dodávek. Německo také plánuje výrazněji rozšířit dovoz plynu z Nizozemska, Norska, Dánska a Británie. Jednou z cest je také výstavba dvou nových terminálů pro zkapalněný zemní plyn (LNG), které země již avizovala.

- Norská ropná a plynárenská společnost Equinor po zahájení ruské invaze na Ukrajinu oznámila odchod z Ruska a uvedla, že se pokusí produkovat více plynu ze svých norských nalezišť během nadcházejícího léta.

- Důležitou součástí plánu EU na zajištění energetické bezpečnosti a diverzifikace zdrojů je plynovod Trans Adriatic Pipeline (TAP), který přivádí plyn z Ázerbájdžánu do Itálie a zprovozněn byl koncem roku 2020. Plynovod TAP je posledním úsekem takzvaného jižního plynového koridoru, jehož cílem je spojit země EU se zdroji zemního plynu ve střední Asii a snížit závislost na dodávkách z Ruska. Jeho součástí je také plynovod Transanatolian Pipeline (TANAP), který dopravuje ázerbájdžánský plyn do Turecka.

- Izrael, Kypr a Řecko předloni podepsaly obecnou dohodu o výstavbě plynovodu nazývaného projekt EastMed, který by měl přivádět plyn z východní části Středozemního moře do Evropy. Podmořský plynovod v délce 1900 kilometrů by mohl uspokojovat poptávku po plynu v EU až z deseti procent. Proti projektu se však ostře vymezilo Turecko.

- Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku koncem března slíbily dodat do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku. Cílem pro následující roky bude posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU. EK uvedla, že dodávky plynu z ostatních zemí včetně Spojených států a Kataru by letos mohly nahradit 60 miliard kubických metrů ruských dodávek. Do roku 2030 by také mohlo pomoci zvýšené využívání biometanu a vodíku.

- K dalším alternativám ruského plynu patří kromě diverzifikace dodávek plynu také zvýšení produkce elektřiny z jádra, obnovitelných zdrojů, vodní energie nebo uhlí. Masivní rozvoj solárních a větrných elektráren by mohl do budoucna pokrýt spotřebu až 170 miliard krychlových metrů plynu ročně.

- Ke snížení závislosti na ruském plynu mají pomoci také energetické úspory, podle EK například snížení teploty v budovách o jeden stupeň Celsia povede k roční úspoře 10 miliard krychlových metrů zemního plynu. Další miliardy ušetří například výměna plynových kotlů za tepelná čerpadla.

---

reklama

---