Evropa vypouští více nebezpečných skleníkových plynů, než vykazují statistiky
Fluorované plyny se používají v chladicích zařízeních či klimatizacích, nezbytné jsou také při výrobě polymerových hmot, jako třeba teflonu. Potenciál globálního oteplování (GWP), který určuje příspěvek toho kterého plynu ke skleníkovému efektu, je u HFC-23 asi 14 800x větší než u CO2. Navíc má HFC-23 mimořádně dlouhou životnost v atmosféře, odhadem asi 270 let.
Například Itálie prý vypouští desetkrát až dvacetkrát více HFC-23, než kolik uvádí statistiky. Více než dvojnásobek vypouští také podniky v Nizozemí a Velké Británii. Chemičky v Německu a Francii jsou podle EMPA poctivé, emise prý odpovídají statistikám. Clare Perryová zastupující nevládní organizaci Enviromental Investigations Agency řekla, že výsledky testování považuje za skandální.
V současnosti neexistuje žádná právní úprava omezující emise plynu HFC-23. Ale země zapojené do Kjótského protokolu musí shromažďovat údaje o emisích a informovat o nich OSN. Státy přitom mají k dispozici jen informace od výrobců chemikálií.
Data použití ve studii pocházejí z výzkumné stanice Jungfrauloch ve švýcarských Alpách. Vědci použili speciální měřič proudění prachových částic Medusa, který vyhodnocuje informace až o padesáti druzích derivátů uhlovodíků a je schopen určit jejich původce. Ty se ale určují poměrně snadno, HFC-23 vzniká pouze při výrobě chladicího plynu HFC-22.
Například v Itálii tak za překročení národních statistik může jediná firma - Solvay Solexis nedaleko Milána. Firma podle mluvčího Erika de Leyeho uznává, že jde o jimi vyrobený plyn. Obtížně se ale prý posuzuje, zda emise HFC-23 pronikly do atmosféry.
Podle článku „Europe emits huge unreported F-gas cloud: Report“ zveřejněného na serveru EurActiv.com dne 26. srpna 2011.
reklama