Evropská komise chce, aby šlo elektroniku a další výrobky snadněji opravit a recyklovat Aktualizováno
EU již v minulosti přijala pravidla o snižování ekologické stopy výrobků, která podle komise jen v loňském roce ušetřila spotřebitelům na 120 miliard eur (2,9 bilionu korun) a snížila energii spotřebovanou vybranými produkty o desetinu. Dnešní návrhy mají pode Bruselu do roku 2030 šanci ušetřit energii přibližně odpovídající ročnímu dovozu plynu z Ruska.
"Je čas skoncovat s modelem ´koupím, použiju, rozbiju a vyhodím´, který tolik škodí naší planetě, našemu zdraví a naší ekonomice," řekl k návrhu místopředseda unijní exekutivy Frans Timmermans odpovědný za plnění ekologických cílů EU.
Výrobky by díky novým pravidlům mělo jít snáze opravit a také recyklovat. Podle komise to vedle snížení množství nerecyklovaného odpadu omezí závislost EU na dovážených surovinách a materiálech jako jsou polovodiče, kterých je v současnosti nedostatek.
Komise počítá se zavedením povinných informací o výrobku, které by mohly mít formu QR kódu, díky němuž by lidé na internetu našli podrobnosti například o ekologické stopě produktu, jeho životnosti nebo o recyklovaných materiálech použitých při jeho výrobě.
Součástí dnešního balíčku je také návrh, aby se v oděvech a textiliích muselo objevovat stanovené minimální množství recyklovaného materiálu. Každý Evropan podle údajů komise průměrně ročně vyhodí 11 kilogramů oděvů a látek. EK chce, aby se toto číslo snížilo díky tomu, že oděvy vydrží déle a textil bude jednodušší recyklovat. Proto by i nové oblečení mělo být opatřeno digitálními informacemi o tom, z jakých součástí je vyrobeno a jaká je jeho předpokládaná životnost.
Komise chce také zakázat uvádění klamavých informací o ekologické šetrnosti produktů. Výrobci by měli mít například u elektroniky povinnost informovat o tom, že produkt obsahuje software způsobující jeho umělé zastarávání.
"Podporujeme spotřebitele, kteří stále více dávají přednost výrobkům, které vydrží déle a dají se opravit. Musíme zajistit, aby jejich snaha nebyla ohrožena zavádějícími informacemi," komentovala návrh na rozšíření spotřebitelských práv místopředsedkyně komise Věra Jourová.
O navržených pravidlech začnou během jara vyjednávat členské státy a Evropský parlament.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
Zbyněk Šeděnka
30.3.2022 16:26smějící se bestie
30.3.2022 18:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaA ještě - jaké budou ceny náhradních dílů ?
Viktor Šedivý
30.3.2022 23:59 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPojedou si dál své normální produktové řady - a někteří ještě vedle toho "EU modely" pro hloupé bruselské poddané, kterým nebude vadit, že za stejný užitek zaplatí mnohem víc.
Zan K.
31.3.2022 09:24 Reaguje na Viktor ŠedivýAPP. Že opravovat lze vidíme u spousty historických autobobilů motocyklů i jiných věcí. A mnohdy je to lepší kšeft, než u nových.
Svatá Prostoto
30.3.2022 16:55Ale tohle se mi líbí ... "nová pravidla pro ekologičtější nakládání s oděvy ...".
Správně! VOGUE do stoupy a Wintourová na pracák! Ok, do důchodu:-))).
Timmermans je fakt úchyl.
Svatá Prostoto
30.3.2022 16:58 Reaguje na Svatá ProstotoViktor Šedivý
31.3.2022 00:05 Reaguje na Svatá ProstotoZan K.
31.3.2022 09:32 Reaguje na Viktor ŠedivýBřetislav Machaček
30.3.2022 17:48příklad. El. bojler nehřeje. Laik zavolá opraváře, ten přijede, zjistí
závadu a naúčtuje si cestu a zjištění závady. Navrhne buď výměnu za nový
( cca 5 000 Kč)a nebo opravu za 1 500 Kč za ND+ doprava 1 500 Kč+ práce
1 500 Kč. Vzájemný poměr je 5 000 : 4 500 Kč. U výměny za nový 5 000 Kč
+ doprava+ práce za 3 000. Laik srovná náklady a koupí nový. Laik-kutil
si objedná ND za 1 500, díly vymění a ušetří na opravě 3 000 a u výměny
za nový 6 500 Kč. Závěr je tak ten, že co zvládnu kutilsky, tak se asi
opravit vyplatí, ale nechat to opravit opraváři, tak bych asi neváhal
a měnil ho za nový. Případ je z vlastní praxe, kde se oprava vlastními
silami vyplatila a výrobek dál slouží. Neumět si to opravit, tak to je
už dávno ve šrotu. Takže nevím, zda se vyplatí opravovat odborně něco,
co nové stojí téměř to, co odborná oprava. Jedině, že by oprava byla
formou charity grátis včetně dopravy, což utopie z pera snílků v EK.
Viktor Šedivý
31.3.2022 00:09 Reaguje na Břetislav MachačekProtože kvalitní výrobek neseženete.
Břetislav Machaček
31.3.2022 09:11 Reaguje na Viktor ŠedivýTotéž se může stát opraváři, díl bude sice vyměněn, ale práce se opět zpoplatní včetně dopravy a diagnostiky. To
se pak může opravdu stát, že nový výrobek bude levnější
než opakovaná oprava odborníkem. Zlaté kutilské ručičky.
Zan K.
31.3.2022 09:39 Reaguje na Viktor ŠedivýZan K.
31.3.2022 09:43 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
31.3.2022 18:35 Reaguje na Zan K.Pokud máte výrobek s opravářem 50 km a více daleko, tak
ta doprava stojí dnes majlant. Otázkou bude, zda se uživí,
když budou levní a zda zvládnou široký sortiment značek
a typů zboží. Na jednotlivé značky vyžadují firmy školení
a takový kotel Buderus nesmí opravovat necertifikovaný
opravář i kdyby to uměl! Musí absolvovat placené školení,
zkoušky a opakovaná přezkoušení. Mít široký sortiment,
tak chodí po školeních a zkouškách více, než po opravách.
Bez certifikátu neplatí uvedení do provozu a ani revize.
Jó pane to není tak jednoduché jako za socíku, kdy tu u
TV byla pouze Tesla a jejich pět typů. Dnes tu jsou desítky
výrobců a každý s desítkami typů. Nezbývá než specializace a tudíž i omezení dostupnosti jednotlivých opravářů. Je
taky možné drobné výrobky zaslat k opravě, ale to taky
nebude zadarmo a bez odzkoušení se může oprava opakovat.
Já na to moc nevěřím, pokud to nebude dotovaná činnost
jako EKO aktivita, jak podpořit opravy.
Miroslav Vinkler
30.3.2022 18:27Pro obyčejného člověka nepoužitelné.
Vědomost, že se odpady musí bezpečně likvidovat s ohledem na ŽP, by měli mít i v Bruselu. Zatím se buzeruje přes hordy papírů -odpadová administrativa je na prášky- aby se nejčastěji zase přes pokrov různých bumážek a stohy štemplů vyvezlo černouškům nebo šikmookým jako "ekonomicky přínosný materiál". Tam se to roztluče kladivy,spálí nebo pohodí, ti vzorní to zahrabou do země.
Celá praxe EU nakládání s odpady je v reálu k zblití, zlatý bolševik proti tomu s výkupnami šrotu, které byly v každé díře na okrese.
Timmermanse a spol. bych pověsil za kule do průvanu a na jeho místo dal skutečně někoho, kdo neblábolí a s odpady by si dokázal poradit.
V oblasti nakládání s odpady nevěřím EK ani slovo a výkřiky o opravách (kdo a za kolik to bude dělat ?) si mohou vykřikovat jinde.
Jsme doslova promořeni odpady ,od lesů, půdy, vzduchu a vody , kdo nevěří ať si udělá procházku jarní krajinou a sám sezná kde žije. A to ČR patří k těm lepším.
Jiří Kvítek
31.3.2022 06:31 Reaguje na Miroslav VinklerNáš historicky první zákon o odpadech (č.238/1991 Sb.) platil od 01.08.1991, vytisknul jste ho na pouhých 12 stran formátu A4. Na jeho znění se podíleli osobnosti jako byl pan docent Vavroušek. Tento předpis se vyznačoval tím, že byl jednoduchý a přehledný. Společně s jeho prováděcími předpisy Vám na vytisknutí stačilo cca 100 stran formátu A4.
Aktuálně platný zákon o odpadech (č.541/2020 Sb., platí od 01.01.2021), je desetkrát delší, protože je harmonizován s požadavky EU. Společně s jeho prováděcími předpisy budete na jejich vytisknutí potřebovat cca 1000 stran formátu A4.
O přehlednosti harmonizované legislativy nemůže být ani řeč - např. nová vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady (č.273/2021 Sb.) má 52 příloh a na její vytisknutí potřebujete 145 stran formátu A4.
Jeden příklad za všechny, který dokáže tyto předpisy porovnat z hlediska kvality:
Nová odpadová legislativa řeší strašně složitě hranici, od kdy odpad již není odpadem a lze ho využít jako zdroj pro výrobek, tedy plní funkci druhotné suroviny. Třeba u asfaltových ker na to existuje i speciální prováděcí vyhláška. Ale - to samé ale vyřešil původní zákon o odpadech jediným odstavcem!
Důkaz: citace z § 2 odst.5 zákona č.238/1991 Sb. - definice pojmu "druhotná surovina"
"Druhotnou surovinou je surovina nebo materiál získaný z odpadu, který je způsobilý k dalšímu hospodářskému nebo jinému využití; zůstává přitom odpadem až do dalšího zpracování."
Proč to dělat jednoduše, když to jde dělat složitě? A to se nebavím o tom, kolik je tam chyb!
Ale paní ministryně se nechala slyšet, že si to "sedne". To je vidět, že to ani nečetla, natož aby se nad tím také obtěžovala zamyslet...
Zan K.
31.3.2022 09:54 Reaguje na Miroslav VinklerAPP. Některá šrotiště to ještě praktikují, i když už jich moc není.
Vl K
3.4.2022 05:27Nejde jen o cenu opravy, ale i vícenáklady spojené s opravitelnějším výrobkem. Když bude nutné mít náhradní díly na třeba 100 let, kolik těch náhradních dílů se vyrobí zbytečně a pak se vyhodí?
Pokud podpořit v rozumných mezích opravitelnost, tak pomůže nižší zdanění práce, zrušení dotací, příkazů, zákazů.
https://www.mesec.cz/clanky/komentar-nizsi-zdaneni-prace-by-pomohlo-i-ekologii/