https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/evropska-komise-chce-aby-slo-elektroniku-a-dalsi-vyrobky-snadneji-opravit-a-recyklovat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Evropská komise chce, aby šlo elektroniku a další výrobky snadněji opravit a recyklovat Aktualizováno

30.3.2022 15:33 | BRUSEL (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Televize, mobilní telefony, vybavení domácnosti a další výrobky zakoupené v Evropské unii by si jejich majitelé měli mít v budoucnu možnost nechat opravit daleko snáze, než je tomu nyní. Evropská komise dnes navrhla nová pravidla pro ekologičtější nakládání se spotřební elektronikou, oděvy a dalšími produkty, která mají mimo jiné prodloužit jejich životnost a snížit množství vyprodukovaného odpadu. Plán počítá se zavedením digitálního produktového pasu, díky němuž lidé zjistí údaje potřebné pro opravy či recyklace zakoupených věcí.
 

EU již v minulosti přijala pravidla o snižování ekologické stopy výrobků, která podle komise jen v loňském roce ušetřila spotřebitelům na 120 miliard eur (2,9 bilionu korun) a snížila energii spotřebovanou vybranými produkty o desetinu. Dnešní návrhy mají pode Bruselu do roku 2030 šanci ušetřit energii přibližně odpovídající ročnímu dovozu plynu z Ruska.

"Je čas skoncovat s modelem ´koupím, použiju, rozbiju a vyhodím´, který tolik škodí naší planetě, našemu zdraví a naší ekonomice," řekl k návrhu místopředseda unijní exekutivy Frans Timmermans odpovědný za plnění ekologických cílů EU.

Výrobky by díky novým pravidlům mělo jít snáze opravit a také recyklovat. Podle komise to vedle snížení množství nerecyklovaného odpadu omezí závislost EU na dovážených surovinách a materiálech jako jsou polovodiče, kterých je v současnosti nedostatek.

Komise počítá se zavedením povinných informací o výrobku, které by mohly mít formu QR kódu, díky němuž by lidé na internetu našli podrobnosti například o ekologické stopě produktu, jeho životnosti nebo o recyklovaných materiálech použitých při jeho výrobě.

Součástí dnešního balíčku je také návrh, aby se v oděvech a textiliích muselo objevovat stanovené minimální množství recyklovaného materiálu. Každý Evropan podle údajů komise průměrně ročně vyhodí 11 kilogramů oděvů a látek. EK chce, aby se toto číslo snížilo díky tomu, že oděvy vydrží déle a textil bude jednodušší recyklovat. Proto by i nové oblečení mělo být opatřeno digitálními informacemi o tom, z jakých součástí je vyrobeno a jaká je jeho předpokládaná životnost.

Komise chce také zakázat uvádění klamavých informací o ekologické šetrnosti produktů. Výrobci by měli mít například u elektroniky povinnost informovat o tom, že produkt obsahuje software způsobující jeho umělé zastarávání.

"Podporujeme spotřebitele, kteří stále více dávají přednost výrobkům, které vydrží déle a dají se opravit. Musíme zajistit, aby jejich snaha nebyla ohrožena zavádějícími informacemi," komentovala návrh na rozšíření spotřebitelských práv místopředsedkyně komise Věra Jourová.

O navržených pravidlech začnou během jara vyjednávat členské státy a Evropský parlament.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

30.3.2022 16:26
Hezká úvaha, ale jsem zvědavý, jak to prosadí u nadnárodních společností, které mají zájem chrlit co největší množství výrobků, aby uspokojily současnou konzumní společnost.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.3.2022 18:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Takže vlastně přiznali, že se už mnohá léta, montují do všeho možného " k u r v í t k a ".
A ještě - jaké budou ceny náhradních dílů ?
Odpovědět

Viktor Šedivý

30.3.2022 23:59 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Světoví výrobci se na to docela jednoduše vykašlou.
Pojedou si dál své normální produktové řady - a někteří ještě vedle toho "EU modely" pro hloupé bruselské poddané, kterým nebude vadit, že za stejný užitek zaplatí mnohem víc.
Odpovědět
ZK

Zan K.

31.3.2022 09:24 Reaguje na Viktor Šedivý
Vpodstatě souhlas. Nikdo z oněch výrobních i kšeftařských magnátú přece nebude chtít přijít o kšefty a peníze, přestože opravy jsou ve své podstatě ekologičtější. Ale jinak - zase někdo "objevil ameriku"? Opravy se dělaly vždy, téměř u všeho zboží a byly levnější než nový výrobek. Vždy šlo jen o náhradní díly, které ovšem dnešní výrobce nikdy dodávat nebude a opravy všemožně i konstrukcí spíše ztěžuje. Takže jedině něco co půjde vyrobit mimo výrobní závod. A k tomu je třeba legislativa, kterou dnes úplatní politici záměrně nevytvoří, či všemožně ztíží.
APP. Že opravovat lze vidíme u spousty historických autobobilů motocyklů i jiných věcí. A mnohdy je to lepší kšeft, než u nových.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.3.2022 16:55
Kua drát, a kdo to jako bude dělat? Sehnat řemeslníka je úkol pro vraha, dočkat se jej taky a když se to stihne v témže kvartálu, tak je to důvod k oslavě.

Ale tohle se mi líbí ... "nová pravidla pro ekologičtější nakládání s oděvy ...".
Správně! VOGUE do stoupy a Wintourová na pracák! Ok, do důchodu:-))).

Timmermans je fakt úchyl.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.3.2022 16:58 Reaguje na Svatá Prostoto
A taky soudruh Timmermans zapomněl na takovou jednu drobnost. Cenu té opravy. Bo v reálu se dá nakonec opravit ledacos, ale když člověk zjistí co by to stálo, tak ... si to často jde koupit nový.
Odpovědět

Viktor Šedivý

31.3.2022 00:05 Reaguje na Svatá Prostoto
Ještě na jednu věc zapomněl. Jestli se výrobci budou zabývat tím, aby pro nějakých pět procent světové populace vyráběli extra úplně odlišné modely výrobků. Aby kvůli tak malému trhu pracovali jinak se zajišťováním servisu, produkcí náhradních dílů atp. Zvlášť v situaci, kdy je budeme ještě otravovat s nějakým "uhlíkovým clem", se na to vykašlou.
Odpovědět
ZK

Zan K.

31.3.2022 09:32 Reaguje na Viktor Šedivý
Pochopitelně u všeho to nejde. Ale že něco jde, vidíme u dílů pro naše bývalé mopedy, motocykly a jiné historické výrobky, kde náhradní díly lze lehce i levně pořídit z Číny. A asi tam na tom neprodělávají. Jde jen o to chtít. Manuálně i zákonně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.3.2022 17:48
Tak na to jsem zvědav! Co cena práce řemeslníka včetně dopravy? Uvedu
příklad. El. bojler nehřeje. Laik zavolá opraváře, ten přijede, zjistí
závadu a naúčtuje si cestu a zjištění závady. Navrhne buď výměnu za nový
( cca 5 000 Kč)a nebo opravu za 1 500 Kč za ND+ doprava 1 500 Kč+ práce
1 500 Kč. Vzájemný poměr je 5 000 : 4 500 Kč. U výměny za nový 5 000 Kč
+ doprava+ práce za 3 000. Laik srovná náklady a koupí nový. Laik-kutil
si objedná ND za 1 500, díly vymění a ušetří na opravě 3 000 a u výměny
za nový 6 500 Kč. Závěr je tak ten, že co zvládnu kutilsky, tak se asi
opravit vyplatí, ale nechat to opravit opraváři, tak bych asi neváhal
a měnil ho za nový. Případ je z vlastní praxe, kde se oprava vlastními
silami vyplatila a výrobek dál slouží. Neumět si to opravit, tak to je
už dávno ve šrotu. Takže nevím, zda se vyplatí opravovat odborně něco,
co nové stojí téměř to, co odborná oprava. Jedině, že by oprava byla
formou charity grátis včetně dopravy, což utopie z pera snílků v EK.
Odpovědět

Viktor Šedivý

31.3.2022 00:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Až zjistíte, že ten "nový" výrobek je vyrobený napůl z odpadu a jiných náhražkových materiálů, ještě rád budete (třeba i draho) opravovat.
Protože kvalitní výrobek neseženete.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.3.2022 09:11 Reaguje na Viktor Šedivý
Teoreticky by se neměl kvalitní výrobek kazit, ale být opotřebován užíváním a vyřazen z provozu. Šunt se kazí a kdo si ho neumí opravit, tak snad umí počítat a než opravu v ceně nového zboží, tak kupuje sice šunt, ale nový se zárukou. Tím, že jsem ND "neodborně" vyměnil, jsem porušil záruční podmínky těchto ND a riskuji, že budou nekvalitní.
Totéž se může stát opraváři, díl bude sice vyměněn, ale práce se opět zpoplatní včetně dopravy a diagnostiky. To
se pak může opravdu stát, že nový výrobek bude levnější
než opakovaná oprava odborníkem. Zlaté kutilské ručičky.
Odpovědět
ZK

Zan K.

31.3.2022 09:39 Reaguje na Viktor Šedivý
Což není tak docela pravda. Všechny díly ze šrotišť nemusejí být až tak závadné. Mnohdy jsou svým zpracováním kvaltnější a trvanlivější, než u těch nových vyráběných a počítaných na jasnou a nepřekročitelnou dobu životnosti. Tu jde spíše o to, že dnes šrotiště mohou provozovat poze firmy "s papírem", kteří většinou z neznámých důvodů o prodej nestojí a neprovádějí ho.
Odpovědět
ZK

Zan K.

31.3.2022 09:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Opraváři vždy fungovaly v místě, takže doprava = 0. A pokud se s díly nebude vyloženě kšeftovat (Získám zadara ale prodávat za prodejní cenu), tak to únosné řešení je.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.3.2022 18:35 Reaguje na Zan K.
Ano fungovali, ale pouze na omezený počet značek a typů.
Pokud máte výrobek s opravářem 50 km a více daleko, tak
ta doprava stojí dnes majlant. Otázkou bude, zda se uživí,
když budou levní a zda zvládnou široký sortiment značek
a typů zboží. Na jednotlivé značky vyžadují firmy školení
a takový kotel Buderus nesmí opravovat necertifikovaný
opravář i kdyby to uměl! Musí absolvovat placené školení,
zkoušky a opakovaná přezkoušení. Mít široký sortiment,
tak chodí po školeních a zkouškách více, než po opravách.
Bez certifikátu neplatí uvedení do provozu a ani revize.
Jó pane to není tak jednoduché jako za socíku, kdy tu u
TV byla pouze Tesla a jejich pět typů. Dnes tu jsou desítky
výrobců a každý s desítkami typů. Nezbývá než specializace a tudíž i omezení dostupnosti jednotlivých opravářů. Je
taky možné drobné výrobky zaslat k opravě, ale to taky
nebude zadarmo a bez odzkoušení se může oprava opakovat.
Já na to moc nevěřím, pokud to nebude dotovaná činnost
jako EKO aktivita, jak podpořit opravy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.3.2022 18:27
Celá dosavadní praxe v EU je jeden obrovský švindl. Plno nápisů o ochraně ŽP, návody na použití elektroniky a bílého zboží z 90% věnovány bezpečnosti práci a výkřikům o výlukách z nesprávného použití, vlastní manuál velmi často pro otrlé povahy a zkušené luštitele kvízů.
Pro obyčejného člověka nepoužitelné.

Vědomost, že se odpady musí bezpečně likvidovat s ohledem na ŽP, by měli mít i v Bruselu. Zatím se buzeruje přes hordy papírů -odpadová administrativa je na prášky- aby se nejčastěji zase přes pokrov různých bumážek a stohy štemplů vyvezlo černouškům nebo šikmookým jako "ekonomicky přínosný materiál". Tam se to roztluče kladivy,spálí nebo pohodí, ti vzorní to zahrabou do země.
Celá praxe EU nakládání s odpady je v reálu k zblití, zlatý bolševik proti tomu s výkupnami šrotu, které byly v každé díře na okrese.

Timmermanse a spol. bych pověsil za kule do průvanu a na jeho místo dal skutečně někoho, kdo neblábolí a s odpady by si dokázal poradit.
V oblasti nakládání s odpady nevěřím EK ani slovo a výkřiky o opravách (kdo a za kolik to bude dělat ?) si mohou vykřikovat jinde.
Jsme doslova promořeni odpady ,od lesů, půdy, vzduchu a vody , kdo nevěří ať si udělá procházku jarní krajinou a sám sezná kde žije. A to ČR patří k těm lepším.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.3.2022 18:38 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

31.3.2022 06:31 Reaguje na Miroslav Vinkler
Máte pravdu. Legislativa EU v oblasti odpadového hospodářství zatím nic zásadního nevyřešila.

Náš historicky první zákon o odpadech (č.238/1991 Sb.) platil od 01.08.1991, vytisknul jste ho na pouhých 12 stran formátu A4. Na jeho znění se podíleli osobnosti jako byl pan docent Vavroušek. Tento předpis se vyznačoval tím, že byl jednoduchý a přehledný. Společně s jeho prováděcími předpisy Vám na vytisknutí stačilo cca 100 stran formátu A4.

Aktuálně platný zákon o odpadech (č.541/2020 Sb., platí od 01.01.2021), je desetkrát delší, protože je harmonizován s požadavky EU. Společně s jeho prováděcími předpisy budete na jejich vytisknutí potřebovat cca 1000 stran formátu A4.

O přehlednosti harmonizované legislativy nemůže být ani řeč - např. nová vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady (č.273/2021 Sb.) má 52 příloh a na její vytisknutí potřebujete 145 stran formátu A4.

Jeden příklad za všechny, který dokáže tyto předpisy porovnat z hlediska kvality:

Nová odpadová legislativa řeší strašně složitě hranici, od kdy odpad již není odpadem a lze ho využít jako zdroj pro výrobek, tedy plní funkci druhotné suroviny. Třeba u asfaltových ker na to existuje i speciální prováděcí vyhláška. Ale - to samé ale vyřešil původní zákon o odpadech jediným odstavcem!

Důkaz: citace z § 2 odst.5 zákona č.238/1991 Sb. - definice pojmu "druhotná surovina"

"Druhotnou surovinou je surovina nebo materiál získaný z odpadu, který je způsobilý k dalšímu hospodářskému nebo jinému využití; zůstává přitom odpadem až do dalšího zpracování."

Proč to dělat jednoduše, když to jde dělat složitě? A to se nebavím o tom, kolik je tam chyb!

Ale paní ministryně se nechala slyšet, že si to "sedne". To je vidět, že to ani nečetla, natož aby se nad tím také obtěžovala zamyslet...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.3.2022 07:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
1 !
Odpovědět
ZK

Zan K.

31.3.2022 09:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ono se byrokracií odpadové hospodářství stalo výnosmným kšeftem. Fakt je, že někde ty předpisy být musejí. Ale ne u všeho an blok. (Nevím, proč bych si např. z automobilu ke šrotu nemohl vybrat motor či náby a pod. a rozprodat a zbytek dát do šrotiště. Dnes nemohu, nedostanu "papír" o likvidaci). Lidé by si měli zvykat všechny lehce rozebírateolné věci rozebírat a prodávat - viz bazary. A to zbylé do tříděných odpadů.
APP. Některá šrotiště to ještě praktikují, i když už jich moc není.
Odpovědět
VK

Vl K

3.4.2022 05:27
U těchto návrhů vždy mě chybí analýza. Např. kolik výrobků se vyhodí, protože nejsou náhradní díly versus počet výrobků, které by stejně nebyly opravitelné (požár, voda, zasypání), které se vymění, protože někdo je zakáže (kotle na tuhá paliva, víceméně přechod na DVB-T2) či zadotuje konkurenční technologii (šrotovné). Nebo protože PC Pentium prostě už nedává smysl mít (mimojiné poměrem energie/výkon nedává smysl).
Nejde jen o cenu opravy, ale i vícenáklady spojené s opravitelnějším výrobkem. Když bude nutné mít náhradní díly na třeba 100 let, kolik těch náhradních dílů se vyrobí zbytečně a pak se vyhodí?
Pokud podpořit v rozumných mezích opravitelnost, tak pomůže nižší zdanění práce, zrušení dotací, příkazů, zákazů.
https://www.mesec.cz/clanky/komentar-nizsi-zdaneni-prace-by-pomohlo-i-ekologii/
Odpovědět
VP

Václav Příhoda

30.9.2022 17:53
S tímto vlastně souhlasím. Sehnat třeba na nějakou elektroniku v dnešní době náhradní díly je prakticky nadlidský úkol. Nebo se to finančně nevyplatí. Jsem rád, že třeba 3D tiskáren se toto zatím netýká. Nedávno jsem například sháněl sklo pro tu svou a povedlo se mi ho najít prakticky okamžitě tady https://eshop.sharplayers.cz/sklo-pro-3d-tiskarny
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist