Evropská komise navrhuje zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice Aktualizováno
Komise dá podle návrhu zelený status těm novým jaderným blokům, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045. Podle serveru českého deníku Hospodářské noviny by to Česku umožnilo postavit nové bloky jaderných elektráren Dukovany či Temelín.
Členské státy Evropské unie se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí - tohoto zdroje se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat.
Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není vyřešené dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině projaderných států v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila. Agentura DPA dnes napsala, že spolkový ministr hospodářství Robert Habeck za Zelené dal najevo, že Německo zřejmě záměr Evropské komise odmítne. Aby skutečně spadl pod stůl, musela by se proti němu vyslovit kvalifikovaná většina členských států.
Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly především země jižního a východního křídla unie. Tento zdroj energie, označovaný Evropskou komisí jako přechodný, vytváří emise ve zhruba poloviční míře, než je tomu v případě uhlí. Tři čtvrtiny zemního plynu spotřebovaného v EU se dováží, nejvíce ze Ruska.
Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton zařazení obou způsobů výroby elektrické energie mezi udržitelné podpořil s tím, že opatření pomůže dosáhnout do roku 2050 kýžené klimatické neutrality. Znamenalo by to, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů.
Komise dlouho očekávanou publikaci takzvané taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, několikrát odložila. Podle FT se nyní očekává, že vlády unijních zemí návrh podpoří.
Stalo by se tak navzdory výtkám ekologických organizací, které jádro ani zemní plyn za udržitelné zdroje energie nepovažují. Hospodářské noviny (HN) upozorňují, že podle těchto organizací by Česko mělo masivně stavět větrné nebo solární elektrárny, které dnes už vyrábějí energii levněji. “Česká vláda požaduje další finance na rozvoj zdrojů na plyn nebo na předražené jaderné reaktory, které nebudou stát dříve než za 20 let,” řekl HN Ondřej Pašek z Hnutí Duha.
"Označování plynu a jádra za zelené je čistý greenwashing (šíření dezinformací o ekologické prospěšnosti daných technologií - pozn. ČTK)," napsal na twitteru europoslanec za frakci Zelených Michael Bloss. "Skutečný energetický přechod je možný jedině se stoprocentně obnovitelnými zdroji," dodal.
Rakouská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF) uvedla, že označení plynu a jádra za zelené technologie povede "k miliardovým investicím do odvětví poškozujících klima".
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Václav Kain
2.1.2022 12:46Michal
2.1.2022 13:38 Reaguje na Václav KainJarka O.
2.1.2022 14:09 Reaguje na MichalMichal
2.1.2022 14:52 Reaguje na Jarka O.A to jestli z toho stát něco kompenzuje nízkopříjmovým spotřebitelům je věc, která se, jak jsem si všiml, v těchto dnech aktuálně řeší.
No a to, že ceny elektřiny a plynu se i pro Čechy určují na evropském trhu, s tím těžko někdo něco udělá. Je zvláštní, že v případě elektřiny kdekdo nadává na evropský trh, ale že ceny benzínu určované také evropským a světovým trhem vzrostly o 50% všichni berou v klidu.
Václav Kain
2.1.2022 14:57 Reaguje na MichalMichal
2.1.2022 16:41 Reaguje na Václav KainJarka O.
2.1.2022 16:44 Reaguje na MichalKdo dostane kompenzace, je samozřejmě téma. Dřívější vláda navrhovala plošné kompenzace a odpuštění daní za elektřinu a měla domluveno s EU, ze to v r. 2022 nebude bráno jako přestupek proti pravidlům. Současná vláda jedná o kompenzacích jen vybraným skupinám, ale pokud je cena elektřiny dělaná pro západoevropského spotřebitele, jsou nízkopříjmoví ti pod průměrem výdělku záp. Evropy nebo Německa. Jestliže česká vyšší střední třída převážně volící soucasnou vládu nemá s cenou energií problém a s cenami podle burzy souhlasí, kompenzace pro ni se řešit nemusí.
Je ale rozdíl v tom, kdo pro spotřebitele určuje cenu částečně nahraditelné komodity, u které není domácí produkce možná - ropa, a v tom, kdo tvoří cenu nezbytné komodity, kterou si navíc vyrábí doma, a za kapacity na produkci kdysi platil v daních.
Michal
2.1.2022 18:17 Reaguje na Jarka O.Na burzách (hlavně Lipsko) se většina energie skutečně zobchoduje. Ale ne tak, že se ta energie musí kvůli tomu do toho Německa vyvézt a pak jí tahat zpět. Lipská burza má několik obchodních sekcí, podle toho, na jakém území se dodávka realizuje. Takže se tam obchoduje odděleně třeba český, německý, bulharský, rakouský trh a celá řada jiných. No a pokud chce ČEZ nebo kdokoli prodat elektřinu na trhu v ČR, obchoduje jí na české sekci, pokud jinde v zahraničí- pak na příslušné sekci, ale k tomu si ještě musí koupit kapacitu na příslušném přeshraničním vedení. Ceny jsou sice na jednotlivých trzích různé, ale v podstatě ne tak moc a s tím jak se jednotlivé země postupně propojují novými dráty a kabely, budou se rozdíly mazat ještě víc. Obecně bývá nejlevnější skandinávský trh (mraky vodní energie) a nejdražší balkánské trhy (málo výrobních kapacit). Střední Evropa je něco mezi.
Výrobní náklady a tržní cena jsou 2 oddělené věci. To, že ČEZ umí v uhlácích na severu vyrábět za 20 € za 1 MWh, neznamená to, že to bude tady doma prodávat levně, když aktuální ceny pro střední Evropu jsou 200 € za MWh. A nikoho nezajímá, že loni byly 50 €. Před pěti lety byly také okolo 20 € a výroba elektřiny moc výdělečná nebyla. Taky zisk ČEZ z té doby nebyl nic moc. Zato teď bude mít asi pár tučných let. A státní rozpočet se díky tomu trochu zahojí.
Prodávat elektřiny v Česku levněji jen proto, že si ji tu umíme levně vyrobit, nejde, jelikož by to jednak odporovalo pravidlům volného trhu a jednak akcionáře každé společnosti zajímá co největší zisk a kdyby majitelé neprodávali nejvýhodněji jak mohou, tak řada akcionářů by okamžitě podala úspěšnou žalobu na to, že se vedení firmy nechová jako řádný hospodář. Takže realita je taková, že všichni teď prodávají za tyhle raketové ceny protože jinak ani nemohou. Případné kompenzace postiženým skupinám pak musí řešit jednotlivé vlády - nejen naše.
Samozřejmě, že obyvatelé západních zemí jsou s vyšší kupní silou ve výhodě, ale na druhou stranu třeba Němci nebo Dánové si na ty ceny nabalili tolik regulačních a "ekologických" poplatků, že v porovnánání s námi mají tu energii ještě dražší. Další věc je, že k ceně na burze se ještě připočítávají ceny za přenos po drátech a různé další poplatky (u nás třeba slavný poplatek za masivní instalaci OZE okolo roku 2010) a tak výsledná cena za 1 kWh nemusí nutně kopírovat obchodní ceny. Ceny za přenosové služby se navíc zpravidla moc nemění (max o inflaci) a tak pomáhají tlumit ten nárůst té vlastní obchodní ceny
Fakt je ten, že obchodní ceny elektřiny se už asi zpět k těm 50€ za MWh asi nevrátí vzhledem k cenám povolenky a různým zeleným experimentům zejména Německa, Belgie a některých dalších, kdy si zavírají fungující (a již zaplacené!) jaderné zdroje, aniž by za ně měli adekvátní náhradu. Navíc posilování přenosových soustav kvůli OZE, budování bateriových uložišť a podobných věcí také není moc levné. V případě cen plynu si myslím, že ty vyhlídky do budoucna jsou o něco optimističtější. Tam producenti zejména LNG jako USA, Katar, Austrálie budou asi pumpovat plyn na trh co to půjde. Ale i tam se cena asi nevrátí na původní úrovně. I když pokud by třeba další 2 zimy byly teplé, kdoví.
Ty kompenzace vysokých cen si každý stát řeší různě. Slovensko má ceny pro domácnosti regulované, takže obchodníci nemohou promítnout tenhle nárůst do cen.Jenže pak zase obchodníci budou žádat kompenzace po státním rozpočtu, jelikož prodělávat z titulu státní regulace cen asi nikdo nebude chtít. Ty plošné kompenzace, co plánovala naše stará vláda zase dávají prachy i těm, kteří si i tyhle zvýšené ceny mohou dovolit zaplatit nebo si mohou udělat protiopatření v podobě zateplení apod. Osobně je mi bližší podpořit jen ty potřebné, i když je to administrativně složitější.
Jarka O.
2.1.2022 20:23 Reaguje na MichalMohu si myslet své o akciových společnostech a současné realitě obchodování komodit jako je energie a povolenky, nebo o státech se zelenou tváří :-), které využívají jiné státy, ale to je asi tak všechno, co s tím mohu dělat (podle Cimrmana). Některé státy, které Cimrmana neznají, z doslechu, prý začínají protestovat nahlas alespon proti cenám povolenek, myslím Polsko.
Určitě z výnosu podpořit ty potřebné vč. důchodců, administrativu to bohužel rozšíří.
Darth Bane
3.1.2022 22:32 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
4.1.2022 15:15 Reaguje na Darth BaneVáclav Kain
2.1.2022 14:54 Reaguje na MichalSlavomil Vinkler
2.1.2022 16:41 Reaguje na Slavomil VinklerViktor Šedivý
2.1.2022 18:45 Reaguje na Slavomil VinklerNa tohle dojely socialistické ekonomiky - trh nefungoval, cena nic nesignalizovala, zpětné vazby zničené.