https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/farmari-kteri-zadaji-odstrel-vlku-podali-ustavni-stiznost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Chovatelé ovcí, kteří žádají odstřel vlků, podali ústavní stížnost aktualizováno

30.11.2020 12:42 | HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK / Ekolist)
V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami žije podle odhadů CHKO Broumovsko více než 20 vlků ve třech smečkách, které mají jádro teritoria na polské straně. Na snímku vlk zachycený fotopastí na Broumovsku
V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami žije podle odhadů CHKO Broumovsko více než 20 vlků ve třech smečkách, které mají jádro teritoria na polské straně. Na snímku vlk zachycený fotopastí na Broumovsku
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | P. Kafka / AOPK
Chovatelé ovcí na Broumovsku usilují dva roky o to, aby soudy uložily státu povinnost přijmout právní úpravu, která by jim umožnila odstřel vlků, pokud budou ohrožovat životy a majetek. Vlci jim údajně působí škody a náhrady od státu jsou podle nich nedostatečné. V těchto dnech se věc dostává k Ústavnímu soudu České republiky.
 

Soudy ve svých rozhodnutích již dříve konstatovaly, že vlci jsou zvláště chránění živočichové a je zakázáno zasahovat do jejich přirozeného vývoje. Pokud způsobují škody, lze požadovat náhradu od státu.

V ústavní stížnosti chovatelé namítají zásah do vlastnických práv tím, že se chovatelům znemožňuje jeho ochrana a že je zasaženo do práva na ochranu života a zdraví. "Podle chovatelů je jen otázkou času, kdy vlci napadnou člověka, protože před ním nemají žádný přirozený respekt," uvedli v tiskové zprávě.

"Té stížnosti nerozumíme - zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje udělení výjimky na odlov problematického vlka už teď a to v případě, že se chová nestandardně a že neexistují jiná řešení," reagovala na ústavní stížnost Karolína Šůlová, mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Podle nich stát řeší jen důsledky - náhrady, které neodpovídají škodám. Podle jejich advokátky Jany Zwyrtek Hamplové, je to podobné, jako by se rezignovalo na protipožární prevenci a hradily se jen škody až potom, co majetek shoří. "Přirovnání k protipožární prevenci poněkud kulhá, protože stát chovatelům hradí nejen škody, ale především preventivní opatření na zabezpečení stád," okomentovala pro Ekolist.cz vyjádření advokátky Karolína Šůlová.

V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami žije podle odhadů CHKO Broumovsko více než 20 vlků ve třech smečkách, které mají jádro teritoria na polské straně hranice, ale vydávají se i na Broumovsko či Trutnovsko. Fotopasti letos nově potvrdily trvalou přítomnost vlků také v Orlických horách.

"Stížnost mimo jiné ukazuje na Švédsko a Norsko, kde řeší stejný problém a kde od ledna a února 2018 již probíhá legálně odstřel dvou třetin vlků, kteří dané lokality ohrožují," uvedla Hamplová. V Norsku ale bylo v zimě 2018/2019 odhadem 94 vlků a ve Švédsku 305, žijících v 41 smečkách.

Podle zástupců Správy CHKO Broumovsko nemají lidé ve volné přírodě důvod se vlků bát. Odmítli také názory, že by se vlci na Broumovsku chovali nestandardně, byli zmutovaní či troufalejší. To, že vlci na Broumovsku útočí často na okrajích vesnic, vysvětlují ochranáři také tím, že jsou tu obce tzv. lánového typu, kdy na domy podél silnice či potoka navazují pole, pastviny a dále volná příroda. Ochranáři také upozorňují na to, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé stále rezervy.


reklama

 
Tomáš Kučera
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (93)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

30.11.2020 11:47
Snahy těchto magorů jsou opravdu úsměvné... lži, manipulace a podobné praktiky jim samozřejmě nejsou cizí.... a vzhledem k tomu o co se tu komicky snaží, tak je vidět, že inteligence moc nepobrali.... ubožáci....
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

30.11.2020 12:10 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A teď mluvíte o kom?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

1.12.2020 06:44 Reaguje na Jarda Vesničan
No evidentně i o vás...
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

1.12.2020 12:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
,,Evidentně" jste reagoval na signatáře petice, kteří ji předložili. Jestli se Vám jejich snahy nelíbí, je to Vaše věc a názor. Ale podle oslovení chovatelů ovcí ,,magoři," Vám ten doufám že vtipně zvolený nick Kašpárek docela sedí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.12.2020 15:09 Reaguje na Jarda Vesničan
Je to skutečně tupý, ale zlý Magor ten malý kašpar.
Odpovědět
dm

david matoušek

30.11.2020 12:11 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vzhledem k tomu, že se začínají hýbat ledy v celé Evropě a někde už vlky budou i regulovat, viz to Švédsko, Norsko, tak to zase úplně komická snaha nebude. Jinak, jak čtu tvé příspěvky, tak bych se inteligencí druhých zrovna moc neoháněl hochu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.11.2020 12:40 Reaguje na david matoušek
Ve Finsku už je střílejí, ale ta úspěšnost moc vysoká není. Osobně si myslím, že časem nějaká regulace bude fungovat ve všech státech, akorát bude třeba nastavit pravidla.
Odpovědět
Hu

Hunter

30.11.2020 13:10 Reaguje na david matoušek
Francie - stanovena kvóta na lov vlka na rok 2021 - 100 ks.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.11.2020 14:35 Reaguje na Hunter
Tady prostě jasně chybí nějaká analýza, kolik vlků, kde všude, jak při překročení regulovat jejich počet a podobně.

I tady na diskuzi je až příliš mnoho krajních názorů ... neregulovat vůbec nic vs vystřílet to všechno. Oboje je řešení na dvě věci a pokud si OBĚ strany neuvědomí, že v takovém případě je řešením pouze kompromis, a že kompromis neznamená prosadit si svou a na názor druhých zvysoka, tak to bude na pikaču furt.

Nicméně tento přístup je u nás v poslední době standardem a heslo "Kdo není s námi je proti nám.", se už zase začíná stávat běžným postojem.
Odpovědět
ka

kateřina

2.12.2020 14:55 Reaguje na Svatá Prostoto
souhlasím, jenže zdá se, že kompromis není dostatečně rychlé a jednoduché řešení. Vystřílet vlky je přímočaré, stejně tak jako máte to mít zabezpečené, požádejte si o dotace. Obě dvě strany mají relevantní pohled na věc, škoda, že místo spolupráce si jdou po krku.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

1.12.2020 06:48 Reaguje na david matoušek
V částech Evropy kde se vlk nějak reguluje jich jsou zpravidla tisíce a ne jednotky až desítky jako u nás, tak se vzpamatujte vy bezmozku....
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.12.2020 08:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Dá se vůbec věřit číslům od AOPK?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.12.2020 13:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Nechci se AOPK zastávat, ale máte lepší?
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.12.2020 09:39 Reaguje na Svatá Prostoto
To není podmínkou nevěření údajům silně nevěrohodného zdroje.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.11.2020 12:31
Dva roky se farmáři z Broumovska domáhají u soudů, aby bylo možné regulovat počty vlků. Předpokládám proto, že si nejpozději před dvěma lety pořídili štěňata pasteveckých psů a ta už dospěla do věku, kdy mohou chránit ovce. Zajímalo by mne složení těch farmářů z hlediska počtu hospodářských zvířat a současně počtu pasteveckých psů, kteří ohrožená zvířata chrání.

Dnes mohou chovatelé získat dotace na pořízení a výcvik pasteveckých psů od státu. Bylo to ale možné už před dvěma roky?
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

30.11.2020 12:41 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková. Nechcete se přestěhovat na Broumovsko, pořídit si tam 100 ha pastvin, začít chovat ovce a pastevecké psy? Z toho paneláku v ČB moc pasteveckých pejsků neodchováte. Vaše neustálé příspěvky se k tomu přímo nabízejí.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

30.11.2020 12:57 Reaguje na Majka Kletečková
https://vlktravunezere.cz/nazory-a-dokumenty/myty-ochrancu-vlku-2-chovatele-si-maji-poridit-pastevecke-psy-a-bude-po-problemech-s-vlky/

Čtěte. Pomalu a pro jistotu dvakrát. Pak možná pochopíte, že to není tak jednoduché, jak se vám může z balkónu zdát.

Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.11.2020 13:49 Reaguje na Jan Olejníček
Trochu jsem popátral na internetu. Ve Francii se chová asi 7.500.000 bahnic. Na to kvantum ovcí je 427 pastevců na plný úvazek a 3660 pasteveckých psů, což je směšné minimum. Tam vychází jeden pes na asi dva tisíce ovcí. Je jasné že ti psi to nedokáží vůbec ochránit. Na druhé straně plně stojím za slovy o tom, že chovatel, který nemá sebemenší zkušenosti s chovem psů si pořídí několk psů a tím vyřeší problém s vlky. Bohužel tady chybí kontinuita chovu. Když vymizeli vlci, chovatelé ovcí přestali psy chovat. jediná pomoc by snad byla dlouhodobá stáž u nějakého chovatele.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2020 15:29 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Mám dost pochybností, jestli ta statistika je úplná, resp. přesná. Zaprvé ti vlci jsou v Alpách a jejich předhůří, drtivá většina vnitrozemí je bez vlka. Takže tam klidně mohou být obří stáda hlídána s jednou či dvěma borderkami. A je otázka, zda ten součet ovcí je včetně malochovatelů z vnitrozemí, kteří psiska také nepotřebují chovat.
Odpovědět
dm

david matoušek

30.11.2020 13:27 Reaguje na Majka Kletečková
Pokud Vám tak leží na srdci řádná ochrana stád, tak za těmi psy stejně musí stát člověk s puškou. Věky věků to tak bylo, jen my dnes musíme pořád procházet slepé cesty a nakonec, jak už vidíme, to stejně tou puškou skončí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.11.2020 15:21 Reaguje na Majka Kletečková
Pasteveckých psů musí být víc, aby si poradili se smečkou vlků, musíte je mít pojištěné (protože mohou někoho napadnout) a musíte je krmit (což je docela drahé) a jsou s nimi i další výdaje a rizika. Vyplatí se to od horních stovek až tisícovky ovcí nahoru. Pro běžná stáda o desítkách kusů se pastevečtí psi prostě nevyplatí. A právě tahle stáda jsou u nás četnější. Takže sorry, je to pitomost.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.11.2020 14:27
Tak si opět vyčkám na výsledek ústavní stížnosti a nebudu předjímat
výsledek jeho rozhodnutí. Je ale zajímavé to uvedení počtů vlků ve
Švédsku a Norsku(305 a 94 ks)na ty jejich obrovské rozlohy řídce
obydlené krajiny a na těch našich dejme tomu 100 ks v relativně malé
oblasti Broumovska, Kokořínska, Šumavy, Orlických hor a Beskyd.
Zkuste si to porovnat a nakonec i to, že je budou Skandinávci ještě
regulovat. Oni asi vědí proč a měli bychom se jich zeptat, proč jich
tam nemají podle rozlohy tisíce. Takže srovnávejme a to nehovořím o
hustotě lidského osídlení tam a tady(Švédsko 20, Norsko 16 a my 136!
obyvatel na kilometr čtvereční).A to už je opravdu na velké zamyšlení.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.11.2020 14:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Vlk není blbé zvíře. Proč by se namáhal honit celé dny za jelenem, když může s minimální námahou zabít ovci? Prostě se vlci stahují tam, kde je snadnější možnost lovu. Proto třeba ve Francii v roce 2017 bylo asi 360 vlků a ochranáři plánují do roku 2023 navýšit stav na 500 exemplářů. Je otázka, zda je tato úvaha realistická.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.11.2020 15:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ve Francii je podle posledního sčítání 580 vlků, kteří žijí převážně v tamních Alpách. Tedy v provinciích Alpes-Cote dAzur a Rhone-Alpes. Tam žije minimálně 80-85% všech francouzských vlků, přičemž v Rhone-Alpes obývají smečky ani ne polovinu státu. Spíš tak 1/4. Ta hustota je tam tedy oproti nám mnohonásobně vyšší a dá se pochopit ona regulace, kterou francouzská vláda a ochránci povolili. Vašich 500 je minimální počet vlků, aby jim nehrozilo vyhynutí - pokud to půjde pod tuto hranici, lov přestane. Třeba nejzápadnější smečka je ve Francouzském středohoří, což je střed Francie. Vlci tedy třeba celý západ Francie neobývají.

Většina lidí zde tu vytahuje země jako Švédsko a Francie a ukazují, že se jedná o větší země s menší hustotou zalidnění. To je jistě pravda, ale podívá-li se člověk na mapy výskytu vlků v těchto zemích, jedná se o relativně malé oblasti s neporovnatelně vyšší hustotou vlků než která je u nás. A obydlené jsou taktéž. Ve Švédsku se 95% tamních vlků nachází ve středním Švédsku. Například v provinciích Uppland (130 ob./km2) a Närke (51 ob./km2). Machaček tvrdí, že ve Švédsku žije 302 vlků. Poslední sčítání však ukázalo 365. Je třeba se na to dívat trošku víc do hloubky a ne jen na to, že tam lov povolen je a u nás ne. Protože to je dost populistické ikdyž jednoduché.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2020 15:44 Reaguje na Slovan
To je "tak trochu" ochranářská demagogie. Poválečný stav medvěda na Slovensku byl nějakých 20 ks, dnes tam žije cca 1400. A známky degenerace z předchozího "holocaustu" na nich nejsou patrné. Proto francouzských 500 ks vlka je až po staříčkovo, neb vlk je velký cestovatel a geny doplňuje, resp. ozdravuje imigranty. V nejhorším lze i dovézt odjinud, proto bych na zvyšování vůbec netlačil, současný stav má naprosto komfortní počty. A v problémových oblastech chápu snahy o regulaci.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.11.2020 16:01 Reaguje na Karel Zvářal
V čem je to demagogie? Co z toho, co jsem napsal není pravda? Však je to všechno dostupný a každý si to může ověřit.
O medvědovi není řeč, navíc píšete o maximálním počtu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2020 16:20 Reaguje na Slovan
V tom, že "musí být minimálně 500 ks, jinak vyhynou". Řeč je o medvědovi proto, že je to dobrý příklad o přeceňování vlivu inbreedingu. Např. všichni křečci syrští v chovu pochází od jedné odchycené březí samičky. Takže vyhynutí vlkovi rozhodně nehrozí ani desetinovém stavu. Téměř vyhynulé endemitní druhy se brchají téměř z popela - posledního páru.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.11.2020 16:56 Reaguje na Karel Zvářal
Taky bych řekl, dle mého skromného názoru jde u negativních efektů imbreedingu o míru prošelechtění (např u hospodářských zvířat) a celkový objem dědičné iformace (počtu genů). Například u páchníků, nebo nosorožíků, ačkoli žijí po desítky až stovky generací v jedné dutině (jejich mobilita je dost nízká), tak k degeneraci vlivem příbuzenské plemenitby nedochází (nebo se to nijak nemanifastuje navenek).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2020 17:04 Reaguje na Jakub Graňák
Nebo si vemte krtky ve městě. Ti jsou dokolečka dokola ohrazeni zástavbou, žijí tam po desítky generací a krtiny dělají pořád stejné... Rodinné klany, prapravnuci a prapravnučky - a vesele si prosperují!-) Proto ty kecy o "nepřiměřeném zásahu" u přísně chráněného druhu jsou u mě kouřová clona.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.11.2020 17:06 Reaguje na Karel Zvářal
Já ten počet 500 chápu tak, že tato populace by měla být "zdravá" a schopna odolat všem možným krizím a tím se nedostat do stavu, kdy by byl vlk ve Francii opět kriticky ohroženým druhem nebo by byl případně vyhuben úplně.
Pokud nejste člověk pohybující se v genetice a nemáte na takovou složitou věc vzdělání, pak byste takové závěry neměl dělat. Každý druh může na podobné křížení reagovat úplně jinak a v ideálním případě se tomu biologové vždy snaží zabránit. Ale samozřejmě, že i s 50 vlky se ten druh dá zachránit... o tom žádná.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2020 17:16 Reaguje na Slovan
Záměrně ignorujte důležité body, které uvádím. Jsem z těch, kteří klidně podpoří dovoz několika kusů odjinud, aby se oživila krev. Jsem pro nižší stavy, než o jakých sní duháci, ale více s populací geneticky pracovat. Chtít v dnešní zadrátované krajině (dálnice) zdravou a silnou populaci je mylná chiméra, kteří se drží jak tamto košile. Prostě chce to být trošku kreativní a empatický a hledat jiná řešení, než maximalistické počty. Jo, a z genetiky na Mendelu jsem měl za jedna.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.11.2020 17:22 Reaguje na Karel Zvářal
No ale já vůbec nevím z čeho usuzujete, že je 500 pro Francii už hodně. S tím naši "duháci" nemají nic společného. Nevím, proč by to měla být nějaká chiméra - nebo si máme vlky pěstovat jak hospodářská zvířata? Co to je za blbost. Tohle není Německý ovčák...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2020 17:32 Reaguje na Slovan
Bože můj, Slovane!... Ano, vlk není NO, a dneční krajina není divočina. A F duhák se od našeho přiliš lišit nebude...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.11.2020 17:23 Reaguje na Slovan
Těch 500 kusů je dogma, které se leckdy nezakládá na pravdě. Kupříkladu dnešní populace koní Převalských pochází z posledních 13ti kusů a žádné oslabení se na jejich populaci neprojevuje. Navíc vlk je zvíře, které hodně "cestuje", takže oslabení nějaké místní populace nehrozí. Při hledání nových lovišť dokáže ujít třeba i tisíce kilometrů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2020 17:39 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Moc dobré, až na ta loviště... On hledá v první řadě partnera, resp. smečku, která ho přijme, tam bývá největší problém. Jinak loví všude, kudy prochází...
Odpovědět
Sl

Slovan

30.11.2020 18:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pane Šeděnko. Abychom se chápali, já netvrdím, že pokud to půjde pod 500, pak se druh nedá zachránit. Jedná se jen o číslo, které si stanovila Francie pro své území a které by mělo zaručovat zdravou populaci. Pak je možný i třeba lov. Tak to chápu já.

Vím moc dobře, že jsou druhy, včetně Převalského koně, které se skutečně zachránily doslova na poslední chvíli. U tohoto koně ale vznikla i druhá plemenná kniha na světě. A jedním z významů plemenné knihy je, že díky rodokmenům v knize se lze vyhnout příbuzenské plemenitě. Jsou tam uvedeny i koeficienty právě inbreedingu. Ta kniha obsahuje údaje o všech divokých koních chovaných lidmi od roku 1899. V dnešní době je generální plemenná kniha zpracovávána počítačově, a proto může obsahovat i záznamy o genetickém a fenotypovém charakterů koní, např. právě koeficient příbuznosti. Vědci a odborníci to asi nedělali a nedělají jen tak.

U koně Převalského se tomu samozřejmě nezabránilo, protože počet zvířat byl skutečně velmi malý. Pak je to ale o další práci, aby se ten koeficient příbuznosti s větším počtem kusů snižoval. Odborník na to já nejsem, ale zlehčovat to bez odbornosti mi nepřijde rozumné. Můj názor.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.11.2020 19:19 Reaguje na Slovan
A jakou plemenitbu mají vlci?
Několik let po sobě ve smečce
se množí pouze pár Alfa a až
po létech jeho roli přejímá
pár Beta. Přitom se často jedná
o potomky jedněch rodičů a
tudíž sourozenců. Rodinné
smečky jsou vůči cizím jedincům
agresívní a pouze vyjímečně
přijmou nového člena. To není
příbuzenská plemenitba? Mísení
krve může být pouze u vzniku
jiných smeček, ale i tam není
jistota, že se nejedná o ty
sourozence, byť z jiného roku.
Oni to nijak neřeší jakož i jiná zvířata. Řeší to pouze
člověk, ale pouze pokud o tom
ví a respektuje to. Inces je
v mnoha národech tolerován a
u Egyptských faraónů byl
dokonce žádoucí. U hmyzu(včel) je to dokonce žádoucí pro výchovu čistých linií. Stále
se oháníte DNA lokálních smeček a to je právě ono, že mají často shodnou DNA a přesto ani
v tak malé smečce nedegenerují. A těch 500 je potom minimum pro
přežití životaschopné populace?
Jak se asi šířily druhy zvířat po světě? Byla to často pouze
chovná dvojice a nikdo navíc. Chápete to vůbec ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2020 21:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně tak, ale na to se reagovat nebude, to se nehodí do krámu. Třeba i takoví tygři usurijští se vyhrabali k dnešním cca 550 ks z 30 posledních. A ti byli rozprsklí na tak velkém území, že tam zákonitě docházelo k příbuzenské plemenitbě (bez knihy-).
Odpovědět
Sl

Slovan

30.11.2020 22:15 Reaguje na Karel Zvářal
Zvářale, pochopte, že nemám zase tolik času abych okamžitě odpovídal na všechny reakce.

Já prostě nenapsal, že se to neděje a opět - u těchto tygrů se to samozřejmě dělo (stejně jako u Převalských koní) a naštěstí se nezdá, že by to mělo nějaký vliv - zatím! Ale co do budoucna? Ta populace se naštěstí zvyšuje a cílem ochránců je mj. propojit dvě oddělené populace - tu velkou v Sikhote – Alin s tou malou v Primorye na hranicích s Čínou i právě kvůli genetické výměně. U tygrů by mohli přinejhorším pomoci i tygři v zajetí, jejichž genofond je celkem bohatý. Odborníci na to upozorňují, vy říkáte, že to není problém.
Příklad geparda ale ukazuje, že pravdu mají spíš ti vědci.
Genetický rozbor populací odhalil, že všichni současní gepardi pochází z populace o pouhých několika jedincích. Všichni si jsou tak blízce příbuzní, že je mezi nimi bez problémů možné provádět i transplantace orgánů. Nízká genetická diverzita ztěžuje jejich ochranu, neboť kromě malých populačních hustot jim hrozí vyhynutí například v důsledku rozšíření nějaké smrtelné choroby. U vlků ta situace není momentálně nijak vážná. Ale nevím, zda vy dva tohle dokážete pochopit a jsem rád, že tohle řeší lidé, co se tomu věnují celý život, rozumí tomu a pomáhají ochráncům s případným řešením.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.12.2020 07:57 Reaguje na Slovan
Žádná populace "nespadla z oblakov", vytvářela se z matky zakladatelky. Ta rozrůzněnost se vytváří i vlivem jiných geografických podmínek, takže sourozenci žijící v různých podmínkách mohou mít každý jinou genetickou hodnotu. A opakovaně říkám, že vliv té genetické příbuznosti se některými vědci zveličuje. Příroda je silná, po klimatických katastrofách se některé druhy zvedaly opět z minimálních počtů, jiné tu změnu nepřežily a vyhynuly. Takže dnešní populace (a geny) jsou historicky prověřeny a tudíž velmi odolné. Proto mě to strašení ohledně nízkých počtů irituje, je to jen a jen ochranářská demagogie. Sami žádnou cílovou cifru (oficiálně) nevysloví a doufají, že vlci budou "všude". Což je absolutní nesmysl.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.12.2020 13:38 Reaguje na Karel Zvářal
Každý druh na to reaguje jinak. Jsou druhy, na které to skutečně má ZATÍM (ovšem jedná se o krátkodobou záležitost) minimální vliv - např. novozélandská populace jelenů.
Faktem ovšem je, že populace s velkou variabilitou mají lepší vyhlídky třeba na zvládání pandemií. Krásným příkladem je ďábel medvědovitý, který si v minulosti prošel dvakrát hrdlem láhve. Proto má tasmánská populace extrémně nízkou genetickou rozmanitost a i proto se ten druh obtížněji přizpůsobuje změnám a nemocem. Během 20 let rakovina vyhubila 80-90 % celkové populace. Nikdo nemůže říct, co by se stalo pokud by těch zvířat nebylo tolik, že se (snad) dokáží díky mutaci genů nakonec zachránit, byť s obrovskými ztrátami. Nevěřím, že pokud by jich bylo řekněme 1000, že by se dnes nejednalo o vymřelý druh, pokud by je ta nemoc postihla. Avšak matka příroda je naštěstí skutečně to nejmocnější co existuje a ďábel měl i kus štěstí, byť vyhráno stále není.
Faktem je, že inbreeding druh z hlediska dlouhodobého přežití oslabuje. Klesá-li velikost populace, začnou se v ní držet i alely nevýhodných znaků, které by jinak z početnější populace konkurence a soupeření zmizely.
Třeba u geparda se to zase projevuje vyčerpáním genofongu bez ohledu na věk, období nebo způsob života.

Inbreeding z mého pohledu neznamená automatický zánik druhu, ale problém pro jeho budoucí přežití to bezesporu je. Je prostě náchylnější. Proto je dobré se tomu snažit co nejvíc vyhnout. Byť to někdy už nejde a jiná cesta k záchraně prostě není.

Za sebe bych to ukončil s tím, že tuto problematiku skutečně nechám na lidech, kteří to vystudovali a rozumí tomu o poznání více, než všichni na zdejší diskuzi včetně nás dvou. Genetika je totiž nesmírně složitý obor.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.12.2020 14:37 Reaguje na Slovan
Ti ďábli si tu rakovinu přenášeli při osobních soubojích, kdy se kousali do mordy. To naznačuje, že byli namnoženi nad únosnou míru prostředí, kdy nebyly dostatečné potravní zdroje, o které museli bojovat.

Při středověkých morech (černá smrt) lidé utíkali z měst, kde se ten infekt rychle přenášel. Na venkově byla situace úplně jiná, a to zejména kvůli nezávadné vodě a řidšímu osídlení.

Dnes je vzteklina u nás vymýcená, kdyby nebyla, spousta vlků na ni dojede. Proto snaha o nedotknutelnost vlka je ryzí ochranářská demagogie. Už dnešní stav považuji za optimální, a na Broumovsku bych to řešil snížením počtů, jinde zatím ne. Ale těch cca 150-200 kusů optimálně usazených vlků v méně problémových oblastech je únosná početnost.

Ta genetická variabilita vznikne spíše při řidším a plošnějším výskytu, než při koncentrovaném a izolovaném, bez imigrace nových genů. Za sebe bych bych i populaci medvěda na Slovensku řešil snížením stavu na 50-60%, protože hustá populace zbůsobuje stres díky nadměrným soubojům a nebezpečí zejména ze strany dominantních samců. Prostě nechat populaci přírodě je sice líbivé a populistické, ale má to i svou stinnou stránku.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.12.2020 20:05 Reaguje na Karel Zvářal
Vzteklina je samozřejmě jedním z přirozených regulátorů početního stavu vlků v přirozeném prostředí. Hlavně pokud se v oblasti vyskytuje i liška. O tom žádná. Nezapomínejme ale, že dnes jsou regulátorem třeba i silnice (srážky s auty) nebo pytláctví. Zda by více zemřelo vlků na vzteklinu je tedy těžké říci bez nějakého výzkumu a dat. Regulátorem jsou i samotní vlci, kteří zabíjejí jiné vlky i mláďata jiných smeček.
Kolik vlků u nás je otázka samozřejmě důležitá. Víme, kolik jich u nás cca. je a které oblasti obývají a víme také v jakých vhodných lokalitách ještě nejsou (Brdy, vojenské prostory, Jeseníky, Český les...). Počet si tedy netroufnu odhadnout, ale rozhodně to bude víc než máme nyní i více než 200. Naši výhodou je, že vlci žijí po celém obvodu republiky a nejsou soustředěni na jednu část země jako třeba ve Francii nebo Švédsku. Migrují ze Saska, Bavorska, Polska i Slovenska.

Nemyslím si, že je nutné vybít polovinu slovenské medvědí populace. To je radikální řešení nezakládající se na žádných datech. Té populaci se daří a proto je evidentní, že mají i dostatek potravy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.12.2020 07:37 Reaguje na Slovan
Vybavuje se mi večerníčková postavička s vypoulenýma očima a slova klasika: je to marný (3x)...
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.12.2020 09:46 Reaguje na Karel Zvářal
Mor přenášejí blechy. Epidemie začne epizoocií u krys a z mrtvých krys přelezou blechy s původcem moru v slinných žlázách na lidi. Podle,některých teorií se na tomto jevu mohou podílet i toxické látky, vytvářené plísněmi na obilí, které ataskují imunitní systém (krys i lidí).

Na venkově tolik krys nebylo a nebyly v tak těsném kontaktu s člověkem. Platí, pochopitelně, pro pravý mor, vyvolávaný Pasteurella pestis.

V Evropě zmizely morové epidemie hlavně proto, že sem byl zavlečen potkan, který ve svém teritoriu krysy hubí (a je vetší a silnější, takže mu to jde), a který není hostitelem blech schopných pravý mor přenášet (je ovšem zdrojem jiných závažných infekcí, např. Weilovy choroby).
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

30.11.2020 18:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nemusí jít jenom o koně Převalského. Nosorožce bílého-jižního zůstávalo kolem roku 1900 posledních 14-20 jedinců. Díky ochraně od farmářů v jihoafrické republice se začal množit.V roce 2 000 jich bylo už přes 9 000 a v současné době přes 20 000, kdy to je nejpočetnější druh nosorožců na světě a provádí se trofejový odstřel. Petrův Zdar
Odpovědět
Sl

Slovan

30.11.2020 19:12 Reaguje na Jan Knap
Neznalost nebo záměrně lžete, pane Knap?

"They were believed to be extinct in the late 19th century. However, in 1895 a population of less than 100 individuals was discovered in the Kwazulu-Natal region of South Africa. Conservationists worked hard to protect this small population, and they began efforts to rebuild the species. Then came Ian Player, a passionate conservationist who spearheaded Operation Rhino at the Hluhluwe-iMfolozi Park. During the 1950s and 1960s, Player and his team worked tirelessly on this project to translocate white rhinos from iMfolozi to restock other neighboring reserves including Kruger National Park, where the largest population of white rhinos currently live. Thanks to the determination of one conservationist, a project was started that saw the population of rhinos grow from less than 100, and on the brink of extinction, to a stable population of about 20,000 today."

https://senecaparkzoo.org/rhino-conservation-story/
Odpovědět
Hu

Hunter

30.11.2020 20:18 Reaguje na Slovan
No akorát že ty conservationists byli lovci a farmáři :-).
Odpovědět
Sl

Slovan

30.11.2020 21:14 Reaguje na Hunter
No, že před sto lety byla ochrana v plenkách a museli to kolikrát zachraňovat i lovci, kteří naštěstí včas prozřeli je asi i pravda. Ovšem ne u nosorožců jižních.

"This uncontrolled plunder of animals lead to the belief that the White Rhino was extinct by the late 1890’s. It was only until a hunter looking for Black Rhino at the confluence of the Black and White Umfolozi Rivers shot and killed two White Rhinos that the governor of the Colony of Natal proclaimed the three major game reserves shortly after this event. Although the hunters contributed little to the management of the area they did however contribute comprehensive lists of animals and species found in the area."
Pak tam farmáři kvůli nemoci málem vše vyhubili, ale nosorožci byli naštěstí jako snad jediní ušetřeni. Následně zakročil právě Ian Player a Nick Steele, kteří ten druh dostali tam kde je dnes.

Shrnutí: lovci ty zbývající kusy našli při lovu, fármáři je jako jedny z mála ušetřili a ochránci je definitivně zachránili.

Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

30.11.2020 20:33 Reaguje na Slovan
Vycházím z prací naších odborníků a konkrétně z publikace, kterou vydala ZOO Dvůr Králové-Mládě milénia-ohrožený svět nosorožců. Kde jsou početní stavy všech druhů nosorožců v roce 1999 až 2 000 včetně vývoje populací. Vývoj populace nosorožce jižního bílého v přírodě-1895-asi 20,1929-150,1968-1800,1996-7819,1999-8 440 plus 722 v zajetí-celkem 9 187. Bylo to srovnáváno s tím, jestli jde zachránit nosorožce severního bílého, který jak se ukázalo tvoří samostatný druh. Toho v té době bylo 10 v zajetí a 25 v přírodě v národním parku Garamba. Z těch 25 jedinců bylo 12 samců,11 samic a 2 mlád´ata neurčeného pohlaví. Petrův Zdar
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

30.11.2020 18:01 Reaguje na Slovan
Bohužel zese se ukazuje, že vzdělání sice našim předkům scházelo, ale zdravý rozum a cit pro přírodu určitě ne. Vy se prostě bez těch globálních vědomostí prostě neobejdete.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.11.2020 17:27 Reaguje na Slovan
Demagogie je mj. i to, že V daných státech je pro vlky daleko větší území, na kterém se nekříží s lidskými zájmy. A i tam vlci dělají takové škody, že se jejich stavy musejí redukovat. U nás tak velká a hlavně kompaktní území nemáme. Ani v národních parcích ne. Takže v článku uvedený požadavek je naprosto oprávněný.

Nebo mohou ekologové některá území kompletně vylidnit, jak to dělali nacisté (např.) a uvolnit pro vlky.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

1.12.2020 12:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Jenom by mne zajímalo, kolik zdejších obhájců vlčích smeček vůbec vidělo a poznalo Broumovsko. Jestli si totiž uvědomují kolik tam je vesnic,spojovacích cest, jak velké jsou tamní lesy a jestli to jsou ty ideální biotopy pro tyto šelmy. Věřím že si hodně přispěvatelů tato místa prohlédla jen přes Google mapy.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.12.2020 13:04 Reaguje na Jarda Vesničan
A ti vlci jsou jen na tom Broumovsku, nebo je lokalita jejich výskytu z části na Broumovsku a zčásti v Polsku?
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

1.12.2020 21:42 Reaguje na Svatá Prostoto
A to myslíte opravdu vážně? Kdyby to tak místní věděli, mohli by by buďto spát, nebo hlídat. Na naivní otázku - naivní odpověď.nechtěl jsem napsat hloupou, i když by se nic nestalo. Těch pár kilometrů pro ně nic neznamená.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.12.2020 13:47 Reaguje na Jarda Vesničan
Tak jinak ... pokud hodnotíme počet vlků v určité oblasti ... zda je jich málo/ok/moc ... tak musí brát jako oblast celé jejich teritorium. Ne jen ten kus, který je našem území.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

2.12.2020 18:30 Reaguje na Svatá Prostoto
Jenomže to je ten kámen úrazu. Smečka se nejspíš řídí místními podmínkami, početností potravy i místy vhodnými k úkrytu. Nehledejte prosím přesné kilometry podle nějakých výzkumů ve světě apod. Rozhodující je, kde se pohybují a v kterých lokalitách shání potravu. Samozřejmě by byl ideální obojek s GPS na krku jednoho z vlků, a bylo by jasné, jaký je jejich akční rádius. Ale Vám šlo spíše o to zpochybnit, že se vlci zdržují na Broumovsku a měli by se dělit nejspíš 1:1 s Polskem. Nejlepší by bylo jim to GPS nastřelit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.11.2020 16:39 Reaguje na Slovan
Já jsem pouze opsal počet vlků v tomto článku a neznám aktuální počty, které přesně neznáte ani vy, protože spočítat to na kusy je nesmysl i u nás při vší úctě k vlčím hlídkám sčítajících vlky pouze podle pobytových znaků. Pokud by byli očipovaní,
tak budiž, ale to je nemají asi ani ve Švédsku.
Odstřel tam má asi taky nějaký důvod a bylo by
dobré nás s tím seznámit a zdůvodnit, proč se
nešíří i na sever za stády polodivokých sobů
a nebo proč jsou tam nežádoucí. Sámům by jste
taky doporučili ohrady a pastevecké psy při ochraně sobů před vlky? Populisticky se vyjadřujete stále pouze vy vlkomilové o samých pozitivech, které
však ve světle skutečnosti berou za své. Vaše
rady jsou snad pro chovatele stohlavých stád,
ale ne pro malochovatele, kteří to brzy vzdají.
Váš sen o divočině v srdci Evropy je mimo NP zcela
nereálná vize a je lépe mít menší cíle, než tak
velké sousto. Realita je jiná a sny ponechte
nočnímu snění, nesnažte se je vnutit lidem z
praxe a neoblbujte laickou veřejnost. Ona ta
lež má krátké nohy a pravda si počká na svoji
správnou dobu. Bohužel to může být poněkud
hořké sousto.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

1.12.2020 08:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Sámové v létě migrují se stády na sever - komáři , paraziti. Takto migrují i jiná stáda i bez lidí ( sever nebo do hor). Vlci zůstanou na místě - musejí vyhrabat noru pro mladé a živit je něčím , co unesou ( bělák ,lumíci,..) a co jim vyvrhnou k nakrmení. Jako u nás krahujec v době hnízdění loví jen menší ptáky - holuba uloví , ale na hnízdo neodnese.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

30.11.2020 19:04 Reaguje na Slovan
Tak Broumovsko má poměrně velkou hustotu obyvatel a to nepočítám těch několik stovek tisíc lidí, kteří oblast ročně navštíví. A tam těch ochránci prezentovaných 20 vlků-ve skutečnosti jich je nejméně 30 na malém území je problém. Ostatně, je to vidět i podle toho, že největší problémy s vlky na celém území ČR jsou právě tam. Petrův Zdar
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.11.2020 21:53 Reaguje na Jan Knap
Ti vlci na Broumovsku nemigrují mezi ČR a Polskem? Protože pak se nelze bavit o jejich výskytu výlučně v lokalitě Borumovska, které trvale neobývají ... obývají větší prostor, Broumovsko+kus Polska.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

1.12.2020 20:32 Reaguje na Svatá Prostoto
Ano,obývají Broumovsko a Polsko, klidně si přecházejí hranici, jak chtějí. Zajímavé je, že na Polské straně mají rozsáhlé území plné lesů a spárkaté zvěře,s nízkým osídlením a turistickým ruchem, podle vlkomilů ideální prostředí. A ti záludní vlci se místo toho, aby si tam žili nerušeně, tak se místo toho prodírají u nás přemnoženou spárkatou zvěří, aby se dostali na ovce. Nezdá se vám na tom chování něco divného???Petrův Zdar
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.12.2020 13:51 Reaguje na Jan Knap
Ne, prostě migrují po celém svém území a chovají se podle místních podmínek. Ale opravdu mi z toho co píšete nevyplývá závěr, jak přejde čáru, tak ho sundám.

Psal jsem to nejen tady několikrát, nejsem proti regulaci počtu vlků odstřelem, ale pokud se o ní bavíme, tak je potřeba stanovit počty na celá vlčí teritoria. Tj. velkost teritoria vs počet vlků. Nemohu si z toho vybrat jen tu část, která leží na našem území.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.11.2020 15:29 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
O to tu jde, že ho Skandinávci a jiné národy regulují a tu
se zdráháme povolit odstřel nejproblematičtějších jedinců
či smeček pro obnovení jejich respektu vůči lidem. Proto
tu na to neustále poukazuji, že se tím nekoná dobro, ale
že se páchá zlo na celé vlčí populaci v Evropě. Bez znovu
zavedení regulace těch problémových kusů a smeček dojde
časem k celkové bastardizaci a ztrátě respektu z lidí.
Pak se utrhne pověstné ucho hrnce a budou se vybíjet
kompletně. Asi těžko vše oplotíme a nebudeme chodit
ven z oplocení v brnění či uzavřenými vozidly. Tady
není Africké safari, kde je člověk host v říši šelem
a divoké zvěře! A to i tam se při ohrožení může
bránit střelnou zbraní a mimo NP už ani nehovořím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2020 15:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Kdyby ten soud měl takové obhájce chovatelů, jak uvažujete Vy, tak si troufnu říct výsledek. Ale při dnešním stavu společnosti a práva to vidím poměrně bledě.

Jinak jste jádro sporu vystihl velmi pěkně, kdo není úplně mimo, musí si udělat jasný názor. A to někteří si dovolí kritizovat Slovensko, které je z tohoto pohledu světovou velmocí. Tolik velkých šelem na tak malém území - to je opravdu světový unikát.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.11.2020 17:00 Reaguje na Karel Zvářal
Víte já jsem možná naivní, ale pokud budou ústavní soudci
problém posuzovat pouze podle naší ústavy s přihlédnutím
i k unijnímu právu, které regulační lov nezakazuje, tak
se o výsledek obávat nebudu. Záleží pak i na samotných
soudcích, zda to tak chtějí posuzovat a nebo podlehnou
nějakému nátlaku. Vůbec bych se nedivil protestům těch
vlkomilů před budovou ústavního soudu a dennodenní
"masáži" v ČT a všemožných plátcích. Jde přece hlavně
o tu mantru, která tímto může padnout a nastat zcela
normální stav. No a to některým vadí, protože tak skončí
jejich výsadní rozhodování o bytí a nebytí pastevectví
a časem i chovu divoké zvěře. Regulace predátory není
regulace kvalitativní, ale kvantitativní a pohybuje se
nahoru a dolů v závislosti predace na množství kořisti.
Pokud jde o lov mláďat, tak to mohou být i potomci velmi
kvalitních kusů a naopak mohou přežít někde mimo ti méně
kvalitní a poškodit chov kompletně. U těch ovcí taky vlci nevybírají mezi chovnými kusy a kusy určenými na jatka.
Uloví co jim přijde před mordu a nekoukají do plemenné
knihy jako lidé.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.11.2020 17:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Já si myslím, že u lovu ve volné přírodě se jedná spíše o kvalitativní výběr, protože oslabení jedinci nemají při útěku takovou rychlost a i výdrž. Něco jiného je to při lovu v ohradě. Tam zvířata nemají kam utéce a skutečně je to o tom, , co nejdříve přijde tomu vlkovi před čumák. Navíc tady leckdy působí to, že zdivočená zvířata vyprovokují predátora k opakovaným útokům, takže zabije více zvířat než může zkonzumovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.11.2020 18:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A co mláďata a budoucí matky? Ty utečou stejně
rychle jako zdravé kusy? Vlci loví hlavně je
a až pak se honí za ostatní zvěří. Tomu říkáte
kvalitativní výběr? Počkejte až budou lovit
hříbata a telata kopytnatců v Milovicích. To
pak bude mazec! A věřte mi, že časem k tomu dojde
a mezi ty kopytnatce asi těžko pustíte pastevecké
psy jako jejich ochránce. Už se z toho proberte,
že to není pouze "lékař" vyhledávající pouze ty
staré a nemocné. Loví vždy snadněji ulovitelnou
kořist a seznamte laiky i s tou krutou pravdou
o lovu mláďat, budoucích matek a matek chránících
ta mláďata. To se do krámu nehodí ukázat i tuto
krutost predátorů. Je to sprostá jednostranná demagogie opěvující vlka jako lékaře zvěře. Opak
je pravdou, protože jako první loví právě je
a nakonec se přesune jinam a zbytečně neriskuje zranění při lovu zdravých jedinců.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.11.2020 19:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Jen si dovolím podotknout, že příroda nezná termín krutost. I šelma, která si se svou kořistí hraje tím nesleduje primárně potěšení z něčího utrpení, nýbrž si tříbí svůj um. Krutost je vynálezem veskrze lidským (možná jsou nějaké výjimky, zrovna mě však žádná nenapadá)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.11.2020 19:33 Reaguje na Jakub Graňák
Já to taky jako krutost neberu, ale mi
vadí, že laikům nepoví i toto a opěvují
vlky pouze jako "lékaře" zvěře. Pravdu,
byť i krutou je třeba mluvit celou a ne
pouze to, co se hodí do krámu. Utrpení
vlka se zarostlou střelou se omílá zde
i v TV denně, ale utrpení roztrhaných zvířat se neukazuje vůbec a nebo taktně zamlžené. Hned po té pustí v TV krvák s potoky lidské krve a hromadami mrtvol. Tomu říkám pokrytectví a manipulace s
fakty. Ať ukazují drsnost přírody a lidé
pochopí i to, že všichni musí něco zabít pro svoji obživu a je to i ten vegán, který "zabije" rostlinu. Takový je život
a nějaké "zamlžování" roztrhaných ovcí
je pouhopouhé pokrytectví.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.11.2020 20:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2020 20:46 Reaguje na Jakub Graňák
Dovolím si nesouhlasit. Krutost v rozměru např. Čachtické paní příroda nezná, to je pravda. Ale vedle této ober krutosti je malá krutost, a to vědomá! Ten vlk si tím útokem vyrobí živé konzervy, ke kterým se v dalších dnech vrací. Potrhaná ovce umírá i několik hodin, než zraněním podlehne. Žralok napadne tuleně, vytrhne mu kus boku a nechá ho půl hodiny v klidu skonat, vůbec s "milosrdným" usmrcením nespěchá. Tlupa šimpanzů, když natrefí na člena sousední rodiny, ho krutě zmasakruje, utluče, ukouše až vykrvácí. Nijak jim nevadil, jen si vyšel do světa na čumendu. A nakonec i vlčí smečka, resp. alfa pár, vyžene zavčasu sílícího konkurenta, než zesílí natolik a krále sesadí. Vlci vědí, že sám to bude mít s obživou těžké, přesto se člena smečky takto zbaví. To jen tak na ukázku, že příroda dovede být vědomě krutá.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.11.2020 14:38
Je to zbytečné . Ústavní soud se zprofanoval některými svými verdikty a také "rychlostí" s jakou přistupuje k projednávání případů podaných prezidentem republiky i skupinou senátorů. Vždy déle než tři roky.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.11.2020 14:43 Reaguje na Miroslav Vinkler
Taky si myslím, že to budou protahovat a pak to odloží. Tlak z Brusele je silnější.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.11.2020 15:27
Jediná rozumná cesta je výměna politické garnitury po příštích volbách. Proto zcela jistě ne piráty (o zelených ani nemluvě), ani různé strany (pro)evropských kašpárků. Volit někoho, kdo bouchne do stolu, a bruselským jasně řekne, že buď nám povolí razantní snížení počtu vlků (nejlépe na nulu), nebo z toho jejich šaškecu odejdeme. A, pochopitelně, totéž udělá i v souvilosti s těmi mnoha dalšími oblastmi, kde zájmy EU jsou v rozporu s našimi zájmy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.11.2020 17:26
výňatek ze stížnosti

"....V těchto dnech se věc dostává až k Ústavnímu soudu České republiky.
V ústavní stížnosti se namítá zásah do vlastnických práv tím, že se chovatelům znemožňuje jeho ochrana, a že je zasaženo do práva na ochranu života a zdraví, neboť je podle chovatelů jen otázkou času, kdy vlci napadnou člověka, protože před ním nemají žádný přirozený respekt.
V ústavní stížnosti se rovněž uvádí, že stát řeší jen důsledky – náhrady, které však neodpovídají škodám (ani těm emotivním). Jak uvádí zastupující advokátka, je to podobné, jako by se rezignovalo na protipožární prevenci, a hradily se jen škody až potom, co majetek shoří. Stížnost mimo jiné ukazuje na Švédsko a Norsko, kde řeší stejný problém, a kde právě od ledna a února 2018 již probíhá legálně odstřel dvou třetin vlků, kteří dané lokality ohrožují...."
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.11.2020 22:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
S tou otázkou času a napadení člověka je ÚS pošle někam, to je čirá spekulace. U toho zbytku tipuji, že bude diskuze o tom, kdy a kde by bylo z důvodu ochrany majetku provést odstřel vlka.

Pokud přímo na pozemku chovatele při útoku na chovaná zvířata, tak stále zastávám názor, že to je možné již dnes. Hunter s tím nesouhlasí, měli jsme tu na toto téma diskuzi, a dokud k takovému případu nedojde, nebude prohnán všemi stupni justice a nebude kodifikována příslušná literatura, tak to bude tvrzení proti tvrzení. Zda se k tomu ÚS vyjádří ... mohl by, ale pochybuji.

K odstřelu vlků ve volné přírodě dle mého soudu souhlas nechá, protože neexistuje žádný materiál, který by kvantifikoval žádoucí počet vlčí populace, při jehož překročení by bylo možno odstřel povolit bez rizika, že dojde k nežádoucímu poklesu populace.

Osobně se domnívám, že to poslední je zcela zásadní a dokud takový materiál nebude existovat, tak žádný odstřel ... legální ... ve volné přírodě nebude.

A celkem to chápu.
Nejsem proti odstřelu, myslím že dříve či později k nějakému bude muset dojít ... a docházet ... ale musí se předem jasně stanovit "počty".
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

30.11.2020 22:07 Reaguje na Svatá Prostoto
judikatura ... ne literatura:-). Plus pár dalších překlepů. Omlouvám se, blbě na to vidím v tom obdélníčku:-))).
Odpovědět
Sl

Slovan

30.11.2020 22:34 Reaguje na Svatá Prostoto
Naprostý souhlas.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.12.2020 08:29 Reaguje na Svatá Prostoto
Nakonec dojde k tomu, že si lidé pomohou sami, např. otrávenými návnadami.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.12.2020 13:06 Reaguje na Jan Šimůnek
V tom případě jsou prasata. A pomocí sobě bych to fakt nenazýval.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.12.2020 13:50 Reaguje na Svatá Prostoto
Nikoli prasata. Takový lidé jsou prostě zločinci, kteří ohrožují celou společnost a patří za mříže.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.12.2020 09:49 Reaguje na Slovan
Jak ohrožují celou společnost? Konkrétně.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.11.2020 18:46
Ano, problematičtí vlci by měli být regulování jejich zabitím.

Který vlk je problematický?

Určitě takový, který opakovaně útočí na ovce zabezpečené „good enough“.
Určitě ne takový, který opakovaně útočí na špatně chráněné ovce.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.11.2020 19:47 Reaguje na Majka Kletečková
A víte který člověk je problematický? No ten, který neumí
poradit, jak mám chránit ekonomicky únosně a úspěšně deset
ovcí a mele pořád stejné bláboly o psech a plotech !
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

30.11.2020 19:47 Reaguje na Majka Kletečková
Vážená paní Klečková. Najděte si na mapě Broumovsko a obec Zdońov, bydlí tam i manipulátor pan Malík. Vyhledejte tam chovatele pana Michala Josku a zeptejte se ho na místě, jaký má názor a jaké má letos škody na ovcích od vlků. Snad, až mu budete vykládat ty svoje bludy vám nedá po hubě. Tento chovatel sloužil pro AOPK a Duhu jako pilotní projekt, jak zabezpečit ovce před vlky. Eletrické ohradníky má podle jejich doporučení. Celkově má na ochranu ovcí 5 psů doporučeného plemene-krmení jednoho je 100 kč denně, to je denně 500 kč. Spočítejte si to za rok. A vlci mu útočí na ovce pořád. Právě o regulaci těchto vlků jde. Skončím tím, co napsal panu Malíkovy, se kterým se zná.....Příteli, drž se vody, ta ti jde dobře. A na vlky se vyse.. A sedláky nech být na pokoji. Netušíš, co to je za starosti a akorát ti někdo opravdu rozbije hubu. Petrův Zdar
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.11.2020 23:08 Reaguje na Jan Knap
Ten pan Michal Joska by možná mohl být příklad, který hledám.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.11.2020 23:19 Reaguje na Jan Knap
Nevím, jestli souhlasíte nebo nesouhlasíte s tím, co jsem v 18:46 napsala. (Záměrně zjednodušuji a neberu v potaz "něco jiného je teorie a něco jiného realita".)

Pokud nesouhlasíte, tak nevím s čím konkrétně.

Pokud souhlasíte, tak problém by mohl být v tom, že existují různé představy ohledně toho, co znamená v konkrétním případě adekvátní / přijatelné zabezpečení ovcí. Jinak hodnotí kvalitu ochrany svých zvířat chovatel, jinak AOPK.

Nebo to je ještě jinak? Třeba že chovatel uznává navenek nebo v duchu nedostatečnost zabezpečení svých zvířat, ale zároveň si uvědomuje, že z „objektivních“ příčin nedokáže lepší ochranu ovcí realizovat (zásoba životní energie, zdraví, peněz, času ... není nevyčerpatelná).
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

1.12.2020 21:09 Reaguje na Majka Kletečková
Dobrý večer, vemte si tužku, papír a počítejte. Žádost o dotaci na plot má 300 stránek(pro zajímavost, včelařská dotace 3 stránky) Na to si musíte najmou firmu, která projekt zpracuje a podá. Pochopitelně ji musíte zaplatit a to je 20 až 30 000 kč plus procenta ze schválené žádosti.Pokud´se obrátíte například na hnutí Duha,tak ti mají minimálně půl roku na zpracování. Dále ti vaši psy. Pominu varování odborníků,že tato plemena patří pouze do rukou zkušených chovatelů, v jiných jsou nebezpečnou zbraní.Cena pořízení štěněte-potřebujete alespoń dva.Roční výživa jednoho plus veterinář-40 000 kč,dohromady 80 000 kč ročně.Štěně můžete použít k ochraně až jako 3leté,tak zatím dáte 240 000kč.Plus náklady na údržbu ohradníků.Plus náklady na seno.Plus náklady na pozemky,pokud´ je máte pronajaté. A to nepočítám,že to neděláte pro něčí modré oči ale chcete z toho něco mít. Kolik ha pozemků a kolik ovcí musíte mít,aby vám to pokrylo náklady na žádost o plot,psy,nájmy,sekání sena,údržbu.Děkuji za odpověd´.Petrův Zdar
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.12.2020 08:17 Reaguje na Jan Knap
300 stránek??? To si někdo evidentně dělá (_!_) Ale zase tak moc mě to nepřekvapuje, v tomto Absurdistánu platí: Čím blbější, tím lepší...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.12.2020 13:54 Reaguje na Jan Knap
Čistě technická poznámka ... samozřejmě souhlas s tím, že ta byrokracie je nejen v tomto případě na mašli. Ale řešit přebujelou byrokracii odstřelem vků mi přijde takové ... pitomé? Spíš by to chtělo změnit to papírování.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.12.2020 08:30 Reaguje na Majka Kletečková
Problematický je vlk útočící na jakékoli ovce. Neproblematický vlk se k nim neodváží ani přiblížit.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.12.2020 15:25
Přes všechny kecy vlkomilů, je jisté, že vlk do kulturní hospodářské krajiny prostě nepatří. Naši předkové blbci nebyli a proto se vlků zbavili. Zatím napadá jen ovce, ale až se přesvědčí,že jsou nedostupné pustí se do lidí, jako nejsnadněji ulovitelné kořisti. Zkušenosti s tímto chováním vlků jsou tisícileté.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist