Fotopast v Beskydech zachytila unikát: rysa žeroucího kořist
„Snímky se podařilo pořídit mezi Bílým Křížem a Visalajemi, pouhých 40 metrů od jedné z nejfrekventovanějších turistických tras v Beskydech,“ říká Miroslav Kutal, přírodovědec z Hnutí Duha. Po několik let organizuje tzv. Vlčí hlídky, při nichž dobrovolníci především v zimních měsících pátrají po stopách rysů a dalších šelem.
„To, že se vše odehrávalo tak blízko turisticky frekventované oblasti, je zajímavé zjištění. Je to důkaz, že i plaché šelmy se dokáží přizpůsobit životu v kulturní krajině. Zároveň to neznamená, že by se lidé museli šelem obávat, rys ani vlk na člověka neútočí. Rys se snažil lidem naopak vyhnout a ke kořisti chodil v době, kdy se v horách pohybuje minimum lidí. Přes den odpočíval v několik kilometrů vzdáleném houští,“ řekl Kutal Ekolistu.
V důsledku pytláctví se v současné době v ČR vyskytují jen dvě stabilnější rysí populace: v Beskydech a na Šumavě. Několik rysů stále přežívá v Jeseníkách a v Českém Švýcarsku. V ČR se celkový počet odhaduje na méně než 100 zvířat.
Unikátní série snímků
V následujících dnech se Kutalovi a jeho spolupracovníkům podařilo získat unikátní série snímků rysa u kořisti, které se v Česku podařilo pořídit zatím jen na Šumavě. Stejně jako na Šumavě se potvrdilo, že rys se k úlovku vrací několik dnů až do úplného sežrání svaloviny. Neloví „ze zábavy“, ale velmi efektivně využívá svou kořist.
Sama akce nebyla jednoduchá, jednou v noci Kutala „zradila“ technika: vybila se fotopast. A v obavě, aby rys srnce neodtáhl mimo záběr, se rozhodl srnce zafixovat úvazy k pařezu a kořenům.
Šlo o dva rysy, které přírodovědci sledují dlouhodobě – byla to totiž dvě loňská mláďata, která se v této době osamostatňují od matky. „Tuto trojici jsme s přáteli letos v zimě sledovali již mnohokrát a máme tedy dobrou představu o území, které obývají,“ uvádí Kutal.
Na hranici přežití
Původní rysí populace v Čechách zanikla v první polovině 19. století (poslední doložený zástřel je z roku 1835 od Tábora). V Jeseníkách a Moravskoslezských Beskydech se rysi vyskytovali ještě na přelomu 19. a 20. století, než byli i tady vyhubeni. Opětovně k nám tyto šelmy začaly pronikat během druhé světové války. Koncem padesátých žilo let podle odhadů v Beskydech asi 25 jedinců. Docházelo však k ilegálnímu lovu a v letech 1962-1975 vybíjení probíhalo dokonce v souladu s tehdejší mysliveckou legislativou. V letech 1976 - 1977 byl rys v Beskydech opět vyhuben, k opětovnému osídlení Beskyd rysy došlo díky omezení jejich lovu na Slovensku až v polovině sedmdesátých let, beskydská populace dnes čítá přibližně 15 jedinců.reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
ekologie vs krestanstvi - 30. 4. 2011 - PetrNo tak to už je o názorech a životním stylu. Někdo je prostě rád, že i přes rozvoj naší společnosti se daří zachovávat divokost přírody a hor, někdo zase ne. Osobně nemám tendenci nutit někoho aby zbožňoval rysy anebo aby se radoval z jejich výskytu, ačkoli se monitoringem sám aktivně zabývám a tohle je pro mě osobně událost zimy:-) Já jsem taky rád, že mě nikdo nenutí abych chodil v obleku do divadla na užasné ztvárněnou Shakespearovu hru, které se v ČR ještě nikdy nehrála..proste událost :-):-) Tak snad mi ted nechcete vyčítat, že jsem kulturně špatně naladěnej:-)Ale když přijdete na ekolist, tak tu snad nečekáte, že se tu dočtete o novinkách v oblasti počítačů anebo o tom jak modelovat letadýlka, prostě ten článek tu svým zaměřením na cílovku (nebo její významnou část) prostě patří. Hlavní důvod mít vlka(rysa) v Beskydech? Žádný mě nenapadá - ale vlk i rys jsou po tisíce let přirozenou součástí ekosystému karpat, tak proč bychom na tom měli něco měnit? Není znám ani jeden zdokumentovaný případ napadení človeka rysem nebo vlkem. Dokonce i v té Kanadě je napadení člověka vlkem vzácností a když k něčemu dojde, tak se jedná o nemocného jedince. Vlk (rys) se prostě člověka bojí a nepovažuje ho za součást svého jídelníčku. Kde je tedy problém? |