Fotopast v Beskydech zachytila unikát: rysa žeroucího kořist
„Snímky se podařilo pořídit mezi Bílým Křížem a Visalajemi, pouhých 40 metrů od jedné z nejfrekventovanějších turistických tras v Beskydech,“ říká Miroslav Kutal, přírodovědec z Hnutí Duha. Po několik let organizuje tzv. Vlčí hlídky, při nichž dobrovolníci především v zimních měsících pátrají po stopách rysů a dalších šelem.
„To, že se vše odehrávalo tak blízko turisticky frekventované oblasti, je zajímavé zjištění. Je to důkaz, že i plaché šelmy se dokáží přizpůsobit životu v kulturní krajině. Zároveň to neznamená, že by se lidé museli šelem obávat, rys ani vlk na člověka neútočí. Rys se snažil lidem naopak vyhnout a ke kořisti chodil v době, kdy se v horách pohybuje minimum lidí. Přes den odpočíval v několik kilometrů vzdáleném houští,“ řekl Kutal Ekolistu.
V důsledku pytláctví se v současné době v ČR vyskytují jen dvě stabilnější rysí populace: v Beskydech a na Šumavě. Několik rysů stále přežívá v Jeseníkách a v Českém Švýcarsku. V ČR se celkový počet odhaduje na méně než 100 zvířat.
Unikátní série snímků
V následujících dnech se Kutalovi a jeho spolupracovníkům podařilo získat unikátní série snímků rysa u kořisti, které se v Česku podařilo pořídit zatím jen na Šumavě. Stejně jako na Šumavě se potvrdilo, že rys se k úlovku vrací několik dnů až do úplného sežrání svaloviny. Neloví „ze zábavy“, ale velmi efektivně využívá svou kořist.
Sama akce nebyla jednoduchá, jednou v noci Kutala „zradila“ technika: vybila se fotopast. A v obavě, aby rys srnce neodtáhl mimo záběr, se rozhodl srnce zafixovat úvazy k pařezu a kořenům.
Šlo o dva rysy, které přírodovědci sledují dlouhodobě – byla to totiž dvě loňská mláďata, která se v této době osamostatňují od matky. „Tuto trojici jsme s přáteli letos v zimě sledovali již mnohokrát a máme tedy dobrou představu o území, které obývají,“ uvádí Kutal.
Na hranici přežití
Původní rysí populace v Čechách zanikla v první polovině 19. století (poslední doložený zástřel je z roku 1835 od Tábora). V Jeseníkách a Moravskoslezských Beskydech se rysi vyskytovali ještě na přelomu 19. a 20. století, než byli i tady vyhubeni. Opětovně k nám tyto šelmy začaly pronikat během druhé světové války. Koncem padesátých žilo let podle odhadů v Beskydech asi 25 jedinců. Docházelo však k ilegálnímu lovu a v letech 1962-1975 vybíjení probíhalo dokonce v souladu s tehdejší mysliveckou legislativou. V letech 1976 - 1977 byl rys v Beskydech opět vyhuben, k opětovnému osídlení Beskyd rysy došlo díky omezení jejich lovu na Slovensku až v polovině sedmdesátých let, beskydská populace dnes čítá přibližně 15 jedinců.reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Na stopě neviditelných šelem – za tajemstvím vlků, rysů a medvědů
Liberecký kraj zvýší podporu projektů na zadržení vody. Nově podpoří ochranu hospodářských zvířat před vlkem
Kontroverzní lov vlků začíná, varují slovenští ochránci přírody
Zemědělci na jihu Čech loni získali milion korun jako náhrady za útoky vlkůOnline diskuse
Unikatni, ale - 29. 4. 2011 - V.J.Sadismus je biologická úchylka, jenže nemůžeme uplatňovat na člověka stejná kritéria jako na zvířata. Pokud bychom to dělali tak by na jedné straně byly úplně normální vraždy nebo znásilnění (u lidí - protože v přírodě u zvířat se to děje) a na druhé straně si zase nedovedu představit jak dělat ze zvířat vegetariány (třeba z vlků).Na to co je dobré a špatné rozlišujeme jenom my lidé, zvířata se takhle nechovají, dělají to co potřebují k přežití. Šelmy nemají kulovnici aby kořist rychle usmrtili, takže sledovat lovící vlky může být někdy drastický zážitek a pro lovenou zvěř jistě extrémně stresující. Jenže narozdíl od nás oni nemají na vybranou, musí lovit, aby přežili. Když vlci natrefí na stádo ovcí chovají se stejně jako liška v kurníku - překvapeni velkým množstvím kořisti zlikvidují co se dá. Pokud někdo vlky jen stříli, může jich klidně ulovit třeba 400 a vědět o nich všechno ani zdaleka nebude. Tím nechci tvrdit, že toho nebude vědět hodně - ale některé věci se prostě takhle dovědět nemůže, pokud nebude vlky i pozorovat (což je neuvěřitelně těžké, daleko těžší než vlka ulovit - a i to není lehké). Vlci kořist štvou (hlavně jeleny) aby ji unavili, protože dospělý jelen v plné formě je pro vlka nebezpečný - a to hodně. Takže pro vlky je daleko lepší, když dostihnou vyčerpané zvíře, které se nemůže bránit, tak snižují riziko, že budou při lovu sami zraněni nebo zabiti. Sečteno podtrženo - kromě biologické funkce vlka (zlepšení zdravotního stavu populace vysoké zvěře a zabránění šíření chorob, např. prasečího moru) je hlavní důvod proč mít vlka v přírodě ten, že je to součást přírodního bohatství. Dovedl by si někdo představit, že by na Slovensko nebo u nás chtěl někdo zlikvidovat nějakou nádhernou kulturní památku - třeba Karlštejn nebo Spišský hrad? Normální člověk by to považoval za barbarství, ostatní lidé by ztratili možnost se radovat z pěkného zážitku. Stejě tak považuji za neúctu k přírodnímu bohatství, když se někdo snaží vyhubit nějaký druh, který tady žije od nepaměti (aspoň na Slovensku) a tím připraví ostatní lidi o nádherné zážitky z možnosti pozorování třeba vlka ve volné přírodě. Rozumný odstřel je něco jiného - nelíbí se mi sice a nemá žádný význam kromě zábavy určité skupiny lidí, ale pokud to tu populaci nezlikviduje tak budiž. |
