Gastroodpad podle průzkumu třídí polovina obyvatel sídliště Povel v Olomouci

Možnost třídit kuchyňské zbytky do speciálních kontejnerů využívá bezmála polovina obyvatel sídliště Povel v Olomouci, kde město sběr tohoto odpadu testuje. Vyplývá to z průzkumu, kterého se na tomto lidnatém sídlišti zúčastnilo více než 1000 obyvatel. Čtyři desítky nádob na sběr kuchyňského odpadu na sídlišti Povel před časem zkušebně instalovala firma Energy financial group, která v Rapotíně na Šumpersku provozuje bioplynovou stanici. Pokud se sběr gastroopadu osvědčí, mohly by být sběrné nádoby i v dalších částech Olomouce.

"Chtěli jsme v první řadě zjistit, jaké mají obyvatelé v pilotní lokalitě povědomí o umístění nádob na gastroodpady, a informovat je o možnostech třídit kuchyňské zbytky obecně. Výsledky nás mile překvapily. Takřka polovina obyvatel žijících v lokalitě gastroodpady třídí a považuje nádoby za dostupné," komentoval výsledky průzkumu náměstek olomouckého primátora Otakar Štěpán Bačák (spOLečně).

Lidé na sídlišti Povel mohou do speciálních nádob vyhazovat tepelně upravené i neupravené potraviny rostlinného či živočišného původu, prošlé potraviny i s původním obalem, maso, mléčné výrobky, pečivo, cukrovinky, čaje či kávovou sedlinu. Projekt má podle Bačáka za cíl zejména snížit podíl směsného komunálního odpadu, jehož likvidace je finančně nákladná. "Kuchyňského odpadu může být přitom ve směsném komunálním odpadu až jedna třetina a je možné jej využít jako obnovitelný zdroj a energeticky ho zpracovat například v bioplynové stanici," řekl Bačák.

Důležitá je podle náměstka osvěta. "Tazatelé během průzkumu rozdávali lidem v lokalitě letáky, ze kterých se dozvěděli základní informace včetně rozmístění nádob u kontejnerových stanovišť. Primárně bychom se měli všichni snažit předcházet vzniku odpadu. Proto nás potěšila poměrně početná skupina obyvatel, kteří uváděli, že se snaží potravinami neplýtvat, zbytečně je nenakupovat a tudíž také nevyhazovat," uvedl Bačák.

Projekt Třídím gastro byl předloni zaveden v několika obcích na Šumpersku. Nádoby na kuchyňské zbytky jsou například v Šumperku, Velkých Losinách, Rapotíně, Novém Malíně a Bludově. Ze Šumperka do Rapotína každý týden putují více než dvě tuny biologicky rozložitelného odpadu, což ročně dělá zhruba 100 tun odpadu, který neskončí na skládce, ale místo toho najde energetické využití. Sběr kuchyňského odpadu od loňska testují také například radnice ve Šternberku a Litovli na Olomoucku.

Kuchyňský odpad najde v Rapotíně energetické využití při výrobě biometanu, elektřiny a tepla. Zařízení ECR Rapotín vzniklo v areálu bývalých skláren a zajišťuje svoz, příjem a třídění odpadů. Zároveň v něm funguje bioplynová stanice. Centrum může ročně zpracovat až 30.000 tun bioodpadu, přičemž jeho produkty jsou bioplyn a organicko-minerální hnojiva. V roce 2019 k nim přibylo i zařízení na úpravu bioplynu, kterého ročně dokáže vyrobit až 1,3 milionu metrů krychlových biometanu.

---

reklama

---